Pravěcí předkové lidí se snažili vytvářet dokonalé platonské koule. Vědci našli těchto artefaktů stovky

Záhadné kamenné koule, které pravěcí předkové lidí tvořili na samotném úsvitu lidského druhu, vznikaly s konkrétním záměrem. A zřejmě právě proto, aby se výsledný artefakt co nejvíce podobal dokonalé platonské kouli. Naznačuje to nová studie, která vyšla v odborném časopise Royal Society Open Science.

Archeologové už desítky let nacházejí v Izraeli podivné kamenné koule. Jsou vytvořené z vápence, mají velikost tenisového míčku a pocházejí z doby před přibližně 1,4 miliony lety. 

Pro vědce představují záhadu; už celé roky archeologové a antropologové spekulují, jak tyto artefakty vlastně vznikly a zda představovaly úmyslně vytvořený objekt, nebo vedlejší výsledek jiné činnosti. Výzkum expertů z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě nyní naznačuje, že naši předkové velmi dobře věděli, co dělají.

V rámci nové studie prozkoumali 150 vápencových koulí, které se našly na archeologické lokalitě 'Ubeidiya na severu dnešního Izraele. Podrobili je 3D analýze s pomocí moderních technologií; výsledky ukázaly, že kulovitý tvar není důsledkem náhody, ale s vysokou pravděpodobností byl právě tvar co nejdokonalejší koule záměrem a asi i cílem. 

Raní homininé, o nichž zatím vědci netuší, ke kterému lidskému rodu patřili, se tedy pokusili dosáhnout něčeho, co o statisíce let později dostalo název „platónská ideální koule“. Důkazem podle autorů je to, jak probíhal vznik tohoto tělesa; během výroby se totiž nestávalo hladším, ale stále kulatějším, což naznačuje, že cílem byl sám tvar.

Podle autorů je to nesmírně důležité, byť zatím způsobem, který věda úplně není schopná zasadit do kontextu. Tvar dokonalé koule je totiž významný z hlediska matematiky, ale v přírodě se téměř nevyskytuje. Pravěcí „lidé“ tedy objekty zřejmě nic nenapodobovali, ale vytvářeli něco abstraktního, u čeho alespoň částečně tušili, že je zvláštní a dokonalé. A to zase naznačuje, že naši dávní příbuzní měli kognitivní kapacitu k plánování a provádění takové práce.

  • Řecký filosof Platon považoval kouli za nejdokonalejší, protože je to nejvíce pravidelné těleso. Kruh byl pro něj zase nejlepším geometrickým obrazcem. Platonská koule je tedy ideální pravidelná koule.

Vědci dodávají, že stejnou techniku mohli homininé využít i při práci na dalších pravěkých koulích, ještě starších – například na těch z doby před dvěma miliony let, které byly nalezeny v Olduvajské rokli v dnešní Tanzanii.

Základní otázka je bez odpovědi

Proč ale naši předchůdci trávili tak velké množství času výrobou těchto artefaktů a z jakého důvodu jich vytvářeli tolik, je stále neznámé. Hypotéz je celá řada, ale pro žádnou neexistují kvalitní důkazy.

Vědci pracují například s možností, že tento tvar byl ideální pro nástroje sloužící k mletí rostlin nebo to mohly být střely do praků. A samozřejmě se nedají vyloučit ani varianty, že šlo o umění, ozdobu, anebo dokonce nějaký projev náboženského myšlení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 19 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 20 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 23 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...