Pravěcí předkové lidí se snažili vytvářet dokonalé platonské koule. Vědci našli těchto artefaktů stovky

Záhadné kamenné koule, které pravěcí předkové lidí tvořili na samotném úsvitu lidského druhu, vznikaly s konkrétním záměrem. A zřejmě právě proto, aby se výsledný artefakt co nejvíce podobal dokonalé platonské kouli. Naznačuje to nová studie, která vyšla v odborném časopise Royal Society Open Science.

Archeologové už desítky let nacházejí v Izraeli podivné kamenné koule. Jsou vytvořené z vápence, mají velikost tenisového míčku a pocházejí z doby před přibližně 1,4 miliony lety. 

Pro vědce představují záhadu; už celé roky archeologové a antropologové spekulují, jak tyto artefakty vlastně vznikly a zda představovaly úmyslně vytvořený objekt, nebo vedlejší výsledek jiné činnosti. Výzkum expertů z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě nyní naznačuje, že naši předkové velmi dobře věděli, co dělají.

V rámci nové studie prozkoumali 150 vápencových koulí, které se našly na archeologické lokalitě 'Ubeidiya na severu dnešního Izraele. Podrobili je 3D analýze s pomocí moderních technologií; výsledky ukázaly, že kulovitý tvar není důsledkem náhody, ale s vysokou pravděpodobností byl právě tvar co nejdokonalejší koule záměrem a asi i cílem. 

Raní homininé, o nichž zatím vědci netuší, ke kterému lidskému rodu patřili, se tedy pokusili dosáhnout něčeho, co o statisíce let později dostalo název „platónská ideální koule“. Důkazem podle autorů je to, jak probíhal vznik tohoto tělesa; během výroby se totiž nestávalo hladším, ale stále kulatějším, což naznačuje, že cílem byl sám tvar.

Podle autorů je to nesmírně důležité, byť zatím způsobem, který věda úplně není schopná zasadit do kontextu. Tvar dokonalé koule je totiž významný z hlediska matematiky, ale v přírodě se téměř nevyskytuje. Pravěcí „lidé“ tedy objekty zřejmě nic nenapodobovali, ale vytvářeli něco abstraktního, u čeho alespoň částečně tušili, že je zvláštní a dokonalé. A to zase naznačuje, že naši dávní příbuzní měli kognitivní kapacitu k plánování a provádění takové práce.

  • Řecký filosof Platon považoval kouli za nejdokonalejší, protože je to nejvíce pravidelné těleso. Kruh byl pro něj zase nejlepším geometrickým obrazcem. Platonská koule je tedy ideální pravidelná koule.

Vědci dodávají, že stejnou techniku mohli homininé využít i při práci na dalších pravěkých koulích, ještě starších – například na těch z doby před dvěma miliony let, které byly nalezeny v Olduvajské rokli v dnešní Tanzanii.

Základní otázka je bez odpovědi

Proč ale naši předchůdci trávili tak velké množství času výrobou těchto artefaktů a z jakého důvodu jich vytvářeli tolik, je stále neznámé. Hypotéz je celá řada, ale pro žádnou neexistují kvalitní důkazy.

Vědci pracují například s možností, že tento tvar byl ideální pro nástroje sloužící k mletí rostlin nebo to mohly být střely do praků. A samozřejmě se nedají vyloučit ani varianty, že šlo o umění, ozdobu, anebo dokonce nějaký projev náboženského myšlení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
před 1 hhodinou

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 4 hhodinami

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 5 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 7 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 23 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
včera v 15:30

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
včera v 14:44

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
včera v 10:58

Evropský pohled