Smrt oblíbené seriálové postavy může vyvolat stejný smutek jako úmrtí blízkého, popsal psycholog

Když v seriálu, který člověk řadu let sleduje, zemře některá důležitá postava, jsou fanoušci logicky smutní. Podle nového výzkumu ale může mít intenzita tohoto smutku nečekanou sílu a podobat se tomu po skonu někoho blízkého.

Devět tisíc padesát pět. To je počet epizod, které měl australský seriál Neighbours (Sousedé) natáčený od roku 1985 do předloňska. Patří do žánru, jemuž se říká soap opera neboli mýdlová opera (či telenovela) – tedy nikdy nekončící série vztahových peripetií mezi stále se měnící skupinou postav. V Austrálii byli Sousedé fenoménem, seriál sledovaly miliony lidí a nastartoval kariéru spoustě hvězd – začínala v něm například herečka a zpěvačka Kylie Minogue nebo herečka Margot Robbie. A právě tento seriál, respektive jeho fanoušky, si vybral australský psycholog Adam Gerace pro výzkum smutku a truchlení.

Ukázka ze seriálu s Kylie Minogue:

Našel 1289 milovníků této oblíbené série a zkoumal jejich odezvu na smrt postav v seriálu pomocí online dotazníků. Podobných výzkumů moc není, a to přesto, jak významnou část života někteří lidé tráví s fiktivními seriálovými postavami.

Seriál se vysílal delší dobu, než lidé tráví s většinou skutečných přátel. Diváci tak mohou cítit nečekaně velkou ztrátu. Aby bylo možné získat lepší představu o jejím typu a intenzitě, byl průzkum navržen tak, aby měřil míru smutku a dalších emocí a myšlenek nejen o seriálu, ale i o jednotlivých postavách, které v něm byly ztvárněny.

Dotazník také zjišťoval, do jaké míry se lidé smířili s tím, že seriál skutečně skončil či jak moc je trápila ztráta postav. A nakonec se ptal, jestli diváci cítí vděčnost vůči těm, kteří se podíleli na jeho výrobě.

Opravdové truchlení

Při zkoumání reakcí Gerace zjistil, že spousta diváků opravdu cítí emocionální stav, jemuž se říká truchlení. Jen těžko se smiřují s tím, když jejich oblíbené postavy náhle odešly. A ještě silnější to bylo, když seriál před dvěma roky skončil úplně. Psycholog se také domnívá, že tyto pocity byly intenzivnější u lidí, kteří si k postavám vytvořili vztah, který označuje za parasociální. Tedy takový, kdy považovali fiktivní postavy za svého druhu přátele nebo alespoň za rozšířenou součást své sociální skupiny.

Vědec si proto myslí, že reakce diváků naznačují, že prožívali podobný zármutek jako při ztrátě skutečného partnera, přítele nebo jiné blízké osoby. Výsledky jsou podle něj důležité, a ve výzkumu by se mělo pokračovat především proto, že v současné společnosti žijí zejména senioři stále osamělejším a izolovaným způsobem, kdy jim právě televizní hrdinové nahrazují opravdové blízké. Tento fenomén ale není dostatečně prozkoumaný, takže se neví, jak se změny dějových linek mohou projevovat na duševním zdraví seniorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní žravý sumeček znepokojuje české přírodovědce

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.
před 5 hhodinami

Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.
před 8 hhodinami

Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?
před 10 hhodinami

Dítě, zvířata a absence artefaktů ve výjimečném brněnském hrobě matou archeology

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.
včera v 14:48

Kosmická loď Sojuz se dvěma Rusy a jedním Američanem se připojila k ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma Rusy a jedním Američanem se v úterý po třech hodinách od startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
včera v 12:15

Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.
včera v 11:50

„Potřebovala jsem se odzbrojit“. V terapii se stále častěji skloňuje ketamin

Lidé s duševním onemocněním se stále častěji obracejí k psychedelikům, tedy látkám, které navozují změněný stav vědomí. V Česku mohou legálně vyzkoušet zejména asistovanou terapii ketaminem, který podle odborníků umožňuje nahlédnout na problémy z jiné perspektivy, často u lidí, kterým nepomohla tradiční antidepresiva. „Ketamin by sám o sobě nic nevyřešil, ale naučil mě nechat nepříjemné věci prostě odplout,“ sdělila ČT24 Magdalena S., která ketamin v kontrolovaném prostředí vyzkoušela.
včera v 09:24

Letošní březen byl nejteplejším v Evropě

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.
včeraAktualizovánovčera v 07:22
Načítání...