V Alpách za sto let ubyla třetina sněhu, píše rakouská tisková agentura APA. Upozorňuje na to studie společnosti Eurac Research v Bolzanu. Výrazný pokles byl zaznamenán od 80. let minulého století, což se shoduje s výrazným nárůstem teploty, uvedl autor výzkumu a environmentální meteorolog Michele Bozzoli.
„Vývoj množství nového sněhu v Alpách je silně negativní, mluvíme o celkovém poklesu o 34 procent,“ říká Bozzoli. Nejvýraznější úbytek sněhu byl zaznamenán v místech ležících pod dvěma tisíci metry nad mořem a v jižněji ležících oblastech, tedy v Itálii, Slovinsku a v části rakouských Alp. V severních Alpách, ve Švýcarsku a Severním Tyrolsku hraje nadmořská výška hlavní roli. Zde byl pozorován úbytek 23 procent. V jihozápadní části Alp to byla dokonce polovina.
Vývoj zřejmě není způsoben nedostatkem srážek, kterých v zimním období přibylo. V nižších nadmořských výškách se však sněžení mění v déšť. V jihozápadních a jihovýchodních oblastech ale teploty vystoupaly už tak vysoko, že i ve vyšších polohách jen prší. „Sníh je zásadní pro zásobování vodou. Bez vody z tajícího sněhu na jaře nemohou být naplněny rezervoáry. Sníh také chrání ledovce před táním a půdu před odpařováním vlhkosti,“ dodává Bozzoli.
Sníh má vliv nejen na zimní sporty, ale také „na všechny aktivity a procesy, které jsou na vodě závislé“. To by politici neměli z pohledu plánování týkajícího se zásobování vodou už dále přehlížet, myslí si výzkumník.
Studie vyšla ve vědeckém časopise International Journal of Climatology. Vědci shromáždili data o sněhových srážkách a sněhové pokrývce ze 46 míst z celé oblasti Alp. Nejnovější data sesbírali z moderních meteorologických stanic, zatímco nejstarší pocházejí z registrů, do nichž pověření pozorovatelé dříve ručně zapisovali, kolik centimetrů sněhu na určitých místech napadlo.
