Většina Rusů chce konec války, teď ale jen tiše sedí a mlčí, míní expremiér Kasjanov

Nahrávám video

Žádné volby v Rusku nebyly, Putinovou terminologií šlo o speciální volební operaci, řekl mimo jiné v rozhovoru pro Českou televizi bývalý ruský premiér Michail Kasjanov, který tamní vládu vedl na začátku tisíciletí, tedy v době, kdy se nynější dlouholetý vládce Kremlu čerstvě vyšvihl do nejvyšší politiky. Kasjanov také řekl, že většina Rusů je proti invazi na Ukrajinu, ale svůj názor nevyjadřují veřejně. Věří, že po konci Putina se Rusko vrátí na cestu demokracie, kterou opustilo.

„Vůbec bych to nenazýval volbami, Putinovou terminologií lze říci, že to byla speciální volební operace. Není to možné považovat za zákonné volby, Putin neměl právo se jich účastnit, protože nezákonně změnil ústavu. Také nebyl připuštěn žádný opoziční kandidát, nebyla žádná konkurence, všechny výsledky byly jasné předem,“ ztrhal Kasjanov ruské prezidentské „volby“ z minulého víkendu, v nichž podle Kremlem ovládaných úřadů Putin získal přibližně 90 procent všech hlasů.

Ruský expremiér, kterého nyní Moskva považuje za jednoho z takzvaných zahraničních agentů, si proto nemyslí, že by měl Putin mezi občany Ruska vysokou podporu. „Bylo to podobné jako za starých sovětských časů – Putin sám sebe jmenoval na post prezidenta,“ má jasno Kasjanov.

Vládce Kremlu je podle něj úplně jiným člověkem než v roce 2000. „Když se tehdy dostal na vrchol moci, tak to nebyl zkušený státník. Slíbil, že podpoří všechny reformy, které navrhla moje vláda. A s výjimkou dvou to dodržel. Tehdy všichni věřili, že Putin je ten správný člověk – mladý energický politik. Ale všichni jsme se mýlili, on jen předstíral, že je zastáncem demokratických principů. Teď se otevřel a ve skutečnosti jde o člověka s mentalitou člena KGB,“ nebere si Kasjanov servítky. Putin tak prý umí pouze utlačovat a kontrolovat.

Podle Kasjanova současné putinovské Rusko nemá žádné atributy demokratického státu, tedy například dělbu moci, nezávislé soudy či svobodná média a volby. „Politických vězňů je podobně jako za dob Sovětského svazu obrovské množství, situace je strašlivá. Rusko se rozhádalo s celým civilizovaným světem,“ trápí expremiéra.

Za hlavní problém považuje agresivní válku, kterou Putin rozpoutal na Ukrajině a která „ničí budoucnost Ruska“. Putin invazi do sousedního státu podle Kasjanova zahájil z více důvodů, tím hlavním je ale prý to, že se bojí, že ztratí svoji moc. A také se prý obává, že v důsledku integrace Ukrajiny do evropských struktur by se mohli začít Rusové ptát, proč žijí v takové bídě, když se Ukrajina a další postsovětské země mohou rozvíjet.

Tiše sedí a mlčí

„Většina Rusů chce konec války. Jen malá část, což jsou lidé závislí na Putinovi, ji podporují, například vojáci. Dvacet procent lidí o konci války aktivně hovoří, ostatní jen tiše sedí, mlčí. A čekají, až to všechno skončí,“ míní Kasjanov.

Kasjanov je nicméně přesvědčen o tom, že až Putin z čela Ruska odejde, „autoritářská země se začne rychle měnit“ a ten, kdo současného vládce Kremlu nahradí, začne zlepšovat vztahy se Západem a bude chtít ukončit invazi na Ukrajinu. Větší část Rusů je podle něj Putinem otrávená. „Věřím, že po tomto temném období bude mít Rusko znovu šanci začít budovat demokratickou společnost,“ sdělil. Lidem ale podle něj nějakou dobu potrvá, než prohlédnou to, jak je Putinův režim zneužíval a lhal jim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 20 mminutami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 41 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 2 hhodinami

Rumunští záchranáři evakuovali zasaženou loď

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku.
před 2 hhodinami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.