Zájem o netradiční jména pro děti v Česku každým rokem roste. Například Ústav pro jazyk český (ÚJČ) Akademie věd ČR, který pro matriky zpracovává znalecké posudky, loni vydal 167 posudků, rok předtím jich bylo 130. Odborníci tak schválili například ženská jména Špela, Wolfrun, Tiwalola a mužská jména Aurangzeb a Tamehani. České televizi to řekl Pavel Štěpán, vedoucí oddělení onomastiky z ÚJČ Akademie věd.
Loni odborníci v Ústavu pro jazyk český posuzovali celkem 167 žádostí. Schválili tak například jméno Špela, které je slovinskou podobou jména Alžběta, nebo africké ženské jméno Tiwalola a německé Wolfrun. U mužských jmen šlo o tahitské jméno Temehani nebo perské Aurangzeb.
U odborníků ale neuspěly žádosti pro mužská jména Márfy nebo Foxmilián a ženské jméno Jupiter.
„Zájem o jména, která jsou u nás neobvyklá, stále roste, jde o dlouhodobý trend, který započal po otevření hranic po roce 1989,“ komentoval statistiky Pavel Štěpán, vedoucí oddělení onomastiky z ÚJČ Akademie věd České republiky.
Pokud si rodiče nevyberou jméno pro dítě ze seznamu registrovaných jmen, vyžadují po nich matrikáři znalecký posudek. Ty například zpracovává Ústav pro jazyk český. Podle Pavla Štěpána by mezi žadateli o posudek neměli být cizinci: „Povinnost předkládat matrice v případě pochybnosti o jménu znalecký posudek se totiž týká pouze českých občanů.“
U dětí cizinců, kteří nebudou mít české občanství, tato povinnost odpadá, přesto je podle Štěpána pravděpodobné, že značná část žádostí přichází ze smíšených manželství.
Na zpracování posudku mají odborníci měsíc, kdy provádí podrobnou rešerši v odborné literatuře, a to především ve slovnících jmen pro jednotlivé jazyky. „Pokud potřebný zdroj nemáme k dispozici, konzultujeme jednotlivá jména s odborníkem na konkrétní jazyk nebo žadatele odkážeme na zastupitelský úřad příslušné země, který by měl vydat potvrzení o existenci konkrétního jména,“ uzavírá Pavel Štěpán.
