Ústav pro jazyk český

Lidé si pro jazykové rady často chodí do Internetové jazykové příručky (IJP). Loni zaznamenala v průměru přes 54 tisíc přístupů denně. On-line příručku provozuje Ústav pro jazyk český (ÚJČ), který má i telefonickou poradnu. Ta loni vyřídila 3642 dotazů. Poradci vedle běžných pravopisných otázek čím dál častěji řeší i odpovědi, které lidem chybně poskytla umělá inteligence. Ústav proto do budoucna plánuje AI zapojit i do jazykového poradenství, řekl ČT ředitel ústavu Martin Prošek.

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní s konkrétními pokyny pro naplňování těchto nařízení.

Zájem o netradiční jména pro děti v Česku každým rokem roste. Například Ústav pro jazyk český (ÚJČ) Akademie věd ČR, který pro matriky zpracovává znalecké posudky, loni vydal 167 posudků, rok předtím jich bylo 130. Odborníci tak schválili například ženská jména Špela, Wolfrun, Tiwalola a mužská jména Aurangzeb a Tamehani. České televizi to řekl Pavel Štěpán, vedoucí oddělení onomastiky z ÚJČ Akademie věd.

19. března má v Česku svátek Josef. V zemi jich podle posledních dat ministerstva vnitra žije přes 211 tisíc. Jde o čtvrté nejběžnější jméno v zemi. To se ale změní. Rodiče v posledních letech volí jiná jména a Pepové nejsou v módě. Vedle Jakubů, Janů, Elišek a Ann někteří volí i velmi nezvyklé varianty. Odborník Pavel Štěpán v pořadu Studio 6 vysvětlil, že přijatelné je jakékoliv běžně užívané jméno kdekoliv po světě, je-li ovšem v základním tvaru. Třeba Arvis nebo Chanel.