Ukrajinci vytlačili ruské jednotky několik kilometrů od Dněpru, tvrdí Kyjev

Ukrajinským silám se podařilo v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny zatlačit ruská vojska tři až osm kilometrů dál od levého břehu řeky Dněpr, tvrdí mluvčí jižního velení ukrajinské armády Natalija Humenjuková. Výrok však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Ruské síly už podle ní nemohou ostřelovat pravý břeh z minometů, i když pokračují v palbě pomocí jiných zbraní. Invazní jednotky pak v noci na neděli pokračovaly v útocích na ukrajinské území, hlavní město Kyjev hlásí několik náletů bezpilotních letounů.

Předběžná čísla se mění od tří do osmi kilometrů v závislosti na specifikách geografie a na krajinné povaze levého břehu, prohlásila Humenjuková. Pokud by se nedělní tvrzení armádní mluvčí potvrdilo, znamenalo by to největší postup ukrajinských vojsk za několik měsíců, podotkla agentura AFP.

Humenjuková dodala, že ukrajinské síly čeká „ještě mnoho práce“. V oblasti jsou desítky tisíc ruských vojáků, sdělila podle AFP. Rusové podle ní navíc pokračují v dělostřeleckých útocích na pravý břeh Dněpru, který má pod kontrolou Ukrajina. Právě snaha zabránit Rusům v ostřelování pravého břehu si Ukrajina podle pátečního prohlášení generálního štábu vytyčila jako jeden z cílů svých operací v okolí řeky.

Druhá noční vlna útoků na Kyjev

V noci na neděli se ruské jednotky znovu zaměřily na Kyjev, hlavní město čelilo několika vlnám útoků ruských dronů, informovala podle agentury Reuters vojenská správa ukrajinské metropole. Místní protivzdušná obrana uvádí, že sestřelila kolem deseti bezpilotních letounů, šlo přitom o druhý takový útok za dvě noci. Žádné zprávy o obětech nebo zraněných zatím nejsou.

Nahrávám video

Šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko ráno na Telegramu napsal, že útoky proti několikamilionové metropoli směřovaly z různých směrů. „Proto byl v hlavním městě několikrát vyhlášen letecký poplach,“ poznamenal s tím, že zatím nejsou hlášeny ani žádné škody na kritické infrastruktuře.

Velitel tamní regionální vojenské správy Ruslan Kravčenko na Telegramu později upřesnil, že noční dronový útok poškodil infrastrukturní zařízení v Kyjevské oblasti.

Během loňské zimy se Rusko, které Ukrajinu otevřeně napadlo v únoru 2022, opakovaně zaměřovalo na energetickou infrastrukturu země, kvůli čemuž byly miliony lidí po část nejstudenějšího období roku bez elektřiny, topení a vody. Na Kyjev Rusko tento měsíc zaútočilo po dvaapadesátidenní přestávce, nyní naopak další dva útoky přišly hned po sobě.

Cílem nočních útoků byla i Čerkaská oblast. Tamní guvernér Ihor Taburec uvedl, že trosky sestřeleného letounu poničily v regionu pět domů. Celkem protivzdušná obrana sestřelila v noci na neděli patnáct z dvaceti dronů, které Rusko vypustilo, uvedl generální štáb ukrajinských ozbrojených sil v příspěvku na Facebooku.

O zničení dronu letícího na Moskvu informoval podle agentury Interfax i starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Podle něj nezpůsobily nikomu zranění nebo škody na majetku ani úlomky. Bezpilotní letoun byl podle něj sestřelen v Bogorodském okrese východně od Moskvy. Ruské ministerstvo obrany útok připsalo ukrajinským silám. Ty se k úderům na ruské území dlouhodobě nehlásí. 

Reuters také napsal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvalil sankce na dalších 37 ruských organizací a 108 lidí, mezi nimiž jsou i Ukrajinci spolupracující s Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled