Hamás propustil druhou skupinu rukojmí, je v ní třináct Izraelců a čtyři cizinci

Ozbrojené křídlo teroristického hnutí Hamás propustilo třináct izraelských rukojmí a čtyři unesené cizince, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom mluvčí izraelských ozbrojených sil Daniel Hagari, podle kterého už jsou všichni propuštění na izraelském území. Nedlouho poté Izrael podle agentury AFP oznámil propuštění devětatřiceti palestinských vězňů – žen a mladistvých.

První zprávy hovořily o propuštění dvaceti lidí, nakonec jich je pouze sedmnáct, agentura Reuters původní bilanci opravila. Všichni propuštění cizinci jsou občané Thajska, mezi Izraelci jde znovu o ženy a děti, většina z nich byla unesena z kibucu Be'eri. Osm donedávna zadržovaných Izraelců jsou děti či dospívající. 

Izraelská média píší, že na svobodu se dostali například tříletá Jahel a osmiletý Nave, a to společně s matkou a babičkou, domů míří také sourozenci Noam a Alma Orovi, kterým je sedmnáct a třináct let, nebo dvanáctiletá Noam Avigdoriová, která se vrací do Izraele společně s matkou. Poprvé byla také propuštěna rukojmí, které se ozbrojenci zmocnili 7. října na hudebním festivalu, jenž se uskutečnil nedaleko hranic s Gazou.

Rukojmí převezli pracovníci Červeného kříže přes přechod Rafáh nejprve do Egypta a poté do Izraele, kde si je převzali izraelští vojáci a příslušníci bezpečnostní služby Šin Bet. Ti je doprovodí do nemocnic, kde na ně čekají jejich příbuzní.

Nahrávám video

Proces výměny se v sobotu zadrhl

Ohledně propuštění rukojmí dlouho panovaly nejasnosti. Některá izraelská média, stanice CNN nebo agentura AFP odpoledne s odvoláním na zdroje z Hamásu uvedly, že propuštěné zajatce si už v Pásmu Gazy přebírají pracovníci Červeného kříže, to se ale nakonec nepotvrdilo. Brigády Kásam, které jsou ozbrojeným křídlem Hamásu, vzápětí na síti Telegram uvedly, že propuštění rukojmí se odkládá a že zdržení má na svědomí Izrael, který podle nich nedodržuje podmínky dohody o klidu zbraní. 

Společnou řeč pak oběma stranám pomáhali najít zástupci Egypta a Kataru, kteří fungují jako prostředníci při jednáních mezi Izraelem a Hamásem.

Důvodem zdržení mohla podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka být zmíněná míra humanitární pomoci severní části Pásma Gazy, neshody ohledně seznamu propouštěných palestinských vězňů i snaha ukázat obyvatelům Gazy, že za ně skupina bojuje. Borek zmínil i možnost, že Hamás chtěl zdržováním dohody docílit delšího příměří s Izraelem. 

Rukojmí, která palestinští teroristé unesli při útoku na Izrael ze 7. října, mají být propuštěna právě na základě dohody o dočasném příměří mezi Izraelem a Hamásem. Celkem se během něho má na svobodu dostat padesát rukojmí výměnou za propuštění 150 Palestinců z izraelských věznic a výrazné navýšení humanitární pomoci pro Pásmo Gazy.

Nahrávám video

Rukojmí propuštěná v pátek jsou v dobrém stavu

Izraelské nemocnice, v nichž se nachází třináct izraelských rukojmí propuštěných v pátek, hlásí, že většina z nich je v dobrém fyzickém stavu. „Jsem šťastný, že jsem dostal rodinu zpět, smím cítit radost a uronit slzu. To je lidská věc,“ řekl Joni Kac Ašer, jehož manželka Doron a děti Raz a Aviv byly v pátek osvobozeny. „Ale já neslavím a nebudu slavit, dokud se domů nevrátí poslední z rukojmí,“ dodal.

Židovský stát nyní pracuje na tom, aby se jedenáct propuštěných cizinců znovu setkalo se svými rodinami, píše Times of Israel. Írán v sobotu uvedl, že zprostředkoval propuštění deseti thajských zajatců z Gazy a na žádost thajské vlády poskytl seznam Hamásu, uvedlo na sociálních sítích íránské velvyslanectví v Thajsku.

Rodina Thajce Vetúna Pchúmeho se obávala, že ho zabil Hamás při útoku na Izrael, dokud se nedozvěděla, že byl v pátek propuštěn. „Řekl mi, abych neplakala a vyřídila matce, že se vrátí,“ řekla Reuters jeho sestra Rúngarun Vičagen po emotivním shledání s ním prostřednictvím videohovoru. Vetún podle ní své přežití označil za „zázrak“.

Thajští pracovníci propuštění Hamásem
Zdroj: Reuters/Ministry Of Foreign Affairs Thailand

V Izraeli v sobotu jednala delegace z Kataru o možném prodloužení klidu zbraní, který jako čtyřdenní začal v pátek, uvedla agentura Reuters.

Politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity přitom nehodnotí dohodu Izraele s Hamásem příliš pozitivně. „Teroristé si jsou teď vědomi toho, že když získají rukojmí, tak za to mohou získat násobně víc zločinců z izraelských věznic. Izraelská vláda měla možnost na to nepřistoupit, ale tlaky od příbuzných unesených lidí byly samozřejmě silné. Izrael na tom nic nevydělá, jen se vrátí pár desítek rukojmí, ale další (Izraelci) zase padnou, až se Hamásu podaří přeskupit síly a připravit léčky na vojáky,“ myslí si Baar.

Do Gazy míří humanitární pomoc

Při brutálním útoku Hamásu na jižní Izrael ze 7. října bylo do Pásma Gazy zavlečeno zhruba 240 lidí. Dalších 1200 lidí přišlo o život. Podle úřadů v Gaze ovládaných teroristickým Hamásem si izraelská odveta vyžádala kolem patnácti tisíc životů, včetně několika tisíc dětských. Tato čísla však nelze bezprostředně ověřit.

Do Pásma Gazy dorazilo během pátku dvě stě nákladních aut s humanitární pomocí. Jde o největší zásilku, kterou se do oblasti podařilo doručit od začátku války. Ze skladu OSN směřovaly mimo jiné potraviny, voda, léky a zdravotnický materiál. Auta dovezla také skoro 130 tisíc litrů paliva.

Poprvé po více než měsíci se pomoc dostala i na sever Gazy, který je ohniskem izraelské pozemní ofenzivy. Konvoj OSN dopravil mouku do dvou zařízení, kde se ukrývají lidé vysídlení v důsledku bojů. OSN uvedla, že společně s palestinským Červeným půlměsícem se jí podařilo evakuovat čtyřicet pacientů a jejich rodinných příslušníků z nemocnice ve městě Gaza, kde probíhá většina bojů, do nemocnice v Chán Júnisu.

Přípravy na další fázi ofenzivy

V oblasti by měl platit ještě tři dny klid zbraní. Americký prezident Joe Biden v pátek prohlásil, že existuje „reálná šance“, že se dohoda o příměří mezi Jeruzalémem a islamisty prodlouží.

Izraelské úřady nicméně neustále opakují, že příměří je jenom dočasné a válečný stav trvá. „Během těchto dní dokončí naše síly přípravu na další fázi války. Jednotky jsou připraveny a v pohotovosti na všech frontách. Naše politika je jasná – zakročíme proti jakékoli hrozbě pro stát Izrael,“ zdůraznil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 43 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 1 hhodinou

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 1 hhodinou

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 2 hhodinami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 3 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 8 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 10 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami
Načítání...