Pravěcí předkové lidí se snažili vytvářet dokonalé platonské koule. Vědci našli těchto artefaktů stovky

Záhadné kamenné koule, které pravěcí předkové lidí tvořili na samotném úsvitu lidského druhu, vznikaly s konkrétním záměrem. A zřejmě právě proto, aby se výsledný artefakt co nejvíce podobal dokonalé platonské kouli. Naznačuje to nová studie, která vyšla v odborném časopise Royal Society Open Science.

Archeologové už desítky let nacházejí v Izraeli podivné kamenné koule. Jsou vytvořené z vápence, mají velikost tenisového míčku a pocházejí z doby před přibližně 1,4 miliony lety. 

Pro vědce představují záhadu; už celé roky archeologové a antropologové spekulují, jak tyto artefakty vlastně vznikly a zda představovaly úmyslně vytvořený objekt, nebo vedlejší výsledek jiné činnosti. Výzkum expertů z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě nyní naznačuje, že naši předkové velmi dobře věděli, co dělají.

V rámci nové studie prozkoumali 150 vápencových koulí, které se našly na archeologické lokalitě 'Ubeidiya na severu dnešního Izraele. Podrobili je 3D analýze s pomocí moderních technologií; výsledky ukázaly, že kulovitý tvar není důsledkem náhody, ale s vysokou pravděpodobností byl právě tvar co nejdokonalejší koule záměrem a asi i cílem. 

Raní homininé, o nichž zatím vědci netuší, ke kterému lidskému rodu patřili, se tedy pokusili dosáhnout něčeho, co o statisíce let později dostalo název „platónská ideální koule“. Důkazem podle autorů je to, jak probíhal vznik tohoto tělesa; během výroby se totiž nestávalo hladším, ale stále kulatějším, což naznačuje, že cílem byl sám tvar.

Podle autorů je to nesmírně důležité, byť zatím způsobem, který věda úplně není schopná zasadit do kontextu. Tvar dokonalé koule je totiž významný z hlediska matematiky, ale v přírodě se téměř nevyskytuje. Pravěcí „lidé“ tedy objekty zřejmě nic nenapodobovali, ale vytvářeli něco abstraktního, u čeho alespoň částečně tušili, že je zvláštní a dokonalé. A to zase naznačuje, že naši dávní příbuzní měli kognitivní kapacitu k plánování a provádění takové práce.

  • Řecký filosof Platon považoval kouli za nejdokonalejší, protože je to nejvíce pravidelné těleso. Kruh byl pro něj zase nejlepším geometrickým obrazcem. Platonská koule je tedy ideální pravidelná koule.

Vědci dodávají, že stejnou techniku mohli homininé využít i při práci na dalších pravěkých koulích, ještě starších – například na těch z doby před dvěma miliony let, které byly nalezeny v Olduvajské rokli v dnešní Tanzanii.

Základní otázka je bez odpovědi

Proč ale naši předchůdci trávili tak velké množství času výrobou těchto artefaktů a z jakého důvodu jich vytvářeli tolik, je stále neznámé. Hypotéz je celá řada, ale pro žádnou neexistují kvalitní důkazy.

Vědci pracují například s možností, že tento tvar byl ideální pro nástroje sloužící k mletí rostlin nebo to mohly být střely do praků. A samozřejmě se nedají vyloučit ani varianty, že šlo o umění, ozdobu, anebo dokonce nějaký projev náboženského myšlení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 4 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 6 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 8 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 11 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánovčera v 17:53

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
včera v 17:09

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
včera v 15:54

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
včera v 14:50
Načítání...