Vyjednávání o propuštění rukojmí údajně pokročila

Nahrávám video

Na severu Pásma Gazy pokračují tvrdé boje. Tamní úřady ovládané teroristy z Hamásu obviňují Izrael z úderu, který údajně zničil jednu z budov centrální nemocnice Šífa. Tvrzení nelze ověřit. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že nemocnice odmítla izraelskou nabídku dodávek paliva nutného k obnovení činnosti. Pokroku se podle tří izraelských televizí podařilo dosáhnout ve vyjednávání o propuštění rukojmí zadržovaných palestinskými teroristy.

Podle televizí by Palestinci během tří- až pětidenní přestávky v bojích postupně propustili padesát až sto rukojmí – dětí, žen a starších osob. Izrael by zase ze svých vězení propustil palestinské ženy a mladistvé. Zvážil by také, že umožní dodávky pohonných hmot do Gazy, které akutně potřebují například tamní nemocnice. Zároveň by si ale ponechal právo pokračovat v bojových operacích po výměně zadržovaných.

Izraelský premiér Netanjahu v sobotu možnou dohodu nechtěl komentovat. „Až budeme moci říci něco konkrétního, budeme rodiny (unesených) informovat a předložíme věc vládě,“ konstatoval. „Do té doby by bylo nejlepší mlčet,“ míní.

Později v rozhovoru s televizí NBC možnost dosažení dohody naznačil. Dodal ale, že čím méně se k tématu vyjadřuje, „tím větší je šance, že se bude realizovat“. Zároveň zdůraznil, že věci se v této záležitosti daly do pohybu díky izraelskému vojenskému tlaku.

Agentura Reuters v neděli naopak uvedla, že podle palestinského představitele, který má informace o probíhajících rozhovorech, Hamás jednání o rukojmích pozastavuje. Důvodem jsou podle něj izraelské údery na nemocnici Šífa.

Teroristé z Hamásu a další ozbrojené skupiny v Gaze od útoku na Izrael ze 7. října zadržují kolem 240 rukojmí. Za to, aby se izraelská vláda více zaměřila na jejich propuštění, v sobotu v Izraeli demonstrovaly desítky tisíc lidí.

Vyostřená situace kolem velké nemocnice

Izrael už více než měsíc v Gaze, kde na území menším než Praha žije na 2,3 milionu Palestinců, vede masivní vojenskou kampaň, při níž podle palestinských úřadů ovládaných teroristy z Hamásu zemřelo přes jedenáct tisíc lidí, převážně civilistů. Tyto statistiky nelze bezprostředně ověřit. Jeruzalém reaguje na útok Hamásu, při němž teroristé na izraelské půdě zavraždili na dvanáct set lidí, taktéž hlavně civilistů.

Izraelské síly postupují stále hlouběji do Gaza City. V sobotu došlo k tvrdým střetům v blízkosti zmíněné tamní centrální nemocnice Šífa, která kvůli bojům a nedostatku elektřiny přerušila činnost. Mluvčí izraelské armády předeslal, že vojáci během neděle pomohou ze zařízení evakuovat nemluvňata.

Zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem obvinily Izrael z útoku, který údajně zcela zničil jednu z budov nemocnice. S odkazem na tyto úřady o tom napsala agentura AFP. Podotkla, že tvrzení nebylo možno nezávisle ověřit, přinejmenším jeden svědek v nemocnici však útok potvrdil.

„Dvoupatrová budova oddělení srdečních chorob byla při leteckém útoku zcela zničena,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví v Gaze ovládaného Hamásem Júsuf Rič s tím, že nemocnice dostala pět zásahů a poničena byla i některá další oddělení. V areálu nemocnice je podle něj momentálně 650 pacientů a 15 tisíc uprchlíků, leží zde „desítky těl“ a jsou zde „stovky zraněných“. Tato tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Netanjahu v neděli uvedl, že Hamás nevyužil izraelské nabídky dodávek paliva do nemocnice. „Právě jsme nemocnici Šífa nabídli palivo, odmítli ho,“ citovala předsedu vlády agentura Reuters. Podrobnosti Netanjahu neuvedl.

Světová zdravotnická organizace (WHO) už v neděli ráno oznámila, že s nemocnicí Šífa ztratila kontakt. „Vzhledem k tomu, že se stále objevují děsivé zprávy o opakovaných útocích na nemocnici, předpokládáme, že se naše kontakty připojily k desítkám tisíc vysídlených lidí a prchají z oblasti,“ napsala WHO.

Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že podle posledních informací nemocnici obklopily izraelské tanky. Jsou podle něj i zprávy tom, že někteří z lidí, kteří nemocnici opustili, se stali terčem střelby a přišli o život. Tedros vyjádřil obavy o osud zdravotníků a pacientů a znovu vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří, které vidí jako jedinou cestu, „jak zachránit životy a omezit strašlivou míru utrpení“.

Hamásem ovládané úřady také tvrdí, že izraelský útok na dům ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy zabil třináct Palestinců. Ani toto tvrzení, o němž informovala agentura Reuters, nebylo možné nezávisle ověřit. Pozemní operace izraelské armády se soustředí především na sever Pásma Gazy a Izrael v posledních dnech opakovaně vyzýval Palestince, aby se z tohoto prostoru přesunuli právě na jih.

Kráter ve městě Chán Júnis, údajně způsobený dopadem izraelské rakety
Zdroj: Mohammed Salem/Reuters

V souvislosti s kritickou situací v nemocnicích v Gaze sílí volání ze světa po vyhlášení příměří, mluvčí ale podotkl, že boj s cílem rozdrtit teroristické hnutí Hamás bude podle něj dál pokračovat plnou silou. Klid zbraní bude možný až po propuštění všech rukojmí, řekl Netanjahu v televizním projevu.

Izrael je v souvislosti s děním kolem nemocnice vystaven kritice, a to i od svých spojenců. Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan v neděli uvedl, že Spojené státy nechtějí být svědky bojů v nemocnicích, při nichž umírají nevinní lidé. „V této věci jsme vedli aktivní konzultace s izraelskou armádou,“ řekl stanici CBS News.

Německý kancléř Olaf Scholz se v neděli v debatě s regionálním deníkem Heilbronner Stimme poprvé otevřeně vyslovil proti dlouhodobému příměří v Pásmu Gazy, řešením jsou podle něj humanitární pauzy. „Otevřeně přiznávám, že si nemyslím, že výzvy k okamžitému příměří nebo k dlouhé pauze, které by teď vyšly nastejno, by byly spravedlivé. Izrael by tím jen Hamásu dal možnost se zotavit a vyrobit nové rakety,“ řekl Scholz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská média předpovídají vyrovnaný souboj mezi bloky Netanjahua a Eisenkota

Nejvíce mandátů v úterních parlamentních volbách v Izraeli získala podle odhadů strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua. Likud by podle nich mohl získat okolo 25 mandátů, opoziční strana Jašar exnáčelníka generálního štábu Gadiho Eisenkota by dosáhla 21 až 22 mandátů z celkových 120. Koaliční i opoziční bloky by podle průzkumů měly podobné výsledky, na většinu by však nedosáhly. Dva odhady naznačují, že vládní i opoziční blok získá shodně po 51 křeslech, třetí nově přisuzuje mírný náskok stranám kolem Netanjahua. Hlasování provázela vysoká volební účast.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Bolsonaro po prohraných volbách opustil Brazílii, tvrdí zdroje z jeho okolí

Brazilský krajně pravicový politik Flávio Bolsonaro po prohraném nedělním druhém kole prezidentských voleb opustil Brazílii, uchýlil se do Spojených států. Agentuře Reuters a stanici CNN Brasil to řekly zdroje z jeho okolí. Nejmenovaný zástupce amerického ministerstva zahraničí podle světových agentur dodal, že úřad vydá víza pro Bolsonara a jeho rodinu.
před 48 mminutami

VideoProč je Epstein ideální konspirací pro absolutně kohokoli

Kauza Jeffreyho Epsteina nabízí všechny základní prvky správné konspirace: mocné muže, začerněné složky i výpadek kamer ve věznici. Proč ale tento příběh neustále přitahuje konspirátory bez ohledu na politickou příslušnost? Novinář Matěj Schneider a religionista Jan A. Kozák v třetí epizodě série Složky pana Epsteina rozkrývají, jak se z reálných systémových trhlin rodí mýty, proč administrativa Donalda Trumpa spíše přilila olej do ohně a zda nás v éře AI ještě dokáže o pravdě přesvědčit jakýkoliv důkaz.
před 5 hhodinami

Izraelci hlasovali v parlamentních volbách. Komise odmítla jejich prodloužení

V Izraeli se v úterý konaly parlamentní volby. Voliči v prvním hlasování od teroristického útoku Hamásu z října 2023 rozhodovali, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua, nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a exšéfem armády Gadim Eisenkotem. Toho mírně favorizovaly průzkumy. Hlasovat mohlo přes sedm milionů lidí. K 19:00 SEČ přišlo 74,3 procenta oprávněných voličů, jde o nejvyšší účast od roku 1973. Sčítání hlasů začalo ve 21:00 SEČ, vládní Likud žádal o prodloužení volebního času, komise to zamítla.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hútíové tvrdí, že Egypt schválením vojenské pomoci Rijádu vyhlásil válku Jemenu

Člen nejvyšší politické rady hútíjských povstalců Muhammad Alí Húsí uvedl, že Egypt schválením vojenské pomoci Saúdské Arábii zároveň vyhlásil válku Jemenu. Egyptský parlament v pondělí souhlasil s tím, aby egyptská vláda mohla poskytnout Saúdské Arábii, která již měsíce čelí vzdušným úderům jemenských hútíů, vojenskou pomoc, pokud o ni Rijád požádá. Hútíové tvrdí, že v úterý zasáhli balistickou raketou největší saúdskou ropnou rafinerii.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Běloruští pohraničníci nutí migranty k sabotážím na hranicích, odhalila investigace

Investigativní pořad lotyšské televize LTV De facto 25. října odhalil, že migranty na běloruské straně hranice s Lotyšskem pravidelně navštěvují lidé v uniformách, kteří kontrolují, zda zaplatili za pokus o nelegální překročení hranice. Pokud nezaplatili, jsou nuceni jako náhradu poškodit lotyšskou pohraniční infrastrukturu. V případě odmítnutí jim hrozí fyzické násilí.
před 10 hhodinami

Srbští studenti zvítězili ve volbách. Teď je čeká boj s korupcí a obnova právního státu

V ulicích Bělehradu se z neděle na pondělí slavilo vítězství studentské kandidátky, která v parlamentních volbách získala 52,9 procenta hlasů a ukončila vládu Aleksandara Vučiće. Jeho Srbská pokroková strana (SNS) obdržela 38,8 procenta hlasů. Studentské hnutí nyní stojí před novou výzvou: sestavit vládu a převzít odpovědnost za řízení země.
před 10 hhodinami

Rusko a Čína prohlubují alianci v Arktidě

Rusko-čínská spolupráce v Arktidě sílí. Země budují Polární hedvábnou stezku a jednají o společném rozvoji ruských přístavů, námořního výzkumu a výměně technologií. Severní mořská trasa v době zablokovaných úžin kvůli konfliktu na Blízkém východě vzkvétá. Západ rusko-čínská osa znepokojuje – Moskva provozuje na severu desítky ledoborců a svou část Arktidy militarizuje. Peking zase v regionu významně investuje, přičemž jeho vědecké stanice budí obavy z dvojího užití. Evropská unie představila novou strategii, jež počítá s navýšením počtu ledoborců, vznikem Centra pro námořní bezpečnost či důslednějším monitoringem ruské stínové flotily v Arktidě.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.