Voda strana 3 z 5

Okolí Chersonské oblasti trápí vedle pravidelného ostřelování i nedostatek vody. Životy lidí v regionu změnila nejprve v roce 2022 ruská okupace, posléze pak i destrukce Kachovské přehrady na řece Dněpr. V červnu uplynul od ruského úderu na vodní nádrž přesně rok.

Často se mluví o tom, že lidstvo se může na změny klimatu adaptovat. Takové přizpůsobení ale přináší i spoustu rizik. Včetně možnosti, že pokus o adaptaci daný problém ještě zhorší.

Porod ve vodní lázni nezvyšuje riziko komplikací pro dítě ani jeho matku, pokud se jedná o nízkorizikové těhotenství, popsali vědci z univerzity v britském Cardiffu, kteří vyhodnotili 73 229 záznamů z nízkorizikových těhotenství, při nichž byl při porodu v letech 2015 až 2022 použitý bazén s vodou.

V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Větší množství vláhy potvrzují i lesníci, podle kterých je to v přírodě vidět na první pohled. Podle vodohospodářů je dostatek vody i v řekách. S narůstajícími teplotami se ale může situace zhoršit.

Na vrcholcích jedněch z největších hor ve Sluneční soustavě – gigantických sopkách ležících v tropickém pásmu Marsu – se tvoří jinovatka. Snímky rozlehlých kráterů s tenoučkou vrstvou námrazy náhodou zachytila sonda Trace Gas Orbiter (TGO) Evropské kosmické agentury (ESA). Vědcům objev pomůže lépe porozumět koloběhu vody na rudé planetě.

Produkce vodních živočichů z farem poprvé překonala úlovky z tradičního rybolovu, uvádí ve své nejnovější zprávě o stavu světového rybolovu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Zpráva posiluje naději, že akvakultura může uspokojit rostoucí celosvětovou poptávku po mořských plodech. Celosvětová produkce rybolovu a akvakultury v roce 2022 činila rekordních 223,2 milionu tun.

Modrá, zelená, blankytná i azurová – všechny tyto barvy mizí z aljašských řek. A nahrazuje je monotónní hnědo-oranžová. Ekosystém severní Ameriky se vyvíjí pod vlivem klimatických změn způsobených člověkem.

Prudké deště a bouřky se v noci na úterý přesunuly do části Beskyd, hladiny řek vystoupaly ke třetímu stupni povodňové aktivity. Největší problémy byly v Třinci, kde voda strhla provizorní lávku a vytopila domov pro seniory v části Oldřichovice. Řeky na jihozápadě republiky a v části středních Čech, které se rozvodnily v předchozích dnech, během úterý postupně klesaly. V úterý vpodvečer se situace uklidnila i v Moravskoslezském kraji, kde hladiny většiny toků opadly na obvyklou úroveň.

Až devadesát procent studní nesplňuje podle statistik tuzemských vodáren parametry pitné vody. Koncentraci škodlivin můžou ovlivnit třeba prudké deště, nebo naopak velké sucho a pokles hladiny. Experti radí nechat si v takových případech kvalitu vody zkontrolovat.

Extrémní léto přineslo Venezuele nejen spoustu teplotních rekordů, ale také zánik jejího posledního ledovce. Zbyla z něj jen plocha velká asi jako polovina pražského Václavského náměstí.

Na Českobudějovicku se v souvislosti s bouřemi v pondělí odpoledne objevil větrný vír. Zřejmě se jednalo o takzvané gustnado, ale meteorologové nevylučují, že mohlo jít i o tornádo. Termínem gustnado se označuje krátkodobý větrný vír, který ale nemá takovou sílu jako tornádo. Jev se vyskytl v oblasti Adamova a Hůr, sdělila Eva Houbová z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Nedostatek pitné vody řeší Studnice na Vyškovsku. Tamní vrty pomalu vysychají a v letních měsících v obci došla voda úplně. Ve čtvrtek tam proto začali hloubit další vrt, který by měl situaci zlepšit. Nové zdroje pitné vody hledají i jiné obce v kraji.

Díky penězům z Polska může Chrastava na Liberecku postavit vodovod do části Horní Vítkov. Obyvatelé zhruba stovky tamních domů jsou zásobováni z vlastních studní, vody v nich ale v posledních letech ubývá. Stavbu za skoro 68 milionů korun by si město bez dotace nemohlo dovolit, řekl při jejím zahájení starosta Michael Canov (SLK). Hotovo by mělo být příští rok na podzim.

Téměř polovina velkých čínských měst se propadá kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Některá sídla se propadají velmi rychle – každé šesté tempem rychlejším než jeden centimetr za rok, upozornili vědci, které citoval zpravodajský server BBC News.

Výstavba obnovitelných zdrojů energie by se měla v Česku do poloviny roku výrazně zjednodušit. Nařizuje to nová evropská směrnice. Jenže to by nemuselo platit pro malé vodní elektrárny, a to v případě, že projde pozměňovací návrh vodního zákona. Ten totiž malé vodní elektrárny, na rozdíl od ostatních zdrojů, vyřazuje z automatického uznání, že jsou ve veřejném zájmu.

Malé Hradislo na Prostějovsku řeší problémy s pitnou vodou. Ta, kterou obyvatelé pili doposud, obsahuje zvýšené množství dusičnanů. Takovou nesmí pít malé děti, místní mateřská škola nebo mladé rodiny si proto musejí jezdit pro vodu balenou. Příčina problémů zatím není jasná, vodárna se ale chystá instalovat technologii, která bude tyto látky z vody odbourávat.

Poslanci vyškrtli z novely o přeměnách obchodních společností a družstev spornou část zvanou lex ČEZ. Pokud by v zákoně zůstala, stát by ji podle kritiků mohl využít pro vyvlastnění menšinových akcionářů energetické společnosti. Zbytek předlohy, který reaguje na změnu příslušné evropské směrnice, sněmovna s úpravami schválila a poslala k projednání do Senátu. Dolní komora také odsouhlasila například novelu o soudnictví ve věcech mládeže, novelu vodního zákona, a naopak odložila schvalování novely o utajovaných informacích.

Ruská Orenburská oblast se dál potýká s ničivými záplavami. Úřady evakuovaly skoro osm tisíc lidí, zničeny byly téměř tři tisíce domů. Povodně si vynutily evakuaci více než 96 tisíc obyvatel také v sousedním Kazachstánu. Tamní vládce Kasym-Žomart Tokajev mluví o „možná nejhorší katastrofě za více než osmdesát let“, uvedl ruský nezávislý server Meduza.

Více než 4400 domů zaplavila voda z protržené hráze ve městě Orsk v Orenburské oblasti na jihu Ruska. S odvoláním na tamní úřady o tom informovala agentura TASS. Protržení hráze předcházelo několik dní záplav v celé oblasti, v souvislosti s tím tam ve čtvrtek vyhlásili stav nouze.

V posledních desetiletích ve světě prudce stoupl počet přehrad, které se stavějí kvůli poptávce po vodě nebo kvůli zajištění energie. Jejich výstavba ale vyvolává obavy ze zvýšeného rizika sesuvů půdy. Nová studie německých vědců teď zjistila průkaznou souvislost přinejmenším s jedním případem.

Nigerijská delta Nigeru patří mezi nejbohatší naleziště ropy na světě, často zde ale dochází k únikům a kontaminaci vody i půdy. Kdo bude řešit následky, bude teď zřejmě ještě komplikovanější, jelikož jeden z největších znečišťovatelů, energetický gigant Shell, si dál ponechá jen lukrativnější a méně problematickou těžbu na moři. Pevninský byznys po více než šesti dekádách prodává.

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Kvůli klimatické změně nebude patrně největší česká vodárenská nádrž Švihov na Želivce schopna pokrýt budoucí poptávku po pitné vodě. Po roce 2040 může nastat situace, kdy nebude možné zajistit ani všechny povolené odběry. Je třeba udělat řadu opatření, která mají zajistit, aby bylo zásobování pitnou vodou zachované v současné míře a existoval prostor pro další rozvoj zásobovaných území. Na konferenci tvůrců a uživatelů projektu Intersucho to řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Zjištění vyplývají ze studie, kterou si nechal státní podnik v minulých letech zpracovat.

Více než dvacetimilionová aglomerace metropole Mexico City se celá aktuálně potýká s výpadky dodávek užitkové i pitné vody. Důvodem je kriticky nízká hladina v řekách i nádržích. Krize se vleče čtyři měsíce a odborníci se obávají, že to nejhorší obyvatele ještě čeká.