Jeruzalém strana 5 z 5

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Z nynější eskalace násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v úterý obvinil Izrael. Vyjádřil se tak při návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který v Ramalláhu vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu ke zklidnění situace a který zopakoval, že Spojené státy podporují dvoustátní řešení tohoto konfliktu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí v Káhiře jednal s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a egyptským ministrem zahraničí Samím Šukrím o dodržování lidských práv v jejich zemi. Blinken se zmínil také o bezpečnostní situaci v Libyi. Jeho cesta bude pokračovat do Izaele a Palestiny, kde chce mluvit o mírové vizi.

Reakce Izraele na páteční útok palestinského střelce v Jeruzalémě bude „silná, rychlá a přesná“. Prohlásil to v sobotu podle agentury Reuters premiér Benjamin Netanjahu. Při útoku přišlo o život sedm lidí a byl nejsmrtelnějším v oblasti Jeruzaléma od roku 2008. Netanjahu pak také v sobotu oznámil sérii represivních kroků proti Palestincům, včetně plánů na posílení židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Plánuje mimo jiné zrušit sociální dávky pro rodiny útočníků, usnadnit Izraelcům získání zbrojních průkazů a zintenzivnit úsilí o sběr nelegálních zbraní.

Sedm lidí v pátek zastřelil a několik dalších zranil ozbrojenec při teroristickém útoku v synagoze ve východním Jeruzalémě. Policie později uvedla, že střelce zabila.

Izraelská armáda oznámila, že v pátek krátce po půlnoci provedla letecké údery na podzemní výrobny raket v Pásmu Gazy. Radikální Palestinci odtud nedlouho předtím vyslali na Izrael pět střel, z nichž ani jedna nezasáhla cíl. Ani na jedné straně nebyly hlášeny oběti, informovala agentura AP. Napětí v regionu vzrostlo po čtvrteční izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu, která si vyžádala devět mrtvých.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli oznámil, že z funkce odvolává ministra vnitra a zdravotnictví Arjeho Deriho. Odvolání lídra izraelské ultraortodoxní strany Šas a premiérova významného spojence přichází po středečním rozhodnutí nejvyššího soudu. Ten Derimu zakázal zastávat ministerskou funkci kvůli minulým trestným činům i jeho slibu, že se vzdá politického života v rámci dohody o vině a trestu. Tu uzavřel loni poté, co byl obviněn z daňových deliktů. Píše o tom list The Times of Israel.

Nový izraelský ministr národní bezpečnosti a odsouzený rasista Itamar Ben Gvir navštívil Chrámovou horu. Palestinské ministerstvo zahraničí označilo krok za „bezprecedentní provokaci“ a palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že jde o pokus vytvořit z mešity al-Aksá židovský chrám. Před dopadem, jaký může tato symbolická návštěva na sporném místě mít, varovala i izraelská opozice. Odsoudily ji také Jordánsko a Egypt. V minulosti se návštěva izraelského politika na Chrámové hoře stala roznětkou násilí.

Prezident Miloš Zeman zatím předpokládá, že se rozhodne jmenovat předsedu Ústavního soudu, který nahradí dosavadního předsedu Pavla Rychetského. Řekl to v neděli v podvečerním živém rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1. Zeman v Partii na CNN Prima News řekl, že si nechal zpracovat právní analýzu, jejíž výsledek má obdržet v pondělí. Poté se rozhodne.

Prezident Miloš Zeman v neděli jednoznačně odmítl, že by do konce svého mandátu vyhlásil amnestii. V rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu zopakoval svůj názor, že milosti mají být udíleny selektivně. Zároveň obhajoval svou milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. V rozhovoru také nevyloučil, že by ještě mohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Zeman se také vyjádřil pro pokračování pomoci Ukrajině.

Blížící se nástup nové vlády v Izraeli vyvolává napětí ohledně toho, jak se promění vztahy mezi Židy a Palestinci. Jde například o svatá místa v Jeruzalémě. Radikální pravice, která má usednout v novém kabinetu, totiž slibovala rozšíření práv na židovské modlitby na Chrámové hoře, což muslimové odmítají.

Americko-izraelský spisovatel a novinář Tuvia Tenenbom navštívil Německo či Izrael a napsal o nich pohledem, který je některými vnímán jako provokativní. On sám ale říká, že pouze tlumočí názory lidí. „Čtenáři vidí, že kniha představuje lidi takové, jací jsou. Proto jsou mé knihy tak úspěšné,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Nedávno v Praze uvedl vydání své novinky Po čem rabíni touží, v níž se vydal do obtížně proniknutelného světa ortodoxních Židů v Jeruzalémě. Tedy do světa, v němž vyrůstal. Kniha vyšla v Česku ve světové premiéře.

Na dvou autobusových zastávkách v Jeruzalémě zabily výbuchy ve středu ráno jednoho člověka a více než dvacet dalších zranily. Informovaly o tom list The Times of Israel, který odkazuje na nemocniční zdroje, a agentura AFP. Policie uvedla, že na okraji Jeruzaléma zřejmě explodovaly nálože, z útoků podezírá Palestince. Útok odsoudil velvyslanec EU v Izraeli i americká ambasáda v Jeruzalémě.

Univerzita Karlova udělila Ceny Arnošta z Pardubic dvěma svým pedagogům, jedním z nich je profesor Filip Čapek, který se zabývá i dějinami starověkého Jeruzaléma. Jako teolog a zároveň archeolog se podílí na výzkumu nalezišť v Izraeli. Díky tomu vnímá, že lze lépe porozumět světu, který se nachází za biblickými texty. Čapek byl hostem Událostí, komentářů.

Izraelští archeologové našli hřeben starý 3700 let s nápisem nabádajícím k vyčesávání vší z vlasů a vousů. Hřeben sám se našel už roku 2016, nápis na něm byl ale málo čitelný a rozluštěn byl až později. Detaily o nálezu zveřejnil odborný časopis Jerusalem Journal of Archaeology.

Libanonský prezident Michel Aún podepsal dopis schvalující přelomovou dohodu o námořní hranici s Izraelem, kterou pomohly dojednat Spojené státy. Úmluvu následně v Jeruzalémě stvrdil podpisem i izraelský premiér Jair Lapid. Smlouva řeší spor týkající se 860 kilometrů čtverečních vod Středozemního moře, v nichž se nachází ložiska plynu.

Austrálie v úterý oznámila, že se rozhodla napříště neuznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a opět za něj bude považovat Tel Aviv. Labouristická vláda tak zrušila rozhodnutí předchozí konzervativní vlády z roku 2018. Izrael krok Austrálie kritizoval a hodlá si předvolat australského velvyslance k podání vysvětlení, uvedla agentura AFP.

Izraelské vyšetřování týkající se zabití Šírín abú Aklahové, reportérky televize al-Džazíra, dospělo k závěru, že ji pravděpodobně neúmyslně zastřelil izraelský voják a nešlo o cílený útok. S odkazem na pondělní sdělení izraelské armády o tom píše agentura Reuters. Palestinská novinářka abú Aklahová, která měla také americké občanství, byla zastřelena 11. května, když pracovala na reportáži o izraelské operaci v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Nové a stále častější střety a téměř žádná vize trvalého řešení. To je ve zkratce obrázek současné fáze izraelsko-palestinského konfliktu. A přesto v chystaných izraelských volbách tato otázka nehraje zásadní roli. Je to obrovský kontrast oproti situaci před dvaceti lety, tedy době, kdy vrcholila takzvaná druhá intifáda.

Proměny klimatu v minulosti vyvolaly mohutné vlny v evoluci plazů. Podle společné studie Harvardovy univerzity, univerzity v Albertě a muzea přírodní historie v Severní Karolíně rychlý vývoj plazů koreluje s klimatickými změnami. Studii zveřejnil odborný časopis Science Advances.

Při ozbrojeném útoku na autobus v centru Jeruzaléma bylo v neděli ráno zraněno nejméně osm lidí, z toho dva těžce. Uvedla to místní policie a bezpečnostní složky. Pachatel byl na útěku šest hodin, poté se podle izraelských médií policii vzdal.

Izraelská armáda oznámila, že krátce po zahájení příměří v nedělních 23:30 místního času (22:30 SELČ) provedla údery na pozice palestinské militantní organizace Islámský džihád v Pásmu Gazy. Podle Izraele se jednalo o odvetu za raketové útoky ze strany Islámského džihádu, napsala agentura AFP.

Izraelská armáda v pátek odpoledne zahájila nálety v Pásmu Gazy, cílem byla podle ní militantní skupina Islámský džihád. Palestinské ministerstvo zdravotnictví už informovalo o deseti mrtvých, včetně nejméně jednoho dítěte, a dalších padesáti raněných. Islámský džihád oznámil, že mezi mrtvými je jeden z jeho velitelů. Mluvčí izraelské armády podle Reuters odhaduje, že při náletech zahynulo zhruba 15 teroristů.

Při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu byl v neděli pomocí bezpilotního letounu zabit lídr teroristické skupiny al-Káida Ajmán Zavahrí. Potvrdil to americký prezident Joe Biden krátce poté, co americká média s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že Zavahrí zemřel při operaci Ústřední zpravodajské služby (CIA). Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.