Z ruské Kurské oblasti jen v létě mířilo téměř dva tisíce útoků na ukrajinskou Sumskou oblast, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zasloužilo si to „spravedlivou odpověď“, poznamenal s odkazem na průnik ukrajinských sil hluboko do Kurské oblasti. Moskva tvrdí, že zastavila nepřítele třicet kilometrů od hranic a hrozí tvrdou odvetou. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit.
„Dělostřelectvo, minomety, drony. Zaznamenáváme také raketové útoky a každý takový úder si zaslouží spravedlivou odpověď,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
Hoří v areálu Záporožské jaderné elektrárny
Zelenskyj také uvedl, že ruské jednotky v areálu okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihu Ukrajiny zapálily oheň. Je podle něj vidět z území, které má Kyjev pod kontrolou. Radiace je zatím v normě, poznamenal. Ruský management elektrárny podle agentury Reuters tvrdí, že požár nemá žádný vliv na bezpečnost.
Zelenskyj ke svému příspěvku přidal video, na němž je vidět hustý černý kouř vycházející z jedné z elektrárenských věží. Agentura Reuters s odvoláním na jednoho z ukrajinských činitelů ve městě Nikopol, odkud je elektrárna vidět, napsala, že podle neoficiálních informací Rusové v jedné z chladicích věží zapálili velké množství automobilových pneumatik. Ruský personál říká, že požár začal poblíž chladicích věží a hasiči se ho nyní snaží uhasit. Představitel Moskvou ustanovené správy v okupované části tohoto regionu Jevgenij Balickij obvinil Ukrajinu, že požár způsobila ostřelováním nedalekého města Enerhodar.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že i její experti viděli hustý tmavý kouř vycházející ze severní oblasti Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny po nedělních několikanásobných explozích. „Tým byl (jadernou elektrárnou) informován o údajném dnešním útoku dronu na jednu z chladicích věží nacházejících se v areálu. Nebyl hlášen žádný dopad na jadernou bezpečnost," napsala MAAE.
Od doby, kdy ruské síly krátce po vpádu na Ukrajinu v roce 2022 elektrárnu obsadily, panují obavy ohledně bezpečnosti v areálu. Elektrárna, jedna z největších svého druhu v Evropě, se nachází blízko frontové linie a Rusko a Ukrajina se v minulosti navzájem obviňovaly z jejího ostřelování. Přestože je šest reaktorů odstaveno, zařízení stále potřebuje energii a kvalifikovaný personál pro provoz klíčových systémů, které například zajišťují chlazení reaktorů.
Dění v Kurské oblasti pohledem ruské strany
Gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov v neděli oznámil, že nejméně 13 lidí zranily ve městě Kursk trosky zničené rakety odpálené Ukrajinou. Trosky údajně dopadly na devítipatrový obytný dům a způsobily požár, který se následně podařilo uhasit. Podle tamních úřadů nosné konstrukce domu nebyly poškozeny. Agentura Reuters upozornila, že zprávy z Kursku nelze nezávisle ověřit. Ukrajina se k situaci bezprostředně nevyjádřila.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že útok v Kursku a podobné ukrajinské akce v jiných částech Ruska nezůstanou bez „tvrdé odplaty“ ruské armády. Slíbila pohnat k odpovědnosti organizátory útoků a jejich „zahraniční opatrovníky“ a vyzvala mezinárodní společenství, aby útoky odsoudilo.
Kurská oblast hraničí s Ukrajinou a ruské síly zde aktuálně svádějí intenzivní boje proti ukrajinským jednotkám poté, co vojáci do regionu v týdnu překvapivě pronikli. Moskva do oblasti přesouvá další síly včetně tanků, dělostřelectva a raketometů Grad.
„Jsme v ofenzivě. Cílem je roztáhnout pozice nepřítele, způsobit mu maximální ztráty, destabilizovat situaci v Rusku – protože není schopno chránit své vlastní hranice – a přenést válku na ruské území,“ vysvětluje ukrajinský bezpečnostní činitel, který s AFP hovořil pod podmínkou zachování anonymity.
Tisíce Ukrajinců za hranicemi
Ruská armáda ve středu uvedla, že Ukrajina do svého vpádu na ruské území zapojila na tisíc vojáků, což je operace bezprecedentního rozsahu. Podle ukrajinského činitele je však ukrajinských vojáků v Kurské oblasti „mnohem víc“, počet odhadl na „tisíce“.
„Byla to velmi dobrá operace“, která „zaskočila Rusy“ a „skutečně povzbudila naši morálku, morálku ukrajinské armády, státu a společnosti“, uvedl ukrajinský činitel. Po měsících ústupu na východní frontě se podle něj ukázalo, že „můžeme útočit a postupovat“.
Rusko v neděli přiznalo postup ukrajinských jednotek hluboko do Kurské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruské síly zastavily ukrajinský postup ve třech obcích, které jsou od rusko-ukrajinské hranice vzdáleny vzdušnou čarou asi třicet kilometrů.
„V průběhu dne byly aktivní činností jednotek skupiny vojsk ,Sever‘ a dorazivších záloh, jakož i údery armádního letectva a dělostřelectva v oblastech osad Tolpino, Žuravli a Obščij Koloděz, zmařeny pokusy nepřátelských mobilních skupin s obrněnou technikou proniknout do hloubky ruského území,“ prohlásil resort na Telegramu.
„Na serveru (ruského) ministerstva obrany byly zveřejněny záběry sebevražedných dronů Lancet, jak ničí ukrajinskou techniku. Byly zveřejněny i záběry tanků, jak střílí a bojují na kurské frontě, ale kde tyto tanky jsou a kde se zapojují do bojů, nelze v tuto chvíli ověřit. Ruská rétorika šestý den ukrajinského útoku na Kurskou oblast zůstává stejná. Rusové tvrdí, že zastavili ukrajinský postup a že zahájili operaci na vytlačení ukrajinských sil ze svého území,“ informoval zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.
Urychlení evakuace
Smirnov na Telegramu napsal, že pověřil představitele jednoho z okresů na jihozápadě regionu, aby urychlil provádění příkazů k evakuaci. Ruská agentura TASS v sobotu s odvoláním na ministerstvo pro mimořádné události napsala, že z příhraničních částí Kurské oblasti bylo evakuováno přes 76 tisíc obyvatel.
Ruské ministerstvo obrany také na Telegramu napsalo, že v noci na neděli protivzdušná obrana nad Kurskou oblastí sestřelila 14 ukrajinských dronů a čtyři rakety Točka-U. Dalších celkem 21 bezpilotních prostředků bylo podle Moskvy zničeno nad Voroněžskou, Bělgorodskou, Brjanskou a Orelskou oblastí. Informace nicméně nelze nezávisle ověřit.
Obavy Kremlu z paniky a protestů
Kreml se pravděpodobně rozhodl vyhlásit v pohraničních regionech režim protiteroristické operace namísto stanného práva, aby zlehčil rozsah ukrajinské invaze do Kurské oblasti a vyhnul se tak panice nebo odporu, píší v nejnovější zprávě analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).
Podle ruského opozičního média Verstka zdroj z obranného výboru Rady federace prozradil, že Kreml doporučil poslancům a senátorům, aby se „až do odvolání“ vyhnuli komentářům k situaci v Kurské oblasti a přísně se drželi oficiálních prohlášení.
Ruští vojenští blogeři podle ISW chtějí, aby Kreml formálně vyhlásil válku Ukrajině, a kritizovali rozhodnutí Moskvy nezavádět zatím stanné právo. To by ruským úřadům umožnilo zavést přísnější opatření, jako je zákaz shromáždění a demonstrací, zavedení zákazu vycházení a organizace výroby válečných produktů pro armádu.
„Políček pro Putina“, říká expert
Ruský vládce Vladimir Putin se však oficiálnímu vyhlášení válečného stavu dosud vyhýbal a hovoří o „speciální vojenské operaci na Ukrajině“. Rovněž se zdržel vyhlášení všeobecné mobilizace, aby se vyhnul možným protestům, která by mohla destabilizovat jeho režim, píše Ukrajinska pravda.
List The Moscow Times píše v souvislosti s děním v Kurské oblasti o „silné facce Putinovi“. „Pro Putina je to minimálně velmi nehezký políček. On populaci slibuje, že je schopen zajistit její bezpečí, a zjevně to tak úplně neplatí,“ poznamenal politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Možné cíle Ukrajiny
Podle výzkumného pracovníka Vojtěcha Bahenského z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy mohou být cíle Kyjeva celkem čtyři. Jedním z nich je zaútočit na ruské pozice, kde na to nejsou protivníci připraveni, a donutit je přesunout síly z východu Ukrajiny.
„Může se také jednat o pokus zkomplikovat ruskou logistiku. Třetí cíl je psychologický, a to jak vůči ruské veřejnosti a ruským vojákům, tak i vůči ukrajinským vojákům. Může se také jednat o demonstraci schopnosti prolomit a změnit kurz války pro západní partnery Ukrajiny,“ míní expert.
Bahenský je přitom skeptický, že by ukrajinská operace mohla způsobit Moskvě nějaké vážnější problémy. „Na jednu stranu může ukázat, že Putin není schopen ochránit ruské území, na druhé straně to může vést k tomu, že to umocní podporu války u Rusů v momentě, kdy druhá bojující strana skutečně vstupuje na jejich území. Nemyslím si, že bychom tu mohli hovořit o pádu režimu v Rusku,“ soudí odborník.
„Snaha o obnovení spravedlnosti“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém sobotním večerním videoposelství poprvé připustil, že ukrajinské síly v ruské Kurské oblasti bojují. Prohlásil, že operace je součástí snahy Kyjeva o obnovení spravedlnosti po ruské invazi, která začala v únoru 2022.
„Prezident Zelenskyj to pojmenoval tak, že je snaha přenést válku na území Ruska, takže už to minimálně částečný úspěch je, protože se Ukrajinci dostali hlouběji na území Ruska a dosud nebyli vytlačeni. Rusové musejí stáhnout další síly – to, co měli k dispozici, nestačilo na zastavení ukrajinského náporu. Musíme si ale počkat na další průběh, protože Rusové budou určitě shromažďovat další jednotky, aby toto zastavili,“ řekl pro ČT24 expert z Univerzity obrany Tomáš Řepa.
Míní, že ruské pohraniční útvary situaci podcenily a Moskva se zkrátka primárně soustředí na vedení války na území Ukrajiny, takže „sází vše na jednu kartu“. Řepa dodal, že obranu ruského území komplikuje i jeho velká rozloha.
Z ukrajinského pohraničí se nyní musí kvůli obavám o bezpečí evakuovat asi dvacet tisíc lidí, informoval ze Sumské oblasti zpravodaj ČT Jan Řápek. Přemístit se podle něj mají obyvatelé až třiceti obcí.
„Rusko pravidelně ostřeluje vlastně celou Ukrajinu. Ostřelovány jsou především menší vesnice v okolí města Sumy. V posledních dnech jsme natáčeli v několika vesnicích, kde došlo k zasažení rodinných domů nebo i školy, kde dopadly na pozemek dvě rakety a škola je teď zničená,“ sdělil zpravodaj.
Mrtví v Kyjevě
Noční útok je přitom hlášený i z ukrajinské metropole. Agentura AFP s odvoláním na tamní záchranáře informovala, že při něm zahynul pětatřicetiletý muž a jeho čtyřletý syn. Další tři lidé byli vážně zraněni, když trosky ruské rakety zasáhly obytnou budovu na východním předměstí metropole. Mezi zraněnými je podle Reuters třináctileté dítě.
V Kyjevě a v okolních regionech a na celé východní Ukrajině byl v noci na neděli vyhlášen letecký poplach s tím, že hrozí ruský raketový útok. Hlavní město očekávalo podobný úder jako odvetu poté, co tento týden přišly zprávy o výše zmíněném překvapivém vpádu do ruského pohraničí.
Svědci agentuře Reuters řekli, že v Kyjevě slyšeli nejméně dva výbuchy, které zněly jako práce protivzdušné obrany. Také podle AFP se v centru a na východě ukrajinské metropole ozvaly výbuchy, rozezněla se letecká siréna a na obzoru byly vidět nejméně dva světelné záblesky.
„Podle předběžných informací Rusové použili severokorejskou raketu a jednalo se o další záměrný teroristický útok proti Ukrajině. Pyrotechnici nadále pracují na zjištění přesných informací ohledně rakety,“ uvedl Zelenskyj na Telegramu.
Ruská armáda podle něj jen tento týden vyslala na Ukrajinu více než třicet raket a více než 800 naváděných bomb. Zelenskyj také vyzval spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany a zrušení omezení, která Kyjevu brání používat západní zbraně dlouhého dosahu pro útoky na cíle v hloubi ruského území.
Možné dopady na boje v Donbasu
Ukrajinští obránci čelí v posledních měsících nebývalému tlaku Rusů na frontě v Doněcké oblasti, kde se nepříteli daří na několika místech pomalu postupovat. Podle politického geografa Kofroně bude klíčové, aby se Ukrajincům podařilo udržet frontu před Pokrovskem.
„Pokud by Rusové takto pokračovali další měsíc, tak tam bude situace extrémně kritická. Pokud by operace (v Kurské oblasti) vedla k tomu, že Rusové odčerpají část sil z pokrovské oblasti, ruský postup se zpomalí nebo zastaví, tak bychom mohli říct, že alespoň pro letošek tato operace vedla k částečnému zlomu v tom směru, že Rusové už nebudou schopni podnikat další ofenzivní operace,“ komentoval expert.
„Pokud by ale naopak operace skončila extrémně špatně a Rusům by se podařil průlom na frontě, tak bychom říkali, že Ukrajinci nedobře odhadli své možnosti. To jsou ale extrémní varianty, ten efekt bude spíš poměrně malý,“ míní Kofroň.
