Green Deal strana 2 z 3

Česká vláda musí najít způsob, jak zamezit hrozícímu výraznému růstu cen elektřiny pro domácnosti a zejména pro firmy. Cesty k tomu jsou různé, ale po některé se musí kabinet vydat, shodli se v pořadu Události, komentáře bývali ministři průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a Karel Havlíček (ANO) i zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Jinak dojde k dalšímu oslabení českého hospodářství, které je už nyní v recesi, do které ho sráží právě i jedna z nejvyšších cen elektřiny v rámci celé Evropské unie.

Mnohé firmy přecházejí k takzvané bezemisní ekonomice. Zaštítit je má nová platforma, která bude prosazovat jejich zájmy. Hlavním cílem takzvané Aliance pro bezemisní budoucnost je urychlení a usnadnění dekarbonizace, aby české ekonomice a firmám nehrozila ztráta konkurenceschopnosti.

Vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09 budou příští rok do Evropského parlamentu kandidovat společně v koalici SPOLU, v rámci které usilovaly o hlasy i v posledních sněmovních volbách. Lídři stran to oznámili na páteční tiskové konferenci v Praze. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že celá kandidátka se bude teprve skládat, jejím superlídrem ale bude nynější europoslanec ODS Alexandr Vondra. Společnou kandidaturu schválily tento týden nejvyšší orgány všech tří stran.

Evropská komise schválila revidovaný český Národní plán obnovy. Přináší dodatečné 2,2 miliardy eur (zhruba 53,6 miliardy korun) pro financování čisté energetiky a transformaci průmyslu, oznámila po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) v Praze šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na konferenci Green Deal Summit také ocenila podíl českého předsednictví v Radě EU na schvalování balíku klimatických norem Fit for 55. S klimatickou Zelenou dohodou stojí podle ní Evropa na české straně. Fiala na konferenci řekl, že po čtyřech letech od vyhlášení nedokázal Green Deal nasměrovat země Evropské unie k inovacím a proměnám ekonomiky. Je třeba příležitosti využít, řekl.

České textilky trápí nedostatek švadlen. Některé firmy teď dočasně využívají Ukrajinky, které do tuzemska utekly před válkou. Podnikatelé ale mají starosti o budoucnost, obávají se doby, kdy začnou vyučené švadleny odcházet do důchodu.

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Josef Středula. Téměř celou svou kariéru se pohybuje v odborech, řadu let působí jako předseda největší české odborové centrály. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil v květnu, jeho kandidaturu podpořil prezident Miloš Zeman. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 62 tisíc lidí. Současně získal i hlasy jedenácti senátorů.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat kandidát SPD Jaroslav Bašta. V současnosti je členem Poslanecké sněmovny, v minulosti působil na postu ministra bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Během minulého režimu strávil dva a půl roku ve vězení za aktivity ve studentském hnutí, je signatářem Charty 77. Hnutí oznámilo jeho kandidaturu v první polovině září. Přihlášku k volbám doložil Bašta dvaceti podpisy poslanců z klubu SPD.

Česko posledním dnem předsedá Radě Evropské unie. Na začátku předsednictví pro něj vláda stanovila pět priorit. Nakonec byl nejvýraznější její postup ohledně cen energií a reakce na válku, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Vládní politici jsou přesvědčeni, že bylo předsednictví úspěšné a pochvalné hlasy znějí i ze zahraničí. Domácí opozice je zato velice kritická. K nejumírněnějším jejím reakcím patří tvrzení, že vláda nedokázala předsednictví naplno využít.

Vládní i opoziční politici komentují vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana. Ve svém posledním vánočním projevu z pozice hlavy státu vyjádřil podporu Ukrajině vůči ruské agresi nebo doporučil vládě, aby přijala návrhy, které pomůžou snížit schodek státního rozpočtu na rok 2023. Druhou polovinu svého projevu věnoval Zeman rekapitulaci svého politického působení, jak v čele ČSSD, tak republiky.

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Téma energetické krize bylo spolu s válkou na Ukrajině hlavním bodem jednání prezidentského summitu zemí Visegrádské skupiny (V4) v Bratislavě. Podstatným faktorem energetické krize je takzvaný Green Deal, řekl český prezident Miloš Zeman po úterní schůzce. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové Moskva využívá energie jako zbraň. Zeman se také vyslovil pro rozšíření V4 o Slovinsko.

Pokud se o výhodnosti Zelené dohody (Green Deal) podaří přesvědčit Čechy, bude mít Evropská komise podle jejího místopředsedy Franse Timmermanse vyhráno a dokáže již přesvědčit každého. Na Green Deal summitu v Praze řekl, že zelená ekonomika nabídne více pracovních míst. Připustil však, že s transformací souvisejí rizika. Je podle něj potřeba zajistit, aby byla sociálně spravedlivá.

Napadení Ukrajiny pro Rusko znamenalo nezískat nic a ztratit prakticky všechno, řekl v úterním projevu na Pražském hradě českým velvyslancům prezident Miloš Zeman. Připomněl ekonomické, lidské, materiální i reputační ztráty. Věrohodné vysvětlení ruské agrese podle Zemana nabídl izraelský prezident Jicchak Herzog při červencové návštěvě Prahy. Uvedl podle něj, že ruský prezident Vladimir Putin zaútočil na Ukrajinu v důsledku kapitulace Severoatlantické aliance (NATO) v Afghánistánu. Zeman také kritizoval evropskou ekologickou politiku známou jako Green Deal a postavil se proti zpochybňování spolupráce v rámci Visegrádské skupiny.

Evropský parlament ve středu schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s krokem nesouhlasí. V aktuální situaci, kdy nejsou zajištěny ekologické zdroje pro nabíjení vozů na baterie, jde o Potěmkinovu vesnici a vítězství ideologie nad rozumem, řekl v pořadu 90' ČT24. Jeho kolega z Evropského parlamentu Mikuláš Peksa (Piráti) však rozhodnutí považuje za vítané vodítko pro automobilky, které tak budou vědět kudy se při vývoji vozů ubírat.

Kvůli válce na Ukrajině by mohla nastat renesance uhlí jako zdroje energie, ale dojde-li k tomu, bude patrně jen krátkodobá. Očekává to zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Domnívá se, že Evropa záhy přestane používat ruský plyn, a to i v případě, že Rusko nepřeruší jeho dodávky. Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) může plyn jako zdroj energie částečně nahradit jádro, ale protože výstavba jaderných elektráren trvá velmi dlouho, očekává, že nakonec díky tomu dál posílí obnovitelné zdroje. Bartuška a Peksa diskutovali v Událostech, komentářích.

Ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová v Událostech, komentářích řekla, že Polsko si snížením DPH u potravin „namíchalo smrtící koktejl“. Lepším způsobem pomoci v energetické krizi jsou podle ní adresná opatření. Podle bývalého ministra financí a expremiéra Jana Fischera by se v Česku měla posoudit role mimo jiné Energetického regulačního úřadu. Nastupující rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák upozornil, že současné ceny energií nejsou pouze krátkodobým výkyvem.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Podle centrálních bankéřů letos inflace vystoupá na průměrných 8,5 procenta. „Bez vlivu ČNB by však inflace nezačala klesat a byli bychom na tom ještě hůř,“ řekl bývalý viceguvernér ČNB a současný europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který byl hostem čtvrtečního Interview ČT24.

Také evropský Green Deal a s ním spojené otázky energetické bezpečnosti mohou mít vliv na vojenskou politiku Ruska na Ukrajině. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Podle něj se bezpečnostní situace horší každým dnem a hrozba ozbrojeného střetu je v tuto chvíli nejzávažnější za celou řadu posledních měsíců. Exministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) věří, že se novému válečnému konfliktu na Ukrajině dá vyhnout a že Rusko spíš hraje „diplomatickou hru“. Podle něj dnes ani Rusko samo neví, co chce v dalších krocích udělat.

Jedinou možností, jak se vyhnout Zelené dohodě pro Evropu, je odejít z Evropské unie, řekl v Interview ČT24 zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Doplnil však, že odejít z EU by nebylo správné. Jako lepší řešení vidí to, že by se Česko zavázalo ke spolupráci s ostatními zeměmi, které Green Deal chtějí, ale s tím, že přednese i problémy, které je třeba v souvislosti s dohodou řešit.

Česko prožívá těžké chvíle – pandemickou krizi, raketový růst cen. Společnosti chybí struktura, potřebuje hlas, který bude spojovat, řekl v nedělním Interview ČT24 publicista, spisovatel a historik Pavel Kosatík. Nový kabinet podle něj musí vysílat signály, že mu záleží na všech lidech.

Generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš tvrdí, že bezpečnostní posouzení uchazečů o stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany bude hotové do konce ledna. Následně může být vyhlášen tendr. Nový blok se spustí dle očekávání v roce 2036, prohlásil také Beneš v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.