Jeruzalém strana 2 z 5

Izraelská armáda ve středu večer informovala, že Hamás propustil deset Izraelců a čtyři Thajce. Očekává se, že židovský stát propustí třicet palestinských vězňů. Země G7 vyzvaly k okamžitému propuštění všech rukojmí, vyslovily se také k prodloužení příměří mezi Hamásem a Izraelem, které by dle Kataru mělo aktuálně trvat do čtvrtečního rána. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu večer přiletěl do Izraele, při své návštěvě chce jednat o dalším prodloužení příměří.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Konflikt mezi Araby a Židy zuří v Palestině s různou intenzitou už přes sto let. Pokusy vyřešit ho mírovou cestou zatím vždy ztroskotaly. Důvodů je dlouhá řada, ale dají se shrnout do jednoduchého tvrzení, které znali už první sionisté: Když dva národy, které nejsou schopné žít spolu, chtějí stejnou zem, musí to vyvolat spor.

Ozbrojené křídlo teroristického hnutí Hamás propustilo třináct izraelských rukojmí a čtyři unesené cizince, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom mluvčí izraelských ozbrojených sil Daniel Hagari, podle kterého už jsou všichni propuštění na izraelském území. Nedlouho poté Izrael podle agentury AFP oznámil propuštění devětatřiceti palestinských vězňů – žen a mladistvých.

Izraelská vláda začala večer projednávat plán, který počítá s přestávkou v bojích s palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy výměnou za propuštění většího počtu rukojmí. Premiér Benjamin Netanjahu podle webu listu Ha'arec na úvod schůze kabinetu zdůraznil, že klid zbraní neznamená konec války, kterou Izrael nezastaví, dokud Hamás nezničí. Nejmenovaný izraelský vládní zdroj řekl listu The Times of Israel, že Hamás bude v rámci dohody zajatce propouštět postupně, přibližně po dvanácti či třinácti denně.

Konflikt s teroristy z Hamásu prostupuje izraelskou kulturní sférou. Válka ohrožuje jak umění, tak i památky. Velká muzea a expozice v zemi nyní pracují v režimu takzvaného válečného protokolu. To znamená, že podstatnou část svých expozic musela odstranit a chrání ji v podzemních bunkrech.

Izraelské jednotky provádí „precizní a cílený“ zásah proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v areálu největší nemocnice v Pásmu Gazy, oznámily Izraelské obranné síly (IDF) v prohlášení na sociální síti X. Operace se podle nich týká části nemocnice Šífa a zakládá se na nespecifikovaných informacích zpravodajců a „operační nutnosti“. Operaci izraelské armády v nemocnici odsoudil úřad OSN či Jordánsko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při středečním projevu v parlamentu označil Izrael za „teroristický stát“ a dění v Pásmu Gazy za genocidu.

Švédská aktivistka Greta Thunbergová vyvolala bouřlivou debatu, když se v době konfliktu v Pásmu Gazy vymezila proti Izraeli a postavila za Palestince. Naposledy se tak stalo v nizozemském Amsterdamu, kde během neděle protestovaly desítky tisíc lidí a žádaly od vlády důraznější řešení klimatické změny. Aktivistku za její výroky přitom kritizuje jak Jeruzalém, tak i někteří představitelé klimatického hnutí.

Na severu Pásma Gazy pokračují tvrdé boje. Tamní úřady ovládané teroristy z Hamásu obviňují Izrael z úderu, který údajně zničil jednu z budov centrální nemocnice Šífa. Tvrzení nelze ověřit. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že nemocnice odmítla izraelskou nabídku dodávek paliva nutného k obnovení činnosti. Pokroku se podle tří izraelských televizí podařilo dosáhnout ve vyjednávání o propuštění rukojmí zadržovaných palestinskými teroristy.

Na severu Pásma Gazy dochází k tvrdým střetům. Jeruzalém hlásí, že jeho jednotky zabily dalších sto padesát teroristů a získaly kontrolu celkem nad jedenácti pozicemi Hamásu. Bojuje se mimo jiné v blízkosti nemocnice Šífa, situace civilistů zůstává kritická. Izraelská armáda podle mluvčího pomůže z této nemocnice v neděli evakuovat děti. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval, aby Izrael „přestal zabíjet malé děti a ženy“. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzkázal, že za případné škody způsobené civilistům může Hamás.

Izraelské jednotky se blíží ke dvěma velkým nemocnicím v Pásmu Gazy, píše agentura Reuters. Jeruzalém tvrdí, že teroristé mají v nemocnicích a pod nimi svá velitelská centra. Izraelci také oznámili, že zničili a zablokovali přes stovku vchodů do sítě tunelů používaných teroristy. Izrael souhlasil s každodenními čtyřhodinovými pauzami v bojích, aby lidé mohli utéct ze severu enklávy, potvrdil armádní mluvčí. Příměří ale podle Jeruzaléma nenastane, dokud Hamás nepropustí rukojmí.

Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně  v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.

Přesně měsíc uplynul od chvíle, kdy došlo k největšímu útoku na Židy od roku 1945. Palestinské teroristické hnutí Hamás zahájilo ráno 7. října operaci proti Izraeli. Útok byl překvapivý, izraelskou obranu zaskočil nepřipravenou. Na 1400 Izraelců teroristé zabili a přes dvě stovky rukojmí drží v Pásmu Gazy. Izrael v odvetě spustil rozsáhlou vojenskou akci s cílem Hamás zcela zničit a jeho vedoucí činitele buď zabít, nebo zajmout. Izraelská armáda začala Pásmo Gazy ovládané Hamásem nejdřív masivně ostřelovat, později do něj vyslala i pozemní jednotky, které nyní hustě osídlenou enklávou postupují.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) by nespojoval zrušení cesty premiéra Petra Fialy (ODS) do Nigérie s českou podporou Izraele v Organizaci spojených národů (OSN). Česká diplomacie podle něj žádné takové signály nezaznamenala. O tom, že zrušení Fialovy návštěvy může souviset s českou podporou Izraele v OSN, mluví někteří politici či analytici. Fiala měl Nigérii navštívit v rámci své cesty po subsaharské Africe, Abuja ale návštěvu na poslední chvíli zrušila.

Izraelská výzvědná služba Šin bet, která se stará o vnitřní bezpečnost, varuje vládu v Jeruzalémě před možnou explozí násilí na Západním břehu. Zpravodajci tam s obavami monitorují rostoucí počet incidentů mezi židovskými osadníky a palestinským obyvatelstvem.

Teroristé z hnutí Hamás využívají k boji s izraelskou armádou rozsáhlou síť podzemních chodeb, které se často přezdívá „metro“. Zatímco dříve tunely sloužily zejména k pašování zbraní a nafty z Egypta, později je začali používat k útokům na Izrael. Armáda židovského státu jen v roce 2014 zničila řadu chodeb, které směřovaly přes hranici.

Izraelští vojáci se nyní nacházejí hluboko v Pásmu Gazy a jsou skoro před branami města Gaza. Podle zpravodajského webu The Times of Israel to během středy prohlásil brigádní generál Icik Kohen. Izraelská armáda odpoledne potvrdila, že od úterý při pozemní operaci zahynulo patnáct vojáků. Na severu Pásma Gazy pokračují podle Jeruzaléma tvrdé boje proti islamistickému hnutí Hamás, armáda prý od začátku nynější války udeřila na více než jedenáct tisíc cílů spojených s teroristy, což není možné bezprostředně ověřit.

Izraelská armáda uvedla, že v rámci protiofenzivy v Pásmu Gazy její síly v noci na pondělí zabily „desítky teroristů“ a postupují podle plánu. Server The Times of Israel informoval i o úderu armády na cíle na Západním břehu Jordánu a také v Sýrii. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer vyloučil klid zbraní s teroristickým hnutím Hamás. Výzvy k příměří v Pásmu Gazy jsou podle něj výzvou, aby se židovský stát vzdal teroristické skupině. Do Gazy v neděli mířily kamiony s humanitární pomocí, v příštích dnech jich má být více.

Zatímco v izraelském Sderotu ještě nedávno žilo přes třicet tisíc lidí, dnes jich ve městě zůstala jen desetina. Město, které se nachází poblíž hranic s Pásmem Gazy, bylo zvyklé na raketové údery, během 7. října se ale stalo terčem útoku islamistů z Hamásu. Místo starousedlíků do něj nyní míří novináři. Izraelské ministerstvo obrany přitom navrhuje prodloužit evakuaci pohraničí.

V Moskvě jednala delegace palestinského teroristického hnutí Hamás. Její členové hovořili s ruským náměstkem ministra i s íránskými diplomaty. Izrael zareagoval žádostí o vyhoštění členů delegace ze země. Rusko se na Blízkém východě dlouhodobě snaží vybudovat obraz mírotvůrce a alternativy Západu, svým jednáním ale dle některých analytiků riskuje, že poškodí vztahy s Izraelem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při své úterní návštěvě Izraele navrhl, aby současná koalice proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu. Učinil tak v reakci na útok teroristického hnutí, který si vyžádal na 1400 mrtvých. Macron v Izraeli zopakoval, že je pro humanitární příměří a také pro vytvoření palestinského státu. Odpoledne jednal i se šéfem palestinské samosprávy.

Izrael v posledních dnech nepolevuje v cílených útocích na Pásmo Gazy, teroristé z Hamásu přesto neustávají v raketových útocích na židovský stát. Tyto střely jsou však extrémně nepřesné, a mají tak jen jediný úkol – zahltit izraelskou obranu v naději, že aspoň některá z raket dopadne do obydlených oblastí. Palestinští teroristé mají k dispozici i řadu různých typů raket, liší se podle dostřelu i ničivé síly. Izrael jim však systematicky odolává. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24.

Britský premiér Rishi Sunak slíbil svému izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi, že Spojené království bude při Izraeli v jeho „nejtemnější hodině“ stát. Předseda britské vlády to řekl při návštěvě Jeruzaléma. Sunak ocenil, že Izrael souhlasil s otevřením hraničního přechodu z Egypta do Pásma Gazy pro humanitární potřeby.

Ruské a ukrajinské jednotky se při bojích na východní Ukrajině snaží dosáhnout průlomu dříve, než vojenské operace omezí chladné a mokré počasí. Zatímco Kyjev odolává intenzivním ruským útokům na město Avdijivka a předměstí Doněcku, frontová linie se výrazně neposunula ani opačným směrem v rámci ukrajinské protiofenzivy.