Zástupci členských států Evropské unie se shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku. Slovenský premiér Robert Fico již ve čtvrtek večer informoval, že Bratislava stáhne svou blokaci. Nová protiruská omezení, která míří zejména na energetický a bankovní sektor, pak formálně v Bruselu schválili i unijní ministři pro evropské záležitosti.
Slovensko blokovalo přijetí nových protiruských sankcí, neboť žádalo záruky k jiné iniciativě Evropské komise, se kterou Bratislava nesouhlasí a podle které má být postupně ukončen dovoz ruského plynu do Unie.
„V tomto bodě by bylo kontraproduktivní zítra pokračovat v blokaci osmnáctého balíku sankcí,“ vyjádřil se ve čtvrtek na svém facebookovém účtu slovenský premiér. Doplnil, že Slovensko od EU údajně získalo záruky týkající se cen a dodávek plynu, píše Deutsche Welle.
Slovensko nicméně i po změně názoru na nový balík protiruských sankcí nadále považuje restrikce vůči Moskvě za škodlivé pro evropské země. Vyplývá to z pátečního prohlášení slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára (Smer). Slovenská opozice ocenila podporu nových opatření proti Rusku za jeho pokračující vojenskou agresi na Ukrajině, postup slovenské vlády v této záležitosti ale označila za ostudu a politický cirkus. Naopak zklamání z konečné pozice Slovenska vyjádřila nejmenší slovenská vládní strana SNS.
Kromě Evropské unie v pátek oznámilo zpřísnění svých sankcí také Spojené království. Mimo jiné na sankční seznam zařadilo i seniorní důstojníky ruské vojenské rozvědky GRU, píše Reuters. „Příslušníci GRU vedou kampaň s cílem destabilizovat Evropu, podkopat suverenitu Ukrajiny a ohrozit bezpečnost britských občanů,“ uvedl v prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy. Rusko podle něj cílí na britská média, poskytovatele telekomunikačních služeb, politické instituce nebo energetickou infrastrukturu.
Česko prosadilo takzvaný záchytný mechanismus
Evropská komise navrhla dosud poslední balík protiruských sankcí desátého června, od té doby probíhala intenzivní vyjednávání mezi členskými státy. Balík počítá s dalším omezením týkajícím se ruského energetického a bankovního sektoru, se snížením cenového stropu u ruské ropy a se zákazem využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream.
Česku se do sankčního balíku podařilo prosadit takzvaný záchytný (catch-all) mechanismus, který umožní celním správám členských zemí mnohem lépe zabraňovat obcházení sankcí. Mechanismus bude fungovat pouze na bázi dobrovolnosti a může být použit například v případě exportu elektronických komponent zneužitelných ruským vojensko-průmyslovým sektorem. Obecně má mechanismus umožnit celním správám členských zemí lépe zabraňovat obcházení sankcí.
„Prosadili jsme do evropských pravidel jednoduchou věc: když máme podezření, že zboží může skončit přes třetí zemi v Rusku, máme možnost vyžadovat od vývozce získání vývozního povolení, i když se nemusí jednat o zboží dvojího užití. Tím zavíráme zadní vrátka reexportu,“ napsal na síti X ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). K průtahům ze slovenské strany se nevyjádřil.
„Je to velký průlom. Na druhou stranu buďme realisté. Je to osmnáctý balíček a už od toho prvního a druhého jsme říkali, že to je něco, co Rusko definitivně zlomí. Takže počkejme, jak bude tentokrát fungovat,“ řekl českým novinářům v Bruselu ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Je dobře, že Slovensko změnilo své rozhodnutí a přestalo blokovat nové postihy, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v návaznosti na shodu členských států na protiruských sankcích. Na síti X také napsal, že jde o zatím nejtvrdší balík sankcí a důležitý krok ve společném tlaku na Kreml.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v červnu uvedl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Podle Zelenského jde mimo jiné o třináct německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. Vláda má k dispozici seznam českých firem, úřady informace analyzují, jména firem ovšem zveřejňovat nebudou.
Součástí nového balíčku sankcí je i zrušení výjimky na dovoz ruské ropy do Česka. V tiskové zprávě o přijetí sankcí to oznámila Rada EU, tedy členské země bloku. Krok není překvapivý, neboť tuzemské ministerstvo průmyslu již loni v listopadu uvedlo, že nevidí důvod výjimku prodlužovat.
„Rada se rozhodla ukončit výjimku pro dovoz ropy z Ruska do Česka,“ uvedla Rada EU. Na ropě z Ruska je Česko nezávislé, a to díky rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL), ke kterému je země připojena přes produktovod IKL. V současnosti jsou tuzemské rafinerie zásobovány ropou ze Severního moře a ze Středomoří, dále ze Saúdské Arábie, Severní a Jižní Ameriky a z Afriky, dodal na konci června polský deník Rzeczpospolita.
Kallasová: Jeden z nejtvrdších balíčků
„EU právě schválila jeden ze svých dosud nejtvrdších balíčků sankcí vůči Rusku. Ještě více omezujeme válečný rozpočet Kremlu, míříme na dalších 105 lodí ze stínové flotily, jejich podporovatele a omezujeme přístup ruských bank k financování,“ uvedla k balíku opatření šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Unie nepřestane vyvíjet stále se zvyšující tlak na Rusko a podporovat ukrajinskou obranu, dokud Putinův režim neukončí válku, řekla podle agentury Reuters Kallasová po oznámení dohody s tím, že má jít o jeden z „dosud nejsilnějších sankčních balíků proti Rusku“.
Podobně se k novému balíku vyjádřila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Vítám dohodu o našem osmnáctém balíku sankcí proti Rusku. Míříme na samotné srdce ruského válečného stroje. Cílíme na jeho bankovní, energetický a vojensko-průmyslový sektor a zavádíme také nový dynamický cenový strop na ropu.“
„Oslabí ruské možnosti financovat dál válku proti Ukrajině. Udržujeme vysoký tlak na Rusko,“ napsal k balíčku německý kancléř Friedrich Merz na síti X. Zároveň kancléř poděkoval slovenskému premiéru Ficovi, že souhlasil s novým balíkem sankcí. Řekl, že s ním v posledních dnech mluvil téměř denně.
Nové zpřísnění sankčního režimu uvítala i nová ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Na svých sociálních sítích uvedla, že balíček „zvyšuje tlak tam, kde je to nejdůležitější“.
Cenový strop na ruskou ropu má být dále snížen
Nová opatření mimo jiné snižují cenový strop na ruskou ropu přepravovanou po moři, dříve dohodnutý v rámci skupiny G7, ze současných 60 dolarů zhruba na 47,6 amerického dolaru za barel. Sankce EU se totiž snaží být účinnější a stanovují pohyblivý cenový strop na 15 procent pod průměrnou tržní cenou ruské ropy, uvedli unijní diplomaté pro Reuters. Nové sankce mají zasáhnout také ruský finanční sektor. Kromě toho má dojít k zákazu transakcí souvisejících s plynovodem Nord Stream, uvádí agentura.
Analytici dodávají, že neúčast Spojených států v systému cenového stropu EU dál sníží jeho účinnost. Jeden z ruských obchodníků uvedl, že unijní sankce nejsou nijak zásadní. Vliv mají podle něj pouze sankce americké. Obchod však bude podle něj náročnější pro některé západní přepravce, včetně některých z Řecka, kteří se stále více zapojovali do obchodu s ruskou ropou. Pokud někteří hráči odejdou, náklady na přepravu by podle něj mohly vzrůst.
EU spolu se spojenci zavedla cenový strop 60 dolarů v prosinci 2022 v reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cílem systému je omezit Moskvě příjmy potřebné k financování války a zároveň zabránit výraznému výpadku v dodávkách ropy na světový trh. Jak ale poznamenává agentura AP, cenové omezení bylo dosud z velké části symbolické, protože většina ruské ropy stála méně. Navíc se k němu nepřipojila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ceny ropy na globálním trhu po snížení cenového stropu začaly v pátek v reakci stoupat na zhruba 70,20 dolaru za barel.
Sankce týkající se i nyní nefunkčních baltských plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 mají vést tomu, že z nich ani v budoucnu Rusko nebude mít zisk. Jsou rovněž namířené proti takzvané ruské stínové flotile, což jsou zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a kterými Moskva obchází stávající exportní omezení.
