Invaze strana 4 z 5

Irpiň je branou do ukrajinské metropole. Mnoho lidí si město představuje v souvislosti s děsivými záběry ze začátku ruské invaze, na kterých Ukrajinci ve spěchu opouštějí své domovy. Po roce války se město u Kyjeva snaží v rámci možností vrátit k normálnímu životu. Jakýmsi útočištěm pro zjizvené duše se stala Městská knihovna.

Někdejšího německého kancléře Gerharda Schrödera nečeká v jeho domovské sociální demokracii (SPD) žádný postih za jeho vstřícné postoje k Rusku a angažmá v ruských státních koncernech. Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru ve čtvrtek v odvolacím řízení došla k závěru, že Schröder žádné stranické regule neporušil, napsala agentura DPA. Orgán v případě porušení předpisů může provinilce ze strany vyloučit.

Ukrajinská společnost podle první dámy Oleny Zelenské ukazuje, že je vytrvalá a nepoleví. To, že Ukrajina nepadla během několika prvních dní velké ruské invaze, podle ní poskytlo zemi impuls a naději, že může zvítězit. „Nemáme na vybranou — určitě zvítězíme,“ prohlásila v Interview ČT24 Speciál. Pro ni osobně bude vítězství znamenat návrat k normalitě. „Když uvidím, že moje děti mají i jiné sny, než aby skončila válka,“ říká. Nejhorší by podle ní bylo, kdyby svět dopustil, že nějaký stát může obsadit území jiného. „Pak už to nezastavíme, začne řetězová reakce,“ varovala. Rozhovor s ní vedl Michal Kubal.

Rusko nemá jinou možnost, než vzít v úvahu jaderný potenciál NATO, protože tato vojenská aliance vedená USA usiluje o porážku Ruska, řekl v rozhovoru se státní televizní stanicí Rossija-1 ruský vládce Vladimir Putin. V interview den po prvním výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu také tvrdil, že Západ chce Rusko zlikvidovat a rozdělit.

Spojenci Ukrajiny by měli doufat v nejlepší, ale měli by se připravit i na potenciálně horší důsledky, řekl ukrajinskému webu Suspilne zvolený český prezident Petr Pavel. Válka nemusí skončit letos, ale může se proměnit v dlouhodobý konflikt. Proto je podle Pavla důležité poskytnout Kyjevu vše, co nyní potřebuje, ale být také připravený na dlouhodobou pomoc, aby mohl pokračovat v obraně země a proměnit ji ve vítězství. Po ukončení konfliktu s Ruskem by se Ukrajina měla stát členem Severoatlantické aliance, uvedl také v rozhovoru Pavel.

Rusko přestalo dodávat ropu severní větví ropovodu Družba, která vede do Polska. Na Twitteru o tom v sobotu odpoledne informoval šéf rafinérské společnosti PKN Orlen Daniel Obajtek. Podle něj to dodávky zákazníkům neovlivní, protože Polsko získávalo v poslední době z Ruska pouze desetinu své spotřeby surové ropy a dodávky nahradí z jiných zdrojů. Do Česka přeprava ropy ropovodem Družba probíhá podle plánu standardním způsobem, řekla mluvčí společnosti MERO Barbora Putzová.

Vnitřně se drolící Rusko by podle nastupujícího prezidenta Petra Pavla mohlo být kvůli rozbrojům ještě nebezpečnější než v současnosti, proto by řešení konfliktu na Ukrajině nemělo směřovat ke zhroucení agresora. Pavel to řekl v sobotní hodinové on-line diskusi o ukrajinské válce na svém Facebooku.

Svět si připomněl již rok ode dne, kdy Rusko otevřeně zaútočilo na Ukrajinu. Drží západní státy v době války při sobě? Jak se bude Rusko jako země vyvíjet dále a jak bude konflikt pokračovat? Jak by měl vypadat proces s válečnými zločinci? I o tom v Událostech, komentářích hovořili bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů, bezpečnostní analytik z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza, místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

Vítězství je nevyhnutelné – pokud všichni partneři Kyjeva splní své úkoly, řekl na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezitím se skupina velkých světových ekonomik G7 zavázala posílit diplomatickou, finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjev dříve během pátku navštívil polský premiér Mateusz Morawiecki, jeho země již odeslala první čtyři moderní tanky Leopard 2. Ruská policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce. Přinášíme přehled mezinárodních reakcí na výročí začátku velké ruské invaze na Ukrajinu.

Uplynul rok od začátku velké ruské invaze na Ukrajinu. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko v Interview ČT24 vzpomínal na její začátek a své prvotní pocity. Bylo pro něj šokující, jak rychle Rusové tehdy postupovali. „Chystali jsme se na pouliční boje,“ prozradil. Překvapivé v pozitivním slova smyslu také bylo velké odhodlání lidí bojovat za svou zemi. Celý svět nyní podle něj vidí skutečnou povahu ruské invaze. Připomněl, že jde o výzvu pro všechny. „My teď nebráníme jen naše domovy a zemi. Bráníme hodnoty. Bráníme vás všechny,“ zdůraznil. Pokud se podle něj Ukrajina vzdá, mohou být na řadě další země. Rozhovor s ním vedl Michal Kubal.

Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí masivního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev plán odmítl, protože by podle něj válku pouze „zmrazil“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podotkl, že některé body plánu dávají smysl, s jinými nesouhlasí. Moskva plán podporuje, ale zdůrazňuje, že Kyjev má přijmout „novou územní realitu“.

Jedním ze symbolů hrdinného odporu Ukrajinců se stala skupina obránců mariupolských oceláren Azovstal. Rozsáhlý komplex bránili mnoho dní až do nejzazších okamžiků. Tyto chvíle dokumentoval voják a fotograf Dmytro Kozackyj, který byl jedním z posledních mužů, kteří v Azovstalu zůstali. Než padl do zajetí, podařilo se mu zveřejnit sérii fotografií, z nichž se mnohé staly už v okamžiku zveřejnění ikonickými. Svými snímky chce připomínat válečné zajatce, jak uvedl v rozhovoru pro Českou televizi.

Naděje na délku života vojáka na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny je kolem čtyř hodin, odhaduje bývalý příslušník americké námořní pěchoty, který nyní bojuje po boku Ukrajinců v „mlýnku na maso“, jak se říká bitvě o Bachmut. Jde o jeden z nejkrvavějších a nejdelších střetů plnohodnotné ruské invaze, která začala přesně před rokem. Trosky města ukrajinští vojáci na výročí vpádu stále brání před postupujícími okupanty, napsal server Insider.

Dne 24. února 2022 zahájil Vladimir Putin plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, proti níž Rusko na Donbase válčilo již osm let. Projděte si nejdůležitější okamžiky každého dne uplynulého roku.

Nad ránem 24. února 2022 zaútočilo Rusko na Ukrajinu. Jak změnil konflikt Českou republiku? Co Česko před začátkem velké invaze nevidělo? A stačí dávat dvě procenta HDP na obranu? O tom mimo jiné hovořili v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jaroslav Bžoch (ANO), europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS), poslanec Ondřej Havel (TOP 09), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Horák (KDU-ČSL), místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD).

„Kdo se ve středu večer procházel po ulicích Kyjeva, tak rozhodně nemohl odhadnout, že druhý den začne válka,“ vzpomíná na rok staré události český diplomat Tomáš Pavlíček. Město podle něj žilo tak jako vždycky. Bylo to přitom pouhých pár hodin předtím, než Rusko posunulo svou tehdy osm let trvající agresi vůči sousední zemi na novou úroveň a spustilo plnohodnotnou pozemní invazi. I přes mnohaměsíční hromadění ruských vojsk u ukrajinských hranic útok mnohé šokoval. Především pro Západ, který dosud působil tváří v tvář ruské agresi nejednotně, představoval moment probuzení.

Valné shromáždění OSN rok od počátku velké ruské invaze na Ukrajinu schválilo rezoluci, která ruský útok odsuzuje, podporuje ukrajinskou teritoriální integritu a vybízí k hledání mírového řešení konfliktu. Generální tajemník OSN António Guterres ruskou invazi označil za urážku kolektivního svědomí mezinárodního společenství. Ve čtvrtek na Valném shromáždění promluvil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Okupovaným Mariupolem na jihu Ukrajiny během čtvrtka několikrát zahřměly výbuchy. Ukrajinské úřady uvádějí, že exploze zasáhly nepřítele. Kyjev a Charkovská oblast mezitím hlásí ruské útoky. Ukrajina očekává, že Rusové v souvislosti s pátečním výročím zahájení své plnohodnotné pozemní invaze útoky zintenzivní. Varuje také před provokacemi u hranic, z nichž by mohla Moskva obvinit Kyjev.

Ruská propaganda se na válku chystala a o vojenských neúspěších Kreml nemluví, uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. Podle něj i rok od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu většina Rusů podporuje prezidenta Vladimira Putina i jeho válku.

Přestože k sobě chovají osobní averzi, jsou lídři Ruska a Běloruska aktuálně nejbližšími spojenci. Vladimir Putin pomohl Alexandru Lukašenkovi udržet se po masových protestech u moci, on mu za to poskytuje přístup k ukrajinské hranici. Za rok velké ruské invaze na Ukrajinu se ale spekuluje o mezích tohoto spojenectví z rozumu a zda nemůže přerůst v přímé zapojení běloruských jednotek do bojů proti Ukrajině. Už jen samotná hrozba zapojení Běloruska do konfliktu je podle analytiků pro bránící se Ukrajince dostatečnou zátěží.

O tom, že se Vladimir Putin chystá podmanit si vojensky Ukrajinu, se spekulovalo od jara 2021, kdy k jejím hranicím a na okupovaný Krym začal přemisťovat desetitisíce vojáků s technikou všeho druhu. Když se k nim v zimě přidaly polní nemocnice a policejní jednotky vycvičené k potlačování občanského odporu, bylo už mnohým jasné, že válka největších rozměrů v Evropě od druhé světové je na spadnutí. Samotná invaze pak přebila dění, které jí těsně předcházelo. Proto připomínáme poslední týden den po dni, tentokrát středu 23. února 2022.

O tom, že se Vladimir Putin chystá podmanit si vojensky Ukrajinu, se spekulovalo od jara 2021, kdy k jejím hranicím a na okupovaný Krym začal přemisťovat desetitisíce vojáků s technikou všeho druhu. Když se k nim v zimě přidaly polní nemocnice a policejní jednotky vycvičené k potlačování občanského odporu, bylo už mnohým jasné, že válka největších rozměrů v Evropě od druhé světové je na spadnutí. Samotná invaze pak přebila dění, které jí těsně předcházelo. Proto připomínáme poslední týden den po dni, tentokrát úterý 22. února 2022.

Západní veřejnost zapomněla na hrozbu velké konvenční války. Invaze do Iráku a Afghánistánu vychýlily představy o ní a druhou světovou válku pamatuje už málokdo. Přitom právě té je způsob boje v ruské obnovené invazi na Ukrajinu nejpodobnější. A to přesto, že zbraňové systémy udělaly velký pokrok a objevila se i nová kategorie v podobě dronů.

Bezmála rok trvající válka změnila i situaci v Rusku. Režim Vladimira Putina přitvrdil, netoleruje kritiku agrese proti Ukrajině a postupně likviduje zbytky nezávislých médií i lidskoprávních organizací. Rusové mají stále omezenější přístup k informacím. Největší krizi důvěry za uplynulé měsíce zažil Kreml až po vyhlášení částečné mobilizace, kdy se invaze zatím nejvíc dotkla běžných obyvatel.