Oteplování strana 2 z 3

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích k tématu změn klimatu a vln veder v Česku mimo jiné řekl, že chce změnit legislativu tak, aby například stromořadí měla stejnou úroveň ochrany jako vodovody či plynovody. Urbanista Peter Bednár upozornil, že ve městech jsou problémové především jejich okrajové části, kde často chybí stín a interiéry jsou navíc navrženy tak, aby se do nich dostalo co nejvíce slunečního světla.

V debatách o změně klimatu způsobené člověkem se v drtivé většině případů mluví o skleníkových plynech. Poněkud stranou zůstávají aerosoly. Na klima ale mají naprosto zásadní vliv v regionálním i globálním měřítku.

Je stále pravděpodobnější, že v některém z příštích pěti let bude překonán vytyčený limit průměrného globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Uvedla to ve středu Světová meteorologická organizace (WMO) ve svém výhledu ohledně vývoje světového klimatu pro léta 2023 až 2027. Státy světa přitom deklarovaly vůli držet globální průměrnou teplotu pod dotyčnou hranicí. Jednou z tvrdě zasažených zemí je Španělsko.

Už v pátek končí tradiční ekonomické fórum ve švýcarském Davosu a jedním z klíčových témat je letos opět klimatická změna. Americký zástupce a někdejší ministr zahraničí ve vládě Baracka Obamy John Kerry, varoval, že čas na zmírnění jejích projevů rychle ubývá. Jeho vláda přitom čelí velkému odporu vůči svým ekologickým krokům doma ve Spojených státech.

Evropští politici dali najevo, že odmítají ustoupit z požadavku na udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia. Klimatická konference COP27 oproti původnímu programu ještě neskončila, protože se účastníci dosud neshodli na znění závěrečné dohody. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans řekl, že považuje za lepší dohodu vůbec nemít než mít dohodu, která by byla z pohledu EU špatná. Vyjednavači ani do sobotní půlnoci neoznámili výsledek jednání.

O víkendu teploty vystoupají opět ke 30 stupňům Celsia. Přeháňky či bouřky budou spíše ojedinělé. Vysoké teploty Česko čekají i příští týden, může být až 34 stupňů. Stále hrozí riziko požárů, zejména pak na severozápadě Čech a na jižní a střední Moravě. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu.

Vzhled některých španělských měst se v budoucnu může změnit. Vědci z Autonomní univerzity v Barceloně navrhují natírat střechy, které nemají tašky, bílou barvou. Jednoduché řešení podle nich dokáže v metropolích významně snížit teplotu během léta.

Světové oceány přijaly v roce 2021 rekordní množství tepla, upozorňuje rozsáhlá vědecká studie. Autoři výzkumu objem této „dodatečné“ energie přirovnali k situaci, jako by v oceánech po celý rok každou sekundu explodovalo třicet jaderných bomb o síle té hirošimské.

Letošní Silvestr je nejteplejším v Česku za skoro 90 let. V Děčíně a Českých Budějovicích meteorologové naměřili 15,3 stupně nad nulou. Vyšší teplota byla 31. prosince zaznamenána naposledy v roce 1935. Tehdy bylo v Hradci Králové 16,3 stupně Celsia, což je zatím vůbec nejvyšší silvestrovská teplota v historii měření v Česku, oznámil Český hydrometeorologický ústav.

Z klimatické konference COP26 v Glasgow vzešla výzva ukončit výrobu aut na naftu a benzin do roku 2040. Nahradit je mají vodíkové vozy a elektromobily. Deklaraci podepsaly Kanada, Rakousko, Polsko, Izrael nebo Mexiko. Připojily se i automobilky Mercedes Benz, Ford, Jaguar nebo velkoměsta jako New York a Sao Paulo.

Na jednom z nejstudenějších míst planety pokračuje drastické oteplování, řeč je o tajícím permafrostu na Sibiři. Na některých místech roztála i desítky tisíc let stará vrstva z doby ledové. Experti se teď obávají, že tání uvolňuje do ovzduší velké množství skleníkových plynů. Sleduje to i vědecký tým otce a syna Nikity a Sergeje Zimovových, kteří na místě hledají řešení problému.

Neexistuje jedna konkrétní hranice oteplení, za kterou přijde pohroma, říká ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR Radan Huth. Jasné podle něj ale je, že čím více teplota stoupne, tím horší budou negativní důsledky. Cestou jsou větší investice do výzkumu, domnívá se. Klimatolog byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Nejnověji před pár dny Thajsko ohlásilo termín, od kdy na jeho území nebude možné prodávat auta na benzin či naftu. Spalovací motory mají brzy skončit v řadě dalších států, v Evropě, v USA, v Asii. Už za čtyři roky si nové auto s konvenčním motorem nekoupí lidé v Norsku nebo v Jižní Koreji. Paralelně s tím vlády masivně podporují rozvoj elektromobility jako budoucího řešení poptávané nízkoemisní dopravy. Tématu se věnoval pořad Bilance.

Mrazy, s nimiž se v těchto dnech potýkají Spojené státy i jižní části Evropy, mohou být jedním z projevů klimatické změny. Někteří vědci se totiž domnívají, že je způsobilo rychlé oteplování Arktidy.

Během deseti miliard let se teplota plynu ve vesmíru více než desetinásobně zvýšila, odhadují vědci. Výsledky jejich výpočtů zveřejnil odborný časopis Astrophysical Journal. Nyní tak podle expertů  dosahuje průměrná teplota plynů v kosmu zhruba dvou milionů stupňů Celsia a je pravděpodobné, že bude růst i nadále.

Roky stoupající hladiny oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře způsobily v Austrálii stále častější vlny veder, varovala nová zpráva dvou vládních agentur. Rostoucí teploty přitom mají za následek například větší počet nebezpečných lesních požárů.

Norské souostroví Špicberky, které leží zhruba na půl cesty mezi pevninou a severním pólem, zaznamenalo v pátek rekordně vysokou teplotu téměř 22 stupňů Celsia. S odvoláním na meteorologickou službu o tom informovala agentura AP.

Změnu klimatu lidstvo pocítí výrazněji a dříve, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to nová studie, kterou publikoval prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Podle ní každé oteplení o jeden stupeň Celsia donutí miliardu lidí, aby se přizpůsobila nesnesitelnému horku či se přestěhovala do chladnějších oblastí.

Je čas sklizně, ale hrozny mnoha australských pěstitelů teď hnijí na vinicích. Mohou za to požáry, které upozornily, jak je australský vinařský průmysl s ročním obratem šest miliard australských dolarů (90 miliard Kč) ohrožen změnami klimatu. Píše o tom list Financial Times.

Že je potřeba reagovat na klimatické změny, a to jednak snahou přizpůsobit se novému klimatu a jednak snižováním emisí, se shodují experti s politiky a zřejmě i s veřejností. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) český stát již nyní dělá maximum možného. Domnívá se však, že tak nečiní jiné, zejména mimoevropské země. Klimatolog Radim Tolasz ale doufá, že reakce na neúspěch letošního madridského klimatického summitu by mohla i politiky z těchto států dovést k porozumění, „že to tak dál už opravdu nejde“. Klimatické změny byly tématem posledních letošních Událostí, komentářů.

Do Vánoc sice ještě zbývá dost času, ale tradiční vánoční obleva už je tu. O víkendu se výrazně oteplí – od nuly, kde se pohybují denní teploty ve druhé půli pracovního týdne, až na jedenáct stupňů očekávaných v neděli a také pondělí. Nynější sněhové či smíšené srážky se rázem „přepnou“ na déšť. S rychlým oteplením je třeba očekávat také docela prudké nárazy větru, meteorologové vydali výstrahy na sobotu, kdy bude foukat nejsilněji.

Posádka irské vládní výzkumné lodi pozorovala v polovině července žraloka kladivouna. Stalo se to v irských vodách a je to úplně poprvé v dějinách, co zde byl tento velký a člověku nebezpečný predátor spatřen.

Loňský rok byl v Česku nejteplejší za dobu měření, tedy od roku 1961. Průměrná teplota 9,6 stupně Celsia byla o 1,7 stupně vyšší, než je dlouhodobý normál. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve středu na webu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Vědci v Bolívii chtějí zjistit, proč tamní ledovce mizí mnohem rychleji, než se ještě před pár lety čekalo. Ve výšce 5200 metrů měří meteorologové a glaciologové znečištění ovzduší. Právě to by totiž mohlo tání urychlovat.