Studie ze Skotska naznačuje, že spousty dětí přeceňují schopnosti hlasových asistentů, jakou jsou Alexa, Siri nebo Google Assistant. Nedokáží je dobře odlišit od lidských bytostí a přisuzují jim lidské vlastnosti.
Mnoho dětí, které chodí na první stupeň základní školy, si myslí, že hlasem vybavené umělé inteligence Alexa a Siri mohou mít pocity nebo schopnost samostatně se rozhodovat.
Vědci zkoumali, jak děti ve věku 6 až 11 let vnímají tyto hlasové služby prostřednictvím dotazníků a rozhovorů. Výsledky naznačují, že děti mohou inteligenci těchto populárních technologií přeceňovat a špatně ji tak díky tomu chápat.
„Děti by se měly ve školách učit gramotnosti v oblasti umělé inteligence. A také autoři technologií by měli dbát na to, aby jejich výrobky vybavené umělou inteligencí děti neklamaly a netvářily se jako příliš podobné lidem,“ uvedla spoluautorka studie Judy Robertsonová z Edinburské univerzity. „Umělé inteligence jsou ale často navržené tak, aby vypadaly lidštěji a inteligentněji, než ve skutečnosti jsou. To může být pro děti velmi matoucí,“ dodala.
Děti a stroje
Ze 166 dětí, které psychologové v dotaznících a rozhovorech zpovídali, mělo doma 93 procent chytrý reproduktor. Uvedly, že zařízení používají k poslechu hudby, vyhledávání informací, získávání pomoci s domácími úkoly, ale také k poslechu vtipů, hudby a příběhů.
Výzkum společnosti Statista, která se zabývá analýzou dat, odhaduje, že do roku 2025 bude 57 procent amerických domácností vlastnit alespoň jedno chytré domácí zařízení, což naznačuje, že v příštím roce by ho mohlo mít doma přibližně 40 milionů dětí.
Jde tedy o dost běžnou a rozšířenou technologii, kterou mnoho dětí využívá obden. Přesto ale mnoho z dotazovaných dětí uvedlo, že si nejsou jisté, jestli mají tyto přístroje vlastnosti podobné lidským, jako jsou například emoce nebo rozhodovací schopnosti. Necelá třetina věřila, že chytré reproduktory mohou do jisté míry myslet samy za sebe, zatímco 40 procent si myslelo, že „možná“ mohou.
Pozoruhodné je, že jenom pouhé jedno procento dětí si myslelo, že jsou tato zařízení zcela lidská. Přibližně 80 procent je zařadilo mezi „umělou inteligenci“ a 15 procent je označilo za „věci“. Ale vzhledem k tomu, že zhruba dvě třetiny věřily, že systémy by mohly být schopny myslet stejně jako my, výzkumníci uvedli, že studie upozorňuje na riziko, že děti přeceňují spolehlivost a schopnosti systémů umělé inteligence.
O vztazích lidí a strojů ví věda jen málo
Mnoho dětí v rozhovorech uvedlo, že pokud se jejich Alexa rozbije, nebylo by správné zařízení vyhodit, přičemž tento názor byl častější u mladších z nich. Tento názor mělo 68 procent osmiletých dětí, ale u jedenáctiletých dětí to bylo už jenom 37 procent. Na otázku, jestli by se Alexa cítila odstrčená, kdyby nebyla zapojena do konverzace, ale také starší děti častěji odpovídaly kladně – 73 procent jedenáctiletých a 72 procent desetiletých dětí mělo tento pocit. U osmiletých to ale bylo jenom 38 procent dětí; je pravděpodobné, že to souvisí s rozvojem empatie a sociálních dovedností u starších dětí.
„Tyto výsledky ukazují, jak je důležité zvyšovat informovanost dětí o technologiích založených na umělé inteligenci. Jen tak může být jejich interakce s inteligentními technologiemi bezpečná a zodpovědná,“ uvedla spoluautorka studie Valentina Andriesová z Oxfordu.
Obě autorky se shodují, že by bylo zapotřebí provést další studie na toto téma nejen s dětmi, ale také s dospělými o tom, jak lidé reagují na moderní technologie. „Vědci zatím neměli čas sledovat, jaký dopad mohou mít nové technologie na kognitivní a sociální vývoj dětí,“ uzavřely Andriesová a Robertsonová.
