Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Nahrávám video

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.

Zpráva Světové meteorologické organizace o stavu globálního klimatu za rok 2025 potvrzuje, že období 2015–2025 bylo nejteplejších jedenáct let v historii měření a že rok 2025 byl druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii, s teplotou přibližně o 1,43 stupně Celsia vyšší než byl průměr v letech 1850–1900. Extrémní jevy po celém světě, včetně intenzivních veder, silných srážek a tropických cyklonů, které s oteplováním souvisí, způsobily spoustu společenských i ekonomických škod.

WMO popsala celou řadu těchto dopadů, na atmosféru, vodu, ekosystémy i hospodářství. Tato zpráva o stavu globálního klimatu vychází z vědeckých příspěvků národních meteorologických a hydrologických služeb, regionálních klimatických center WMO, partnerů OSN a desítek odborníků.

Globální oteplování vizualizované metodou „Show Your Stripes“: Tyto grafické „pruhy oteplování“ znázorňují změnu teploty naměřenou globálně za posledních více než 100 let. Každý pruh nebo sloupec představuje průměrnou roční teplotu v dané zemi, regionu nebo městě. Pruhy obvykle začínají kolem roku 1900 a končí v roce 2024, ale u mnoha zemí, regionů a měst začínají již v 19. století, někdy dokonce v 18. století
Zdroj: showyourstripes.info/

Oceán se podle této zprávy nadále otepluje a pohlcuje oxid uhličitý. V posledních dvou desetiletích pohltil každoročně množství odpovídající přibližně osmnáctinásobku roční spotřeby energie lidstvem. Podle zprávy dosáhl roční rozsah mořského ledu v Arktidě rekordního minima nebo se mu přiblížil, rozsah mořského ledu v Antarktidě byl třetí nejnižší v historii. Tání ledovců v tomto období pokračovalo nezměněným tempem.

Oteplování v Praze metodou „Show Your Stripes“: Tyto grafické „pruhy oteplování“ znázorňují změnu teploty naměřenou v Praze za posledních více než 100 let. Každý pruh nebo sloupec představuje průměrnou roční teplotu v dané zemi, regionu nebo městě. Pruhy obvykle začínají kolem roku 1900 a končí v roce 2024, ale u mnoha zemí, regionů a měst začínají již v 19. století, někdy dokonce v 18. století
Zdroj: showyourstripes.info/

„Stav globálního klimatu je v nouzovém stavu. Planetu Zemi tlačíme za její limity. Všechny klíčové klimatické ukazatele blikají červeně,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres. „Lidstvo právě prožilo jedenáct nejteplejších let v historii. Když se historie opakuje jedenáctkrát, už to není náhoda. Je to výzva k akci,“ dodal.

Energetická bilance Země je vykolejená

Zpráva poprvé zahrnuje energetickou nerovnováhu Země jako jeden z klíčových klimatických ukazatelů. Energetická bilance Země měří rychlost, jakou energie vstupuje do zemského systému a jakou z něj odchází. Za stabilního klimatu se energie přicházející ze Slunce přibližně rovná množství energie odcházející.

Problém je, že koncentrace skleníkových plynů zadržujících teplo stouply na nejvyšší úroveň za posledních nejméně 800 tisíc let, což tuto rovnováhu narušilo. Energetická nerovnováha Země se od začátku pozorování v roce 1960 zvyšuje, hlavně v posledních dvaceti letech a roku 2025 dosáhla nového maxima. „Díky vědeckému pokroku lépe chápeme energetickou nerovnováhu Země a realitu, které v současné době čelí naše planeta a naše klima,“ uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová. „Lidská aktivita stále víc narušuje přirozenou rovnováhu a s těmito důsledky budeme žít stovky a tisíce let.“

„Naše počasí se každým dnem stává extrémnějším. V roce 2025 způsobily vlny veder, lesní požáry, sucha, tropické cyklony, bouře a povodně tisíce úmrtí, postihly miliony lidí a způsobily ekonomické ztráty v řádu miliard,“ uvedla Saulová.

Kam se ukládá teplo

Zpráva také poprvé řeší, kam se vlastně všechno to přebytečné teplo ukládá. Lidé logicky nejvíc vnímají to, co cítí. Jenže to je jen vrstva atmosféry v blízkosti zemského povrchu, která představuje pouhé jedno procento přebytečné energie; přibližně pět procent je uloženo v kontinentálních pevninských masách. A co zbytek?

Víc než 91 procent přebytečného tepla je uloženo v oceánu, který působí jako významná nárazníková zóna proti vyšším teplotám na souši. Tempo oteplování se v období 2005–2025 více než zdvojnásobilo oproti období 1960–2005. Další tři procenta přebytečné energie ohřívá led. Ledové štíty na Antarktidě a Grónsku kvůli tomu ztratily značnou část své hmoty. K mimořádnému úbytku ledovcové hmoty došlo v roce 2025 na Islandu a podél tichomořského pobřeží Severní Ameriky.

Oteplování oceánů a tání ledu jsou příčinou dlouhodobého vzestupu globální průměrné hladiny moře, který se od zahájení satelitních měření v roce 1993 zrychlil. Podle prognóz Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) bude oteplování oceánů a vzestup hladiny moře pokračovat po staletí. Změny v oteplování oceánů a pH hlubokého oceánu jsou v časovém měřítku staletí až tisíciletí nevratné.

Nemoci, vlny veder, neúroda

Zpráva ukazuje na dopady, které oteplování planety přináší. Jako příklad uvádí nemoci přenášené komáry a ty související s tepelným stresem – a ilustruje, jak mohou klimatická data, systémy včasného varování a integrované klimatické služby pro oblast zdraví chránit lidi v oteplujícím se světě.

„A v této době válek odhaluje klimatický stres také další pravdu: naše závislost na fosilních palivech destabilizuje jak klima, tak globální bezpečnost. Dnešní zpráva by měla být opatřena varovným štítkem: klimatický chaos se zrychluje a odkládání opatření je smrtelné,“ dodal Guterres.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 1 hhodinou

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 2 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 2 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 4 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 21 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 22 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...