Většina Rusů chce konec války, teď ale jen tiše sedí a mlčí, míní expremiér Kasjanov

12 minut
Rozhovor s bývalým ruským premiérem Michailem Kasjanovem
Zdroj: ČT24

Žádné volby v Rusku nebyly, Putinovou terminologií šlo o speciální volební operaci, řekl mimo jiné v rozhovoru pro Českou televizi bývalý ruský premiér Michail Kasjanov, který tamní vládu vedl na začátku tisíciletí, tedy v době, kdy se nynější dlouholetý vládce Kremlu čerstvě vyšvihl do nejvyšší politiky. Kasjanov také řekl, že většina Rusů je proti invazi na Ukrajinu, ale svůj názor nevyjadřují veřejně. Věří, že po konci Putina se Rusko vrátí na cestu demokracie, kterou opustilo.

„Vůbec bych to nenazýval volbami, Putinovou terminologií lze říci, že to byla speciální volební operace. Není to možné považovat za zákonné volby, Putin neměl právo se jich účastnit, protože nezákonně změnil ústavu. Také nebyl připuštěn žádný opoziční kandidát, nebyla žádná konkurence, všechny výsledky byly jasné předem,“ ztrhal Kasjanov ruské prezidentské „volby“ z minulého víkendu, v nichž podle Kremlem ovládaných úřadů Putin získal přibližně 90 procent všech hlasů.

Ruský expremiér, kterého nyní Moskva považuje za jednoho z takzvaných zahraničních agentů, si proto nemyslí, že by měl Putin mezi občany Ruska vysokou podporu. „Bylo to podobné jako za starých sovětských časů – Putin sám sebe jmenoval na post prezidenta,“ má jasno Kasjanov.

Vládce Kremlu je podle něj úplně jiným člověkem než v roce 2000. „Když se tehdy dostal na vrchol moci, tak to nebyl zkušený státník. Slíbil, že podpoří všechny reformy, které navrhla moje vláda. A s výjimkou dvou to dodržel. Tehdy všichni věřili, že Putin je ten správný člověk – mladý energický politik. Ale všichni jsme se mýlili, on jen předstíral, že je zastáncem demokratických principů. Teď se otevřel a ve skutečnosti jde o člověka s mentalitou člena KGB,“ nebere si Kasjanov servítky. Putin tak prý umí pouze utlačovat a kontrolovat.

Podle Kasjanova současné putinovské Rusko nemá žádné atributy demokratického státu, tedy například dělbu moci, nezávislé soudy či svobodná média a volby. „Politických vězňů je podobně jako za dob Sovětského svazu obrovské množství, situace je strašlivá. Rusko se rozhádalo s celým civilizovaným světem,“ trápí expremiéra.

Za hlavní problém považuje agresivní válku, kterou Putin rozpoutal na Ukrajině a která „ničí budoucnost Ruska“. Putin invazi do sousedního státu podle Kasjanova zahájil z více důvodů, tím hlavním je ale prý to, že se bojí, že ztratí svoji moc. A také se prý obává, že v důsledku integrace Ukrajiny do evropských struktur by se mohli začít Rusové ptát, proč žijí v takové bídě, když se Ukrajina a další postsovětské země mohou rozvíjet.

Tiše sedí a mlčí

„Většina Rusů chce konec války. Jen malá část, což jsou lidé závislí na Putinovi, ji podporují, například vojáci. Dvacet procent lidí o konci války aktivně hovoří, ostatní jen tiše sedí, mlčí. A čekají, až to všechno skončí,“ míní Kasjanov.

Kasjanov je nicméně přesvědčen o tom, že až Putin z čela Ruska odejde, „autoritářská země se začne rychle měnit“ a ten, kdo současného vládce Kremlu nahradí, začne zlepšovat vztahy se Západem a bude chtít ukončit invazi na Ukrajinu. Větší část Rusů je podle něj Putinem otrávená. „Věřím, že po tomto temném období bude mít Rusko znovu šanci začít budovat demokratickou společnost,“ sdělil. Lidem ale podle něj nějakou dobu potrvá, než prohlédnou to, jak je Putinův režim zneužíval a lhal jim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit od února.
20:53Aktualizovánopřed 4 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 4 hhodinami
Načítání...