Voda strana 3 z 5

Z indického přistávacího modulu na povrch Měsíce vyjelo robotické vozítko Pragján. Jeho úkolem bude prozkoumat lunární povrch v oblasti jižního pólu Měsíce, kde indický modul přistál jako první. Jinde na Měsíci se předtím podařilo přistát jen Spojeným Státům, Sovětskému svazu a Číně.

Vysychající koryto řeky a ručně vyhloubené strouhy jsou poslední dva měsíce jediným zdrojem vody v malé vesnici Karanganyar ve Střední Jávě. Zemědělci tráví většinu běžného dne prodíráním se bahnem a oblázky pro pár litrů kalné vody. Podle indonéské meteorologické agentury asi dvaadvacet vesnic vodu postrádalo ještě před příchodem období sucha, které obvykle trvá od května do září. Agentura zároveň oznámila, že nedostatek vody postihl asi dvě třetiny indonéského obyvatelstva.

Déšť v posledních dnech zmírnil nedostatek vláhy v Česku, přesto však na polovině území podle hydrometeorologů panuje půdní sucho. Silně pod normálem také zůstávají hladiny podzemních vod. Problémy tak mají hlavně domácnosti závislé na studních. Některé obce se tak už nespoléhají jenom na vodu z podzemních vrtů, ale hledají i jiná řešení.

Krkonošské boudy v okolí Pece pod Sněžkou se ještě během léta připojí na centrální kanalizaci a vodovod. Bude to znamenat konec vyvážení septiků a zároveň i jistotu zásobování pitnou vodou. Vybudovat přípojky v chráněné oblasti nebylo vůbec jednoduché, pravidla se totiž řídí okolními biotopy, které je třeba chránit.

Japonsko brzy začne vypouštět vyčištěnou vodu z jaderné elektrárny Fukušima do Tichého oceánu. Po splnění všech standardů to povolila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Proces, který potrvá třicet až čtyřicet let, kritizují sousední země v severovýchodní Asii, zejména Čína. Jejím nejdůraznějším mluvčím se stal Hongkong.

Sucho se v jihozápadní oblasti Česka po deštích zmírnilo, přesto zůstává problémem pro Vysočinu či Jihočeský kraj. Od Zelené hory ve Žďáru nad Sázavou vysílala ČT celé úterý další díl letního seriálu Sečteno. Praxe ukazuje, že nedostatek vody neovlivňuje jen farmáře, ale třeba také část obcí, které jsou nucené začít znovu využívat dříve zrušené vodní zdroje. Nedostatek vláhy dělá starosti rovněž lesníkům.

Radnice v Litovli na Olomoucku plánuje rekultivaci pozemků u místní části Nasobůrky, kde se před desítkami let těžila hlína pro místní cihelnu. Před patnácti lety navezla soukromá firma do dobývacího prostoru nelegálně přes dvanáct tisíc tun odpadu. Sanace skládky skončila loni, stála 32 milionů korun. Nové stromy a keře tam mají růst do dvou let.

Teplota vody v českých rybnících s klimatickou změnou roste, přispívá ke zhoršené kvalitě vody a komplikuje tradiční chov ryb. Do budoucna se očekává strmý nárůst počtu dnů s povrchovou teplotou vody nad 29 stupňů, kvůli čemuž rychle ubývá rozpuštěného kyslíku ve vodě. Mezi lety 1961 až 1980 se přitom v Česku dny s touto a vyšší teplotou vůbec nevyskytovaly. Nyní je takových dní několik ročně a podle vědeckých modelů jich koncem století může být téměř 30. Vyplývá to ze studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně.

Průtoky řek v Česku se pohybují mezi 15 až 45 procenty standardu v tomto ročním období. Stav na většině povodí je silně podnormální. Nedostatek vody pro domácnosti ani průmyslu nehrozí. Po čtvrtečním jednání s řediteli podniků spravujících povodí Vltavy, Moravy, Ohře, Odry a Labe to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Stěna, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském hnědouhelném Dole Turów, funguje, ale pouze na polské straně. Data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně ukázala, že se hladiny zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale vody dál ubývá.

Kombinace sucha a velkého množství ubytovaných turistů znamená, že v některých obcích vysychají zdroje vody. Zatímco kvůli suchému počasí vody v nádržích i pod zemí ubývá, třeba na šumavské Kvildě se poptávka po ní o prázdninách zvyšuje až patnáctkrát. Nezbývá pak než obnovit starší, dříve zrušené zdroje.

Dlouhodobě suché počasí omezuje provoz některých vodních elektráren v Česku. Už loni v tomto období vyráběly o čtvrtinu méně elektrické energie, než je běžné. Letos je situace zatím podobná. Nejhůře jsou na tom elektrárny na malých tocích. Například vodní elektrárna v Háji u Mohelnice se úplně zastavila už v květnu. Kvůli suchu je prodělečná posledních pět let.

Kvalita vody v rybnících a biotopech se v důsledku vysokých teplot zhoršuje. Návštěvníci se aktuálně nesmí koupat v přírodním koupališti v Trutnově, na Lhotce v Praze, v nádrži Orlík u veřejného tábořiště Podolsko, v rybníku Kachlička na Havlíčkobrodsku, v biotopu Bečva a ve Velkém rybníku na Karlovarsku. Nevhodný ke koupání je nově rybník Chmelař na Českolipsku, koupaliště Tanvald a jezírko Košutka v Plzni. Jako nejčastější důvod uvádí ministerstvo zdravotnictví překročení hodnoty ukazatele sinic a chlorofylu-a a překročení hodnot mikrobiologických ukazatelů. Kvalita vody se vzhledem k rostoucím teplotám a vegetační sezóně sinic může podle odborníka ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) horšit i na dalších místech.

Ukrajinská města podél zničené Kachovské přehrady trpí nedostatkem vody. Zůstal bez ní i Marhanec, který se navíc ocitl ve stínu další hrozící katastrofy. Pouhých patnáct kilometrů od obce se totiž nachází Záporožská jaderná elektrárna, kde mají základnu ruské jednotky, které město ostřelují. Marhanec se tak připravuje na nejhorší a radnice již preventivně vybrala evakuační cesty. Ve městě natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Největší britský dodavatel vody Thames Water jedná kvůli obavám o svoji finanční stabilitu s vládními úředníky o nouzových plánech, včetně dočasného znárodnění. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Dluh firmy činí 13 miliard liber (356,8 miliardy korun).

V libereckém Machníně se začala stavět úpravna vody. Liberecký kraj si od ní slibuje, že zmírní problémy s dostupností vody v příhraničí, kde situaci v podzemí ovlivňuje těžba v nedalekém hnědouhelném dole Turów. Stavba je financována především z Fondu Turów, do kterého poslaly peníze polská vláda a těžební společnost PGE.

Obyvatelům města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti hrozí po zničení Kachovské přehrady nedostatek vody. Dvě třetiny zásob totiž pocházejí z místní nádrže, která přišla v důsledku katastrofy o přívod. Kryvyj Rih je nejlidnatější středisko v širším okolí zničené Kachovské přehrady, žije v něm přes šest set tisíc lidí. Ve městě natáčel reportér ČT Jan Šilhan.

Vláda souhlasila s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Dokument o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí posílá k rozhodnutí sněmovně. O schválení informovalo na Twitteru vládní hnutí STAN, podle něj kabinet ratifikaci doporučil. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková doplnila, že kabinet úmluvu „schválil k ratifikaci“.

Vydatný déšť v pátek odpoledne podemlel železniční trať ve Frenštátě pod Radhoštěm na Novojičínsku. Vlaky v daném úseku musejí výrazně zpomalit a nabírají zpoždění. V Olomouci po zásahu bleskem shořela budova, ve které byla uskladněna zdravotní obuv. Nikdo se při požáru nezranil. Také na Opavsku museli zasahovat hasiči. Voda z přívalového deště tam vytopila na dvacet nemovitostí.

Polsko nezavře hnědouhelný Důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Ještě dříve Morawiecki podle serveru Gazeta.pl odmítl rozhodnutí varšavského správního soudu, podle kterého má důl těžbu zastavit. Polský rozhlas připomněl, že Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří, již ohlásila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Česko má podle premiéra Petra Fialy (ODS) garance, že důl nepoškozuje zdejší prostředí.

Evropská komise se rozhodla žalovat Itálii kvůli špatné údržbě vodovodní sítě. Vinou její zanedbanosti je průměrná spotřeba vody v zemi proti zbytku Evropské unie téměř dvojnásobná. Navíc v době, kdy kontinent – a především jeho jižní část – stále častěji trápí sucho. Na severu země tak již zahájili revitalizaci sítě.

Bez vody španělské zemědělství trpí, jenže té v poslední době není na Pyrenejském poloostrově dost ani pro lidi. A tak se vláda snaží získat pitnou vodu z netradičních zdrojů.

U východomaďarského Debrecínu začíná stavba obří továrny na baterie pro elektromobily. Je to čínská investice za víc než sedm miliard eur. Maďarsko doufá, že se díky ní stane globálním producentem lithium-iontových baterií v době, kdy svět přechází na elektromobily, aby omezil emise skleníkových plynů. Projekt má ale řadu odpůrců.

V Horních Pasekách v Rožnově pod Radhoštěm začala stavba vodovodu. Ten má obyvatelům nahradit vysychající studny. Zejména v letních měsících se totiž pravidelně stávalo, že místní obyvatelé byli úplně bez vody. Náklady na stavbu nového vodovodu přesáhnou sto milionů korun.