Oleksandra prchla před válkou do Česka. S pomocí firmy, kde pracuje její manžel

Nahrávám video

Tuto sobotu jsou to přesně dva roky, co ruská vojska vpadla na Ukrajinu. Od té doby přišlo do Česka víc než 360 tisíc ukrajinských uprchlíků. Tři čtvrtiny z nich v tuzemsku našly také práci. A pro zdejší firmy už jsou často nepostradatelnými členy pracovních týmů, mnohdy totiž zastávají pozice, které jsou na českém trhu dlouhodobě nedostatkové.

Z 217 zaměstnanců ve výrobě jich v milotické firmě, která produkuje optické díly, pochází čtyřiatřicet z Ukrajiny. Mezi nimi i Oleksandra Masur. Do Česka se z ukrajinského Charkova dostala i s dětmi jen pár týdnů po vypuknutí války. A to s pomocí právě této firmy, pro kterou již tehdy pracoval její manžel – a vedení společnosti IPG Plasty v Miloticích nad Bečvou mu neváhalo pomoci.

„Bylo lépe na duši, méně strachu bylo,“ popisuje ukrajinský pracovník své tehdejší pocity. „Vyřídili jsme si doklady, děti šly do školy a už od dubna jsme nastoupili jako zaměstnanci,“ vzpomíná Oleksandra. Bývalá inženýrka z tepelné elektrárny pracovala po příjezdu u lisu. Díky rychle překonané jazykové bariéře ale brzy postoupila na vyšší pozici. Po domově se ale jí i manželovi stále stýská.

„Tam jsou mí rodiče, zůstali tam naši kamarádi. A celá situace je hrozná,“ trápí Oleksandru Masur. „Nikdo si nedokáže vůbec představit, že má najednou rodinu někde, kde se válčí. Neváhali jsme, zajistili jsme autobus a přivezli jak rodinu pana Masura, tak jeho švagrovou i s dětmi, maminku,“ vypočítává personalistka firmy Alena Radová.

Oblečení i věci pro děti

Těm, co potřebovali, zajistila společnost také ubytování. „Zaměstnanci projevili solidaritu – začali nosit oblečení, pracovní pomůcky pro děti do školy, hygienické přípravky,“ doplnila Radová.

V režimu dočasné ochrany pracuje momentálně v Moravskoslezském kraji necelých osm tisíc ukrajinských občanů, v Olomouckém kraji pak čtyři tisíce. A to často na pozicích, o které není na pracovním trhu dlouhodobě velký zájem.

„Dnes sehnat lidi na dvanáctihodinové směny, na noční a podobně je problém, ukrajinští pracovníci jsou v tomto velmi spolehliví,“ říká mluvčí holdingové společnosti BR Group Ivana Gračková. Protože velká část zaměstnanců z Ukrajiny teď ve firmách často zajišťuje přímo výrobu, nedokáží si společnosti jejich návrat do vlasti představit. Pobyt a možnost práce v Česku jim přitom aktuálně podmiňuje pouze režim dočasné ochrany, který se prodlužuje vždy o dvanáct měsíců. Momentálně platí do března roku 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 9 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 22 hhodinami

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.