Voda strana 5 z 5

Vodné a stočné zdraží v Hradci Králové od ledna o pětinu na 128 korun za metr krychlový. Nové ceníky se dotknou i dalších měst a obcí na Hradecku. Podle vodohospodářů je důvodem hlavně zdražení energií a dalších nákladů. Průměrná tříčlenná domácnost si tak za rok připlatí za vodu zhruba o dva tisíce dvě stě korun více než letos. Hradecké vodárny v okrese zásobují pitnou vodou přes 170 tisíc lidí. Zdražení vodného a stočného během pondělka oznámily i jiné společnosti z dalších částí republiky.

Obyvatelé Nelahozevsi mají obavy z tisíců sudů s jedovatou chemikálií, které volně nehlídané leží nedaleko města. Část jich firma odvezla na skládku u Mostu, kde skončily nelegálně zakopané. V kauze jsou obviněni manažeři dvou firem. Zbytek nádob zůstal na původním místě a nově je část sudů i odkrytá.

Vedle vojáků a záchranářů oslavuje bojující Ukrajina nové hrdiny. Miliony a miliony Ukrajinců jsou závislé na oddané práci a vynalézavosti techniků a opravářů civilní infrastruktury. Jen ve čtvrtek padly v Kyjevě teploty šest stupňů pod bod mrazu, přitom sedm desítek ruských raket znovu zamířilo na rozvody elektřiny a vody.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

V nemocnici zůstávají už jen dvě děti přiotrávené oxidem uhelnatým v Kunovicích na Uherskohradišťsku. Situace v bytovém domě, který je teď odpojený od elektřiny i vody, ale zůstává napjatá.

Od úterý žije na planetě Zemi oficiálně přes osm miliard lidí, což je víc než kdykoli v historii. Překročení nového milníku oznámila Organizace spojených národů (OSN), která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Zvláště země s průměrně velmi mladou, či naopak stárnoucí populací v tomto ohledu řeší, díky jakým zdrojům se rostoucí lidstvo uživí.

Kvůli vysoké inflaci začíná řada domácností šetřit. Snížit se snaží hlavně účty za elektřinu a plyn. Podle analytiků bude takových lidí přibývat. A narůstat bude zřejmě i těch,  kteří budou kvůli zvýšeným životním nákladům hledat přivýdělek. Už teď má, kromě hlavního zaměstnání, brigádu anebo druhou práci zhruba pětina Čechů. V říjnu spotřebitelské ceny meziročně stouply o 15,1 procenta. Podle ministra financí by se inflace mohla v příštích měsících znovu navýšit.

Důkazem zrychlující se změny klimatu jsou podle vědců stále častější výkyvy počasí. Ty v posledních měsících trápily i Evropu, zasáhly ji povodně, požáry i sucha. Rekordní nedostatek srážek zaznamenala Itálie. Obavy vyvolala hlavně kriticky nízká hladina vody v Pádu, na které jsou závislí tamní farmáři.

Kavárna paní Alyony se na jaře stala prvním podnikem, který v Buče hned po osvobození ukrajinskými silami otevřel. Chtěli tu co nejdříve zapomenout na hrůzy, které se odehrály pár bloků odsud. Několik měsíců se to dařilo, než Rusko vystupňovalo útoky na elektrárny, teplárny a rozvodné sítě. Do klidu je znovu daleko. Topení nefunguje, i hodiny denně teď musí vydržet bez elektřiny ze sítě. Bez přístupu k elektřině je aktuálně podle ukrajinského prezidenta Zelenského asi pět milionů Ukrajinců.

Po celém Česku plánují vodárenské společnosti zdražovat vodu. O záměru navýšit od nového roku ceny pro Pražany o dvacet procent informovala společnost Veolia. Česká televize proto oslovila vodárenské společnosti v ostatních krajských městech. V pěti budou muset vodu zdražit. Lidé v dalších krajských městech mohou jednání o zvýšení cen čekat v nejbližších týdnech. Podle Sdružení oboru vodovodů a kanalizací by lidé v Česku od začátku příštího roku mohli za vodu zaplatit až o třetinu víc.

Nový primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) nesouhlasí s tím, jak vláda komunikuje o zvažovaném projektu továrny na baterie do elektroautomobilů, takzvané gigafactory, na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Zarzycký proto v neděli zaslal otevřený dopis předsedovi vlády Petru Fialovi (ODS).

Nejméně dvacet mrtvých a 108 raněných si vyžádaly pondělní ruské útoky na ukrajinská města, hlásí ukrajinská média s odvoláním na záchranáře. V noci na úterý či v úterý se opět staly terčem nových ruských útoků Lvov, Záporoží, Oděsa a tepelná elektrárna ve Vinnycké oblasti, cílem palby raketometů a těžkých děl byla i Dněpropetrovská oblast. Tyto útoky od pondělí zasáhly asi třicet procent ukrajinské energetické infrastruktury. Skupina G7 na úterním mimořádném jednání ruské útoky odsoudila a uvedla, že šéf Kremlu Vladimir Putin se z nich bude zodpovídat.

Takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet dávek na bydlení, se od října kvůli zdražování energií zvednou o dva tisíce až 4500 korun. Nejvíc vzrostou samostatně žijícím lidem či dvojicím v nájmu. Návrh nařízení ve středu schválila vláda. Kabinet měl rovněž projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok, ale ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že tento bod bude vláda projednávat až v pondělí 26. září. Pro příští rok připouští vyšší schodek než nyní navrhovaných 270 miliard korun, zejména v souvislosti s vysokými cenami energií.

Letošní vysoké teploty a nedostatek vláhy ohrožují nejenom jehličnaté, ale už i listnaté stromy. Rozsáhlé schnutí listnatých lesů v Chřibech na Kroměřížsku a Uherskohradišťsku odhalil letecký průzkum Arcibiskupských lesů. Četné dubové a bukové partie jsou bez listí a už na začátku srpna vypadají jako na podzim. Stromy tak reagují na dlouhodobý nedostatek srážek.

Více než tři stovky vojáků a dalších lidí se v Mexiku účastní záchranné akce, jejímž cílem je vysvobodit z podzemí deset horníků, kteří jsou už téměř čtyři dny uvězněni v zatopeném uhelném dole. V neděli o tom informoval zpravodajský server BBC News.

Horko poslední doby nešponuje teploty jen ve městech, slunce rozpálí i krajinu, když v ní chybí voda. Území Česka čelilo odvodňování víc než sto let. Teď je snaha vláhu do přírody vrátit. Důkazem jsou i Sedmihorské mokřady v Českém ráji.

Hladina spodních vod v okolí polského Dolu Turów se po dobudování bariéry zatím výrazně nezlepšila. Jak ČT řekla Česká geologická služba, hladina spodní vody v oblasti je rozkolísaná, jednotný trend jejího vývoje zatím nelze určit. Také v hlubších kolektorech na svém území nezaznamenala Česká republika zvýšení hladiny. Mírný nárůst pozoruje jen v jednom monitorovacím vrtu u bariéry, která má bránit odtoku vody z Česka při těžbě v polském dole.

Oteplování planety se v nejbližších desetiletích zřejmě zastavit nepodaří. V Interview ČT24 to řekl klimatolog z katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Halenka. Míní však, že každý člověk může přispět k tomu, aby se globální oteplování alespoň zpomalilo. Myslí si také, že i města při plánu budování veřejného prostoru by na vyšší teploty měla pamatovat a vysazovat více zeleně či se zbavit tmavých ploch.

Na sucho související se změnami klimatu budou muset podle náměstka generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Petra Ošlejška reagovat i sami hasiči. V Událostech, komentářích v reakci na rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku řekl, že sbor hasičů bude potřebovat například leteckou techniku. O suchu hovořil i generální ředitel Povodí Labe Marian Šebesta. V případě požáru u Hřenska se ale podle něj nejednalo o nedostatek vody v Labi, ale o nedostatečnou hloubku pro plnění bambi vaků.

Hluboko pod červencové průměry klesají průtoky na českých řekách. V povodí Moravy a Dyje jsou až tři desítky toků na hranici hydrologického sucha. Na žádost vodohospodářů proto některé obce už omezily nakládání s povrchovými vodami. Jak zjistila ČT, nízký stav vody postihl i další řeky napříč republikou. Podle správ povodí jsou na tom toky hůř než v předchozích dvou letech. Podle Povodí Labe je situace podobná jako v období extrémního sucha mezi lety 2015 až 2018. Některé menší řeky jsou pro vodáky na hranici sjízdnosti.

Několik obyvatel Lázní Bělohrad si stěžuje na úbytek vody ve studnách. Podle nich jsou důvodem narušení spodních vod právě probíhající stavební práce v lázeňském areálu. Někteří lidé už proto řeší napojení na městskou vodovodní síť. Věcí se zabývá i městský úřad v Jičíně, úniky vody prověřuje společně s hydrogeology. Společnost Lázně Bělohrad se zatím k problému vyjádřit nechce.

Češi mají letos větší zájem o ježdění na vodu. Splouvají drobnější řeky na malých loďkách a půjčují si i větší lodě například na vodních nádržích. Nejvíce je to vidět na Vltavě. Tam už v květnu proplulo zhruba dvakrát tolik lodí než loni ve stejném období. Znamená to ale také více nehod, přestupků a práce pro poříční policii. Povodí řek proto investují miliony korun do bezpečnosti, hlavně pak do oprav částí vodních toků. ČT to potvrdili mluvčí jednotlivých povodí.

Někteří obyvatelé Frýdlantského výběžku žijící poblíž polského hnědouhelného Dolu Turów si stěžují, že jim peníze z Polska určené na kompenzaci škod z těžby nepomůžou. Na základě mezivládní dohody o následcích těžby získalo Česko od Varšavy miliardu korun, obce z okolí dolu mají za peníze mimo jiné vybudovat nové vodovody. Ty ale k odlehlým domům zřejmě nedosáhnou.

Izrael bude od příštího roku jako první země světa používat odsolenou mořskou vodu na doplňování přírodního sladkovodního zdroje. Staví třináct kilometrů dlouhé potrubí svedené do Galilejského jezera. Tímto způsobem se může regulovat výška jezerní hladiny v případě delšího sucha.