Jeruzalém strana 4 z 5

Papež František při tradičním velikonočním poselství Urbi et Orbi (Městu a světu) vyjádřil znepokojení nad konflikty v Izraeli a v Palestině. Zároveň prosil Boha, aby ukázal Ukrajině cestu k míru a osvítil ruský národ. Ve zhruba desetiminutovém proslovu se František zmínil i o řadě dalších mezinárodních krizí, například o občanské válce v Sýrii, o zemětřesení, které v únoru zasáhlo Turecko a Sýrii, či o bezpečnostní a humanitární situaci v Latinské Americe, v Asii a v Africe.

Desítky tisíc Izraelců v sobotu v Tel Avivu opět protestovaly proti reformě soudnictví prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Demonstranti vyšli do ulic i navzdory zvýšeným obavám o bezpečnost vzhledem ke dvěma útokům, které se v zemi odehrály v pátek, napsala agentura Reuters. Nová série protestů přichází v době, kdy Izrael čelí zvýšenému napětí na několika frontách. Demonstrace neutichly ani poté, co Netanjahu rozhodl, že reformu odloží.

Při útoku na přímořské promenádě v Tel Avivu v pátek zemřel italský turista, dalších sedm lidí ze zahraničí utrpělo zranění. Národnost oběti potvrdil Řím. Izraelská policie uvedla, že zastřelila útočníka. Byl to podle ní izraelský Arab. Muž najížděl autem do chodců a střílel na ně.

Izraelští policisté se v noci na čtvrtek znovu střetli s Palestinci u jeruzalémské mešity al-Aksá, zraněno bylo několik lidí. Podle izraelské policie se desítky Palestinců pokusily zabarikádovat uvnitř modlitebny. Zůstat v budově přes noc je ale běžně povolené jen posledních deset dní postního měsíce ramadán. Hnutí Hamás vypálilo několik raket z pásma Gazy, třiačtyřicet střel mířilo na izraelské území také z jižního Libanonu. Podle izraelské armády jich nejméně pět dopadlo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že země bude reagovat rozhodně a že nepřátelé za každý akt agrese zaplatí.

Židé, muslimové a křesťané si letos v Izraeli připomínají nejvýznamnější svátky svých vyznání. Svátky ve městě, jež považují všechna tři náboženství za svaté, probíhají navíc v neobvyklém souběhu, který kontrastuje s vášněmi a násilím uprostřed Jeruzaléma po razii izraelské policie na Chrámové hoře.

Izraelská policie v noci na středu pronikla do mešity al-Aksá na Chrámové hoře v Jeruzalémě, kde se střetla s Palestinci. Zásah byl podle ní reakcí na chystané výtržnosti. Podle informací agentury AP policisté následně pozatýkali asi tři sta padesát osob. Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že zraněno bylo padesát lidí. Palestinské teroristické hnutí Hamás ovládající Pásmo Gazy zareagovalo odpálením několika raket na Izrael, který odpověděl leteckou odvetou. Izraelští policisté se s Palestinci znovu střetli i ve středu večer, několik osob utrpělo zranění.

První vysoký představitel Izraele, který navštívil napadenou Ukrajinu během rok trvající ruské plnohodnotné invaze, byl v polovině letošního února ministr zahraničí Eli Kohen. Do té doby se izraelská politická reprezentace zdráhala odeslat na napadenou Ukrajinu vojenskou techniku nebo finanční pomoc, ale tehdy přišly první náznaky, že by se to mohlo změnit. Ovšem ruské mocenské postavení v Sýrii nastavuje limity, jež se v Jeruzalémě zdráhají překročit obě strany politického spektra.

Je Květná neděle, začíná velikonoční pašijový týden. Papež František se po sobotním propuštění z nemocnice zúčastnil mše na zaplněném vatikánském Svatopetrském náměstí.  Věřícím poděkoval za účast i za modlitby za jeho uzdravení.

Izraelský prezident Jicchak Herzog telefonicky hovořil s premiérem Benjaminem Netanjahuem a lídry opozice Bennym Gancem a Jairem Lapidem o dalším postupu v hledání kompromisu o odložené justiční reformě. Obě strany prezident vyzval, aby proces vyjednávání zahájily co nejdříve. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil odložení kontroverzní justiční reformy o několik týdnů, do dalšího zasedání parlamentu. Před sídlem izraelského parlamentu v Jeruzalémě v pondělí mezitím proti reformě protestovaly desítky tisíc lidí. Zablokované byly všechny silnice, které ke Knesetu vedou, píše zpravodajský list Haarec. Izraelský odborový svaz Histadrut v reakci na Netanjahuova slova odvolal celostátní generální stávku. Organizátoři protivládních protestů ale chtějí dál demonstrovat.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek večer v televizním vystoupení prohlásil, že hodlá pokračovat v prosazování „zodpovědné justiční reformy“. Na řadě míst v Izraeli lidé opět vyšli demonstrovat proti vládě. Dříve během dne rezervisté izraelské armády protestovali i před domy několika ministrů. Na řadě míst lidé blokovali silnice, policie zatkla několik desítek demonstrantů. Parlament navíc v noci na čtvrtek schválil zákon, který má zabránit tomu, aby nejvyšší soud mohl odvolat premiéra.

Přes tři sta tisíc lidí v sobotu v Izraeli vyšlo do ulic demonstrovat proti koaliční vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, který podle mnohých ohrožuje demokracii a k jehož zrušení tento týden vyzval i prezident Jicchak Herzog. Deník Haarec s odkazem na organizátory akce napsal, že demonstrací se v sobotu účastní půl milionu lidí a že jde o největší protest v historii země.

Šest evropských zemí ve společném prohlášení odsoudilo nedávné útoky Palestinců, při kterých zahynuli izraelští občané na Západním břehu Jordánu. Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Polsko a Španělsko ale zároveň vyzvaly Izrael, aby zastavil rozšiřování židovských osad na palestinských územích, která okupuje.

Maďarsko se chystá v dubnu jako první členská země Evropské unie přesunout své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, uvedl server The Times of Israel s odkazem na zdroje z izraelského ministerstva zahraničí a sesterský deník Zman Jisrael. Maďarské rozhodnutí je podle médií vstřícným gestem premiéra Viktora Orbána vůči jeho izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi. Maďarská prezidentka Katalin Nováková během návštěvy Prahy uvedla, že rozhodnutí o přesunu ambasády dosud nepadlo.

Izraelská policie použila zábleskové granáty proti demonstrantům, kteří v Tel Avivu protestují proti vládním záměrům na změnu podoby justice v zemi. Informuje o tom agentura Reuters. V Izraeli se koná další z řady demonstrací proti soudní reformě, již prosazuje nynější vláda.

V izraelských městech lidé opět demonstrovali proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, kterou protestující považují ze ohrožení demokracie. Místní média informují o tom, že jde zřejmě o dosud největší účast na demonstracích, které se konají už osmou sobotu. Policie večer oznámila, že zatkla dvě desítky demonstrantů.

Při zásahu izraelské armády na okupovaném Západním břehu Jordánu přišlo o život jedenáct Palestinců, včetně nejméně čtyř ozbrojenců a čtyř civilistů. Zraněných je více než sto. S odkazem na svědky a zdravotníky to uvedla agentura Reuters. Izraelští vojáci při operaci ve městě Nábulus podle ní zasahovali proti ozbrojencům z teroristické palestinské skupiny Islámský džihád. Podle agentury AP šlo o jeden z nejkrvavějších incidentů za téměř rok intenzivních střetů na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě. Washington vyjádřil hluboké znepokojení a generální tajemník OSN António Guterres vyzval k okamžitému snížení napětí.

Před izraelským parlamentem, který měl v pondělí v prvním čtení hlasovat o části kontroverzní soudní reformy, se sešli demonstranti. Podle listu Haaretz jich bylo odhadem sto tisíc. Někteří Izraelci tam zamířili z protestu v Tel Avivu. Nesouhlas se rozhodli vyjádřit lidé i na dalších místech v zemi, napsal deník The Jerusalem Post. Podle něj ráno demonstrující zablokovali některé silnice včetně té, která vede na Ben Gurionovo mezinárodní letiště. Skupiny lidí se ráno také posadily před domy několika vládních poslanců, aby nemohli odjet do parlamentu.

Izrael bude reagovat na nejnovější palestinské útoky v Jeruzalémě mimo jiné rychlejším budováním izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu a legalizací několika těch existujících. Rozhodl o tom v neděli večer bezpečnostní kabinet. Pravicová vláda tak začíná uskutečňovat nová pravicová opatření. Z pohledu mezinárodního práva je osidlování okupovaného území stále nelegální. Napětí mezi Izraelem a Palestinci zesiluje od loňského jara.

Týden po palestinském útoku na předměstí Jeruzaléma se sedmi oběťmi Izrael dál zatýká členy militantních skupin. Během velké razie v Džanínu přišlo o život 10 Palestinců – z toho přinejmenším jedna civilistka. Už tak napjatou situaci vyhrocuje i fakt, že autorita palestinských autonomních úřadů vyhasíná a jejich roli přebírají právě lokální bojůvky.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Z nynější eskalace násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v úterý obvinil Izrael. Vyjádřil se tak při návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který v Ramalláhu vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu ke zklidnění situace a který zopakoval, že Spojené státy podporují dvoustátní řešení tohoto konfliktu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí v Káhiře jednal s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a egyptským ministrem zahraničí Samím Šukrím o dodržování lidských práv v jejich zemi. Blinken se zmínil také o bezpečnostní situaci v Libyi. Jeho cesta bude pokračovat do Izaele a Palestiny, kde chce mluvit o mírové vizi.

Reakce Izraele na páteční útok palestinského střelce v Jeruzalémě bude „silná, rychlá a přesná“. Prohlásil to v sobotu podle agentury Reuters premiér Benjamin Netanjahu. Při útoku přišlo o život sedm lidí a byl nejsmrtelnějším v oblasti Jeruzaléma od roku 2008. Netanjahu pak také v sobotu oznámil sérii represivních kroků proti Palestincům, včetně plánů na posílení židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Plánuje mimo jiné zrušit sociální dávky pro rodiny útočníků, usnadnit Izraelcům získání zbrojních průkazů a zintenzivnit úsilí o sběr nelegálních zbraní.