Voda strana 2 z 5

Jak nakrmíme rostoucí populaci, která se blíží deseti miliardám? A jak spojit zdravou výživu s tím, aby získávání této potravy neškodilo přírodě? To jsou klíčové otázky pro budoucnost všech. Odpovědi na ně se pokusila najít rozsáhlá zpráva EAT-Lancet, která navázala na vlivnou studii z roku 2019.

Mládež na Madagaskaru v posledních dnech vyšla do ulic protestovat proti výpadkům dodávek vody a elektřiny. Obyvatele ostrova dlouhodobě trápí chudoba, zatímco vlivní politici jsou naopak spojováni s různými úplatkářskými kauzami. Kořeny současných protestů sahají do dob prvního mandátu nynějšího prezidenta země. Čerstvé odvolání vlády tak příslušníkům generace Z, kteří tvoří většinu demonstrujících, nemusí stačit.

Podle deváté zprávy o stavu oceánů evropského programu Copernicus je v současnosti každá část oceánu zasažena takzvanou trojitou planetární krizí v podobě změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění. Zpráva, kterou každoročně vydává organizace Copernicus Marine Service, dokumentuje rozsáhlé změny v oceánech, jež mají dopad na ekosystémy, produkci potravin, ekonomiku, životy lidí a jejich zdroje obživy.

Úřady v madagaskarské metropoli Antananarivo od čtvrtečního večera do pátečního rána vyhlásily zákaz vycházení poté, co protesty proti častým výpadkům proudu a nedostatku vody přerostly v násilnosti. Informovaly o tom agentury Reuters a AP.

Menší povodně a větší zásoby podzemní vody pro období sucha má zajistit projekt, který realizují ochránci přírody v Beskydech. Do nevyužívaných lesních cest a na holinách hloubí jámy. Půda, která byla dříve zhutněná těžkou technikou při kůrovcové těžbě, se tím provzdušní a znovu získá schopnost lépe zadržovat vodu.

Přestože zatím neexistuje žádná celosvětová iniciativa proti mikroplastům, začínají se objevovat omezení lokální, na úrovni jednotlivých států. A to vede i k prvním iniciativám na globálnější úrovni.

Díky penězům z Fondu Turów, který vznikl na základě česko-polské dohody o řešení dopadů těžby uhlí v Dole Turów u hranic s Českem, vzniká v libereckém Machníně nová úpravna vody. Ta „obslouží“ zhruba dvacet tisíc obyvatel na Hrádecku a Chrastavsku. Těm voda začala ubývat právě kvůli těžbě v nedalekém Turówu. Investice vyšla na 165 milionů korun. Kromě úpravny vody se z těchto peněz staví vodovody v obcích v uvedených regionech. Výstavba vodovodu se připravuje také na Frýdlantsku.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) už třicet let zkoumá, jaké hrozby z životního prostředí nejvíc ovlivňují českou populaci. V nově vydané výroční zprávě popsal, jaké jsou aktuální trendy, které mají zdravotními dopady. Tedy hlavně znečištění ovzduší, vody nebo hluk. Ale i to, jaké chemické látky se dostávají do těl z potravin.

V Křižánkách na Vysočině trvale žije čtyři sta obyvatel a stejný počet v sezoně přijíždí na chaty a chalupy. V některých zdejších zdrojích pitné vody se však nyní objevily fekální bakterie. Odběry osmdesáti vzorků z tamních studní a vrtů je prokázaly u více než poloviny. U sedmi vzorků se objevila i bakterie e.coli. Hygienci doporučuji chemickou dezinfekci a pravidelnou kontrolu domácích zdrojů vody. S ní má obec na Žďársku problém dlouhodobě. Vodovod zde ale stále chybí. Starosta nyní shání miliony na rekonstrukci prosakující kanalizace, v níž vidí hlavní problém.

Etiopie v úterý na řece Modrý Nil otevřela vodní dílo nazvané Velká přehrada etiopského znovuzrození (GERD). Jeho součástí je i největší hydroelektrárna v Africe. Projekt už od začátku vyvolával znepokojení Egypta a Súdánu, jejichž zástupci se obávali dopadu stavby na zásoby vody. Káhira v reakci na inauguraci přehrady zaslala protestní dopis k Radě bezpečnosti OSN, informovala agentura AFP.

Panelový dům v Chomutově, který lidé museli náhle opustit minulý týden kvůli narušené statice, zůstává neobyvatelný. Ukázalo to šetření statiků, kteří stavbu, její podloží a také okolí tento týden zkoumali. Během pátečního odpoledne si lidé mohli alespoň ze svých bytů vzít to, co považují za nejnutnější.

Lidé žijící v blízkosti golfových hřišť by mohli být ohroženi používáním pesticidů. Konkrétně se vystavují vyššímu riziku vzniku Parkinsonovy choroby. Vyplývá to z americké studie zveřejněné už v květnu. Rakouský deník Der Standard upozorňuje, že v USA vyvolává v posledních měsících značný zájem.

Obnovitelný zdroj energie, který funguje, i když nefouká vítr a nesvítí slunce – to je nová osmotická elektrárna, kterou postavili v Japonsku. Ani ona ale není bez chyb.

Vedle arabsko-izraelského konfliktu sužuje Blízký východ i dlouhé období sucha. Poslední zima totiž místo vytoužených srážek přinesla jen prohloubení krize. Kritický nedostatek vláhy zasáhl všechny země regionu. Výrazně se projevil například na syrsko-izraelském pomezí Golanských výšin, kde přitom díky horské poloze panuje klima podobné tomu ve střední Evropě. Obyvatelé Izraelem okupovaných Golan jsou přitom závislí na místních zdrojích vody, protože nejsou napojeni na izraelský vodovodní systém.

Hladina Kaspického moře rychle klesá. Dopady na tak důležitá odvětví, jako je lodní doprava nebo přeprava ropy, jsou dle ázerbajdžánských představitelů čím dál horší. Ohrožuje to ale také mnoho tamních druhů zvířat, včetně tuleňů.

Egyptští potápěči u pobřeží města Alexandrie vylovili pozůstatky z dva tisíce let staré obydlené oblasti. Naleziště obsahuje zbytky domů, hrobů, vodních nádrží i někdejšího nábřeží. Některé předměty musejí zůstat pod hladinou.

Když vědci hledají život ve Sluneční soustavě, zaměřují se hlavně na Mars, případně na měsíce Jupitera nebo Saturnu. Teď ale popsali další těleso, které by mohlo hostit život – a není to ani klasická planeta, ani měsíc.

Od začátku roku podle vodních záchranářů utonulo 108 lidí. Jeden z posledních případů se stal v Žatci. Dva muži ve člunu na Ohři tam hledali svého utonulého příbuzného. Z vyprávění svědků věděli, že skočil z lávky, a když plaval ke břehu, začal se topit. Měl epilepsii a zřejmě dostal křeč. V takových situacích odborníci radí zachovat klid. „Lehnout si v klidu na vodu, protože lidské tělo v určité poloze plave, vydýchat to,“ přiblížila instruktorka plavání Lucie Kubešová Leišová. Ondřej Pála z Vodní záchranné služby Českého červeného kříže doporučil v případě pomoci tonoucímu podat lano nebo tyč, osobní zásah je podle něj až poslední varianta.

V případě tropických teplot je důležité pečovat o své zdraví. Nejrizikovější jsou vedra pro starší populaci a děti, ale i mladí a zdraví lidé mohou být ohroženi úpalem, úžehem a dalšími komplikacemi. I trénovaný sportovec může být v takovém vedru vystaven riziku, pokud zapomene, že je třeba pečlivě se hydratovat a ochlazovat, říká přednosta druhé interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Aleš Linhart.

Podle několika výzkumů z posledních let se stávají takzvané věčné chemikálie neboli PFAS jednou z největších hrozeb pro životní prostředí. Nová australská studie nabízí možné řešení – popisuje látku, jež umí tyto substance zničit.

V loňském roce bylo v Česku dle portálu k monitoringu eroze zaznamenáno přes pět set erozních událostí, což je více než dvojnásobek oproti roku 2023. Podle ekologů je tento nárůst způsoben výskytem extrémních srážek či zranitelností krajiny a působí škody za miliardy korun. V důsledku půdní eroze totiž může docházet třeba k poškození silnic nebo soukromých objektů. I proto stát vyzývá obce i zemědělce k zavádění preventivních opatření.

Ruskem okupovaný Doněck a Mariupol sužuje vážný nedostatek vody. Její dodávky jsou nedostatečné, bývá často nekvalitní a situaci neulehčují ani vysychající vodní nádrže v Doněcké oblasti. Situaci měl napomoci ruský vodovod Don–Donbas, ten však očekávání nenaplnil a hlavní zúčastněný v projektu byl zatčen za přijímání úplatků, mimo jiné od společnosti, která potrubí stavěla.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

Punkevní jeskyně v Moravském krasu jsou opět v provozu. Kvůli intenzivním srážkám v posledních dnech v nich stoupla hladina vody natolik, že museli správci jeskyní plavby na lodích zrušit. Přestože je i nyní voda v řece Punkvě ještě zakalená, její hladina klesla a projížďky se tak obnovily. Výška hladiny ale není jediným důvodem, proč se někdy plavby nekonají – zrušené byly i od února do dubna, kdy zde pracovníci instalovali nové stavidlo. Kvůli tomu bylo tehdy nutné jeskyni dokonce vypustit. Měnila se i elektroinstalace, která byla poškozená během zářijových povodní.