Voda strana 2 z 5

Předpověď povodní vyžaduje úzkou spolupráci meteorologů a hydrologů, je totiž zapotřebí mít věrohodnou předpověď počasí a zároveň hydrologický model sloužící pro odhad odtoku z území, vysvětluje Václav Šípek z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. Náročnost předpovědi podle něj závisí hlavně na očekávaném typu povodně. U těch z dlouhotrvajících dešťů, které se očekávají nyní, je dle něj předpověď snazší než u velké vody z přívalových dešťů. Pokud se naplní nynější předpověď srážek, voda může podle Šípka v některých částech Česka ohrozit majetek i životy.

Ve čtyřech obcích u Pelhřimova je voda z vodovodu pitná pouze po převaření, protože v ní byl při odběru kontrolních vzorků zjištěný nadlimitní počet bakterií. Jedná se o obce Rybníček, Chvojnov, Útěchovičky a Služátky, které jsou napojené na vodojem Chvojnov. Opatření platí do odvolání, uvedla mluvčí krajské hygienické stanice Jana Böhmová. Vodovod podle hygieniků zásobuje okolo 230 obyvatel.

V souvislosti s vysokými teplotami ryby nejvíce ohrožuje nedostatek kyslíku. Jeho rozpustnost ve vodě s teplotou klesá a spotřeba rybami se zvyšuje. Klasické přehřátí organismu, jak ho lidé znají u teplokrevných živočichů, u ryb nehrozí. Teplo ale poškozuje ryby jinak, například jsou zranitelnější vůči parazitům. Každý rybí druh přitom začne reagovat při jiné teplotě.

Pramen Labe, který je oblíbeným turistickým cílem v Krkonoších, vyschnul. Voda se ve skružích neudržela ani po vydatných deštích. Na hřebenech hor chybí voda dlouhodobě, většinu zachytí rašeliniště, dál už se tak nedostane. Nedostatku vody na horách přispěla i zima, kdy bylo v Krkonoších méně sněhu než obvykle.

Teplota povrchové vody Středozemního moře dosáhla v uplynulých dnech nového rekordu za dobu měření. Podle údajů agentury Copernicus Marine průměr pro 15. srpen dosáhl hodnoty 28,47 stupně Celsia. Hodnotu přes 28 stupňů mělo Středomoří už od 6. srpna, což znamená taky nejdelší řadu s tak vysokými teplotami. Horká voda má řadu důsledků pro mořský život, jevy v atmosféře i dovolené na plážích.

Warleighský jez na řece Avoně na jihu Británie je v létě oblíbeným místem pro koupání. A to i přesto, že řeka bývá často zanesená bakteriemi a jinými škodlivinami. Nyní na něm kvalitu vody střeží umělá inteligence (AI) propojená s vodní plochou pomocí senzorů. Pár kliknutí v mobilu a je zřejmé, že voda je bezpečná. Údaje ze senzorů AI vyhodnocuje v reálném čase. Vývojáři z britského start-upu UnifAI Technology ji plánují nasazovat na stále více řek a pláží.

Vodní záchranáři zasahují častěji než loni. Na sedmnácti přehradách už letos vyjeli k víc než tisícovce případů, což je o pětinu více než loni za celou letní sezonu. Přibylo topících se lidí, ale i alergických reakcí po bodnutí hmyzem. Pro bezpečný pobyt ve vodě stačí podle záchranářů dodržovat pravidla, například nechodit se koupat příliš rozehřátý nebo po jídle. Roli hraje i alkohol. Záchranáři také doporučují neplavat daleko od břehu nebo o samotě.

U Dačic na Jindřichohradecku na Moravské Dyji uhynuly stovky ryb. Zřejmě je otrávily splašky, které se dostaly do vody. Ryby zemřely především na dvou až třech kilometrech řeky, v nižších pasážích toku už není úhyn výrazný, řekli Lukáš Skořepa z odboru životního prostředí dačického městského úřadu a jednatel místní organizace rybářského svazu Dačice Lukáš Polena. Rybáři a hasiči se snaží vodu čeřit.

Mokřady v Česku mizí hlavně kvůli lidské činnosti. Přitom pomáhají zmírňovat dopady klimatických změn, mají zásadní význam z hlediska ochlazování ovzduší nebo přežití přírodních ekosystémů, shodli se odborníci oslovení ČTK. Podle nich jsou mnohé mokřady vysušované kvůli tvorbě zemědělských polí nebo zástavbám, které zároveň zhoršují jejich vysychání, protože okrádají krajinu o vlhkost.

Letní vedra vybízejí k tomu, aby se člověk zchladil v rybníce nebo přehradě, bohužel ale také znamenají zvýšené riziko výskytu různých choroboplodných zárodků ve vodě, které mohou prázdniny ošklivě zkomplikovat. Nejčastěji hrozí střevní potíže nebo zánětlivá onemocnění uší a očí. Nezpůsobují je ale jen dobře známé sinice. Na první pohled člověk některé patogenní organismy pozná jen těžko, proto se vyplatí vždy sledovat aktuální informace hygieniků.

Hluboko ve vnější kůře Marsu se pravděpodobně nachází rezervoár vody v kapalném skupenství. Popsali to vědci v nové analýze dat sondy InSight americké vesmírné agentury NASA, která zkoumala nitro Marsu a tamní seizmickou aktivitu.

Fenomén otravy organismu pitím nadměrného množství vody je reálný. V horkých dnech může přehnaná konzumace tekutin vést až ke kolapsu. Současně je ale nutné najít rovnováhu mezi nadměrným a nedostatečným pitím: právě ve vedrech je totiž důležité dodržovat pitný režim.

Nová studie navrhuje nečekaný způsob, jak si mohli starověcí egyptští stavitelé pomoci při budování jedné z nejslavnějších pyramid této říše.

Kvalitu vody ve vodovodní síti ohrožují toto léto vedra, silné bouřky, lidé, kteří porušují zákazy, a dokonce i rybáři. V létě se totiž mnohem častěji čerpá voda z povrchových zdrojů, jako jsou přehrady a řeky. V nich se přitom v tomto období objevuje také víc sinic, bakterií nebo kalu.

Hygienici zaznamenali na Olomoucku poprvé výskyt invazivního druhu komára Aedes japonicus (asijský keřový komár). Tito komáři jsou potenciálními šiřiteli některých onemocnění, v tuzemsku ale přenos nemocí z nich na člověka není evidován. Napadají však lidi a jsou aktivní ve dne a vpodvečer. V Evropě je výskyt tohoto druhu monitorován od roku 2000, v Česku byl poprvé potvrzen v roce 2021 ve dvou lokalitách blízko státní hranice na jižní Moravě a v jižních Čechách.

Záchranáři varují před těžkými úrazy po skocích do vody. Na jihu Čech během jediného prázdninového víkendu řešili hned tři takové události. Za trvalými následky je často jen zbytečný risk.

Tým polských potápěčů, kteří pátrají po vracích lodí v Baltském moři, hlásí objev potopené plachetnice z 19. století, která převážela náklad lahví se šampaňským, vínem a minerální vodou. Informovala o tom polská tisková agentura PAP. Historické plavidlo podle ní leží v hloubce 58 metrů poblíž švédského ostrova Öland.

Vzorky hornin, které na Měsíci odebrala čínská sonda Čchang-e 5, obsahují stopy vody. Tato sonda se vrátila na Zemi na konci roku 2020 po přistání na přivrácené straně Měsíce.

Česká republika má dobré zabezpečení zdrojů pitné vody. Problém ale může mít do budoucna s užitkovou vodou, tvrdí Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Vodohospodáři a rekreanti v tomto týdnu zaznamenali plošné znečištění hladiny přehradní nádrže Seč na Chrudimsku. Původně měli podezření na únik ropných nebo odpadních látek, nakonec se ale zřejmě jedná o řasy. Jenže i to je problém, protože voda z nádrže se čerpá také jako pitná. Na to, jak ji vyčistit, odborníci odpověď nemají.

Některé jezy na Lužnici mohou být po víkendových přívalových deštích pro vodáky nebezpečné. V řece nyní teče pořád více vody, než je v létě obvyklé. Konkrétně se to týká splavu v Dráchově u Veselí nad Lužnicí, kde v minulých letech utonulo deset lidí. Nebezpečný je také jez Pilař, a lidé by tak měli lodě na těchto místech přenášet.

V šesti obcích na Opavsku vznikla petice proti zasypání starého lomu v Mladecku. Lidem se nelíbí, že do něj chce soukromá firma navézt stavební odpad, tvrdí, že to znečistí podzemní vodu, na které jsou závislé zhruba čtyři tisícovky obyvatel. Na petiční listině je momentálně skoro patnáct set podpisů. Majitel lomu ale tvrdí, že pouze postupuje podle schváleného plánu jeho rekultivace. To ale zástupci obcí odmítají, naopak tvrdí, že plány společnosti jsou s původním záměrem v rozporu.

Z intenzivních přívalových srážek dokáže krajina zadržet několik procent vody. Nejúčinnější systém k zadržování vody jsou nádrže, které zachytí až desítky procent dešťové vody, popisuje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Schopnost krajiny zadržovat vodu je podle něj v Česku neuspokojivá, ročně zde ale vznikají tisíce drobných opatření pro zlepšení.

Znečištění vody odpadem je stále větší problém, byť už se to netýká celého světa. Nová studie popsala, které regiony nezvládají odpadové hospodářství nejvíc.