Smrt oblíbené seriálové postavy může vyvolat stejný smutek jako úmrtí blízkého, popsal psycholog

Když v seriálu, který člověk řadu let sleduje, zemře některá důležitá postava, jsou fanoušci logicky smutní. Podle nového výzkumu ale může mít intenzita tohoto smutku nečekanou sílu a podobat se tomu po skonu někoho blízkého.

Devět tisíc padesát pět. To je počet epizod, které měl australský seriál Neighbours (Sousedé) natáčený od roku 1985 do předloňska. Patří do žánru, jemuž se říká soap opera neboli mýdlová opera (či telenovela) – tedy nikdy nekončící série vztahových peripetií mezi stále se měnící skupinou postav. V Austrálii byli Sousedé fenoménem, seriál sledovaly miliony lidí a nastartoval kariéru spoustě hvězd – začínala v něm například herečka a zpěvačka Kylie Minogue nebo herečka Margot Robbie. A právě tento seriál, respektive jeho fanoušky, si vybral australský psycholog Adam Gerace pro výzkum smutku a truchlení.

Ukázka ze seriálu s Kylie Minogue:

Našel 1289 milovníků této oblíbené série a zkoumal jejich odezvu na smrt postav v seriálu pomocí online dotazníků. Podobných výzkumů moc není, a to přesto, jak významnou část života někteří lidé tráví s fiktivními seriálovými postavami.

Seriál se vysílal delší dobu, než lidé tráví s většinou skutečných přátel. Diváci tak mohou cítit nečekaně velkou ztrátu. Aby bylo možné získat lepší představu o jejím typu a intenzitě, byl průzkum navržen tak, aby měřil míru smutku a dalších emocí a myšlenek nejen o seriálu, ale i o jednotlivých postavách, které v něm byly ztvárněny.

Dotazník také zjišťoval, do jaké míry se lidé smířili s tím, že seriál skutečně skončil či jak moc je trápila ztráta postav. A nakonec se ptal, jestli diváci cítí vděčnost vůči těm, kteří se podíleli na jeho výrobě.

Opravdové truchlení

Při zkoumání reakcí Gerace zjistil, že spousta diváků opravdu cítí emocionální stav, jemuž se říká truchlení. Jen těžko se smiřují s tím, když jejich oblíbené postavy náhle odešly. A ještě silnější to bylo, když seriál před dvěma roky skončil úplně. Psycholog se také domnívá, že tyto pocity byly intenzivnější u lidí, kteří si k postavám vytvořili vztah, který označuje za parasociální. Tedy takový, kdy považovali fiktivní postavy za svého druhu přátele nebo alespoň za rozšířenou součást své sociální skupiny.

Vědec si proto myslí, že reakce diváků naznačují, že prožívali podobný zármutek jako při ztrátě skutečného partnera, přítele nebo jiné blízké osoby. Výsledky jsou podle něj důležité, a ve výzkumu by se mělo pokračovat především proto, že v současné společnosti žijí zejména senioři stále osamělejším a izolovaným způsobem, kdy jim právě televizní hrdinové nahrazují opravdové blízké. Tento fenomén ale není dostatečně prozkoumaný, takže se neví, jak se změny dějových linek mohou projevovat na duševním zdraví seniorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 7 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 11 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 12 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 13 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 14 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 15 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.