Irák strana 2 z 5

Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při sobotním pietním aktu na Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i diváci z řad veřejnosti. Černochová při té příležitosti vyznamenala záslužným křížem tři vojáky za záchranu života. Ocenění za válečnou žurnalistiku převzal i někdejší politik Jaromír Štětina.

Spojené státy v posledních týdnech podruhé uskutečnily útok na zařízení ve východní Sýrii, které podle Pentagonu využívají íránské revoluční gardy a na ně napojené skupiny. Oznámil to americký ministr obrany Lloyd Austin. Úder je odvetou za to, že v posledních několika týdnech přibývá útoků na základny v regionu, kde jsou umístěné americké jednotky. Podle agentury AFP bylo při útoku zabito devět osob, které byly napojeny na skupiny podporované Íránem.

Ofenziva v Pásmu Gazy může podle Izraele trvat i čtvrt roku. Jejím cílem je likvidace Hamásu, další plány ohledně enklávy ale zůstávají v mlze. Podle nového dokumentu židovský stát zvažuje vysídlit Palestince na egyptský Sinaj, což Káhira odmítá. Před opětovnou okupací oblasti Izraelem zase varuje spojence Bílý dům. V úvahu přichází i mezinárodní či arabská správa oblasti či návrat umírněné palestinské samosprávy. Podle expertů by byla nejvhodnější civilní vláda místních Palestinců s podporou Fatahu i okolních arabských států a Západu. Jeruzalém se ale obává, že nový režim by nedokázal zabránit dalším protižidovským útokům.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při své úterní návštěvě Izraele navrhl, aby současná koalice proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu. Učinil tak v reakci na útok teroristického hnutí, který si vyžádal na 1400 mrtvých. Macron v Izraeli zopakoval, že je pro humanitární příměří a také pro vytvoření palestinského státu. Odpoledne jednal i se šéfem palestinské samosprávy.

Islamistické hnutí Hamás s jistotou vědělo, že nemocnici al-Ahlí v Pásmu Gazy během úterý poškodila vadná palestinská raketa, prohlásil ve středu ráno mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Hamás se ale podle něj rozhodl zahájit „globální mediální kampaň“, aby tuto skutečnost zakryl. Výbuch nemocnice v Gaze, při kterém podle teroristů zemřelo kolem pěti set Palestinců, již odsoudil americký prezident Joe Biden nebo německý kancléř Olaf Scholz. Izrael údaje Hamásu o počtu mrtvých zpochybnil.

Teroristé z Hamásu vyzvali na pátek ke generální mobilizaci muslimů po celém světě. Desítky tisíc lidí se zúčastnily demonstrací na Blízkém východě. Protestující se sešli například v Bangladéši, Íránu nebo Afghánistánu. Tam někteří lidé na znamení neúcty šlapali na americké a izraelské vlajky. Shromáždění na podporu Palestinců byla naplánovaná i v Římě, Helsinkách, Mnichově či Istanbulu. Francouzská policie musela ve čtvrtek nasadit slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům v Paříži, kteří ignorovali zákaz akcí na podporu Palestinců.

Zatímco Izrael během pondělí oznámil totální blokádu Pásma Gazy, v oblasti Blízkého východu se množí reakce na konflikt mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás. Ten se rozhořel poté, co islamisté v sobotu podnikli útok na jih Izraele. K napadení se připojilo i extremistické hnutí Hizballáh, které z libanonského území ostřelovalo sever židovského státu. V médiích se rovněž objevily zprávy, že Hamás za katarského zprostředkování jedná o výměně zajatých rukojmí za vězně v Izraeli. Vyjednávání už potvrdilo katarské ministerstvo zahraničí.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Nejméně sto lidí zemřelo a přes 150 jich utrpělo zranění při požáru, který vypukl během svatebních oslav v irácké provincii Ninive. S odvoláním na irácká média o tom informovaly světové agentury. Není jasné, jestli mezi oběťmi jsou i nevěsta se ženichem, uvedla stanice BBC. První zprávy naznačují, že požár mohly zavinit ohňostroje použité během ceremonie, napsala stanice al-Džazíra na svém webu s odkazem na iráckou civilní obranu.

Nápor migrantů na polsko-běloruskou hranici slábne. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli analytik a blogger Andrej Poleščuk s komentátorem serveru Echo24 Ondřejem Šmigolem. Podle Poleščuka jsou Poláci v obtížně patové situaci, kdy mají umožnit běžencům zažádat o azyl, současně ale potřebují chránit hranice Schengenu. Klíčové je, aby si pohraničníci zachovali lidský přístup, míní analytik. Šmigol zdůraznil, že migranti překračují bariéru nelegálně. Varšava podle něj svého tvrdého postupu z minulých let nelituje.

Švédská policie v neděli zadržela více než deset lidí po násilnostech v Malmö na jihu země, které následovaly po shromáždění, na němž byl opět spálen výtisk koránu. Informovala o tom agentura AFP.

Německý soud poslal v úterý na čtrnáct let do vězení dnes někdejší členku teroristického hnutí Islámský stát (IS) Jennifer Wenischovou. Ta v minulosti v Iráku společně s tehdejším manželem držela jezídské dívky jako otrokyně. Wenischová zároveň přihlížela, jak její muž nechal zemřít žízní zotročenou pětiletou dívku. Verdikt vrchního zemského soudu v Mnichově je výsledkem nového procesu, který nařídil Spolkový soudní dvůr (BGH). V původním procesu dostala Wenischová deset let vězení, což státní zastupitelství kritizovalo jako příliš nízký trest.

Klíčovou silou ukrajinské armády během protiofenzivy se ukázaly být čtyři námořní brigády, které vznikaly po obsazení Krymu Rusy. Skoro všech osm tisíc mariňáků slaví úspěchy na jižní frontě, kde se jim při bleskové útočné jízdě podařilo osvobodit řadu obcí. Elitní vojáci se inspirovali taktikou, kterou použili Američané před dvaceti lety v Iráku. Zásadní je pro ni rychlost a střelba za jízdy, jež má překvapit a demoralizovat nepřítele. Problém však nastává ve chvíli, kdy mariňáci ztratí vozidla, narazí na větší minová pole nebo si zkrátka potřebují odpočinout. Nemá je totiž kdo nahradit, píše magazín Forbes.

Irácké bezpečnostní složky v noci na sobotu rozehnaly v Bagdádu demonstraci stovek příznivců duchovního a politického vůdce Muktady Sadra. Jeho stoupenci se ve čtvrtek také účastnili útoku na švédské velvyslanectví v hlavním městě. Informovala o tom agentura AFP. Irácká vláda zároveň vydala prohlášení ve snaze ujistit zahraniční diplomaty o jejich bezpečnosti v době protestů vyvolaných poničením koránu.

Irák je pro některé lidi stejný, jako by byli v jakékoliv jiné turisticky běžné zemi. Navštěvují památky, ochutnávají dobré jídlo a prohlížejí náboženské objekty. Říkají, že tam jsou místa bezpečná a riziková, jako v každé zemi. Většina západních vlád se tváří opatrněji.

Spojené státy uvedly, že při dronovém útoku zabily v Sýrii vysoce postaveného představitele teroristické organizace Islámský stát (IS). Informovalo o tom velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ (CENTCOM). Zabitým je podle něj Usáma Muhádžir. Útok se odehrál už v pátek, podle zdroje agentury AP zahynul velitel IS v západosyrské provincii Aleppo, působil ale především na východě Sýrie.

Desítky Iráčanů vtrhly ve čtvrtek krátce na švédské velvyslanectví v Bagdádu na protest proti spálení koránu před mešitou ve Stockholmu. Irácký bezpečnostní představitel podle agentury AP uvedl, že ambasáda byla po průniku demonstrantů do budovy evakuována. Středeční spálení koránu kritizovala řada muslimských zemí a znepokojení vyjádřily i Spojené státy. Washington ale zároveň uvedl, že povolení demonstrace ze strany švédských úřadů podporuje svobodu slova a neznamená souhlas s tímto činem.

V Iráku v oblasti řeky Šatt al-Arab vysazují mangrovníky v bahenních záplavových oblastech v rámci projektu řízeného vládními organizacemi a OSN. V budoucnu by měl na místě vyrůst mangrovníkový les, který má chránit pobřeží a ohrožené živočichy. Mangrovníkové stromy dokáží efektivně zachytit oxid uhličitý. Jeho produkce se v zemi za poslední desetiletí více než zdvojnásobila.

Manželka prezidenta Eva Pavlová se ve středu v Lánech setkala s novodobými veteránkami. V řadách armády se zapojily do mnoha zahraničních operací například v Iráku, Afghánistánu, Kosovu a jinde. Do Lán jich přijelo několik desítek. Všechny dosud žijící veteránky z druhé světové války dostanou během středy po celém Česku kytice. Je to malá pozornost za hrdinství a oběti, které této zemi přinesly, řekla v Lánech Pavlová, která sloužila v ozbrojených silách a je podplukovnicí v záloze.

České firmy se hodlají podílet na obnově Iráku. Dvacet let po svržení režimu Saddáma Husajna se pro ně naskýtají možnosti v obranném průmyslu i při rekonstrukci země. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vidí příležitost rovněž při výstavbě a modernizaci rozvodových sítí a elektráren, protože Irák by se rád stal energeticky soběstačným.

Vláda na svém středečním jednání zrušila devět usnesení z dob socialistického Československa, která dosud umožňovala ruské diplomacii bezplatně užívat pozemky v Česku. Ministerstvo zahraničí zrušení usnesení navrhlo proto, že Rusko podle něj nepoužívá pozemky k diplomatickým účelům. Rusko za pozemky bude muset dál platit nájemné. Kabinet také pověřil Digitální informační agenturu vytvořením aplikace eDoklady. Ta bude od příštího roku elektronickou alternativou občanského průkazu.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Turecká tajná služba zabila lídra teroristické organizace Islámský stát, prohlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj byl abú Husajn Husajní Kurajší zabit v sobotu na severu Sýrie poblíž tureckých hranic. Informovala o tom agentura Reuters.

Vyvinout letadlo je složité – a co teprve letadlo proudové. A tak má každé letadlo řadu výročí značících jeho cestu od pozemního představení prototypu přes první vzlet, schválení, po zahájení sériové výroby. A právě šedesáté výročí od zahájení výroby slaví letos v dubnu Delfín – první československé proudové letadlo, též první proudové letadlo vyráběné ve velkém ve východním bloku mimo Sovětský svaz. Je to legenda světového nebe, která stále létá. Vojenská letectva sice delfíny vesměs vyřadila, ale dodnes žijí v soukromých rukou a dělají čest svým obratným mořským jmenovcům při vystoupeních akrobatických skupin.