Invaze strana 4 z 5

Majitel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v nejnovějším rozhovoru opět kritizoval ruské vojenské velení, kterému se podle něj nepovedlo naplnit cíle invaze. Z Ukrajiny se podle něj v důsledku ruského vpádu stal národ známý po celém světě a z ukrajinské armády jedna z nejsilnějších. Kritizoval také poměry v ruské společnosti, které by podle něj mohly skončit až revolucí.

Ruská Bělgorodská oblast v noci na středu čelila četným útokům bezpilotních letounů, uvedl místní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Do oblasti na začátku týdne pronikly z Ukrajiny ozbrojené skupiny, Moskva ale tvrdí, že se je podařilo vytlačit. Není jasné, zda se v místech stále bojuje. Vpád z Ukrajiny by podle analytiků mohl donutit Kreml odeslat část vojáků z přední linie před připravovanou protiofenzivou Kyjeva a oslabit ruskou obranu. Moskva navíc ve středu ohlásila, že odrazila útok bezpilotních plavidel na ruskou loď Ivan Churs u Bosporského průlivu. Z akce viní Kyjev.

Zásadní moment války na Ukrajině se po měsících příprav přibližuje. Jak bude na ukrajinskou protiofenzivu připravena ruská okupační armáda? Někteří západní vojenští analytici upozorňují, že se v mnohém změnila od počátku zpackané invaze. Ze svých těžkých ztrát se učí a zároveň vybudovala – jak odhalují satelitní snímky – na ukrajinském území nejrůznější obranné pozice.

Obě strany rusko-ukrajinského konfliktu za poslední měsíce vybudovaly desítky kilometrů zákopů, například u Vuhledaru v Doněcké oblasti. Nepřátelské pozice tam odděluje několik stovek metrů otevřeného prostoru. Fronta se v místě skoro nepohybuje, ukrajinští vojáci jsou připraveni k protiofenzivě a vyčkávají na příkaz. Čas tak každý z nich tráví po svém, třeba skládáním básní.

Bývalý starosta Jekatěrinburgu a opoziční politik Jevgenij Rojzman dostal u soudu pokutu ve výši 260 tisíc rublů (přes 71 tisíc korun) za kritiku ruské invaze na Ukrajinu. Informovala o tom v pátek agentura AFP, podle níž je to relativně mírný trest v době, kdy se ruské úřady uchylují k rozsáhlým represím. Šedesátiletému politikovi hrozilo až pět let vězení.

Rusko v noci na středu zasáhlo jihoukrajinský Mykolajiv dvěma střelami s plochou dráhou letu Kalibr, uvedl ukrajinský generální štáb v pravidelném hodnocení situace na Ukrajině. Řadou ukrajinských oblastí se v úterý pozdě večer rozezněly protiletecké sirény. Úřady už dříve uvedly, že se v Mykolajivu při poplachu ozývaly exploze. Útok si ve městě vyžádal jednoho zraněného a způsobil požáry, které se podařilo uhasit. Moskva tvrdí, že tam zasáhla muniční sklad.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během své návštěvy Německa poprvé setkal s představitelkou běloruské opozice v exilu Svjatlanou Cichanouskou. Stalo se tak v neděli v Cáchách u příležitosti předání ceny Karla Velikého ukrajinskému lidu. Oba politici si ale jen podali ruku a k žádnému jednání mezi nimi nedošlo, což symbolizuje spíše chladné vztahy Kyjeva k běloruské opozici.

Jednotky ukrajinské armády postoupily u Bachmutu o dva kilometry a ruský postup ve městě a jeho okolí se zastavil, tvrdí náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Americký Institut pro studium války (ISW) píše, že Ukrajincům se na některých místech zřejmě podařilo prolomit ruské linie. Ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS uvedlo, že ruské síly odrazily všech 26 útoků, které ukrajinská vojska podnikla podél celého 95kilometrového úseku fronty u Soledaru.

Ukrajinská armáda v posledních dnech provedla u Bachmutu několik úspěšných protiútoků a o něco málo postoupila, informuje v hodnocení situace na frontě americký Institut pro studium války (ISW). O dílčím postupu hovořilo už ve středu i ukrajinské velení. Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin posléze sdělil, že z ruského pohledu se situace na křídlech fronty u Bachmutu vyvíjí podle „nejhoršího možného scénáře“ a že ruské síly přicházejí o dříve dobyté území.

Ukrajinské protiútoky vytlačily ruské síly z některých okupovaných pozic v Bachmutu v Doněcké oblasti, tvrdí velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Připouští zároveň, že situace ve městě, které se už řadu měsíců snaží dobýt ruská vojska, zůstává složitá. Rusko v noci na Ukrajinu útočilo raketami, zásahy hlásí například město Pavlohrad.

Jihoafrická vládnoucí strana Africký národní kongres (ANC) čelí dilematu, jak se postavit k zatykači, který vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) na ruského vůdce Vladimira Putina v souvislosti s agresí na Ukrajině. Jihoafrická republika je členem ICC a jako taková má povinnost Putina zatknout, pokud vstoupí na její území. Ruský vůdce přitom plánuje v létě do JAR přijet na summit hospodářského uskupení BRICS. Johannesburg s Moskvou dlouhodobě spolupracuje a vzájemné vztahy si pochvaluje. Rusko od začátku své invaze na Ukrajinu posiluje svůj vliv i v dalších zemích Afriky.

Česko zařadilo první osobu na vnitrostátní sankční seznam, a to moskevského patriarchu Kirilla kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Vyplývá to ze seznamu na webu ministerstva zahraničí. Pro patriarchu to znamená například zákaz vstupu do Česka, znemožnění jakýchkoli finančních operací skrze české subjekty nebo zmrazení případného majetku v zemi. Zařazení na vnitrostátní sankční seznam vládě umožňuje takzvaný Magnitského zákon, který vešel v účinnost v lednu.

Za čtrnáct měsíců trvání ruské invaze na Ukrajinu dostalo výjimku ke službě v ukrajinské armádě 132 Čechů. Všechny udělil bývalý prezident Miloš Zeman. Současná hlava státu, Petr Pavel, zatím žádnou žádost neobdržel, uvedl server iRozhlas.

Únik utajovaných amerických vojenských dokumentů představuje pro národní bezpečnost Spojených států závažné riziko, uvedl mluvčí Pentagonu Chris Meagher. Materiály týkající se zejména Ukrajiny, které od minulého týdne kolují na sociálních sítích, se podle amerického ministerstva obrany zdají být z velké části autentické, v některých případech ale byly patrně upraveny. Stanice CNN s odvoláním na zdroj v administrativě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského uvedla, že Kyjev byl kvůli úniku dokumentů nucen změnit své válečné plány.

O víkendu přišel o život během atentátu ruský proválečný bloger známý jako Vladlen Tatarskij. Lidé jako on podporující ruskou invazi na sítích mají často velmi silné ideologické smýšlení a vidí válku jako prostředek k podrobení Ukrajiny i možnému konfliktu s NATO. Jejich pozice je specifická, protože jim ruské úřady jako jediným dovolují dílčí aspekty invaze veřejně kritizovat. Podle některých médií však možná Tatarskij přesto jednu čáru překročil.

Rok války Ruska proti Ukrajině způsobil kulturnímu dědictví napadené země škody za 2,6 miliardy dolarů (asi 56 miliard korun). Ruská redakce BBC vyčíslení uvedla s odvoláním na údaje zveřejněné u příležitosti návštěvy generální ředitelky UNESCO Audrey Azoulayové v Kyjevě. Setkala se s prezidentem Volodomyrem Zelenským, aby projednali možné zařazení města Černihiv na seznam světového dědictví.

Po měsících slibů a jednání na Ukrajinu dorazila moderní obrněná technika od západních podporovatelů –⁠ osmnáct tanků Leopard 2 z Německa a čtrnáct britských Challengerů 2. Ukrajinci převzali i německá bojová vozidla pěchoty Marder a americké Strykery. Jde zatím o největší dodávku v rámci slíbené pomoci. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24, v dalších reportážích nabídl také pohled na problematiku systému civilní ochrany nebo na internetový obsah generovaný umělou inteligencí.

Rus Alexej Moskaljov, kterému soud vyměřil dvouletý trest vězení v souvislosti s protiválečným obrázkem namalovaným jeho dcerou Mášou, od ní z dětského domova dostal dopis pro povzbuzení. Dívka mu v emotivním dopise vzkázala, že je skvělý otec, na kterého je hrdá, a vyzvala ho, aby se nevzdával. Úřady dříve Moskaljova obvinily, že dceru špatně vychovává, nařídily mu domácí vězení a třináctiletou Mášu umístily do sociálního centra. Muž krátce před úterním vynesením rozsudku z domácího vězení utekl.

Ukrajinský generální štáb podle BBC nepřímo potvrdil, že ruské jednotky téměř obklíčily Bachmut v Doněcké oblasti. Také podle velitele ukrajinských pozemních sil se Rusové nepřestávají o obklíčení a dobytí města pokoušet, situaci označil za „stabilně obtížnou“. Tvrdé boje pokračují i u Avdijivky jihovýchodně od Bachmutu, kterou se Rusko rovněž snaží obklíčit.

Za údery proti armádě ruského vůdce Vladimira Putina a jeho režimu někdy stojí i ruská uskupení, která symptatizují s Ukrajinci. Dobrovolnická jednotka v čele s velitelem Fortunou se třeba přihlásila k akci v ruské Brjanské oblasti. Velitel jednotky říká, že bojují za dobro obou národů — ukrajinského i ruského.

Angažmá v Iráku Spojeným státům přineslo řadu problémů. Podařilo se jim sestavit silnou alianci, do války se postupně zapojily čtyři desítky zemí. Tažení ale valný úspěch nepřineslo. Irák se proměnil v nestabilní stát, kterému se dodnes nedaří s následky invaze vyrovnat.

Uplynulo dvacet let od začátku spojenecké invaze do Iráku, která svrhla režim Saddáma Husajna. Oficiálním důvodem bylo podezření, že země disponuje zbraněmi hromadného ničení. Ty se ale nikdy nenašly. Jen 24 hodin před spuštěním operace se Spojené státy pokusily Husajna zlikvidovat.

Loni uprchli před ruským postupem na Mariupol. Nyní dobrovolníci z přístavního města pomáhají dalším obětem ruské války. V Záporoží funguje humanitární centrum, které tisícům rodin poskytuje jídlo a další základní potřeby. Nejen přímo ve městě, ale i díky výjezdům do okupovaných oblastí.

Rusko se snažilo posílit svou síť špionů na Ukrajině už v letech předcházejících loňské masivní invazi. Podle webu Ukrajinska pravda se agenti z ruské tajné služby FSB podílejí na teroristických i kybernetických útocích, dosazují své lidi do okupačních správ, a navíc verbují do svých řad Ukrajince ochotné infiltrovat se do institucí či armády, odkud mohou poskytnout Moskvě citlivé informace. Nepodařený začátek velké invaze ukázal, že FSB možná nedokázala odhadnout, jak úporně se Ukrajinci budou bránit. Pravděpodobnější však je, že se ruští zpravodajci obávali reakce šéfa Kremlu Vladimira Putina.