Prvním čtením prošla část izraelské justiční reformy. Odpůrci zaplnili ulice a blokují dálnici

Nahrávám video

Izraelský parlament v prvním čtení schválil návrh zákona, který je součástí kontroverzní justiční reformy a jenž má omezit pravomoci nejvyššího soudu. Jedná se o první část vládního balíku, který postoupil parlamentem od konce letošního března, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu kvůli masivním protestům oznámil odložení reformy. Odpůrci změn demonstrují i v úterý. Izraelská policie zadržela na šest desítek lidí, včetně dvou novinářů. Na řadě míst demonstranti blokují silnice, na okraji Tel Avivu si časně ráno lidé postavili na dálnici stany a zapálili pneumatiky.

Návrh zákona poslanci ve 120členném Knesetu schválili v poměru 64 ku 56 hlasům. List The Times of Israel podotkl, že pro hlasovali všichni členové široké vládní koalice, proti všichni zástupci opozice, z jejichž lavic se následně ozývaly výkřiky „hanba“.

„To, co byly spekulace posledních týdnů, že přeci jen jsou někteří koaliční poslanci, kteří nemají úplně nadšený postoj k soudní reformě, tak se nenaplnilo,“ poznamenal zpravodaj ČT v Izraeli David Borek.

Norma usiluje o omezení pravomoci nejvyššího soudu zrušit rozhodnutí vlády, ministrů a zvolených úředníků tím, že je označí za nepřiměřená. Nyní ji projedná parlamentní výbor, kde bude připravena pro druhé a třetí, závěrečné čtení.

Navrhovaný zákon je součástí justiční reformy, která má omezit pravomoci nejvyššího soudu a posílit vliv vlády na jeho personální obsazení. Odpůrci kabinetu v ní vidí pokus vlády premiéra Benjamina Netanjahua oslabit kontrolu justice nad počínáním politiků. Podle premiéra a jeho stoupenců jsou kompetence soudu příliš rozsáhlé a jeho obsazení příliš jednostranné.

„Není to konec demokracie, naopak ji posiluje,“ řekl Netanjahu v pondělí večer, kdy normu projednávali poslanci.

Demonstranti blokují dálnici do Jeruzaléma

Premiér projednávání reformy justice pozastavil na konci března po silných protestech a kritice ze zahraničí. Zákon nechal přepracovat a současná verze je podle něj umírněnější. Masové protesty, kterých se opakovaně účastní desítky tisíc Izraelců, ale od ledna neustaly.

Odpůrci reformy protestují i v úterý. Na řadě míst se demonstranti střetli s policií, která proti nim použila i vodní děla, přičemž v Tel Avivu utrpěla zranění jedna žena. V Jeruzalémě policie zabránila lidem v pochodu k budově nejvyššího soudu, jehož pravomoce se vláda reformou chystá omezit.

Podle Borka demonstranti blokují silnice v nepravidelných časových úsecích. „Masivní blokády silnic, ale nikoliv stovky tisíc lidí na jednom místě, ale spíše drobné hloučky demonstrantů, kteří blokují různé silnice,“ popsal situaci zpravodaj.

Nahrávám video

Demonstrace na letišti

Policie už několik lidí zatkla, informuje deník Ha'arec. Podle něj policie zadržela i fotografa tohoto deníku, jehož posléze propustila. Zadržen byl i fotograf listu Jedi'ot achronot.

„Děsivá noční show v parlamentu připomněla, v jak kritickém okamžiku se nacházíme. Tváří v tvář diktátorské koalici jen lid může zachránit Izrael,“ citoval deník Haaretz organizátory úterní akce, která má zahrnovat opět i blokádu v okolí mezinárodního Ben Gurionova letiště či manifestace před domy vládních činitelů.

Odpoledne se několik tisíc demonstrantů shromáždilo u Ben Gurionova letiště. Na místě je podle agentury Reuters nasazeno zhruba tisíc policistů. Podle listu The Times of Israel (TOI) policie lidi drží za zátarasy, aby jim zabránila v blokádě příjezdových silnic. Záběry na sociálních sítích zachycují, jak policisté strkali do demonstrantů u hlavního terminálu.

Podle stanice Channel 12 se bezpečnostní složky snaží zajistit, aby cestující mohli po příletu z letiště odjet autobusy. Letiště má podle TOI odbavit 500 příletů a odletů se zhruba 84 tisíci cestujícími. Na místo přitom stále přijíždějí další demonstranti. Vláda v souvislosti s demonstrací u letiště už v neděli požádala o vyjádření generální prokuraturu, která akci povolila.

Demonstrace v Izraeli po schválení části justiční reformy v prvním čtení
Zdroj: Reuters/Ronen Zvulun

Široká kritika

Reformu kritizují široké vrstvy izraelské společnosti, včetně vojáků v záloze, z nichž několik stovek pohrozilo odmítnutím služby, protože reforma podle nich ohrozí izraelskou demokracii. V úterý se podobně vyjádřilo tři sta rezervistů, kteří pracují jako počítačoví experti. „Nebudeme pokračovat ve vývoji kybernetických systémů pro kriminální režim… Zrušení pravidla ‚přiměřenosti‘ vytvoří kulturu korupčních nominací, která povede k destrukci státních institucí, včetně tajných služeb,“ uvedli vojenští kyberspecialisté.

Kvůli reformě vyjádřil znovu obavy i vlivný Americký židovský výbor (AJC), který vyzval k jednání vládní koalice s opozicí, jako to dělá už několik měsíců izraelský prezident Jicchak Herzog. I prezident opět vyzval vládu ke kompromisu s opozicí. Vládní koalice koncem března schvalování reformy pozastavila a s opozicí jednala, podle médií ovšem bez valného výsledku.

V pondělí se konaly protesty před parlamentem. Někteří z demonstrantů se tam pokusili přilepit k zemi. Dva z kritiků reformy, kteří se dostali do budovy, ochranka vynesla, informoval server The Times of Israel. Podle něj se dovnitř dostali na pozvánku opozice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
07:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 9 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 10 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 12 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled