Pravěcí předkové lidí se snažili vytvářet dokonalé platonské koule. Vědci našli těchto artefaktů stovky

Záhadné kamenné koule, které pravěcí předkové lidí tvořili na samotném úsvitu lidského druhu, vznikaly s konkrétním záměrem. A zřejmě právě proto, aby se výsledný artefakt co nejvíce podobal dokonalé platonské kouli. Naznačuje to nová studie, která vyšla v odborném časopise Royal Society Open Science.

Archeologové už desítky let nacházejí v Izraeli podivné kamenné koule. Jsou vytvořené z vápence, mají velikost tenisového míčku a pocházejí z doby před přibližně 1,4 miliony lety. 

Pro vědce představují záhadu; už celé roky archeologové a antropologové spekulují, jak tyto artefakty vlastně vznikly a zda představovaly úmyslně vytvořený objekt, nebo vedlejší výsledek jiné činnosti. Výzkum expertů z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě nyní naznačuje, že naši předkové velmi dobře věděli, co dělají.

V rámci nové studie prozkoumali 150 vápencových koulí, které se našly na archeologické lokalitě 'Ubeidiya na severu dnešního Izraele. Podrobili je 3D analýze s pomocí moderních technologií; výsledky ukázaly, že kulovitý tvar není důsledkem náhody, ale s vysokou pravděpodobností byl právě tvar co nejdokonalejší koule záměrem a asi i cílem. 

Raní homininé, o nichž zatím vědci netuší, ke kterému lidskému rodu patřili, se tedy pokusili dosáhnout něčeho, co o statisíce let později dostalo název „platónská ideální koule“. Důkazem podle autorů je to, jak probíhal vznik tohoto tělesa; během výroby se totiž nestávalo hladším, ale stále kulatějším, což naznačuje, že cílem byl sám tvar.

Podle autorů je to nesmírně důležité, byť zatím způsobem, který věda úplně není schopná zasadit do kontextu. Tvar dokonalé koule je totiž významný z hlediska matematiky, ale v přírodě se téměř nevyskytuje. Pravěcí „lidé“ tedy objekty zřejmě nic nenapodobovali, ale vytvářeli něco abstraktního, u čeho alespoň částečně tušili, že je zvláštní a dokonalé. A to zase naznačuje, že naši dávní příbuzní měli kognitivní kapacitu k plánování a provádění takové práce.

  • Řecký filosof Platon považoval kouli za nejdokonalejší, protože je to nejvíce pravidelné těleso. Kruh byl pro něj zase nejlepším geometrickým obrazcem. Platonská koule je tedy ideální pravidelná koule.

Vědci dodávají, že stejnou techniku mohli homininé využít i při práci na dalších pravěkých koulích, ještě starších – například na těch z doby před dvěma miliony let, které byly nalezeny v Olduvajské rokli v dnešní Tanzanii.

Základní otázka je bez odpovědi

Proč ale naši předchůdci trávili tak velké množství času výrobou těchto artefaktů a z jakého důvodu jich vytvářeli tolik, je stále neznámé. Hypotéz je celá řada, ale pro žádnou neexistují kvalitní důkazy.

Vědci pracují například s možností, že tento tvar byl ideální pro nástroje sloužící k mletí rostlin nebo to mohly být střely do praků. A samozřejmě se nedají vyloučit ani varianty, že šlo o umění, ozdobu, anebo dokonce nějaký projev náboženského myšlení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.