Voda strana 4 z 5

Průtoky řek v Česku se pohybují mezi 15 až 45 procenty standardu v tomto ročním období. Stav na většině povodí je silně podnormální. Nedostatek vody pro domácnosti ani průmyslu nehrozí. Po čtvrtečním jednání s řediteli podniků spravujících povodí Vltavy, Moravy, Ohře, Odry a Labe to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Stěna, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském hnědouhelném Dole Turów, funguje, ale pouze na polské straně. Data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně ukázala, že se hladiny zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale vody dál ubývá.

Kombinace sucha a velkého množství ubytovaných turistů znamená, že v některých obcích vysychají zdroje vody. Zatímco kvůli suchému počasí vody v nádržích i pod zemí ubývá, třeba na šumavské Kvildě se poptávka po ní o prázdninách zvyšuje až patnáctkrát. Nezbývá pak než obnovit starší, dříve zrušené zdroje.

Dlouhodobě suché počasí omezuje provoz některých vodních elektráren v Česku. Už loni v tomto období vyráběly o čtvrtinu méně elektrické energie, než je běžné. Letos je situace zatím podobná. Nejhůře jsou na tom elektrárny na malých tocích. Například vodní elektrárna v Háji u Mohelnice se úplně zastavila už v květnu. Kvůli suchu je prodělečná posledních pět let.

Kvalita vody v rybnících a biotopech se v důsledku vysokých teplot zhoršuje. Návštěvníci se aktuálně nesmí koupat v přírodním koupališti v Trutnově, na Lhotce v Praze, v nádrži Orlík u veřejného tábořiště Podolsko, v rybníku Kachlička na Havlíčkobrodsku, v biotopu Bečva a ve Velkém rybníku na Karlovarsku. Nevhodný ke koupání je nově rybník Chmelař na Českolipsku, koupaliště Tanvald a jezírko Košutka v Plzni. Jako nejčastější důvod uvádí ministerstvo zdravotnictví překročení hodnoty ukazatele sinic a chlorofylu-a a překročení hodnot mikrobiologických ukazatelů. Kvalita vody se vzhledem k rostoucím teplotám a vegetační sezóně sinic může podle odborníka ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) horšit i na dalších místech.

Ukrajinská města podél zničené Kachovské přehrady trpí nedostatkem vody. Zůstal bez ní i Marhanec, který se navíc ocitl ve stínu další hrozící katastrofy. Pouhých patnáct kilometrů od obce se totiž nachází Záporožská jaderná elektrárna, kde mají základnu ruské jednotky, které město ostřelují. Marhanec se tak připravuje na nejhorší a radnice již preventivně vybrala evakuační cesty. Ve městě natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Největší britský dodavatel vody Thames Water jedná kvůli obavám o svoji finanční stabilitu s vládními úředníky o nouzových plánech, včetně dočasného znárodnění. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Dluh firmy činí 13 miliard liber (356,8 miliardy korun).

V libereckém Machníně se začala stavět úpravna vody. Liberecký kraj si od ní slibuje, že zmírní problémy s dostupností vody v příhraničí, kde situaci v podzemí ovlivňuje těžba v nedalekém hnědouhelném dole Turów. Stavba je financována především z Fondu Turów, do kterého poslaly peníze polská vláda a těžební společnost PGE.

Obyvatelům města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti hrozí po zničení Kachovské přehrady nedostatek vody. Dvě třetiny zásob totiž pocházejí z místní nádrže, která přišla v důsledku katastrofy o přívod. Kryvyj Rih je nejlidnatější středisko v širším okolí zničené Kachovské přehrady, žije v něm přes šest set tisíc lidí. Ve městě natáčel reportér ČT Jan Šilhan.

Vláda souhlasila s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Dokument o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí posílá k rozhodnutí sněmovně. O schválení informovalo na Twitteru vládní hnutí STAN, podle něj kabinet ratifikaci doporučil. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková doplnila, že kabinet úmluvu „schválil k ratifikaci“.

Vydatný déšť v pátek odpoledne podemlel železniční trať ve Frenštátě pod Radhoštěm na Novojičínsku. Vlaky v daném úseku musejí výrazně zpomalit a nabírají zpoždění. V Olomouci po zásahu bleskem shořela budova, ve které byla uskladněna zdravotní obuv. Nikdo se při požáru nezranil. Také na Opavsku museli zasahovat hasiči. Voda z přívalového deště tam vytopila na dvacet nemovitostí.

Polsko nezavře hnědouhelný Důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Ještě dříve Morawiecki podle serveru Gazeta.pl odmítl rozhodnutí varšavského správního soudu, podle kterého má důl těžbu zastavit. Polský rozhlas připomněl, že Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří, již ohlásila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Česko má podle premiéra Petra Fialy (ODS) garance, že důl nepoškozuje zdejší prostředí.

Evropská komise se rozhodla žalovat Itálii kvůli špatné údržbě vodovodní sítě. Vinou její zanedbanosti je průměrná spotřeba vody v zemi proti zbytku Evropské unie téměř dvojnásobná. Navíc v době, kdy kontinent – a především jeho jižní část – stále častěji trápí sucho. Na severu země tak již zahájili revitalizaci sítě.

Bez vody španělské zemědělství trpí, jenže té v poslední době není na Pyrenejském poloostrově dost ani pro lidi. A tak se vláda snaží získat pitnou vodu z netradičních zdrojů.

U východomaďarského Debrecínu začíná stavba obří továrny na baterie pro elektromobily. Je to čínská investice za víc než sedm miliard eur. Maďarsko doufá, že se díky ní stane globálním producentem lithium-iontových baterií v době, kdy svět přechází na elektromobily, aby omezil emise skleníkových plynů. Projekt má ale řadu odpůrců.

V Horních Pasekách v Rožnově pod Radhoštěm začala stavba vodovodu. Ten má obyvatelům nahradit vysychající studny. Zejména v letních měsících se totiž pravidelně stávalo, že místní obyvatelé byli úplně bez vody. Náklady na stavbu nového vodovodu přesáhnou sto milionů korun.

V části jižní Francie bude zakázán prodej zahradních bazénů kvůli zhoršujícímu se nedostatku vody, informoval server BBC News. Francouzský ministr pro životní prostředí Christophe Béchu uvedl, že v departementu Pyrénées-Orientales, který sousedí se španělským Katalánskem, bude od 10. května oficiálně vyhlášen „krizový“ stav sucha. Od stejného data začne platit zákaz mytí aut, zalévání zahrad i napouštění bazénů.

Pravděpodobně kvůli nedostatečné protipovodňové ochraně deště nedávno téměř vytopily novostavby rodinných domů v Dobřanech na Plzeňsku. Voda se tam stahuje z okolních polí. Developer už slíbil nápravu, pomoc nabízí i obecní úřad a Plzeňský kraj. Nově by místo jednoho poldru měly být u novostaveb hned tři.

Ekologové mají obavy, že do Stříbrného potoka v Hradci Králové vytékají z chatové oblasti škodlivé splašky. Ty by mohly zlikvidovat třeba kriticky ohrožený rdest dlouholistý. Tato vodní rostlina tam roste v celoevropsky významné lokalitě přírodního parku Orlice, a to na jediném místě v Česku. Stát přitom v nedávné době toto území vyčistil za šest a půl milionu korun, a to právě proto, aby rostliny zachránil.

Rozšiřování cyklostezek v Hradci Králové provázejí potíže. Staveniště té v městských lesích za osm milionů korun je pod vodou. Hotová měla být v červnu, práce teď nepokračují. Druhá trasa do Ruseka je sice dokončená, ale i tam způsobuje problémy voda. Dodavatel navíc zkrachoval.

Stále víc evropských států se už na jaře potýká s vytrvalým suchem. Po Itálii se o letošní úrodu obává i Španělsko. Část farmářů zasetou úrodu rovnou odepsala, další váhají, jestli se mají za současné situace pokoušet zasít například kukuřici, rýži nebo vojtěšku. V ohrožení se tak kvůli nedostatku krmiva ocitnou i chovatelé dobytka. Sucho pociťují rovněž na francouzských vinicích či v rakouských Alpách.

„Pro většinu světa již pominula éra dostatku levné pitné vody,“ varovala zpráva v roce 2016. Když vědci hledali řešení tohoto problému, zjistili, že zásadní je v něm to, jak moc se liší spotřeba vody bohatých a chudých.

Východoukrajinský Siversk dělí od fronty osm kilometrů, ale od běžného fungování možná i nejmíň osm let. Ve městě neteče pitná voda a nefunguje elektřina. Právě sem přijel sanitní vůz z Královéhradecka, který však tentokrát plní jiný účel – místo lidí vozí potraviny a další pomoc. O situaci ve městě natočil reportáž Jan Šilhan.

Po čtyřech letech sucha jsou problémy Tuniska s vodou tak velké, že ještě než pořádně začalo jaro, musí už místní šetřit s vodou. Kdo noční zákaz jejího odběru poruší, může jít do vězení až na šest měsíců.