Izraelský parlament schválil klíčový bod kritizované justiční reformy, jenž omezí pravomoce nejvyššího soudu ve prospěch vlády. Pro zákon hlasovalo 64 poslanců, proti nebyl nikdo, protože opoziční zákonodárci na protest opustili jednací sál. Po hlasování na mnoha místech v zemi propukly protesty. Bílý dům označil schválení části soudní reformy za nešťastné. Palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že Izraelci nyní platí za mlčení ohledně zločinů proti Palestincům.
Izraelský parlament schválil zásadní část soudní reformy, desítky tisíc lidí protestují
Policisté použili proti protestujícím Izraelcům vodní děla (zdroj: EBU)
Stovky demonstrantů ještě před hlasováním zablokovaly přístup ke Knesetu v Jeruzalémě. Policie se je marně snažila rozehnat vodními děly. Dva lidé utrpěli zranění, devatenáct demonstrantů bylo zadrženo včetně jednoho z lídrů protestů Mošeho Radmana. K demonstrantům před parlamentem se krátce připojilo i několik opozičních poslanců.
Podle levicového deníku Haaretz se ještě na poslední chvíli snažil dohodnout kompromis ministr obrany Joav Gallant, který jednal s premiérem Benjaminem Netanjahuem. „Cílem tohoto kroku je obnovit rovnováhu moci (…), předložili jsme (toto opatření) k hlasování, aby zvolená vláda mohla provádět politiku v souladu s rozhodnutím většiny občanů,“ citovala Netanjahua agentura AFP. Podle listu The Times of Israel premiér obvinil opozici z toho, že o kompromis neusilovala. List připomíná, že parlament bude mít od příštího týdne letní přestávku a zasedne znovu v říjnu.
„Učinili jsme první krok v historickém procesu nápravy soudního systému v zemi,“ prohlásil po hlasování ministr spravedlnosti Jariv Levin. Pro zákon nakonec podle izraelských médií hlasoval i Gallant.
Protestující Izraelci blokují oblast poblíž parlamentu
Kritika prostupuje celou společností
Netanjahu a jeho ministři označují justiční reformu za posílení demokracie. Podle kritiků ji naopak ohrozí. Podle některých je motivovaná i osobními pohnutkami Netanjahua, který je souzen kvůli korupci.
V koaliční vládě, jež vznikla loni v prosinci, jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, které podle opozice chtějí oslabení pravomocí nejvyššího soudu využít k vlastním cílům, včetně legalizace rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Netanjahuova vláda prosadila první krok justiční reformy (zdroj: ČT24)
Opozice podá proti přijetí zákona žalobu k nejvyššímu soudu. „Už zítra (v úterý) ráno podáme žalobu k nejvyššímu soudu proti jednostrannému zrušení demokratického charakteru státu Izrael,“ řekl šéf opozice Jair Lapid. Vyzval zároveň vojenské záložníky, kteří se připojili k protestu, aby vyčkali a nechali nejvyšší soud, aby věc projednal. „Nepřestávejte sloužit, nepoškozujte akceschopnost a připravenost izraelských ozbrojených sil, dokud nebudeme vědět, jaké bude (konečné) rozhodnutí,“ dodal Lapid.
Také izraelská nevládní organizace Hnutí za kvalitní vládu oznámila, že podá odvolání k nejvyššímu soudu s odůvodněním, že nyní schválený zákon de facto eliminuje soudní moc a měl by být soudem zrušen.
Analytička Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, řekla, že situace je bezprecedentní, protože nejvyšší soud nikdy nerozhodoval o přehodnocení tohoto základního zákona. „Navíc bude nejvyšší soud rozhodovat sám o sobě, což je také poměrně zajímavá situace.“ Podle ní může trvat měsíce, než rozhodne. Je také otázka, zda vydá rozhodnutí, že nový zákon nemůže být uplatňován ještě před soudním rozhodnutím. Očekává, že nepřehledná právní situace zůstane velice dlouho velmi napjatá.
Silné protesty
Tisíce protestujících, kteří se sjeli do Jeruzaléma, zaplavily dálnici poblíž parlamentu a střetly se s policií, která je rozháněla vodním dělem. Izraelský odborový svaz Histadrut chystá schůzku s dalšími odborovými skupinami, aby projednal možnost generální stávky. Svaz lékařů již oznámil, že od úterý bude 24 hodin stávkovat a péči omezí na urgentní případy. Očekává se, že schválení zákona vyvolá další vlnu hromadných protestů, které v zemi pokračují už od letošního ledna.
Proti změnám už měsíce protestují široké vrstvy izraelské společnosti. V sobotu večer se sešlo v ulicích 9,5milionové země na tři sta tisíc lidí.
O víkendu oznámila skupina armádních rezervistů, která reprezentuje na deset tisíc záložníků, že nebude vykonávat dobrovolnou službu v armádě, dokud vláda reformu ze schvalování nestáhne.
Na sto padesát velkých firem, včetně bank, obchodů nebo čerpacích stanic, na pondělí ohlásilo stávku. Dalších asi dvě stě firem v oblasti high-tech uvedlo, že umožní zaměstnancům stávkovat, píše server The Times of Israel.
Podnikatelské sdružení v Izraeli v pondělí vyzvalo ke stávce další firmy a organizace. „Připojte se k nouzovému kroku, který jsme museli udělat, abychom zastavili jednostrannou legislativu a přiměli vládu k jednání o kompromisu,“ citovala z prohlášení sdružení podnikatelů izraelská média.
„Musíme dosáhnout dohody, která zastaví dramatické škody na ekonomice a zabrání rozdělování společnosti, rozkladu armády a ohrožení bezpečnosti a budoucnosti nás všech,“ uvádí se v prohlášení.
Do davu demonstrantů najelo auto
Do davu demonstrantů v centrálním Izraeli v pondělí večer najelo auto a tři lidi lehce zranilo, píše agentura Reuters s odkazem na izraelskou policii. Ta později oznámila, že podezřelého řidiče zadržela.
Záběry incidentu zveřejnila izraelská média. Je na nich vidět, jak vůz najíždí do skupiny demonstrantů, kteří zablokovali dálnici. „Byl to úmyslný útok vozidlem, to auto prostě letělo proti nám,“ uvedl jeden z demonstrantů. Krátce po incidentu policie oznámila, že řidiče zadržela. Jde podle ní o člověka ve věku kolem dvaceti let. Vyšetřování incidentu pokračuje.
V pondělní podvečer izraelská policie informovala, že někteří demonstranti v Tel Avivu házeli na policisty plastové lahve naplněné pískem i skleněné lahve. Na dalších videích je vidět oheň na demonstraci uprostřed silnice. V Tel Avivu také tisíce demonstrantů zablokovaly most vedoucí nad dálnicí. I tam policie použila vodní děla. Podle listu Haarec během dne zatkla 34 demonstrantů.
Neoblomný Netanjahu
Netanjahua se v neděli snažil znovu přimět k pozastavení schvalování reformy i prezident Jicchak Herzog, který už řadu měsíců vyzývá vládu k jednání s opozicí.
Herzog varoval, že Izrael je v „národní nouzi“. „Existuje možný základ pro porozumění, ale stále tu jsou mezery, které vyžadují, aby různé strany projevily odpovědnost. Izraelští občané žízní po naději a očekávají odpovědnost a vedení. Vyzývám volené představitele, aby jednali statečně a natáhli ruce k dosažení porozumění,“ uvedl Herzog v prohlášení.
Odborník na Blízký východ Čejka k vyhrocené situaci v Izraeli (zdroj: ČT24)
Premiér však dal najevo, že schvalování změn bude pokračovat. Vzkázal to na videu z nemocnice, kde byl v sobotu akutně hospitalizován a kde mu byl voperován kardiostimulátor. Lékaři ministerskému předsedovi už před týdnem dali monitorovací přístroj, který mu podle nich zachránil život.
V pondělí byl Netanjahu z nemocnice propuštěn a podle izraelských médií už dorazil do parlamentu. Do budovy se dostal nouzovým vchodem, čímž se vyhnul demonstrantům. Novinářům pak odmítl odpovědět na otázky.
Stejně jako Netanjahu se vyjádřil také šéf ultranacionalistické vládní strany Židovská síla, ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir. Zdůraznil, že je proti jakémukoli „změkčení“ zákona o „přiměřenosti“ a vyzval koalici, aby schválila legislativu v její současné podobě. Podle jeho slov je to ovšem jen začátek a je třeba schválit i zbytek reformy.
Posílení politiků na úkor justice
Sporný zákon má za cíl omezit pravomoc nejvyššího soudu rušit rozhodnutí vlády tím, že je označí za nepřiměřené. To soud udělal například v lednu, kdy rozhodl, že lídr ultraortodoxní strany Arje Deri nemůže být ministrem, protože byl v minulosti dvakrát odsouzen, a to i za braní úplatků ve funkci ministra vnitra.
„Je to jeden z prvků okleštění demokracie. Izrael byl prezentován jako jediná demokracie na Blízkém východě. Z téhle reformy vidíme, že ta demokracie byla velmi křehká, není tam psaná ústava, listina základních práv a svobod, parlament je jednokomorový, není tam žádná pojistka typu senát, exekutiva má obrovskou moc,“ vysvětluje odborník na Blízký východ Marek Čejka.
„Podle zastánců reformy má soud nepřiměřeně velkou pravomoc, ale ono to vyvažuje zase tu nepřiměřenou moc (vlády). Izraelské soudy mohly kontrolovat správní orgány, premiéra a ministry, mohly určovat, co je přiměřené, zda je rozhodnutí neetické nebo nemá jiné dopady. A tuto pravomoc teď soudy ztratí. Izraelský soud na druhou stranu nerozhodoval vždy proti vládě, to je třeba si uvědomit,“ doplnil expert.
Izraelská vláda, prosazuje také úpravy, jež by jí kromě jiného zajistily větší pravomoci při jmenování soudců.
Aktuální průzkum veřejného mínění ukázal, že proti navrhovanému omezení pravomocí nejvyššího soudu je 46 procent Izraelců, 35 procent jich je pro.
Bílý dům pokládá ratifikaci části kontroverzní izraelské soudní reformy parlamentem za nešťastnou, uvedl podle agentury Reuters bezpečnostní mluvčí Bílého domu. Izraelskou vládu zároveň vyzval k hledání konsensu.
„Jsme přesvědčeni, že pro zásadní demokratické změny je třeba usilovat o konsensus,“ uvedl mluvčí. „Naléhavě vyzýváme izraelské představitele, aby prostřednictvím politického dialogu usilovali o přístup založený na konsensu,“ dodal.
Podle palestinského premiéra Ištajji „izraelská společnost nyní platí za mlčení ohledně zločinů své extremistické vlády“ proti Palestincům.
Vůdce Íránem podporovaného libanonského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh podle agentury Reuters prohlásil, že pondělí je nejhorším dnem v izraelské historii a že Izrael je na cestě k zániku.