Invaze strana 5 z 5

I rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Evropě podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na osm milionů prchajících z válkou zdevastované země. Další miliony jsou pak vysídlené přímo ve své domovské zemi. Největší uprchlická krize v Evropě od druhé světové války ovšem podle expertů ukázala také velké odhodlání a houževnatost Ukrajinců na jedné straně a ochotu evropských zemí jim pomáhat na straně druhé. To se týká i Česka, kde podle odhadů stále zůstávají statisíce obyvatel agresí ničeného státu.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Pokud chce Kyjev udržet Ukrajinu pohromadě, musí podporovat východní periferie, řekl v Interview ČT24 prezident Ukrajinsko-české obchodní komory a majitel firmy Agromino Petr Krogman. Stát se podle něj sice snaží pomoci, ale plošná opatření posilují zejména západ země, což může znamenat riziko pro celistvost Ukrajiny.

O tom, že se Vladimir Putin chystá podmanit si vojensky Ukrajinu, se spekulovalo od jara 2021, kdy k jejím hranicím a na okupovaný Krym začal přemisťovat desetitisíce vojáků s technikou všeho druhu. Když se k nim v zimě přidaly polní nemocnice a policejní jednotky vycvičené k potlačování občanského odporu, bylo už mnohým jasné, že válka největších rozměrů v Evropě od druhé světové je na spadnutí. Samotná invaze pak přebila dění, které jí těsně předcházelo. Proto připomínáme poslední týden den po dni, tentokrát pondělí 21. února 2022.

Druhý ruský vpád na Ukrajinu před rokem zpřeházel geopolitický řád. Krvavá invaze odradila i tradiční spojence Kremlu jako bývalé země Sovětského svazu, ale také Indii a Čínu, které se snaží raději mlčet, hrát na obě strany a získat levně ruskou ropu. Šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi tak zůstali po velké invazi věrni hlavně diktátoři. Naopak tradičně rozhádaný Západ se dokázal rychle semknout a zavést bezprecedentní sankce vůči ruským okupantům. Nebývalé odhodlání a solidaritu pak ukázalo východoevropské křídlo, jehož hlas je nyní v Evropské unii slyšet nejvíc.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

O tom, že se Vladimir Putin chystá podmanit si vojensky Ukrajinu, se spekulovalo od jara 2021, kdy k jejím hranicím a na okupovaný Krym začal přemisťovat desetitisíce vojáků s technikou všeho druhu. Když se k nim v zimě přidaly polní nemocnice a policejní jednotky vycvičené k potlačování občanského odporu, bylo už mnohým jasné, že válka největších rozměrů v Evropě od druhé světové je na spadnutí. Samotná invaze pak přebila dění, které jí těsně předcházelo. Proto připomínáme poslední týden den po dni, tentokrát neděli 20. února 2022.

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

O tom, že se Vladimir Putin chystá podmanit si vojensky Ukrajinu, se spekulovalo od jara 2021, kdy k jejím hranicím a na okupovaný Krym začal přemisťovat desetitisíce vojáků s technikou všeho druhu. Když se k nim v zimě přidaly polní nemocnice a policejní jednotky vycvičené k potlačování občanského odporu, bylo už mnohým jasné, že válka největších rozměrů v Evropě od druhé světové je na spadnutí. Samotná invaze pak přebila dění, které jí těsně předcházelo. Proto připomínáme poslední týden den po dni, tentokrát sobotu 19. února 2022.

Očekávaná ruská ofenziva už začala, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Okupanti útočí z několika směrů, podle generálního štábu obránci odrazili útoky u šestnácti obcí. Ukrajina očekává také další vzdušné údery a upozorňuje, že Kreml změnil jejich taktiku. Nově se snaží zahltit protivzdušnou obranu slepými střelami.

V ukrajinské vesnici Posad-Pokrovske na jihu země stojí dva domy. Nedávno ještě na území nikoho mezi ruskými okupačními jednotkami a vzdorujícími Ukrajinci, nyní jsou těžce poničené a postrádají elektřinu či vytápění. Okolní pole jsou stále plná min. Přesto zde žijí staří bratři Volodymyr a Stepan Kovalyovi se svými manželkami Taťánami. Přejí si dožít v domovské vsi, místě, které znají nejlépe.

S vývojem ruské války proti Ukrajině se mění také informační operace Moskvy. Zatímco po začátku plnohodnotné pozemní invaze loni v únoru Rusko propagovalo narativ o „bleskové válce“ a svém rychlém vítězství, později zdůrazňovalo „taktický postup na Donbasu“, který doplnilo o hrozby jadernou eskalací či tvrzeními o své údajné připravenosti na „mírová vyjednávání“. Jak píše ve své analýze Institut pro studium války (ISW), cílem těchto operací je především odradit Západ od podpory Ukrajiny a podkopat jeho soudržnost.

Serhije Kolase a jeho rodinu dělí od sebe přes patnáct set kilometrů. Zatímco on odjel na Ukrajinu bojovat, jeho žena a děti zůstaly v Plzni, kde se cítí být už šest let doma. Serhij se přitom mohl válce lehce vyhnout. Kdyby zůstal v Česku, mobilizace by se ho nedotkla. S pomocí rodné zemi ale neváhal.

Ukrajina se v pátek stala terčem dalších velkých vzdušných útoků ruských sil. Podle generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny Rusko tentokrát odpálilo na Ukrajinu přes stovku raket. Podařilo se zničit jednašedesát z nich, uvádí Kyjev. Podle ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka zasáhly energetická zařízení v šesti regionech, což mělo za následek výpadky v dodávkách elektřiny na většině Ukrajiny. Zprávy o obětech na životech nejsou.

Ruské síly znovu získaly iniciativu na Ukrajině a zahájily další velkou ofenzivu v Luhanské oblasti, uvedl ve své aktuální zprávě o stavu bojů americký Institut pro studium války (ISW). Předseda oblastní správy Serhij Hajdaj informoval, že invazní síly výrazně zesílily útoky a snaží se prolomit ukrajinskou obranu u města Kreminna. Ukrajinský armádní generální štáb uvádí, že Rusko na východě postupuje v pěti směrech a chce ovládnout Doněckou a Luhanskou oblast.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mimořádném summitu v Bruselu ve čtvrtek vyzval lídry Evropské unie k tomu, aby nenechali zničit ukrajinskou cestu do Evropy pokračováním ruské invaze. „Pro Ukrajinu je to cesta domů,“ řekl s tím, že jeho země podle něj patří a vždy patřila do Evropy. Zároveň také žádal o rychlejší dodávky zbraní. Prezidenti a premiéři EU debatují také o vstupu země na vnitřní trh. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na úvod setkání avizovala, že nové sankce proti Rusku zasáhnou ruský export v hodnotě deseti miliard eur.

Rusko přišlo za posledních 24 hodin na Ukrajině o více než tisíc vojáků, tvrdí ukrajinský armádní generální štáb. To jsou nejvyšší ruské denní ztráty od začátku plnohodnotné pozemní invaze loni v únoru. Moskva tvrdí, že vysoké ztráty postihly v lednu i ukrajinskou armádu. Tvrzení obou stran nelze nezávisle ověřit.

Novoukrajinka je ukrajinská vesnice v těsné blízkosti města Vuhledar, o které se vedou těžké boje. Nad hlavami lidí zde hřmí ozvěny děl a raketometů, na obzoru se střídají ruské stíhací letouny, které pálí rakety na pozemní cíle. Ve vesnici jsou pozice ukrajinské armády, před ní zákopy a množství techniky. I přes apel vojáků zde zůstávají civilisté.

Rusko se v nadcházejících týdnech chystá zahájit novou ofenzivu. Shodují se na tom západní, ukrajinské i ruské zdroje. Kyjev se obává úderu na jižním a východním úseku fronty; nejpravděpodobnějším scénářem je útok z Luhanské oblasti směrem na Charkov. Spekuluje se, že by Moskva mohla zaútočit 24. února, tedy v den prvního výročí začátku velké ofenzivy. Očekává se masové nasazení až dvou set tisíc mobilizovaných Rusů. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga chce ruský prezident Vladimir Putin splnit svůj velikášský cíl a dobýt celou Ukrajinu.

Filipíny umožní americké armádě přístup do nových oblastí, díky čemuž v zemi Spojené státy po třiceti letech výrazně posílí vojenskou přítomnost. Země tak konají v rámci příprav na hrozící čínskou invazi na Tchaj-wan. K ní může podle vojenských expertů dojít v roce 2027, nebo dokonce dřív.

Přes velké ztráty nepřestávají Rusové útočit a postupovat na východě Ukrajiny. Na straně jejích západních spojenců proto sílí konzultace ohledně toho, jakými dalšími zbraněmi ji vybavit, aby se mohla jednak účinně bránit a jednak aby poté mohla zahájit svou oznámenou protiofenzivu. Spojené státy nyní údajně zvažují, že Ukrajincům poprvé nabídnou také rakety delšího doletu. Vycházejí i z toho, že dříve dodané systémy HIMARS se ukázaly jako výrazný prvek, který nepříteli způsobuje citelné ztráty.

Houfnice sovětské ráže 122 milimetrů s dostřelem kolem patnácti kilometrů pomáhaly loni v únoru a březnu čelit úvodnímu ruskému náporu. Municí pro ně teď musejí ukrajinští obránci šetřit. Na východní Ukrajině s nimi natáčel Andreas Papadopulos.

Kameraman České televize Vojtěch Hönig v Událostech, komentářích popsal vlastní zážitky z Ukrajiny zmítané válkou. Prozradil, že vojáci už poznají jednotlivé zbraně pouze podle zvuku, a pokud není palba mířená přímo na ně, dokážou přelétavající rakety sledovat „jako tenis“.

Obráncům Ukrajiny pomůže v dalším boji dosud největší dodávka vojenské techniky z Velké Británie. Vedle už dříve potvrzených čtrnácti moderních tanků Challenger 2 bude balík zahrnovat i stovky obrněných vozidel, pontony nebo náboje. Rusko i Ukrajina se teď prý budou snažit o překvapivý úder. „Nic bohužel ještě není rozhodnuto, ta válka bude pokračovat dál. Politické hledisko ze strany Kremlu je nadřazeno smysluplnosti konání na bojišti,“ říká analytik Tomáš Řepa.