Hamás propustil druhou skupinu rukojmí, je v ní třináct Izraelců a čtyři cizinci

Ozbrojené křídlo teroristického hnutí Hamás propustilo třináct izraelských rukojmí a čtyři unesené cizince, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom mluvčí izraelských ozbrojených sil Daniel Hagari, podle kterého už jsou všichni propuštění na izraelském území. Nedlouho poté Izrael podle agentury AFP oznámil propuštění devětatřiceti palestinských vězňů – žen a mladistvých.

První zprávy hovořily o propuštění dvaceti lidí, nakonec jich je pouze sedmnáct, agentura Reuters původní bilanci opravila. Všichni propuštění cizinci jsou občané Thajska, mezi Izraelci jde znovu o ženy a děti, většina z nich byla unesena z kibucu Be'eri. Osm donedávna zadržovaných Izraelců jsou děti či dospívající. 

Izraelská média píší, že na svobodu se dostali například tříletá Jahel a osmiletý Nave, a to společně s matkou a babičkou, domů míří také sourozenci Noam a Alma Orovi, kterým je sedmnáct a třináct let, nebo dvanáctiletá Noam Avigdoriová, která se vrací do Izraele společně s matkou. Poprvé byla také propuštěna rukojmí, které se ozbrojenci zmocnili 7. října na hudebním festivalu, jenž se uskutečnil nedaleko hranic s Gazou.

Rukojmí převezli pracovníci Červeného kříže přes přechod Rafáh nejprve do Egypta a poté do Izraele, kde si je převzali izraelští vojáci a příslušníci bezpečnostní služby Šin Bet. Ti je doprovodí do nemocnic, kde na ně čekají jejich příbuzní.

4 minuty
Události: Propuštění rukojmí
Zdroj: ČT24

Proces výměny se v sobotu zadrhl

Ohledně propuštění rukojmí dlouho panovaly nejasnosti. Některá izraelská média, stanice CNN nebo agentura AFP odpoledne s odvoláním na zdroje z Hamásu uvedly, že propuštěné zajatce si už v Pásmu Gazy přebírají pracovníci Červeného kříže, to se ale nakonec nepotvrdilo. Brigády Kásam, které jsou ozbrojeným křídlem Hamásu, vzápětí na síti Telegram uvedly, že propuštění rukojmí se odkládá a že zdržení má na svědomí Izrael, který podle nich nedodržuje podmínky dohody o klidu zbraní. 

Společnou řeč pak oběma stranám pomáhali najít zástupci Egypta a Kataru, kteří fungují jako prostředníci při jednáních mezi Izraelem a Hamásem.

Důvodem zdržení mohla podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka být zmíněná míra humanitární pomoci severní části Pásma Gazy, neshody ohledně seznamu propouštěných palestinských vězňů i snaha ukázat obyvatelům Gazy, že za ně skupina bojuje. Borek zmínil i možnost, že Hamás chtěl zdržováním dohody docílit delšího příměří s Izraelem. 

Rukojmí, která palestinští teroristé unesli při útoku na Izrael ze 7. října, mají být propuštěna právě na základě dohody o dočasném příměří mezi Izraelem a Hamásem. Celkem se během něho má na svobodu dostat padesát rukojmí výměnou za propuštění 150 Palestinců z izraelských věznic a výrazné navýšení humanitární pomoci pro Pásmo Gazy.

8 minut
Politický geograf Baar: Izrael na dohodě s Hamásem nic nevydělá
Zdroj: ČT24

Rukojmí propuštěná v pátek jsou v dobrém stavu

Izraelské nemocnice, v nichž se nachází třináct izraelských rukojmí propuštěných v pátek, hlásí, že většina z nich je v dobrém fyzickém stavu. „Jsem šťastný, že jsem dostal rodinu zpět, smím cítit radost a uronit slzu. To je lidská věc,“ řekl Joni Kac Ašer, jehož manželka Doron a děti Raz a Aviv byly v pátek osvobozeny. „Ale já neslavím a nebudu slavit, dokud se domů nevrátí poslední z rukojmí,“ dodal.

Židovský stát nyní pracuje na tom, aby se jedenáct propuštěných cizinců znovu setkalo se svými rodinami, píše Times of Israel. Írán v sobotu uvedl, že zprostředkoval propuštění deseti thajských zajatců z Gazy a na žádost thajské vlády poskytl seznam Hamásu, uvedlo na sociálních sítích íránské velvyslanectví v Thajsku.

Rodina Thajce Vetúna Pchúmeho se obávala, že ho zabil Hamás při útoku na Izrael, dokud se nedozvěděla, že byl v pátek propuštěn. „Řekl mi, abych neplakala a vyřídila matce, že se vrátí,“ řekla Reuters jeho sestra Rúngarun Vičagen po emotivním shledání s ním prostřednictvím videohovoru. Vetún podle ní své přežití označil za „zázrak“.

Thajští pracovníci propuštění Hamásem
Zdroj: Reuters/Ministry Of Foreign Affairs Thailand

V Izraeli v sobotu jednala delegace z Kataru o možném prodloužení klidu zbraní, který jako čtyřdenní začal v pátek, uvedla agentura Reuters.

Politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity přitom nehodnotí dohodu Izraele s Hamásem příliš pozitivně. „Teroristé si jsou teď vědomi toho, že když získají rukojmí, tak za to mohou získat násobně víc zločinců z izraelských věznic. Izraelská vláda měla možnost na to nepřistoupit, ale tlaky od příbuzných unesených lidí byly samozřejmě silné. Izrael na tom nic nevydělá, jen se vrátí pár desítek rukojmí, ale další (Izraelci) zase padnou, až se Hamásu podaří přeskupit síly a připravit léčky na vojáky,“ myslí si Baar.

Do Gazy míří humanitární pomoc

Při brutálním útoku Hamásu na jižní Izrael ze 7. října bylo do Pásma Gazy zavlečeno zhruba 240 lidí. Dalších 1200 lidí přišlo o život. Podle úřadů v Gaze ovládaných teroristickým Hamásem si izraelská odveta vyžádala kolem patnácti tisíc životů, včetně několika tisíc dětských. Tato čísla však nelze bezprostředně ověřit.

Do Pásma Gazy dorazilo během pátku dvě stě nákladních aut s humanitární pomocí. Jde o největší zásilku, kterou se do oblasti podařilo doručit od začátku války. Ze skladu OSN směřovaly mimo jiné potraviny, voda, léky a zdravotnický materiál. Auta dovezla také skoro 130 tisíc litrů paliva.

Poprvé po více než měsíci se pomoc dostala i na sever Gazy, který je ohniskem izraelské pozemní ofenzivy. Konvoj OSN dopravil mouku do dvou zařízení, kde se ukrývají lidé vysídlení v důsledku bojů. OSN uvedla, že společně s palestinským Červeným půlměsícem se jí podařilo evakuovat čtyřicet pacientů a jejich rodinných příslušníků z nemocnice ve městě Gaza, kde probíhá většina bojů, do nemocnice v Chán Júnisu.

Přípravy na další fázi ofenzivy

V oblasti by měl platit ještě tři dny klid zbraní. Americký prezident Joe Biden v pátek prohlásil, že existuje „reálná šance“, že se dohoda o příměří mezi Jeruzalémem a islamisty prodlouží.

Izraelské úřady nicméně neustále opakují, že příměří je jenom dočasné a válečný stav trvá. „Během těchto dní dokončí naše síly přípravu na další fázi války. Jednotky jsou připraveny a v pohotovosti na všech frontách. Naše politika je jasná – zakročíme proti jakékoli hrozbě pro stát Izrael,“ zdůraznil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.

8 minut
Zprávy ve 12: Izrael se raduje z propuštění první větší skupiny rukojmí
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cestou k míru je dát Rusku okupované ukrajinské oblasti, tvrdil Witkoff Trumpovi

Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se minulý týden, necelých 48 hodin po schůzce s vyjednavačem vyslaným ruským vládcem Vladimirem Putinem, sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Tomu sdělil, že nejrychlejším způsobem, jak zajistit příměří na Ukrajině, by bylo podpořit strategii, která by Rusku zajistila vlastnictví čtyř ukrajinských regionů, které se Moskva pokusila nelegálně anektovat. Informovaly o tom zdroje agentury Reuters.
před 2 hhodinami

V centru Athén vybuchla bomba u kanceláří železničního dopravce

V rušné čtvrti v centru Athén v pátek večer vybuchla bomba umístěná před kancelářemi hlavní řecké železniční společnosti Hellenic Train, informuje agentura AP s odvoláním na místní úřady. Podle dostupných informací nedošlo k žádným zraněním.
před 4 hhodinami

Nejhorší, okomentoval Trump portrét od britské malířky. Ten od Putina ho dojal

Americký prezident Donald Trump v nedávné době ohodnotil dva své portréty a jeho názory na umění se neobešly bez konfrontace. Zatímco obraz od britské malířky Sarah A. Boardmanové označil za „nejhorší ze všech“, jiná podobizna, namalovaná z podnětu ruského vůdce Vladimira Putina, mu připadala jako „laskavý“ dar.
před 5 hhodinami

Celostátního vojenského cvičení by se v Polsku mohlo zúčastnit až sto tisíc lidí

Polsko čeká příští rok poprvé celostátní vojenské cvičení. Účast na něm bude dobrovolná. Zapsat se budou moci i ženy a očekává se zájem až sta tisíc lidí. Cvičení budou probíhat buď jako série víkendových školení nebo jako měsíční výcvik v kasárnách. Polská armáda má nyní včetně rezervistů k dispozici na dvě stě tisíc lidí, podle Varšavy je to ale málo. Plán posledních dvou vlád počítá s navýšením až na tři sta tisíc. S rekrutací mají pomoci i náborové akce. Navyšovat stavy se ale armádě daří už pět let. Jen v minulém roce přišlo šestnáct tisíc zájemců. Vliv na to mělo i zvýšení platů o téměř pětinu.
před 5 hhodinami

Zvláštní americký vyslanec Witkoff jednal s Putinem

V Petrohradě v pátek večer skončila po více než čtyřech hodinách schůzka ruského vládce Vladimira Putina se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem, která se soustředila na hledání mírové dohody v rusko-ukrajinské válce. Informovala o tom agentura Reuters. Výsledky jednání nebyly bezprostředně známy.
před 11 hhodinami

Obavy z obchodní války USA a Číny dopadly na asijské burzy rozdílně

V atmosféře obav z obchodní války mezi USA a Čínou – v době, kdy si obě strany vůči sobě dál a dál zvyšují celní sazby – uzavřely akciové burzy v Asii a Pacifiku páteční obchodování se smíšenými výsledky. Nejvíce ztratil japonský index Nikkei 225, mírněji klesly i hlavní indexy jihokorejské a australské burzy. Naopak se dařilo trhům v čínském Hongkongu a Šanghaji a v Indii. Čína v pátek po uzavření obchodování oznámila zvýšení odvetných cel vůči USA. Tato zpráva pak srazila většinu evropských indexů do záporných hodnot.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump dělá to, co sliboval před volbami, míní Vondráček

„Nyní už víme, že jestliže přichází nějaké oznámení, může to být jen proto, aby druhý den to oznámení bylo jiné a aby se jednání (o clech) posunula,“ řekl v pořadu Interview ČT24 místopředseda ANO Radek Vondráček, podle kterého americký prezident Donald Trump dělá to, co sliboval před volbami. Vondráček kromě kroků amerického prezidenta ohledně tarifů hovořil rovněž o Trumpově nepředvídatelnosti nebo o tom, jakým způsobem by s šéfem Bílého domu měla jednat Evropská unie.
před 16 hhodinami

Velitelka americké základny v Grónsku dostala výpověď, distancovala se od Vance

Velitelka jediné americké vojenské základny v Grónsku byla propuštěna kvůli kritice politiky administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa vůči arktickému ostrovu, který je dánským autonomním územím. Velitelství vesmírných operací americké armády ve čtvrtek uvedlo, že plukovnice Susannah Meyersová byla odvolána z funkce na základně Pituffik v důsledku „ztráty důvěry v její schopnost vést“.
před 19 hhodinami
Načítání...