Ukrajina konečně dostane od USA patrioty, píše CNN. K oznámení může dojít v řádu dní

Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení. Ukrajina dlouhodobě žádá své západní partnery o protivzdušnou obranu, včetně amerických systémů protiraketové obrany Patriot, aby ji ochránila před silným ruským raketovým ostřelováním. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena doposud souhlas nedala, podle CNN však v současnosti dokončuje plány na vyslání tohoto systému na Ukrajinu a podle dvou amerických představitelů a vysokého úředníka administrativy by mohly být oznámeny již tento týden.

Při posledním bombardování 5. prosince prošlo podle Kyjeva ukrajinskou protivzdušnou obranou pouze deset ze sedmdesáti ruských raket. Deklarovaná 87procentní míra zachycení svědčí o rostoucí účinnosti ukrajinských systémů, které jsou převážně ze sovětské éry, ale v poslední době byly doplněny moderním západním vybavením a vylepšenou technikou, píše server Finacial Times.

Spojené státy poskytly Ukrajině vojenskou podporu v hodnotě miliard dolarů, včetně zbraní protivzdušné obrany, od raketového systému země-vzduch Stinger, který je dostatečně lehký na to, aby jej bylo možné přenášet, až po větší protiletadlové systémy NASAMS, které mohou zajistit protivzdušnou obranu proti cílům krátkého a středního dosahu.

V úterý však mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ignat novinářům řekl, že Ukrajina stále „není schopna sestřelovat balistické rakety prostředky protivzdušné obrany, které máme ve výzbroji“. „Proto je nejúčinnější metodou ničení těchto raket na místě jejich startu, kde se nacházejí,“ dodal.

Rusko má podle odhadu ukrajinské vojenské rozvědky dost raket ještě na tři až pět vln náletů na Ukrajinu, uvedl podle deníku The New York Times zástupce šéfa rozvědky Vadym Skibickyj. Odhad vychází z předpokladu, že při jedné vlně ruské síly vypálí osmdesát až devadesát raket.

Kyjev si proto nejvíce přeje, aby mu Washington dodal právě systém Patriot delšího doletu, který dokáže zachytit i ruské balistické střely. Bidenova administrativa se tohoto kroku doposud zdráhala, to by se však podle amerických představitelů mohlo tento týden změnit.

Moskva nicméně podle agentury Reuters ve středu varovala, že americké protiraketové systémy Patriot by byly legitimním cílem ruských úderů proti Ukrajině, pokud by Spojené státy povolily jejich dodávku na podporu Kyjeva. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že patrioty budou „určitě“ cílem Ruska, ale nepotvrzené zprávy médií nebude komentovat.

Nejúčinnější obranný systém na Ukrajině

Pokud by USA skutečně poslaly pokročilý systém protivzdušné obrany dlouhého doletu, který je vysoce účinný při zachycování balistických a řízených střel, jednalo by se o nejúčinnější obranný zbraňový systém dlouhého dosahu zaslaný do země a podle představitelů pomůže zabezpečit i vzdušný prostor pro země NATO ve východní Evropě.

Není jasné, kolik odpalovacích zařízení bude vysláno, ale typická baterie patriotů zahrnuje radarovou soupravu, která zjišťuje a sleduje cíle, počítače, zařízení na výrobu energie, stanici pro řízení zásahu a až osm odpalovacích zařízení, z nichž každé pojme čtyři rakety připravené k odpálení.

Jakmile budou plány dokončeny, očekává se, že patrioty budou v nadcházejících dnech rychle odeslány a Ukrajinci budou vyškoleni k jejich používání na základně americké armády v německém Grafenwoehru, uvedli úředníci.

Ostatní země už je mají

Na rozdíl od menších systémů protivzdušné obrany potřebují raketové baterie Patriot mnohem větší posádky, jejich řádná obsluha vyžaduje desítky pracovníků. Výcvik pro baterie raket Patriot obvykle trvá několik měsíců a Spojené státy jej nyní budou provádět pod tlakem téměř každodenních leteckých útoků ze strany Ruska, píše CNN.

Systém je všeobecně považován za jednu z nejschopnějších zbraní dlouhého dosahu, která brání vzdušný prostor proti přilétajícím balistickým a řízeným střelám i některým letadlům. Díky svému dlouhému doletu a schopnostem ve velkých výškách může potenciálně sestřelovat ruské rakety a letadla daleko od jejich zamýšlených cílů uvnitř Ukrajiny.

USA již dříve poslaly baterie Patriot spojencům v NATO, jako je Polsko, aby posílily jejich obranu, a na Ukrajinu poslaly další zbraňové systémy, aby pomohly proti ruské invazi. V posledních letech USA poslaly rakety Patriot do Saúdské Arábie a Iráku, aby čelily hrozbám ze strany Íránu a jeho spojenců, a do oblasti Tichomoří, aby odstrašily Severní Koreu.

Na Kyjev ve středu zaútočily íránské drony

Ve středu ráno byly mezitím hlášeny výbuchy z historického centra Kyjeva, kde se nachází i vládní budovy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později uvedl, že podle prozatímních informací Rusko vyslalo na metropoli třináct dronů Šáhed íránské výroby, ale ukrajinská protivzdušná obrana je všechny sestřelila.

Ukrajinská média hlásí, že kvůli ruskému útoku jsou poškozeny dvě administrativní budovy v centru hlavního města a soukromý dům v Kyjevské oblasti. Ruské bezpilotní letouny ale během středečního útoku nepoškodily žádná energetická zařízení, uvedla společnost Ukrenerho. Současně však poznamenala, že situace v ukrajinském energetickém systému zůstává složitá kvůli velkému množství předchozích škod. Nejobtížnější je podle ní situace na východě země kvůli každodennímu ostřelování.

Britská velvyslankyně v OSN Barbara Woodwardová v pátek 9. prosince uvedla, že Rusko se také snaží získat od Íránu další zbraně, včetně stovek balistických raket, a na oplátku nabízí Teheránu bezprecedentní vojenskou a technickou podporu. Od srpna Írán převedl stovky bezpilotních letounů do Ruska, které je použilo k „zabíjení civilistů a nezákonnému zaměřování civilní infrastruktury“ na Ukrajině, uvedla Woodwardová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...