Kaja Kallasová strana 2 z 5

Ukrajinské drony znovu zaútočily na ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě Ruska, napsala média s odvoláním na velitele ukrajinských sil bezpilotních systémů Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou Maďar. Drony podle něj zasáhly přečerpávací stanici Uneča. V důsledku úderu neteče ropa na Slovensko a do Maďarska. Výpadek podle ministrů zahraničí obou zemí potrvá nejméně pět dnů. Uvedli to ve společném dopise adresovaném Evropské komisi.

Nové židovské osady, které by měly vzniknout na okupovaném Západním břehu Jordánu nedaleko východního Jeruzaléma, by znamenaly porušení mezinárodního práva. Izraelská vláda by měla rozhodnutí, které povoluje jejich výstavbu, zvrátit. Uvedla to ve společném prohlášení dvacítka zemí, mezi kterými jsou Británie, Francie, Itálie, Japonsko či Austrálie. Dokument podepsala i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Česko mezi signatáři nefiguruje.

Izraelská vláda definitivně odsouhlasila plán výstavby židovské osady E1. Ta přetne okupovaný Západní břeh napůl a zabrání vzniku palestinského státu. Jeruzalém kvůli návrhu už roky čelí mezinárodní kritice, realizace se proto opozdila, píše izraelský list Ha'arec.

Po jednání v Bílém domě ve světě rezonuje téma bezpečnostních záruk pro Kyjev. Ty mohou znamenat nasazení zahraničních vojáků na Ukrajině, leteckou podporu, dodávky zbraní, ale i členství v NATO nebo sankce. Podle expertů nemá Evropa šanci bez USA ochránit tisíc kilometrů dlouhou pozemní frontovou linii. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov varoval, že diskuse o bezpečnostních otázkách bez účasti Moskvy nikam nepovede.

Silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu jsou „nezbytné“ v jakékoli mírové dohodě, která má ukončit ruskou válku na Ukrajině, sdělila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem řada evropských lídrů v sobotu vyjádřila pokračující podporu Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že je třeba spustit standardizaci vztahů Evropské unie a Ruska.

Do Pásma Gazy ve čtvrtek přes přechody Zikim a Kerem Šalom přijelo 310 kamionů s humanitární pomocí, uvedl v pátek úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Ve čtvrtek podle úřadu zároveň OSN a jiné mezinárodní organizace na hraničním přechodu v Pásmu Gazy vyzvedly humanitární pomoc ze 390 kamionů, aby ji mohly distribuovat. Úřad OSN v pátek sdělil, že při snaze dostat se k pomoci zahynulo v Pásmu Gazy od konce května nejméně 1760 Palestinců.

Při nedělním izraelském úderu na novinářský stan u nemocnice Šífa v Gaze zahynuli čtyři zaměstnanci televize al-Džazíra včetně reportéra Anase Šarífa, nikoli pět, jak katarská stanice uváděla dříve. O život při útoku přišli také další dva novináři, kteří pracovali na volné noze. Al-Džazíra tuto informaci opravila v úterý na svém zpravodajském webu.

Humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla nepředstavitelných rozměrů a propuká tam hladomor, uvedli ve společném prohlášení ministři zahraničí čtyřiadvaceti zemí včetně Británie, Kanady, Austrálie, Japonska, Francie a dalších evropských partnerů. Skupina vyzvala Izrael, aby do palestinské enklávy umožnil přístup všem mezinárodním nevládním organizacím, které tam chtějí poskytovat humanitární pomoc. Česko ani Německo jej nepodepsaly. Tuzemsku v prohlášení opět chybí slovo Hamás, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že ruskému vládci Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Přál by si, aby se další schůzka uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, sám by se jí mohl také účastnit. Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí zároveň svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s Trumpem, Zelenským a představiteli zemí EU.

Nedělní izraelský úder nedaleko nemocnice Šífa ve městě Gaza v Pásmu Gazy zabil pět novinářů katarské televize al-Džazíra, včetně prominentního reportéra Anase Šarífa, tvrdí televize. Dřívější informace zmiňovaly smrt Šarífa a jednoho dalšího pracovníka al-Džazíry.

Prezident Petr Pavel přijal ve středu na Pražském hradě ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.). Jednali o koordinaci pozice České republiky k situaci na Blízkém východě. Pavel minulý týden uvedl, že se na dění v Pásmu Gazy dívá trochu jinak než vláda. Vzájemné konzultace Hradu a členů vlády by měly sloužit k tomu, aby obě strany mluvily pokud možno stejným hlasem, soudí Pavel.

Ruské ministerstvo zahraničí sestavilo seznam západních politiků, kteří podle něj používají nenávistný jazyk vůči Moskvě. Jsou na něm například německý kancléř Friedrich Merz, šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, generální tajemník NATO Mark Rutte či italský prezident Sergio Mattarella. Z Česka pak prezident Petr Pavel nebo ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Zrušení bezvízového styku mezi Gruzií a Evropskou unií (EU), kterým hrozí Evropská komise (EK) v případě nesplnění osmi doporučení, je pouze „technická záležitost“ a ekonomika kavkazské země by na tom ještě mohla získat, tvrdí premiér Irakli Kobachidze. Vládní Gruzínský sen přitom dříve bezvízový režim s EU oslavoval jako hlavní úspěch, připomíná server OC Media. Expert Vincenc Kopeček z Ostravské univerzity se domnívá, že zrušení by mělo dopad na tamní střední třídu.

Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa ve středu vyzvala vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN. Organizace upozorňují, že lidé v pásmu strádají hladem a trpí podvýživou, zatímco na hranicích pásma jsou připraveny tuny pomoci, ke které ovšem humanitární pracovníci kvůli izraelským restrikcím nemají přístup a nemohou ji distribuovat. Izrael výzvu odsoudil, podle tamní diplomacie „slouží propagandě Hamásu“.

Zástupci členských států Evropské unie se shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku. Slovenský premiér Robert Fico již ve čtvrtek večer informoval, že Bratislava stáhne svou blokaci. Nová protiruská omezení, která míří zejména na energetický a bankovní sektor, pak formálně v Bruselu schválili i unijní ministři pro evropské záležitosti.

Paříž, Berlín a Londýn pohrozily Íránu obnovením přísných sankcí, pokud do konce léta nedojde ke konkrétnímu pokroku ohledně uzavření nové dohody o íránském jaderném programu, uvedly agentury s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Šlo o první takový telefonát od doby, co Izrael a USA udeřily na íránské jaderné provozy.

Osmnáctý balík sankcí proti Rusku se nepodařilo schválit, při středečním jednání v Bruselu nebylo podle diplomatických zdrojů ČTK dosaženo žádného posunu. Balík blokuje Slovensko. Bratislava chce další jednání s Evropskou komisí a do vyjasnění návrhu jejích záruk ohledně dodávek zemního plynu bude žádat odklad hlasování, řekl premiér Robert Fico (Smer).

Evropská unie v úterý neschválila osmnáctý balík sankcí proti Rusku, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání s ministry zahraničí EU. Evropská komise (EK) reagovala na požadavky Slovenska, nyní je míč na druhé straně, sdělila. Očekává, že ke schválení dojde ve středu. Před tiskovou konferencí Kallasové slovenský premiér Robert Fico (Smer) oznámil, že slovenský zástupce požádal o odklad hlasování o balíku sankcí. Bratislava chce podle něj výjimku na dovoz ruského plynu do roku 2034.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se neshodli na pozastavení asociační dohody s Izraelem, oznámila po úterním společném jednání ministrů sedmadvacítky šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Izrael podle ní musí prokázat, že dělá více konkrétních kroků, aby zlepšil situaci Palestinců v Pásmu Gazy. EU bude vývoj bedlivě sledovat, prohlásila Kallasová.

Diplomatická služba EU ve čtvrtek představila deset možností diplomatických kroků proti Izraeli poté, co přezkum naznačil, že postup Izraele v Pásmu Gazy mohl porušit podmínky asociační dohody s evropským blokem. Unie zároveň od Izraele dosáhla příslibu zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy.

Čínský ministr zahraničí Wang I řekl ve středu na jednání v Bruselu šéfce evropské diplomacie Kaje Kallasové, že Peking nechce vidět prohru Ruska na Ukrajině, protože se obává, že Spojené státy by pak přesměrovaly veškerou pozornost směrem k Číně, píše hongkongský deník South China Morning Post (SCMP) s odkazem na několik osob obeznámených s diskuzí diplomatů.

Evropská unie pořádá v pátek historický summit s Moldavskem. Jde o první vrcholnou schůzku bruselských a moldavských představitelů, jejímž cílem je podle Unie zdůraznit strategický význam budoucnosti této země v EU. Před summitem, jenž se koná v Kišiněvě necelé tři měsíce před tamními parlamentními volbami, přibylo ruských dezinformací a hybridních útoků vůči prozápadnímu moldavskému vedení.

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se příští pondělí v Bílém domě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Jednat budou o situaci v Pásmu Gazy a o Íránu. Netanjahu naznačil, že jedním z témat bude i obchodní dohoda. Návštěva přichází v době, kdy Trump začal stupňovat tlak na Jeruzalém, aby uzavřel dohodu o příměří a propuštění rukojmí, která by ukončila válku v Pásmu Gazy.

Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se na summitu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.