Desítka bývalých šéfů Mosadu a Šin Bet vyzvala izraelskou vládu, aby upustila od justiční reformy. To chtěly i davy v ulicích

Na 200 tisíc lidí dorazilo do Jeruzaléma protestovat proti soudní reformě, kterou prosazuje koaliční vláda Benjamina Netanjahua navzdory široké kritice, že ohrožuje demokracii. Demonstrace se opět konají i v dalších městech Izraele. V sobotu k zastavení schvalování reformy vyzvala vládu i více než desítka bývalých šéfů izraelské armády a tajných služeb Mosad a Šin Bet, kteří se přidali k páteční výzvě více než tisícovky rezervistů izraelského letectva. Ti kvůli soudní reformě pohrozili odmítnutím služby. Přidaly se k nim i stovky rezervistů vojenských zpravodajských služeb.

Demonstrace proti izraelské soudní reformě se konají pravidelně už od ledna, zejména v Tel Avivu, ale i v dalších městech. Nyní opět zesílily, jelikož v neděli začne parlament jednání, na němž zřejmě v pondělí schválí definitivně první klíčovou část soudní reformy –⁠ zákon, který omezí pravomoci nejvyššího soudu.

Do Jeruzaléma v sobotu dorazil pochod, který vyšel z Tel Avivu v úterý večer a který se silně rozrostl. Na záběrech ze sociálních sítích je vidět, že v něm jde i opoziční lídr Jair Lapid, který byl do prosince premiérem.

Výzvu k zastavení schvalování soudní reformy a zahájení jednání o kompromisním návrhu s opozicí adresoval opakovaně vládě i prezident Jicchak Herzog. Netanjahu ji koncem března vyslyšel poté, co návrh reformy kritizovalo i několik poslanců z jeho strany. Jednání s opozicí ale nevedla ke kompromisu.

Rezervisté

V pátek pohrozili odmítnutím dobrovolné služby další rezervisté izraelské armády, výzvu vládě k zastavení schvalování reformy adresovalo na 1140 vojáků letectva v záloze. Dnes se na jejich stranu postavila i více než desítka bývalých náčelníků generálního štábu a bývalých šéfů tajných služeb, včetně expremiéra a exministra obrany Ehuda Baraka.

Po páteční výzvě rezervistů letectva se objevily v izraelských médiích zprávy, že ministr obrany Joav Galant se snaží přimět Netanjahua, aby schvalování reformy odložil. Galant mu takovou výzvu adresoval už koncem března, za což si vysloužil pohrůžku odvoláním z funkce ministra. Netanjahu ale Galanta nakonec neodvolal. Demonstranti v sobotu dorazili i před Galantův dům ve snaze zastavit schvalování reformy. Netanjahu nicméně podle místních médií nehodlá schvalování reformy přerušit.

Pochod z Tel Avivu do Jeruzaléma trval několik dní, ačkoli je to asi 60 kilometrů. Lidé totiž šli vždy jen ráno a večer, protože i v Izraeli panují velká vedra. Před parlamentem si chtějí postavit stany a zůstat tam, dokud vládu nepřimějí k dialogu. Zástup účastníků s izraelskými vlajkami se podle Reuters táhl několik kilometrů. Lidé za zvuku bubnů a protivládních pokřiků v uplynulých dnech pochodovali po dálnici i v teplotách nad 30 stupni Celsia a po cestě přespávali venku.

Vláda prosazuje reformu s argumentem, že nevolení soudci často tíhnoucí k levicovému světonázoru nemají mít možnost rušit rozhodnutí vlády vzešlé z voleb. Kritici argumentují tím, že parlamentní většina nemá mít veškerou a neomezenou moc ve státě, který nemá ústavu.

V koaliční vládě, jež vznikla loni v prosinci, jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, které podle opozice chtějí oslabení pravomocí nejvyššího soudu využít i k vlastním cílům, včetně legalizace rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled