Slovensko dál blokuje osmnáctý balík sankcí proti Rusku

Osmnáctý balík sankcí proti Rusku se nepodařilo schválit, při středečním jednání v Bruselu nebylo podle diplomatických zdrojů ČTK dosaženo žádného posunu. Balík blokuje Slovensko. Bratislava chce další jednání s Evropskou komisí a do vyjasnění návrhu jejích záruk ohledně dodávek zemního plynu bude žádat odklad hlasování, řekl premiér Robert Fico (Smer).

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v úterý uvedla, že doufá, že nový sankční balík proti Rusku se podaří schválit právě ve středu. Evropská komise podle ní reagovala na obavy, kvůli kterým Slovensko tento krok blokuje. Unijní exekutiva navrhla Bratislavě určité záruky a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová zaslala dopis slovenskému premiérovi Ficovi.

Ten ovšem v úterý večer nově za nejlepší řešení situace označil udělení výjimky Slovensku na dovoz ruského plynu do roku 2034 v souladu se smlouvou, kterou má jeho země uzavřenou s ruským koncernem Gazprom. Takovou výjimku ale Evropská komise podle slovenského ministerského předsedy odmítá.

Fico pak ve středu vpodvečer zveřejnil obsah dopisu adresovaného šéfce EK, ve kterém požádal o pokračování dialogu mezi slovenskou vládou a EK především s cílem vyjasnit závazky Komise ohledně dodávek plynu. Do té doby bude Slovensko podle něj žádat o odklad hlasování o osmnáctém souboru protiruských sankcí, což v praxi znamená jeho další blokování.

Slovenský premiér také tvrdil, že záruky nabízené Komisí jsou obecně považovány za málo konkrétní a že s nimi nesouhlasí ani slovenské opoziční strany, které podporují zastavení dovozu plynu z Ruska. Slovenská opozice tento týden označila Ficovu výzvu, aby se politické strany vyjádřily k návrhu záruk EK, za politickou hru ministerského předsedy. Například opoziční lídr Michal Šimečka (Progresívne Slovensko) uvedl, že Fico pro Slovensko nic nevyjednal, udělal zemi ostudu a nakonec vyhlásil kapitulaci.

Fico původně tvrdil, že dohodu chce do konce týdne

Fico původně tvrdil, že dohodu ohledně záruk chce do úterý tohoto týdne, kdy se kvůli slovenskému postoji ovšem znovu nepodařilo schválit nové sankce EU proti Moskvě za její pokračující plnohodnotnou agresi vůči Ukrajině.

Šéfka Komise v rámci záruk nabídla Slovensku například řešení přeshraničních poplatků v ropném a plynárenském sektoru či spolupráci Komise s Bratislavou na posílení energetické bezpečnosti, na snížení cen elektřiny a plynu, jakož i v právních záležitostech ve věci ukončení dodávek ruského plynu. Spolu se Slovenskem také nabízí přípravu návrhů využití peněz z evropských fondů na kompenzaci případných negativních dopadů zastavení dovozu ruského plynu na domácnosti a průmysl.

EK v rámci osmnáctého balíčku sankcí proti Rusku počítá s dalším omezením týkajícím se ruského energetického a bankovního sektoru, se snížením cenového stropu u ruské ropy a se zákazem využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Česku se do sankčního balíku podařilo prosadit takzvaný záchytný mechanismus (catch-all mechanismus), který umožní celním správám členských zemí mnohem lépe zabraňovat obcházení sankcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Íránu půjde o delší operaci, avizoval Caine. Podle Hegsetha nebude nekonečná

Americko-izraelská operace proti Íránu pokračuje. Podle ministra obrany USA Peta Hegsetha Spojené státy válku nezačaly, ale za prezidenta Donalda Trumpa ji ukončí. Jejich cílem nebylo změnit režim, ač k tomu již došlo, poznamenal s tím, že „nyní je chvíle Íránců“. Útoky na Írán podle něj nepovedou k nekonečné válce, cílem je zničit jeho rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Postup komentoval i šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine, který zopakoval Trumpova slova o tom, že operace bude „delší“. Očekává další ztráty na americké straně.
14:03Aktualizovánopřed 16 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 19 mminutami

Česko vyšle dva airbusy, aby vyzvedly lidi z Egypta a Jordánska, řekl Babiš

Český armádní airbus odletí do Egypta z Prahy v pondělí ve 14:00, stejně tak jeden letoun Casa. Airbus by měl do egyptského Šarm aš-Šajchu doletět v 19:00, o hodinu později by měl odletět zpět do Česka. Casa by měla do Egypta doletět ve 22:30. Druhý, menší airbus s kapacitou 42 osob odletí do Jordánska v 17:00, kde má přistát v Ammánu ve 23:00 a o hodinu později poletí zpět, oznámil na pondělní tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet tak reagoval na aktuální dění na Blízkém východě.
01:38Aktualizovánopřed 22 mminutami

Američané nasadili kopie íránských dronů Šáhed proti Teheránu

Americké drony LUCAS – Low-cost Uncrewed Combat Attack System – vznikly jako kopie íránských kamikadze dronů Šáhed a nyní je USA posílají proti Teheránu a dalším městům v rámci útoku na Írán. Podle amerického velitelství CETCOM, které je odpovědné za oblast Blízkého východu, drony LUCAS přináší „odplatu made in USA“. Za jejich vznikem stojí poptávka po levné technologii, kterou lze rychle nasadit na bojišti.
před 40 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ceny komodit kvůli útoku na Írán rostou. Plyn pro Evropu zdražil o polovinu

Ceny ropy se v pondělí prudce zvyšují kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Severomořský Brent se dostal nad 82 dolarů (zhruba 1684 korun) za barel, než růst mírně polevil. Íránské odvetné útoky totiž narušily lodní dopravu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro vývoz ropy z Blízkého východu. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vzrostla téměř o padesát procent na téměř 48 eur (1160 korun) za megawatthodinu. Akcie naopak padají.
07:59Aktualizovánopřed 47 mminutami

Ukrajinu opět zasáhly drony, Rusko mluví o útoku na Novorossijsk

Ukrajina v noci na pondělí znovu čelila útokům. Rusové v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti podle místních činitelů zasáhli dopravní podnik. Na jiném místě stejného regionu ruská armáda při útoku zabila pětapadesátiletého muže, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Hanža. V Černihivské oblasti nepřežila ruský útok postarší žena, řekl šéf tamní správy Vjačeslav Čaus. Ukrajinské drony podle Ruska útočily na přístav Novorossijsk, místní úřady hlásí pět zraněných. Po útoku tam vzplanul terminál s palivem, uvedla ruská služba BBC. Kyjev se k útoku oficiálně nevyjádřil.
10:59Aktualizovánopřed 50 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...