Voda strana 4 z 5

Nadměrné pití alkoholu, skoky do neznámé vody nebo přeceňování sil při náhlých změnách počasí. Taková jsou podle prezidenta Vodní záchranné služby ČČK Davida Smejkala hlavní rizika pohybu u vody. Vodní záchranné službě loni výrazně přibylo zásahů, celkem vyjeli 1309krát, přitom předloni měli za celou sezonu 836 výjezdů. Dvanácti lidem už nemohli minulý rok vodní záchranáři pomoci, v roce 2023 evidovali dvě úmrtí.

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.

Sousedský spor o rybníky nedaleko Votic ve Středočeském kraji zaměstnává tamní úředníky a ovlivňuje i hospodaření s vodou na několika tůních a potocích. Místní chtěli vyřešit problém se splaškovou vodou v obci. Skončilo to ale žalobami.

Počet obětí přívalových dešťů, které už tři dny sužují jihovýchod Austrálie, vzrostl během pátku na pět. Policii se ale podařilo najít pohřešovaného muže, kterého hledala od středy, píše australská stanice ABC. Desetitisíce lidí nadále zůstávají odříznuty od světa.

Nejméně tři oběti si vyžádaly přívalové povodně, které zasáhly jihovýchodní Austrálii. Jeden člověk zůstává stále nezvěstný, informovala ve čtvrtek agentura Reuters, podle níž zemi čekají další deště. Povodně už ve středu odřízly od světa několik australských měst s desítkami tisíc obyvatel, mnoho lidí uvěznily na střechách domů a tisíce dalších připravily o dodávky elektřiny.

Obyvatelé Moravské Třebové si stěžují na vysokou cenu vody. I když platí za metr krychlový vodného a stočného průměrnou cenu v Česku, vadí jim, že sousední města jako třeba Litomyšl mají vodu mnohem levnější. Kritizují proto zastupitele, že o dalších deset let prodloužili koncesi firmě, která se o kanalizaci stará. Za to, aby její správu měla společnost vlastněná městem, vznikla ve městě i petice.

Úterní noční ostřelování mezi Indií a Pákistánem bylo podle indologa Martina Hříbka největší konfrontací mezi zeměmi od války v Kašmíru v roce 1999. Expert Jiří Krejčík upozornil, že Indie může situaci využít k tomu, aby svého západního souseda odstřihla od vody. Na uklidnění situace již podle Zbyňka Dubského z Katedry mezinárodních studií a diplomacie VŠE pracují Spojené státy. Ty však společně s Čínou dlouhodobě vyzbrojují Pákistán.

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.

Většina českých řek se blíží k hranici sucha – může za to nedostatek sněhu a mizivé jarní tání. V ohrožení jsou tak zásoby vody ve studnách a starost si dělají i rybáři, sucho totiž kazí život rybám dlouhodobě. Například ty lososovité mohou v tuzemsku úplně vyhynout. Podle meteorologů se bude situace v nejbližších dnech dále zhoršovat. Sucho navíc mohlo být letos ještě horší, nebýt loňských povodní, i když na Moravě poškodily tolik majetku.

Lidé pokračují s odklízením následků sobotních bouřek. V Ústí na Přerovsku voda splavila ornici z okolních polí a bahno zasáhlo několik domů a zahrad, večer voda zaplavila i příjezdovou cestu. Stejnou situaci přitom Ústí zažilo už předchozí týden. Podle místních souvisí problém s tím, jakým způsobem zemědělci obdělávají pole, které se do obce svažuje. Starosta s nimi, pozemkovým úřadem a zástupci ministerstva zemědělství proto chystá schůzku.

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.

Více než šest hodin byla ve čtvrtek mimo provoz stanice metra Muzeum, kde se kříží linky A a C pražského metra. Důvodem bylo prosakování vody. Soupravy stanicí zhruba do 17:20 pouze projížděly, uvedl na webu pražský dopravní podnik (DPP). Nadále zavřený zůstává na Muzeu přímý výstup z linky A na Václavské náměstí. Cestující musí k odchodu a příchodu použít přestupní chodbu z linky C.

Vláda rozhodla o prodloužení stavu nebezpečí kvůli sanaci benzenem kontaminované vody u Hustopečí nad Bečvou do 27. května. Po jednání kabinetu to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) je třeba dál omezovat vstup do lokality nebo rychle objednávat některé práce. Sanace půdy zamořené benzenem bude trvat půl roku.

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.

Koncentrace toxického benzenu, který unikl při havárii cisteren na konci února v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, již v tamním jezeře klesla pod povolený limit, vyplývá z informací hustopečských rybářů. Poslední březnový den byly tyto hodnoty překročeny čtyřnásobně až pětinásobně. Nejvýraznější rozdíl je patrný z výsledků na břehu jezera nejblíže k místu havárie, kde jsou již postaveny kovové zábrany, které neumožňují mísení vod.

Podle dosavadních poznatků by vůbec neměly existovat. Řeč je o hydrátech chloridu cesného. Přesto vědkyně a vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ve spolupráci s odborníky z Innsbrucké univerzity jejich existenci dokázali. Klíčem k přípravě je speciální způsob mražení.

Kvalita vody v dálkových rozvodech je sledovaná nepřetržitě. Lidé, kteří mají studny, si ji ale musí kontrolovat sami. Rozbor by si měli nechat udělat aspoň jednou ročně, teď na jaře je na to ideální čas. Základní rozbory jsou dva, a to krácený a úplný. Který je potřeba udělat, určují laboranti hlavně podle toho, kde se studna nachází. Víc látek sledují třeba v okolí hnojených polí nebo silnic s hustou dopravou. Cena rozboru se většinou pohybuje kolem dvou tisíc korun.

Vlivem poškozené infrastruktury se v Česku ztratí zhruba patnáct procent pitné vody. Přitom ještě v devadesátých letech minulého století se jí ke konečným spotřebitelům nedostalo až čtyřicet procent. Opravy a úniky z vodovodní sítě se odrážejí také v cenách. Změnit to chce i Evropská unie, která hodlá do oprav sítě investovat stovky miliard eur. Podle vodohospodářů jsou nebezpečné hlavně takzvané skryté úniky, kdy na povrchu není žádná viditelná porucha, ale voda dlouhodobě mizí.

Kontaminace toxickým benzenem po havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku se dál šíří, prokázán byl už v jedné ze studní v chatové oblasti, uvedla Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Vláda přijala usnesení, které doporučuje olomouckému hejtmanovi Ladislavu Oklešťkovi (ANO) vyhlásit stav nebezpečí. Podle hejtmana o případném vyhlášení rozhodne v pátek bezpečnostní rada kraje.

Škoda na životním prostředí v souvislosti s havárií cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku několikanásobně přesáhne původní odhadovanou částku sto milionů korun. Její výše se bude odvíjet od rozsahu sanačních opatření, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIZP) Miriam Loužecká. Další škoda ve výši 125 milionů na infrastruktuře a vlaku zůstává stejná, sdělil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Dostatečně velké fotovoltaické elektrárny mohou ovlivňovat klima ve svém okolí. Podle studie německých vědců by se toho dalo využít pro vyvolávání dešťů, které by zavlažily pouště Arabského poloostrova.

Hodnoty benzenu v jezeře v Hustopečích nad Bečvou, jen několik desítek metrů vzdáleného od místa únorové havárie cisteren s toxickou látkou, podle posledních výsledků měření výrazně klesly, uvedli rybáři. Projevovat se podle nich již mohou opatření v podobě stavby larsenových zábran. Ty jsou hloubeny v prostoru mezi kolejištěm a jezerem až do sedmi metrů, instalují se v délce 210 metrů a mají zamezit mísení vod.

Na jednom z odběrných míst vodní nádrže v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, která leží v těsné blízkosti havárie vlaku s toxickým benzenem, dramaticky stoupla koncentrace benzenu. Povolený limit naměřené hodnoty překročily 400krát. Takto vysoké hodnoty již mohou bezprostředně ohrozit vodní organismy, úhyn ryb však zatím nebyl zaznamenán, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká.

Demolice domů po povodních stále pokračují. Podle evidence Moravskoslezského kraje už jich statici doporučili kolem stovky. Číslo ještě nejspíš není konečné. Desítky staveb v kritickém stavu jsou totiž stále pod dohledem. S následky záplav se dosud potýkají i některé obce. Pomoci s obnovou bydlení může program Živel 3.