Ukrajina strana 4 z 5

Pozornost Ukrajinců se nyní ubírá hlavně na východ a Charkovskou oblast, kde se Rusové snaží prorazit frontu. V posledních dnech probíhá zpoza hranice intenzivní ostřelování také poblíž Černihivu a Sum u hranic s Ruskem a Běloruskem. Právě odtud by měly invazní jednotky nejkratší cestu k dalšímu úderu na Kyjev. I proto podél hranice už měsíce probíhají intenzivní opevňovací práce.

Dobrovolníci vybírající peníze na Ukrajinu, které skupina cizinců napadla v sobotu na Staroměstském náměstí v Praze, jsou zklamaní z postupu státního zastupitelství. To rozhodlo o propuštění všech podezřelých z útoku. Podle něj na základě vyhodnocení důkazů zatím není možné nikoho obvinit z trestného činu.

V Česku je přes osmdesát ukrajinských lékařů, kterým stát od začátku plnohodnotné ruské agrese uznal jejich tamní vzdělání. Další desítky aprobační zkoušky právě skládají. Často nastupují do nemocnic, které odborný personál shánějí jen těžko. Třeba v Českém Krumlově je každý desátý doktor právě z Ukrajiny.

Policie propustila pět cizinců, kteří v sobotu na Staroměstském náměstí v Praze napadli skupinu dobrovolníků vybírající peníze na pomoc Ukrajině. České televizi informaci poskytl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Podle zjištěných informací se jedná o státní příslušníky některého z členských států Evropské unie. Policie okolnosti případu dál prověřuje.

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu Moskva zintenzivňuje svou dezinformační kampaň. List The Washington Post (WP) zjistil, že proruská platforma Voice of Europe posílala krajně pravicovým politikům měsíčně až milion eur za účelem šíření ruské propagandy v pěti evropských zemích, a snažila se tak posílit postavení proruských kandidátů. Činitelé z oblasti zpravodajských služeb mluví o jedné z nejambicióznějších ruských operací, jejichž cílem je rozdělit Západ a podkopat podporu Ukrajiny. Řada ruských hoaxů se týká i klimatických opatření či lídrů EU, v šíření lží pomáhá Kremlu umělá inteligence či takzvané deepfakes. Evropský parlament se snaží bránit prostřednictvím nových legislativ.

Policie kvůli sobotní potyčce na Staroměstském náměstí v Praze začala prověřovat čtyři cizince. Podezírá je z několika trestných činů. Policisté uvedli, že čtveřici zadrželi na pražském letišti. Podle dřívějších informací médií v centru metropole napadli rusky mluvící lidé dobrovolníky vybírající peníze na pomoc Ukrajině.

Výběrem dvanácti porotců a čtyř náhradníků začal v pondělí ve Wilmingtonu první ze dvou procesů s Hunterem Bidenem. Syn amerického prezidenta Joea Bidena čelí obžalobě o třech bodech spojených s držením střelné zbraně. Jedná se o první trestní proces s potomkem úřadujícího amerického prezidenta v historii USA. Další proces čeká Huntera Bidena na podzim. V Los Angeles čelí obvinění z devíti federálních daňových deliktů. Kvůli kontroverzním podnikatelským i soukromým aktivitám svého syna je prezident Joe Biden dlouhodobě terčem kritiky Republikánské strany.

Výsadkáři z Česka, Spojených států nebo třeba Polska se tento týden účastnili Airborne Triathlonu. Už 15. ročník akce pořádal 43. výsadkový pluk v Chrudimi. Jde o jednu z nejtěžších armádních soutěží svého druhu na světě. Vojáci jí říkají „pekelný závod“. Součástí byla střelba, běh nebo i překonávání přehradní kaskády, skoky z hráze a výsadek z vrtulníku. A stejně jako vloni si prvenství připsali domácí výsadkáři. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali Jakub Szántó a Veronika Chraščová.

Ruskému vůdci Vladimiru Putinovi nelze věřit, když říká, že nemá nic proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie – myslí si, že Unie je jen dočasný projekt, který se rozpadne. A proto ji musíme udržet silnou, říká v exkluzivním rozhovoru pro ČT bývalý polský prezident v letech 1995 až 2005 Aleksander Kwaśniewski. Míní, že dokud má Putin pocit, že se jeho agrese daří, nebude chtít vyjednávat.

Rusko v noci na sobotu podniklo rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody způsobilo v pěti oblastech země, ráno o tom informovala energetická skupina DTEK. Invazní jednotky nasadily při úderu desítky raket a útočných dronů. Ukrajinské úřady zatím hlásí několik zraněných. Kvůli masivnímu útoku proti Ukrajině vzlétly polské a spojenecké stíhačky, uvedla polská armáda. Údery na své území hlásilo také Rusko.

Ukrajinské dělostřelectvo i další jednotky zaznamenaly v tomto týdnu výrazný diplomatický posun. Díky povolení Spojených států a dalších zemí mohou Ukrajinci útočit poskytnutými zbraněmi v omezené míře také na ruské území – už nejen z Charkovské, ale i ze Sumské oblasti. Co tento posun znamená pro ukrajinské vojáky, zjišťoval přímo u dělostřelecké jednotky štáb ČT.

Řada spojenců Kyjeva upravuje podmínky pro použití poskytnutých zbraní ukrajinskými vojáky, kteří tak nyní mohou zasahovat i cíle na ruském území. Omezení neumožňovala napadené zemi se efektivně bránit, uvedl v pořadu Události, komentáře předseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS). Podle Radka Kotena (SPD), člena bezpečnostního výboru, však tento krok může vést k eskalaci konfliktu.

Spojenci by měli společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži, řekl po pátečním neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí NATO generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podpora by měla být pevnější a dlouhodobější, dodal. Myslí si také, že NATO by mělo hrát větší roli v koordinaci dodávek bezpečnostních systémů a výcviku na Ukrajině. Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) záměr jasného finančního rámce pro Ukrajinu podporuje.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Levice Jan Májíček uvedl, že zástupci strany by v europarlamentu prosazovali sociální soudržnost a spravedlnost Evropy i boj proti nadnárodním korporacím. Přijetím migračního paktu podle něj EU rezignovala na humanistický rozměr, výhrady má i ke Green Dealu. Zelená transformace by se podle něj měla soustředit na obyčejné občany, nikoliv na velké firmy. V souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem se podle něj Evropa chytá „nebezpečného trendu“ zbrojení. Vyslovil se proti přijetí eura, které podmínil demokratizací Unie.

Ruské rakety zabily v noci na pátek v Charkově šest lidí a pětadvacet dalších zranily, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Předchozí zprávy uváděly pět zabitých. Ukrajinské úřady tvrdí, že Rusko útočilo na třech místech města a zasáhlo mimo jiné pětipatrový obytný dům. Úřady hlásí také ruský útok na Kyjev, kde střely zničily trafostanici. Rusko hovoří o ukrajinském útoku a zraněných v ropném závodě v Krasnodarské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve Stockholmu podepsal bezpečnostní dohody se Švédskem, Norskem a Islandem.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Pro lídra kandidátky Senioři sobě Jaroslava Polláka jsou stěžejními tématy sociální politika a migrace. Nesouhlasí s rozšířením Unie. Myslí si, že EU je „tak náročná“, že další rozšiřování by v téhle chvíli nebylo správné. Lídři sedmadvacítky by si podle něj měli pozvat někoho z agresorů z Ruska na jednání.

„Ukrajina má právo na sebeobranu, a tedy i útočit na legitimní cíle na ruském území,“ zopakoval v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg a doplnil, že Česko hraje klíčovou roli v dodávkách munice. Ruský vůdce Vladimir Putin podle něj podcenil jak Ukrajinu, tak její spojence.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

Česko a Polsko mají jasno, jak přistupovat k ruské agresi vůči Ukrajině, ocenil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v rozhovoru pro ČT24. Zdůraznil, že ruské výhrůžky je třeba brát vážně, a varoval před destruktivními aktivitami Moskvy v Evropské unii. I když ocenil vztahy Prahy a Varšavy, připomenul teritoriální spor o 368 hektarů.

Rusové nyní nemají zájem začít jednat o míru na Ukrajině, protože nejsou vyčerpaní, míní bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý a bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář. Podle velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského je nutné neustále Ukrajinu podporovat jak politicky, tak materiálně, aby se Rusko dostalo do pozice, kdy bude k jednání přinuceno. Tématem Událostí, komentářů byl i mírový summit ve Švýcarsku, který bude 15. a 16. června. Zúčastní se ho i český prezident Petr Pavel.

Americký prezident Joe Biden částečně zrušil zákaz využití amerických zbraní na ruském území, aby Ukrajina mohla hájit Charkov. Informovaly o tom agentura AP a web Politico s odvoláním na americké činitele.

Kyjev stále naléhavěji opakuje, že kromě munice mu chybí i systémy protivzdušné obrany. Momentálně jsou nejvíce potřeba u Charkova, kde ruské útoky v minulých dvou týdnech zabily desítky civilistů. Štáb ČT natáčel v letním resortu nedaleko města, který nepřítel zasáhl před deseti dny. O život tam přišlo deset lidí.

V Praze ve čtvrtek začalo dvoudenní neformální setkání ministrů zahraničí států Severoatlantické aliance (NATO). Na jeho okraj se koná řada bilaterálních schůzek. Při této příležitosti udělil prezident Petr Pavel generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie. Stoltenberga předtím přijal i premiér Petr Fiala (ODS), který řekl, že Česko plní závazek dvou procent výdajů HDP na obranu a bude ho naplňovat i v dalších letech. Stoltenberg ocenil Česko jako svého partnera a také to, jakou práci země vykonala ve své muniční iniciativě.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky PRO vystoupení z EU a předseda strany Moravané Ctirad Musil si klade za hlavní cíl vystoupení Česka z Evropské unie, protože je podle něj řízená bývalými koloniálními mocnostmi a Česko se tak stává vazalem cizích zájmů. Je také pro zrušení Green Dealu, protože má prý každá země vztah ke svému životnímu prostředí, který si dokáže řešit sama. Je rovněž proti migračnímu paktu a odmítá vojenskou pomoc Ukrajině.