Teherán strana 4 z 5

Při protestech, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti Mahsy Amíníové v policejní vazbě, zemřelo nejméně šestasedmdesát lidí, oznámila v pondělí nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v norském Oslu. Teheránský režim z organizace demonstrací obviňuje kurdské síly. Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek vysvětluje, že se země s nepokoji potýká opakovaně.

Íránské ministerstvo vnitra oznámilo, že v zemi omezí přístup k internetu. Učiní tak v souvislosti s protesty, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Počet mrtvých stoupl na 35, uvedla podle agentury AFP íránská státní média. Prezident Ebráhím Raísí uvedl, že Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, „rozhodně vypořádat“.

Íránský prezident Ebráhím Raísí slíbil důkladné prošetření úmrtí mladé ženy ve vazbě mravnostní policie, které v zemi podnítilo největší protesty za několik let. Od minulého týdne při nich podle oficiálních informací zemřelo přes dvacet lidí, ale podle nevládních zdrojů je obětí už více než padesát. Demonstrace jsou podle prezidenta přípustné, nikoliv však vandalismus, uvedla v pátek agentura AP.

Už 31 mrtvých si v Íránu od soboty vyžádaly protesty, které vyvolalo úmrtí ženy v policejní vazbě. S odvoláním na íránskou organizaci lidských práv IHR o tom ve čtvrtek informovala agentura AFP. Mezi oběťmi je šestnáctiletý chlapec, který byl zasažen střelbou policistů na demonstranty. Mezi mrtvými jsou také členové bezpečnostních sil. Jako poslední byl ve středu v Mašhadu ubodán k smrti člen provládní organizace basídžů.

V Íránu se zvedla bouře nevole a protestů po smrti dvaadvacetileté Mahsá Amíníové, která byla zadržena mravnostní policií, posléze zkolabovala a zemřela. Při demonstracích za ženská práva, ale také proti konzervativnímu režimu zahynulo nejméně sedm lidí. Největší se konaly na severu, v oblasti obývané íránskými Kurdy, odkud Amíníová pochází. Šéf íránské policie kategoricky popřel obvinění, že Amíníová byla zbita, zatímco hněv veřejnosti nad smrtí mladé ženy pokračuje.

V Íránu pokračovaly protesty kvůli úmrtí mladé ženy, která zemřela po zadržení mravnostní policií. Ta v zemi prosazuje dodržování přísných pravidel pro nošení hidžábu, muslimského šátku, kterým si mají ženy zahalovat vlasy. Jak napsala agentura Reuters, smrt dvaadvacetileté Mahsá Amíníové vyvolala mezi Íránci obrovskou vlnu pobouření.

Nejméně dvanáct lidí zemřelo a stovky utrpěly zranění v Bagdádu při střetech, které propukly po oznámení vlivného iráckého duchovního Muktady Sadra, že definitivně odchází z politiky. V metropoli podle agentury Reuters zní nepřetržitá kulometná palba. Sadrovi stoupenci vtrhli do sídla vlády. Sadr dle médií oznámil hladovku, dokud násilí neustane.

Írán ustoupil od klíčových požadavků v rozhovorech o svém jaderném programu, informovala s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele agentura Reuters. Íránci podle tohoto zdroje netrvají na tom, aby zahraniční inspekce ukončila část kontrol jejich jaderných aktivit.

Írán poslal Evropské unii odpověď na návrh k oživení mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Zbývá podle něj dořešit poslední tři sporné otázky. Brusel zatím obsah odpovědi nezveřejnil. Už dříve varoval, že dochází čas pro další jednání a že nabídka je „finální.“ Teherán oznámil, že v případě krachu rozhovorů má ještě záložní plán. Od začátku února ještě posílil spolupráci s Moskvou.

Izraelská armáda zadržela při raziích v noci na sobotu na okupovaném Západním břehu Jordánu devatenáct bojovníků teroristické skupiny Islámský džihád. Informovala o tom agentura Reuters. Boje, které ukončily více než rok relativního klidu podél hranice, trvají druhý den. Izraelská armáda v noci na sobotu pokračovala v náletech v Pásmu Gazy a palestinští ozbrojenci odpalovali rakety na izraelská města. Konfliktu předcházelo několikadenní napětí po zatčení vysoce postaveného palestinského radikála na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.

Ruský prezident Vladimir Putin odjel na první zahraniční cestu mimo postsovětské země od začátku invaze na Ukrajinu. Šéf Kremlu přiletěl do Íránu. Jednal tam nejen s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, ale i se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řešili obnovení vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo válku v Sýrii.

Írán je technicky schopen vyrobit jadernou bombu, musí se ale teprve rozhodnout, zda ji sestrojí. Stanici Al-Džazíra to řekl vysoce postavený poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Informovala o tom agentura Reuters.

Vítěz loňských voleb v Iráku Muktada Sadr prosadil hromadnou rezignaci poslanců své strany. Ani osm měsíců po volbách nemá Irák novou vládu a prezidenta. Podle ústavy nyní můžou na uprázdněná místa nastoupit konkurenční kandidáti. Odchodem nejsilnějšího šíitského politického bloku mimo parlament se ale prohlubuje ústavní krize. Sadr je už po desítky let jednou z nejvlivnějších osobností iráckého veřejného života. Odstup si udržel od Američanů i od Íránu.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) varovala, že nejnovější kroky Íránu mohou být fatální ranou pro šance na obnovení dohody o kontrole tamního jaderného programu. Teherán ve čtvrtek oznámil, že odstraní kamery, které dosud monitorovaly některá jaderná zařízení. Šéf MAAE Rafael Grossi tento krok označil za vážný problém.

Nebe od Teheránu po Rijád na začátku týdne znovu zahalily husté prachové mraky. Jde o další písečnou bouři v regionu, přičemž v Iráku je od poloviny dubna už desátá. Jak uvádí agentura AP, písečné bouře následují těsně za sebou, což vysiluje obyvatele a znepokojuje vědce.

V blízkosti amerického konzulátu v Irbílu na severu Iráku dopadlo několik raket. Podle údajů iráckého ministerstva vnitra byl jeden člověk lehce zraněn. Další zdroje uvedly, že rakety zřejmě neponičily budovu konzulátu. K odpovědnosti se přihlásily íránské revoluční gardy a akci charakterizovaly jako útok na izraelské strategické centrum v Irbílu.

Írán vyslal na oběžnou dráhu kolem Země satelit s názvem Núr-2. Informovala o tom tamní tisková agentura IRNA. Nosnou raketu s družicí do vesmíru poslaly jednotky elitních revolučních gard, které působí nezávisle na armádě a mají vlastní raketový program. Svou první družici gardy vyslaly v roce 2020.

Návrh návratu k dohodě o íránském jaderném programu předpokládá, že Írán nejprve zastaví obohacování uranu nad pět procent a budou mu uvolněny miliardy dolarů z prodeje ropy zadržené v korejských bankách. O obsahu návrhu ve čtvrtek informovala agentura Reuters s odvoláním na několik diplomatů obeznámených s posledním vývojem vyjednávání.

Washington uvolnil některé sankce namířené proti íránskému civilnímu jadernému sektoru. Americká administrativa se tím podle zahraničních agentur snaží posunout vyjednávání o návratu Teheránu k jaderné dohodě z roku 2015, jež zrušila některé mezinárodní sankce výměnou za omezení tamního nukleárního programu. Írán však vzkázal, že krok USA je sice dobrý, ale nedostatečný.

Na konci listopadu začala ve Vídni nová jednání o možném oživení dohody o íránském jaderném programu. Vyjednávání s Teheránem se účastní Rusko, Čína, Francie, Velká Británie a Německo. Írán však posílil svůj jaderný program a řada vyjednavačů veřejně vyjadřuje skepsi ohledně budoucnosti těchto rozhovorů.

Írán podle nově zveřejněných satelitních snímků připravuje další start kosmické rakety schopné vynést družici na oběžnou dráhu. Zpráva přišla v době, kdy ve Vídni pokračuje jednání o oživení jaderné dohody s Teheránem. Rozhovory brzdí obavy, že íránský režim svým vesmírným programem maskuje ambice na získání atomové zbraně.

Ruský prezident Vladimir Putin a izraelský premiér Naftali Bennett se spolu poprvé osobně setkali v ruském Soči. Probírali bilaterální vztahy, íránský jaderný program nebo bezpečnostní situaci na Blízkém východě. Izrael označil schůzku, která trvala pět hodin, za vřelou a pozitivní, Kreml zmínil dlouhé, konstruktivní a důvěrné rozhovory.

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan svému izraelskému protějšku řekl, že diplomacie představuje nejlepší cestu, jak omezit íránský jaderný program. Zopakoval však Bidenovo varování Teheránu, že Spojené státy mohou přistoupit k jiným prostředkům, pokud jednání selžou, informuje agentura Reuters.