Kaja Kallasová strana 2 z 2

Estonská premiérka Kaja Kallasová čelí kritice kvůli podnikání svého manžela v Rusku. Prezident i koaliční partneři žádají vysvětlení, přední estonské deníky Postimees a Eesti Päevaleht v pátek šéfku vlády vyzvaly k rezignaci.

O víkendu před summitem Severoatlantické aliance hostilo litevské hlavní město setkání dalších spojenců Ukrajiny, kteří však nepochází z politických kruhů. Do Vilniusu zavítali příznivci satirického humoru a internetových memů, kteří se vydali do virtuálního tažení proti ruské agresi. Pomocí obrázků japonského psa vybírají prostředky na podporu ukrajinského odporu. NAFO na sociálních sítích podpořili představitelé západních států, kritiku si naopak toto „hnutí kámošů“ vysloužilo od ruské opozice nebo ministerstva zahraničí.

Po ruské invazi na Ukrajinu mnohé státy obstavily majetek náležející ruským oligarchům. Nejviditelnějším příkladem byly honosné jachty. Zmrazena jsou však rovněž státní aktiva Ruska. Evropská unie i Spojené státy hledají právní cesty, jak ruský majetek či výnosy z něj převést Ukrajině, aby je mohla využít pro pokrytí škod způsobených invazí. Zvlášť aktivní roli v tomto procesu, jehož legálnost bude po válce nejspíše přezkoumávána soudy, hraje Estonsko.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Estonsko jako první pobaltský stát schválilo sňatky stejnopohlavních párů. Rozhodl o tom tamní parlament. Stejnopohlavní páry budou moci v Estonsku uzavírat manželství od roku 2024. Premiérka Kaja Kallasová označila tento krok za „historické rozhodnutí“.

Unijní špičky na summitu v Bruselu vyzvaly ve čtvrtek k vystupňování boje proti obcházení protiruských sankcí. Evropská unie by také měla podle nich usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.

Estonské parlamentní volby se 31,2 procenta hlasů jasně vyhrála Reformní strana současné premiérky Kaji Kallasové. Druhá podle předběžných výsledků skončila pravicově-populistická Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) se 16,1 procenta. V novém parlamentu zasedne celkem šest politických uskupení, Kallasová by měla pokračovat v čele vlády.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Britský ministr obchodu Greg Hands jednal v Praze s resortním kolegou Jozefem Síkelou (STAN) o hlubší ekonomické spolupráci. Ve čtvrtek se setká s premiérem Petrem Fialou (ODS). Odpůrce brexitu ve vládě Rishiho Sunaka má k Česku překvapivě vřelý vztah. Jako student se rozhodl, že se bude učit právě češtinu.

Velký zlom v podobě další vojenské pomoci Ukrajině přinesla čtvrteční schůzka zástupců Velké Británie, Polska a pobaltských zemí na vojenské základně v estonské Tapě. Další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě až 2,5 miliardy dolarů (tedy asi 55,4 miliardy korun) chystají i Spojené státy. Obsahovat by měl poprvé i obrněná vozidla typu Stryker. Také německý zbrojní průmysl by v letošním roce mohl Ukrajině dodat přes sto tanků. S přísliby další vojenské pomoci během čtvrtka přichází mnoho západních zemí včetně Švédska a Česka.

Vítězem estonských parlamentních voleb se podle oficiálních konečných výsledků stala opoziční liberální Reformní strana (RE) bývalé europoslankyně Kaji Kallasové. Získala 28,8 procenta hlasů. Na druhém místě s 23 procenty skončila proruská strana premiéra Jüriho Ratase. Významně posílila krajně pravicová a euroskeptická strana EKRE, která má dvakrát více hlasů než v minulých volbách a nyní je třetí nejsilnější stranou. Její vstup do koalice je ale podle agentury AFP nepravděpodobný.