Antisemitismus znovu vyvěrá na povrch, řekl Dvořák. Podle velvyslankyně Šmigolové jej Izraelci nesou těžce

32 minut
Novotný, Broža, Dvořák a Šmigolová hovořili o konfliktu v Gaze
Zdroj: ČT24

Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně  v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.

„Antisemitismus byl v minulosti spojen s nacismem a nehodilo se mluvit nenávistně o Židech, ale nikdy nezmizel,“ uvedl Dvořák s tím, že současná situace jej děsí. Podle něj antisemitské postoje mohou mít souvislost i s tím, že přibylo poměrně hodně obyvatel arabského původu v evropských městech.

„V Čechách se slovo Žid nepoužívalo jako nadávka, nebo jen ve velmi malé skupině podivných lidí. (…) Nyní je to součást vzájemného urážení,“ podotkl Dvořák s tím, že ani Česko vůči antisemitismu není imunní.

„Může za tím být narůstající sociální nejistota, frustrace z toho, co se kolem nás děje. Může to být i frustrace z toho, že se cítíme být obklopeni cizím živlem. Velmi nepříjemně mi to však připomíná atmosféru dvacátých až třicátých let minulého století,“ podotkl Dvořák. 

Redaktor Hospodářských novin Pavel Novotný, který byl dalším hostem pořadu, zmínil, že na propalestinských demonstracích by mělo naprosto jasně zaznít, že Hamás nejsou Palestinci a že jde o teroristickou organizaci, která by měla „zmizet z povrchu zemského.“  

Zdůraznil rovněž, že Hamás není Palestina a nereprezentuje Palestince a kdo to směšuje, se dopouští argumentačního faulu. „Naprostá většina Palestinců, a já si tím jsem jist, nepodporuje Hamás, nechce ho a v podstatě souhlasí potichu s tím, že bude zničen,“ míní Novotný. Domnívá se však, že lidé na těchto demonstracích teroristickému hnutí Hamás fandí v tom, že se vzepřel Izraeli, což „už je trochu antisemitismus“.

Novotný dodal, že Hamás v Pásmu Gazy podporuje maximálně čtvrtina lidí. „I v nejlepších dobách to byla polovina. (…) Když se ale zeptáte na vztah ke státu Izrael, tak to je úplně jiné – prakticky každý nenávidí stát Izrael z důvodů, které jsou vnitřně pochopitelné pro lidi žijící v Pásmu Gazy,“ podotkl s tím, že na demonstracích je více slyšet nenávist k Izraeli a „neláska k Hamásu ustupuje.“  Zmínil však také, že kritika Izraele není antisemitismus. 

Kuchyňová Šmigolová podotkla, že izraelská veřejnost dokáže rozlišit, že ne všechno protiizraelské je zároveň antisemitské. „Nicméně současnou vlnu antisemitismu ve světě a hlavně západní Evropě i ve Spojených státech nese izraelská veřejnost velmi těžce, protože Izrael byl napaden,“ uvedla a připomněla, že brutální barbarské útoky Hamásu byly vysílány téměř v přímém přenosu.

„Všichni je mohli vidět a po dvou dnech zapalování svíček a rozsvěcování památek v izraelských barvách okamžitě veřejnost přešla na druhou stranu a začaly demonstrace, které ne že by podporovaly Palestince, ale Izrael to vnímá tak, že demonstrace z velké části oslavují a podporují Hamás.“

Podle ní tomu tamní veřejnost nerozumí a Jeruzalém se snaží situaci předcházet nebo ji napravovat i tím, že uzavřeným skupinám novinářů promítá záběry činů Hamásu. „Protože z izraelského pohledu je jasné, že to, co se stalo, nemůže zůstat bez odpovědi.“ Zmínila také, že Izraelci více než kdokoliv jiný dokáží rozlišovat mezi Hamásem a běžným Palestincem. 

Michal Broža z Informačního centra OSN v Praze podotkl, že by se lidé měli vyhýbat tomu, aby konflikt sledovali jako sportovní klání a přikláněli se na jednu nebo na druhou stranu. „Pro OSN jako celek je důležité mezinárodní právo, spravedlnost. To jsou pojmy, ke kterým bychom se měli na všech demonstracích vztahovat. Tedy nejsem pro stranu A nebo pro stranu B, ale jsem pro mezinárodní právo, “ uvedl.

V souvislosti s rezolucí OSN, která neobsahuje jednoznačné odsouzení teroristických útoků Hamásu, dodal, že některé rezoluce můžou vycházet tak, že se nám to nemusí líbit. „Ale jde o realitu toho, jaký je svět, jak se nám odráží a to přichází i ze znění rezolucí.“ Proti antisemitismu se ale podle něj OSN snaží bojovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...