Voda strana 5 z 5

Přišli jsme o bohatství krajiny, ztrácí produktivitu, uvedl v pořadu Události, komentáře výzkumný pracovník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěch Kotecký. To, že přibývá navíc sucha, mění se klima, situaci podle něj ještě více zhoršuje a potřeba opatření je ještě více urgentní.

Už od příštího roku budou v prvních domech a bytech místo fyzických odečtů tepla a teplé vody možné už jen ty dálkové. Přibližně polovina majitelů ale podle zjištění Asociace nájemního bydlení o nové povinnosti vůbec neví.

Vědce zajímá kvalita vody v přehradě Římov. Společně s hejtmanstvím a správci nádrže chystají projekty, které by zachovaly její čistotu. Do budoucna o ni mají obavy. Právě tento zdroj zásobuje na jihu Čech většinu domácností.

V nevhodných podmínkách a bez vody údajně až sedm měsíců žili uprchlíci z Ukrajiny v ubytovacím zařízení v Ostravici. ČT o tom informovala jedna z bývalých nájemnic. Za lůžko v pokoji pro tři osoby si měla společnost účtovat pět tisíc korun měsíčně. Ubytovna je přitom zároveň zaregistrovaná v evidenci nouzového ubytování.

Velká část kráterů na Marsu mohla být v minulosti řekami plnými života. Prokázala to podle nové studie analýza dat z vozítka Curiosity, které Rudou planetu detailně zkoumá už jedenáct let.

Na vyschlé Sahaře před dvěma tisíci lety existovala stabilní bohatá říše, která dokázala přežít, a dokonce prosperovat v místech, kde netekla žádná povrchová voda. Byla to první civilizace, která existovala bez přítomnosti řek. Vědci teď popsali, proč garamantské království zaniklo.

Kvůli nebývalému suchu v brazilské části Amazonie klesla hladina řeky Río Negro, jednoho z přítoků Amazonky, tak nízko, že lodě v přístavu v Manaus zůstaly stát na říčním dně. Nedostatek vody do značné míry způsobený jevem El Niño narušuje říční dopravu, na níž závisí stovky tisíc lidí v okolních vesnicích, a ohrožuje také pralesní ekosystémy.

Na severovýchodě Libye, který před týdnem postihly masivní záplavy, hrozí protržení dalších dvou přehrad. Agentura DPA uvedla, že z jedné z ohrožených staveb poblíž města Benghází tamní úřady odčerpávají vodu, aby uvolnily tlak na hráz. Právě voda z nádrží způsobila před týdnem povodně ve městě Derna. O život tam podle Červeného půlměsíce přišlo přes 11 tisíc lidí.

Noví majitelé historických mlýnů v Terezíně chtějí obnovit tamní elektrárnu. Jenže Povodí Ohře plánuje nedaleko nad místem stavět nové dílo u jezu a vody v řece není na obě dost. Právo na užívání vody z řeky má Povodí. Majitelé mlýnů usilují o změnu.

Světu začíná docházet pitná voda. Tvrdí to nová zpráva, která uvádí, že už nyní trpí nedostatkem životadárné tekutiny asi čtvrtina lidí, přičemž do roku 2050 jich přibude nejméně další miliarda. Příčiny jsou dvě: rostoucí poptávka a klimatické změny.

Velmi silné bouřky, které se v sobotu večer a v noci vyskytovaly na jihu a severovýchodě Česka, zaměstnaly hasiče i energetiky. Hasiči zaznamenali více než tisícovku výjezdů. Omezené dodávky elektřiny měly v neděli večer asi dva tisíce odběratelů. Popadané stromy komplikovaly i provoz na železnici. Černovický potok v Tučapech na Táborsku dosáhl dopoledne třetího stupně povodňové aktivity. Od 17:40 se jeho hladina snížila na první stupeň.

Z indického přistávacího modulu na povrch Měsíce vyjelo robotické vozítko Pragján. Jeho úkolem bude prozkoumat lunární povrch v oblasti jižního pólu Měsíce, kde indický modul přistál jako první. Jinde na Měsíci se předtím podařilo přistát jen Spojeným Státům, Sovětskému svazu a Číně.

Vysychající koryto řeky a ručně vyhloubené strouhy jsou poslední dva měsíce jediným zdrojem vody v malé vesnici Karanganyar ve Střední Jávě. Zemědělci tráví většinu běžného dne prodíráním se bahnem a oblázky pro pár litrů kalné vody. Podle indonéské meteorologické agentury asi dvaadvacet vesnic vodu postrádalo ještě před příchodem období sucha, které obvykle trvá od května do září. Agentura zároveň oznámila, že nedostatek vody postihl asi dvě třetiny indonéského obyvatelstva.

Déšť v posledních dnech zmírnil nedostatek vláhy v Česku, přesto však na polovině území podle hydrometeorologů panuje půdní sucho. Silně pod normálem také zůstávají hladiny podzemních vod. Problémy tak mají hlavně domácnosti závislé na studních. Některé obce se tak už nespoléhají jenom na vodu z podzemních vrtů, ale hledají i jiná řešení.

Krkonošské boudy v okolí Pece pod Sněžkou se ještě během léta připojí na centrální kanalizaci a vodovod. Bude to znamenat konec vyvážení septiků a zároveň i jistotu zásobování pitnou vodou. Vybudovat přípojky v chráněné oblasti nebylo vůbec jednoduché, pravidla se totiž řídí okolními biotopy, které je třeba chránit.

Japonsko brzy začne vypouštět vyčištěnou vodu z jaderné elektrárny Fukušima do Tichého oceánu. Po splnění všech standardů to povolila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Proces, který potrvá třicet až čtyřicet let, kritizují sousední země v severovýchodní Asii, zejména Čína. Jejím nejdůraznějším mluvčím se stal Hongkong.

Sucho se v jihozápadní oblasti Česka po deštích zmírnilo, přesto zůstává problémem pro Vysočinu či Jihočeský kraj. Od Zelené hory ve Žďáru nad Sázavou vysílala ČT celé úterý další díl letního seriálu Sečteno. Praxe ukazuje, že nedostatek vody neovlivňuje jen farmáře, ale třeba také část obcí, které jsou nucené začít znovu využívat dříve zrušené vodní zdroje. Nedostatek vláhy dělá starosti rovněž lesníkům.

Radnice v Litovli na Olomoucku plánuje rekultivaci pozemků u místní části Nasobůrky, kde se před desítkami let těžila hlína pro místní cihelnu. Před patnácti lety navezla soukromá firma do dobývacího prostoru nelegálně přes dvanáct tisíc tun odpadu. Sanace skládky skončila loni, stála 32 milionů korun. Nové stromy a keře tam mají růst do dvou let.

Teplota vody v českých rybnících s klimatickou změnou roste, přispívá ke zhoršené kvalitě vody a komplikuje tradiční chov ryb. Do budoucna se očekává strmý nárůst počtu dnů s povrchovou teplotou vody nad 29 stupňů, kvůli čemuž rychle ubývá rozpuštěného kyslíku ve vodě. Mezi lety 1961 až 1980 se přitom v Česku dny s touto a vyšší teplotou vůbec nevyskytovaly. Nyní je takových dní několik ročně a podle vědeckých modelů jich koncem století může být téměř 30. Vyplývá to ze studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně.

Průtoky řek v Česku se pohybují mezi 15 až 45 procenty standardu v tomto ročním období. Stav na většině povodí je silně podnormální. Nedostatek vody pro domácnosti ani průmyslu nehrozí. Po čtvrtečním jednání s řediteli podniků spravujících povodí Vltavy, Moravy, Ohře, Odry a Labe to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Stěna, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském hnědouhelném Dole Turów, funguje, ale pouze na polské straně. Data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně ukázala, že se hladiny zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale vody dál ubývá.

Kombinace sucha a velkého množství ubytovaných turistů znamená, že v některých obcích vysychají zdroje vody. Zatímco kvůli suchému počasí vody v nádržích i pod zemí ubývá, třeba na šumavské Kvildě se poptávka po ní o prázdninách zvyšuje až patnáctkrát. Nezbývá pak než obnovit starší, dříve zrušené zdroje.

Dlouhodobě suché počasí omezuje provoz některých vodních elektráren v Česku. Už loni v tomto období vyráběly o čtvrtinu méně elektrické energie, než je běžné. Letos je situace zatím podobná. Nejhůře jsou na tom elektrárny na malých tocích. Například vodní elektrárna v Háji u Mohelnice se úplně zastavila už v květnu. Kvůli suchu je prodělečná posledních pět let.

Kvalita vody v rybnících a biotopech se v důsledku vysokých teplot zhoršuje. Návštěvníci se aktuálně nesmí koupat v přírodním koupališti v Trutnově, na Lhotce v Praze, v nádrži Orlík u veřejného tábořiště Podolsko, v rybníku Kachlička na Havlíčkobrodsku, v biotopu Bečva a ve Velkém rybníku na Karlovarsku. Nevhodný ke koupání je nově rybník Chmelař na Českolipsku, koupaliště Tanvald a jezírko Košutka v Plzni. Jako nejčastější důvod uvádí ministerstvo zdravotnictví překročení hodnoty ukazatele sinic a chlorofylu-a a překročení hodnot mikrobiologických ukazatelů. Kvalita vody se vzhledem k rostoucím teplotám a vegetační sezóně sinic může podle odborníka ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) horšit i na dalších místech.