Antisemitismus znovu vyvěrá na povrch, řekl Dvořák. Podle velvyslankyně Šmigolové jej Izraelci nesou těžce

Nahrávám video

Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně  v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.

„Antisemitismus byl v minulosti spojen s nacismem a nehodilo se mluvit nenávistně o Židech, ale nikdy nezmizel,“ uvedl Dvořák s tím, že současná situace jej děsí. Podle něj antisemitské postoje mohou mít souvislost i s tím, že přibylo poměrně hodně obyvatel arabského původu v evropských městech.

„V Čechách se slovo Žid nepoužívalo jako nadávka, nebo jen ve velmi malé skupině podivných lidí. (…) Nyní je to součást vzájemného urážení,“ podotkl Dvořák s tím, že ani Česko vůči antisemitismu není imunní.

„Může za tím být narůstající sociální nejistota, frustrace z toho, co se kolem nás děje. Může to být i frustrace z toho, že se cítíme být obklopeni cizím živlem. Velmi nepříjemně mi to však připomíná atmosféru dvacátých až třicátých let minulého století,“ podotkl Dvořák. 

Redaktor Hospodářských novin Pavel Novotný, který byl dalším hostem pořadu, zmínil, že na propalestinských demonstracích by mělo naprosto jasně zaznít, že Hamás nejsou Palestinci a že jde o teroristickou organizaci, která by měla „zmizet z povrchu zemského.“  

Zdůraznil rovněž, že Hamás není Palestina a nereprezentuje Palestince a kdo to směšuje, se dopouští argumentačního faulu. „Naprostá většina Palestinců, a já si tím jsem jist, nepodporuje Hamás, nechce ho a v podstatě souhlasí potichu s tím, že bude zničen,“ míní Novotný. Domnívá se však, že lidé na těchto demonstracích teroristickému hnutí Hamás fandí v tom, že se vzepřel Izraeli, což „už je trochu antisemitismus“.

Novotný dodal, že Hamás v Pásmu Gazy podporuje maximálně čtvrtina lidí. „I v nejlepších dobách to byla polovina. (…) Když se ale zeptáte na vztah ke státu Izrael, tak to je úplně jiné – prakticky každý nenávidí stát Izrael z důvodů, které jsou vnitřně pochopitelné pro lidi žijící v Pásmu Gazy,“ podotkl s tím, že na demonstracích je více slyšet nenávist k Izraeli a „neláska k Hamásu ustupuje.“  Zmínil však také, že kritika Izraele není antisemitismus. 

Kuchyňová Šmigolová podotkla, že izraelská veřejnost dokáže rozlišit, že ne všechno protiizraelské je zároveň antisemitské. „Nicméně současnou vlnu antisemitismu ve světě a hlavně západní Evropě i ve Spojených státech nese izraelská veřejnost velmi těžce, protože Izrael byl napaden,“ uvedla a připomněla, že brutální barbarské útoky Hamásu byly vysílány téměř v přímém přenosu.

„Všichni je mohli vidět a po dvou dnech zapalování svíček a rozsvěcování památek v izraelských barvách okamžitě veřejnost přešla na druhou stranu a začaly demonstrace, které ne že by podporovaly Palestince, ale Izrael to vnímá tak, že demonstrace z velké části oslavují a podporují Hamás.“

Podle ní tomu tamní veřejnost nerozumí a Jeruzalém se snaží situaci předcházet nebo ji napravovat i tím, že uzavřeným skupinám novinářů promítá záběry činů Hamásu. „Protože z izraelského pohledu je jasné, že to, co se stalo, nemůže zůstat bez odpovědi.“ Zmínila také, že Izraelci více než kdokoliv jiný dokáží rozlišovat mezi Hamásem a běžným Palestincem. 

Michal Broža z Informačního centra OSN v Praze podotkl, že by se lidé měli vyhýbat tomu, aby konflikt sledovali jako sportovní klání a přikláněli se na jednu nebo na druhou stranu. „Pro OSN jako celek je důležité mezinárodní právo, spravedlnost. To jsou pojmy, ke kterým bychom se měli na všech demonstracích vztahovat. Tedy nejsem pro stranu A nebo pro stranu B, ale jsem pro mezinárodní právo, “ uvedl.

V souvislosti s rezolucí OSN, která neobsahuje jednoznačné odsouzení teroristických útoků Hamásu, dodal, že některé rezoluce můžou vycházet tak, že se nám to nemusí líbit. „Ale jde o realitu toho, jaký je svět, jak se nám odráží a to přichází i ze znění rezolucí.“ Proti antisemitismu se ale podle něj OSN snaží bojovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 45 mminutami

„Regály jsou prázdné.“ Lidé na Krymu v panice vykupují některé potraviny

Obchody na Ruskem okupovaném Krymu zaznamenaly v minulých dnech nedostatek základních potravin poté, co je místní obyvatelé začali uprostřed logistické krize hromadně vykupovat. Omezily proto jejich prodej. Už dřív na poloostrově nastaly v důsledku ukrajinských útoků na rafinerie a zásobovací trasy problémy s dodávkami pohonných hmot, které jsou tak už jen na příděl.
před 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na estonské železnici se testovala reakce na dronový útok

Ve středu odpoledne se v Estonsku dočasně zastavily vlaky. Estonské železnice (Eesti Raudtee) a dopravce Elron v rámci celostátního cvičení nacvičovali reakci na dronový útok.
před 2 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 2 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 2 hhodinami

Poblíž Ománu hoří tanker, zřejmě po americkém úderu

Strojovnu ropného tankeru nedaleko pobřeží Ománu ve středu zachvátil požár, oznámila britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO s tím, že posádka lodi zmínila jednoho zraněného a dvě pohřešované osoby. Příčinu požáru neuvedla, ale podle britské bezpečnostní společnosti Ambrey, na kterou se odvolává agentura Reuters, byl tanker zřejmě zasažen americkou raketou. Námořní dopravu v oblasti nedalekého Hormuzského průlivu blokuje a ohrožuje od začátku března Írán v reakci na americko-izraelské údery.
před 3 hhodinami

VideoŘíkat na Balkáně „bývalá Jugoslávie“ je urážka. Pro místní skončila v plamenech

Míříte v létě autem k Jadranu? Mnoho Čechů Slovinsko a západní Balkán jen v rychlosti profrčí, přitom přichází o neuvěřitelná místa. Zahraniční reportér Teodor Marjanovič v epizodě podcastu Za horizont popisuje, kde se cestou zastavit, proč jsou slovinské dálnice tak drahé, jaká kulturní tabu byste jako turisté raději neměli porušovat nebo proč neodmítat pozvání na slivovici. Podcast zahraniční redakce ČT se také věnuje méně letním tématům: Jak hýbou plány rodiny Donalda Trumpa albánskou společností? A jak se region snaží vymanit z ruského a čínského vlivu? Moderuje Hana Scharffová.
před 3 hhodinami
Načítání...