Jeruzalém strana 3 z 5

Na severu Izraele roste napětí kvůli útokům libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Židovský stát se tak obává otevření druhé fronty. Hizballáh podléhá velení Íránských revolučních gard a vznikl v 80. letech za účelem boje proti izraelské okupaci. Hnutí o sto tisíci členech chrání zájmy muslimů – a touží po pádu židovského státu.

Poslanci začali projednávat možnost dalšího prodloužení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků před ruskou invazí, k debatě o ní se kvůli obědové přestávce už nedostali. Dolní komora také propustila do třetího čtení novelu liniového zákona, jehož cílem je urychlit povolování dopravní a další infrastruktury. Odpoledne se pak poslanci věnovali interpelacím na premiéra.

Izrael už zřejmě nebude brát tak velké ohledy na palestinské civilisty v Pásmu Gazy jako v minulosti, myslí si poradce pro národní bezpečnost a bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. Dříve před náletem armáda varovala, kam raketa dopadne, nyní to v mnoha případech dle Pojara nedělá. Teroristé z Hamásu totiž ukrývají sebe a své zbraně pod civilními objekty. „Když chcete toto zlo vymýtit, nezbývá vám nic jiného než jít po těchto zařízeních,“ prohlásil v Interview ČT24.

Minutou ticha za oběti útoku teroristické organizace Hamás na Izrael začala 78. schůze Poslanecké sněmovny. Později poslanci jednomyslně přijali usnesení, v němž vyjádřili podporu Izraeli, odsoudili agresi Hamásu a také vyzvali k přesunu českého velvyslanectví do Jeruzaléma. Předtím tři hodiny mluvili opoziční lídři a několik dalších opozičních poslanců, kteří navrhovali změny v navrženém programu schůze. Nejdelší bylo vystoupení předsedy ANO Andreje Babiše. Trvalo přes hodinu a půl, kritizoval politiku vlády. Na pořadu schůze byla dále hlavně druhá čtení některých zákonů.

Pro přestěhování českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma nejsou v tuto chvíli splněny tři základní podmínky, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Bylo by to podle něj v rozporu s mezinárodním právem a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Zároveň by takový krok nebyl v souladu s jednotným postojem Evropské unie. V současné bezpečnostně rozbouřené době navíc Lipavský nepovažuje za rozumné, aby na sebe Česko přitáhlo pozornost mezinárodního společenství razantním krokem v otázce izraelsko-palestinského konfliktu.

Izraelská generalita ve svém prohlášení nevyloučila pozemní invazi do Gazy. Takovou formu operace teď očekává většina vojenských expertů. Pokud si kabinet v Jeruzalémě vytyčí jako cíl úplné zničení teroristické infrastruktury, bez vstupu tanků nebo speciálních jednotek to nepůjde splnit. V takovém případě hrozí dlouhý konflikt a možné otevření dalších front.

Vyjádřit podporu Izraeli, který čelí útoku palestinského teroristického hnutí Hamás, přišli v pondělí odpoledne lidé na pražské Václavské náměstí. Setkáním chtěli dát najevo sounáležitost s napadenou zemí. Na shromáždění s projevem například vystoupil primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda (ODS). Na Václavském náměstí zazněla třeba myšlenka, že by se česká ambasáda měla přesunout z Tel Avivu do Jeruzaléma. To podporuje i premiér Petr Fiala (ODS), podle něj to je v současné době žádoucí krok, jak napsal na sociální síti X.

Izraelská armáda pokračuje na jihu země v boji s teroristy z hnutí Hamás. Počet obětí palestinských ozbrojenců už podle izraelské vlády překonal sedm stovek. Palestinské úřady v Pásmu Gazy oznámily, že počet obětí po izraelských náletech stoupl na 413. Na obou stranách jsou také tisíce zraněných. Izraelský kabinet hlásí přes sto unesených lidí. Izraelská armáda chce do 24 hodin napadené pohraniční obce evakuovat. Libanonské hnutí Hizballáh ostřelovalo sever židovského státu, ten reagoval protiútokem dělostřelectva. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že jeho země se vydává do dlouhé a těžké války.

Záhadné kamenné koule, které pravěcí předkové lidí tvořili na samotném úsvitu lidského druhu, vznikaly s konkrétním záměrem. A zřejmě právě proto, aby se výsledný artefakt co nejvíce podobal dokonalé platonské kouli. Naznačuje to nová studie, která vyšla v odborném časopise Royal Society Open Science.

Čím dál více Izraelců volá po plošném zavedení zátarasů a kontrolních stanovišť na silnicích. Právě motoristé jsou totiž častěji terčem palestinských útoků. Politické i vojenské špičky ale zatím preferují spíše adresný boj proti palestinským teroristickým buňkám. Za zavedení kontrol zatím bojují hlavně zástupci radikální pravice v izraelské vládě.

Pokračují střety mezi Palestinci a Izraelci. V pondělí byla na dálnici u Hebronu na Západním břehu zastřelena izraelská žena a zraněn muž. K tomu se podle agentury Reuters pochvalně vyjádřilo radikální hnutí Hamás. V úterý při izraelské razii zemřel mladý Palestinec. Situace je nejhorší za dvacet let, míní blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Kvůli útokům se sešel izraelský bezpečnostní kabinet.

V Izraeli se vede spor o to, jestli na přírodních koupalištích zavést oddělené návštěvní hodiny pro muže a pro ženy. Ty už fungují na některých mořských plážích. Návrh vychází vstříc početné populaci věřících židů i muslimů, pro které je společné koupání mužů a žen problematické. Sekulární část společnosti ale plán vnímá jako další krok od liberálního k náboženskému charakteru státu.

Umělá inteligence nachází uplatnění i v armádě. Do utajeného výzkumu výjimečně poskytl krátké nahlédnutí Izrael. Propojení umělé inteligence a dronů demonstroval kromě svých nepřátel i obchodním partnerům. Židovský stát posílá bezpilotní letouny sbírat data o potencionálních cílech na moři. Izrael tímto způsobem brání plošiny na těžbu plynu nebo těžební lodě. Sám je ale používá i k útokům.

Izrael vstupuje do občanské války, řekl britské televizi Channel 4 News bývalý premiér země Ehud Olmert poté, co v pondělí Kneset schválil část kontroverzní justiční reformy. Některé západní deníky vyjádřily obavy o osud izraelské demokracie. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával demonstrace už měsíce před schválením. Do protestů se mohou zapojit i záložníci, což by poznamenalo bojeschopnost Izraele.

Izraelský parlament schválil klíčový bod kritizované justiční reformy, jenž omezí pravomoce nejvyššího soudu ve prospěch vlády. Pro zákon hlasovalo 64 poslanců, proti nebyl nikdo, protože opoziční zákonodárci na protest opustili jednací sál. Po hlasování na mnoha místech v zemi propukly protesty. Bílý dům označil schválení části soudní reformy za nešťastné. Palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že Izraelci nyní platí za mlčení ohledně zločinů proti Palestincům.

Na 200 tisíc lidí dorazilo do Jeruzaléma protestovat proti soudní reformě, kterou prosazuje koaliční vláda Benjamina Netanjahua navzdory široké kritice, že ohrožuje demokracii. Demonstrace se opět konají i v dalších městech Izraele. V sobotu k zastavení schvalování reformy vyzvala vládu i více než desítka bývalých šéfů izraelské armády a tajných služeb Mosad a Šin Bet, kteří se přidali k páteční výzvě více než tisícovky rezervistů izraelského letectva. Ti kvůli soudní reformě pohrozili odmítnutím služby. Přidaly se k nim i stovky rezervistů vojenských zpravodajských služeb.

Izraelský parlament v prvním čtení schválil návrh zákona, který je součástí kontroverzní justiční reformy a jenž má omezit pravomoci nejvyššího soudu. Jedná se o první část vládního balíku, který postoupil parlamentem od konce letošního března, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu kvůli masivním protestům oznámil odložení reformy. Odpůrci změn demonstrují i v úterý. Izraelská policie zadržela na šest desítek lidí, včetně dvou novinářů. Na řadě míst demonstranti blokují silnice, na okraji Tel Avivu si časně ráno lidé postavili na dálnici stany a zapálili pneumatiky.

Hrad Bouzov, včetně devíti přiléhajících pozemků, zůstane českému státu. Ústavní soud (ÚS) v úterý zamítl stížnost České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (takzvaného Německého řádu), který se domáhá navrácení majetku, zabaveného nacisty na začátku druhé světové války. Majetek později konfiskoval československý stát jako nacistický majetek. Podle ÚS nelze překročit rozhodné datum pro restituční nároky, které stanovil zákon z roku 2012 na 25. února 1948. Protokolárně Československo převzalo majetek řádu k 1. květnu 1947.

Izraelci pomocí dronu zaútočili na palestinskou radikální buňku na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle palestinské agentury WAFA při útoku zahynuli tři Palestinci. Terčem operace se stali útočníci, kteří předtím stříleli na kontrolním stanovišti poblíž Džanínu, uvedl izraelský list The Times of Israel s odvoláním na armádu a tajnou službu Šin Bet.

Generální tajemník OSN António Guterres je velmi znepokojen plány Izraele na stavbu mnoha dalších bytů na okupovaném Západním břehu. Výstavba osad, které označil na nelegální, je podle něj hrubým porušením mezinárodního práva. V prohlášení zveřejněném na internetu to uvedl Guterresův mluvčí Farhan Haq.

Světlo světa spatřil hebrejský překlad českého cestopisu po Svaté zemi z konce 15. století – Cesta z Čech do Jeruzaléma a Káhiry. Záznam o putování Martina Kabátníka je unikátním svědectvím o životě lidí v Orientu před více než pěti sty lety. A jako takový vyvolává v Izraeli zájem historiků.

Americké ministerstvo zahraničí tvrdě kritizovalo nedělní návštěvu krajně pravicového izraelského ministra Itamara Ben Gvira na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Podle agentury Reuters ji označilo za „provokativní“ a rétoriku ministra za „štvavou“. Návštěvu místa posvátného pro židy i muslimy kritizovaly také arabské státy.

Tisíce izraelských policistů dohlížely v Jeruzalémě na kontroverzní Pochod vlajky. Po střetech bylo zatčeno deset lidí, dva z nich za to, že házeli věci po novinářích u Damašské brány vedoucí do Jeruzaléma, píše list Times of Israel. Egypt a Jordánsko hovoří po vstupu několika židovských vládních politiků na Chrámovou horu o „provokaci“ a „nezodpovědné eskalaci napětí“. V Gaze ve čtvrtek přechodně vypukly protesty.

Přesně před týdnem začali islamisté z Gazy masivně ostřelovat Izrael. Pětidenní konflikt skončil v sobotu příměřím a život v regionu se postupně vrací k normálu. Napětí však neopadá. Ve čtvrtek se má konat izraelský pochod skrz muslimskou čtvrť Jeruzaléma, což palestinské organizace označují za provokaci a varují, že budou reagovat.