Jeruzalém strana 4 z 5

Je Květná neděle, začíná velikonoční pašijový týden. Papež František se po sobotním propuštění z nemocnice zúčastnil mše na zaplněném vatikánském Svatopetrském náměstí.  Věřícím poděkoval za účast i za modlitby za jeho uzdravení.

Izraelský prezident Jicchak Herzog telefonicky hovořil s premiérem Benjaminem Netanjahuem a lídry opozice Bennym Gancem a Jairem Lapidem o dalším postupu v hledání kompromisu o odložené justiční reformě. Obě strany prezident vyzval, aby proces vyjednávání zahájily co nejdříve. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil odložení kontroverzní justiční reformy o několik týdnů, do dalšího zasedání parlamentu. Před sídlem izraelského parlamentu v Jeruzalémě v pondělí mezitím proti reformě protestovaly desítky tisíc lidí. Zablokované byly všechny silnice, které ke Knesetu vedou, píše zpravodajský list Haarec. Izraelský odborový svaz Histadrut v reakci na Netanjahuova slova odvolal celostátní generální stávku. Organizátoři protivládních protestů ale chtějí dál demonstrovat.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek večer v televizním vystoupení prohlásil, že hodlá pokračovat v prosazování „zodpovědné justiční reformy“. Na řadě míst v Izraeli lidé opět vyšli demonstrovat proti vládě. Dříve během dne rezervisté izraelské armády protestovali i před domy několika ministrů. Na řadě míst lidé blokovali silnice, policie zatkla několik desítek demonstrantů. Parlament navíc v noci na čtvrtek schválil zákon, který má zabránit tomu, aby nejvyšší soud mohl odvolat premiéra.

Přes tři sta tisíc lidí v sobotu v Izraeli vyšlo do ulic demonstrovat proti koaliční vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, který podle mnohých ohrožuje demokracii a k jehož zrušení tento týden vyzval i prezident Jicchak Herzog. Deník Haarec s odkazem na organizátory akce napsal, že demonstrací se v sobotu účastní půl milionu lidí a že jde o největší protest v historii země.

Šest evropských zemí ve společném prohlášení odsoudilo nedávné útoky Palestinců, při kterých zahynuli izraelští občané na Západním břehu Jordánu. Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Polsko a Španělsko ale zároveň vyzvaly Izrael, aby zastavil rozšiřování židovských osad na palestinských územích, která okupuje.

Maďarsko se chystá v dubnu jako první členská země Evropské unie přesunout své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, uvedl server The Times of Israel s odkazem na zdroje z izraelského ministerstva zahraničí a sesterský deník Zman Jisrael. Maďarské rozhodnutí je podle médií vstřícným gestem premiéra Viktora Orbána vůči jeho izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi. Maďarská prezidentka Katalin Nováková během návštěvy Prahy uvedla, že rozhodnutí o přesunu ambasády dosud nepadlo.

Izraelská policie použila zábleskové granáty proti demonstrantům, kteří v Tel Avivu protestují proti vládním záměrům na změnu podoby justice v zemi. Informuje o tom agentura Reuters. V Izraeli se koná další z řady demonstrací proti soudní reformě, již prosazuje nynější vláda.

V izraelských městech lidé opět demonstrovali proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, kterou protestující považují ze ohrožení demokracie. Místní média informují o tom, že jde zřejmě o dosud největší účast na demonstracích, které se konají už osmou sobotu. Policie večer oznámila, že zatkla dvě desítky demonstrantů.

Při zásahu izraelské armády na okupovaném Západním břehu Jordánu přišlo o život jedenáct Palestinců, včetně nejméně čtyř ozbrojenců a čtyř civilistů. Zraněných je více než sto. S odkazem na svědky a zdravotníky to uvedla agentura Reuters. Izraelští vojáci při operaci ve městě Nábulus podle ní zasahovali proti ozbrojencům z teroristické palestinské skupiny Islámský džihád. Podle agentury AP šlo o jeden z nejkrvavějších incidentů za téměř rok intenzivních střetů na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě. Washington vyjádřil hluboké znepokojení a generální tajemník OSN António Guterres vyzval k okamžitému snížení napětí.

Před izraelským parlamentem, který měl v pondělí v prvním čtení hlasovat o části kontroverzní soudní reformy, se sešli demonstranti. Podle listu Haaretz jich bylo odhadem sto tisíc. Někteří Izraelci tam zamířili z protestu v Tel Avivu. Nesouhlas se rozhodli vyjádřit lidé i na dalších místech v zemi, napsal deník The Jerusalem Post. Podle něj ráno demonstrující zablokovali některé silnice včetně té, která vede na Ben Gurionovo mezinárodní letiště. Skupiny lidí se ráno také posadily před domy několika vládních poslanců, aby nemohli odjet do parlamentu.

Izrael bude reagovat na nejnovější palestinské útoky v Jeruzalémě mimo jiné rychlejším budováním izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu a legalizací několika těch existujících. Rozhodl o tom v neděli večer bezpečnostní kabinet. Pravicová vláda tak začíná uskutečňovat nová pravicová opatření. Z pohledu mezinárodního práva je osidlování okupovaného území stále nelegální. Napětí mezi Izraelem a Palestinci zesiluje od loňského jara.

Týden po palestinském útoku na předměstí Jeruzaléma se sedmi oběťmi Izrael dál zatýká členy militantních skupin. Během velké razie v Džanínu přišlo o život 10 Palestinců – z toho přinejmenším jedna civilistka. Už tak napjatou situaci vyhrocuje i fakt, že autorita palestinských autonomních úřadů vyhasíná a jejich roli přebírají právě lokální bojůvky.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Z nynější eskalace násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v úterý obvinil Izrael. Vyjádřil se tak při návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který v Ramalláhu vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu ke zklidnění situace a který zopakoval, že Spojené státy podporují dvoustátní řešení tohoto konfliktu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí v Káhiře jednal s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a egyptským ministrem zahraničí Samím Šukrím o dodržování lidských práv v jejich zemi. Blinken se zmínil také o bezpečnostní situaci v Libyi. Jeho cesta bude pokračovat do Izaele a Palestiny, kde chce mluvit o mírové vizi.

Reakce Izraele na páteční útok palestinského střelce v Jeruzalémě bude „silná, rychlá a přesná“. Prohlásil to v sobotu podle agentury Reuters premiér Benjamin Netanjahu. Při útoku přišlo o život sedm lidí a byl nejsmrtelnějším v oblasti Jeruzaléma od roku 2008. Netanjahu pak také v sobotu oznámil sérii represivních kroků proti Palestincům, včetně plánů na posílení židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Plánuje mimo jiné zrušit sociální dávky pro rodiny útočníků, usnadnit Izraelcům získání zbrojních průkazů a zintenzivnit úsilí o sběr nelegálních zbraní.

Sedm lidí v pátek zastřelil a několik dalších zranil ozbrojenec při teroristickém útoku v synagoze ve východním Jeruzalémě. Policie později uvedla, že střelce zabila.

Izraelská armáda oznámila, že v pátek krátce po půlnoci provedla letecké údery na podzemní výrobny raket v Pásmu Gazy. Radikální Palestinci odtud nedlouho předtím vyslali na Izrael pět střel, z nichž ani jedna nezasáhla cíl. Ani na jedné straně nebyly hlášeny oběti, informovala agentura AP. Napětí v regionu vzrostlo po čtvrteční izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu, která si vyžádala devět mrtvých.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli oznámil, že z funkce odvolává ministra vnitra a zdravotnictví Arjeho Deriho. Odvolání lídra izraelské ultraortodoxní strany Šas a premiérova významného spojence přichází po středečním rozhodnutí nejvyššího soudu. Ten Derimu zakázal zastávat ministerskou funkci kvůli minulým trestným činům i jeho slibu, že se vzdá politického života v rámci dohody o vině a trestu. Tu uzavřel loni poté, co byl obviněn z daňových deliktů. Píše o tom list The Times of Israel.

Nový izraelský ministr národní bezpečnosti a odsouzený rasista Itamar Ben Gvir navštívil Chrámovou horu. Palestinské ministerstvo zahraničí označilo krok za „bezprecedentní provokaci“ a palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že jde o pokus vytvořit z mešity al-Aksá židovský chrám. Před dopadem, jaký může tato symbolická návštěva na sporném místě mít, varovala i izraelská opozice. Odsoudily ji také Jordánsko a Egypt. V minulosti se návštěva izraelského politika na Chrámové hoře stala roznětkou násilí.

Prezident Miloš Zeman zatím předpokládá, že se rozhodne jmenovat předsedu Ústavního soudu, který nahradí dosavadního předsedu Pavla Rychetského. Řekl to v neděli v podvečerním živém rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1. Zeman v Partii na CNN Prima News řekl, že si nechal zpracovat právní analýzu, jejíž výsledek má obdržet v pondělí. Poté se rozhodne.

Prezident Miloš Zeman v neděli jednoznačně odmítl, že by do konce svého mandátu vyhlásil amnestii. V rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu zopakoval svůj názor, že milosti mají být udíleny selektivně. Zároveň obhajoval svou milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. V rozhovoru také nevyloučil, že by ještě mohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Zeman se také vyjádřil pro pokračování pomoci Ukrajině.

Blížící se nástup nové vlády v Izraeli vyvolává napětí ohledně toho, jak se promění vztahy mezi Židy a Palestinci. Jde například o svatá místa v Jeruzalémě. Radikální pravice, která má usednout v novém kabinetu, totiž slibovala rozšíření práv na židovské modlitby na Chrámové hoře, což muslimové odmítají.