Většina Rusů chce konec války, teď ale jen tiše sedí a mlčí, míní expremiér Kasjanov

12 minut
Rozhovor s bývalým ruským premiérem Michailem Kasjanovem
Zdroj: ČT24

Žádné volby v Rusku nebyly, Putinovou terminologií šlo o speciální volební operaci, řekl mimo jiné v rozhovoru pro Českou televizi bývalý ruský premiér Michail Kasjanov, který tamní vládu vedl na začátku tisíciletí, tedy v době, kdy se nynější dlouholetý vládce Kremlu čerstvě vyšvihl do nejvyšší politiky. Kasjanov také řekl, že většina Rusů je proti invazi na Ukrajinu, ale svůj názor nevyjadřují veřejně. Věří, že po konci Putina se Rusko vrátí na cestu demokracie, kterou opustilo.

„Vůbec bych to nenazýval volbami, Putinovou terminologií lze říci, že to byla speciální volební operace. Není to možné považovat za zákonné volby, Putin neměl právo se jich účastnit, protože nezákonně změnil ústavu. Také nebyl připuštěn žádný opoziční kandidát, nebyla žádná konkurence, všechny výsledky byly jasné předem,“ ztrhal Kasjanov ruské prezidentské „volby“ z minulého víkendu, v nichž podle Kremlem ovládaných úřadů Putin získal přibližně 90 procent všech hlasů.

Ruský expremiér, kterého nyní Moskva považuje za jednoho z takzvaných zahraničních agentů, si proto nemyslí, že by měl Putin mezi občany Ruska vysokou podporu. „Bylo to podobné jako za starých sovětských časů – Putin sám sebe jmenoval na post prezidenta,“ má jasno Kasjanov.

Vládce Kremlu je podle něj úplně jiným člověkem než v roce 2000. „Když se tehdy dostal na vrchol moci, tak to nebyl zkušený státník. Slíbil, že podpoří všechny reformy, které navrhla moje vláda. A s výjimkou dvou to dodržel. Tehdy všichni věřili, že Putin je ten správný člověk – mladý energický politik. Ale všichni jsme se mýlili, on jen předstíral, že je zastáncem demokratických principů. Teď se otevřel a ve skutečnosti jde o člověka s mentalitou člena KGB,“ nebere si Kasjanov servítky. Putin tak prý umí pouze utlačovat a kontrolovat.

Podle Kasjanova současné putinovské Rusko nemá žádné atributy demokratického státu, tedy například dělbu moci, nezávislé soudy či svobodná média a volby. „Politických vězňů je podobně jako za dob Sovětského svazu obrovské množství, situace je strašlivá. Rusko se rozhádalo s celým civilizovaným světem,“ trápí expremiéra.

Za hlavní problém považuje agresivní válku, kterou Putin rozpoutal na Ukrajině a která „ničí budoucnost Ruska“. Putin invazi do sousedního státu podle Kasjanova zahájil z více důvodů, tím hlavním je ale prý to, že se bojí, že ztratí svoji moc. A také se prý obává, že v důsledku integrace Ukrajiny do evropských struktur by se mohli začít Rusové ptát, proč žijí v takové bídě, když se Ukrajina a další postsovětské země mohou rozvíjet.

Tiše sedí a mlčí

„Většina Rusů chce konec války. Jen malá část, což jsou lidé závislí na Putinovi, ji podporují, například vojáci. Dvacet procent lidí o konci války aktivně hovoří, ostatní jen tiše sedí, mlčí. A čekají, až to všechno skončí,“ míní Kasjanov.

Kasjanov je nicméně přesvědčen o tom, že až Putin z čela Ruska odejde, „autoritářská země se začne rychle měnit“ a ten, kdo současného vládce Kremlu nahradí, začne zlepšovat vztahy se Západem a bude chtít ukončit invazi na Ukrajinu. Větší část Rusů je podle něj Putinem otrávená. „Věřím, že po tomto temném období bude mít Rusko znovu šanci začít budovat demokratickou společnost,“ sdělil. Lidem ale podle něj nějakou dobu potrvá, než prohlédnou to, jak je Putinův režim zneužíval a lhal jim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...