Teherán strana 2 z 5

Írán vypustil na oběžnou dráhu tři satelity pomocí nosné rakety Símorgh, kterou vyvinulo ministerstvo obrany. S odvoláním na Klub mladých novinářů, zpravodajský portál napojený na státní televizi IRIB, o tom informovala agentura Reuters.

Americká armáda hlásí dva vzdušné údery na pozice Íránem podporovaných šíitských ozbrojenců v Iráku. Jedná se o první americký zásah proti irácké odnoži teroristické organizace Hizballáh po nedávné vlně útoků na americké jednotky v regionu. Spojené státy se dosud zdráhaly udeřit v Iráku kvůli tamní choulostivé politické situaci a kvůli obavám z rozpoutání širšího konfliktu s Íránem. V minulých týdnech ale americké letectvo zasahovalo proti militantním skupinám v sousední Sýrii.

Téměř po roce spolu usedli u jednoho stolu lídři dvou největších světových ekonomik. Americký prezident Joe Biden uvedl, že doufá, že schůzka s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem přinese obnovení „normální“ komunikace mezi oběma stranami. Na úvod setkání Biden řekl, že soupeření USA a Číny nesmí přerůst v konflikt, dosavadní jednání označil za upřímná. Si poznamenal, že se světová ekonomika vzpamatovává pomalu, zatěžuje ji podle něj protekcionismus.

Nejméně 32 lidí v pátek zahynulo a 16 dalších utrpělo zranění při požáru v odvykacím centru v provincii Gílán na severu Íránu. Čtyři zranění jsou v ohrožení života, píše agentura AFP. Požár se podle vyšetřovatelů mohl začít šířit od topení. Policie už zadržela vedoucího zařízení kvůli podání vysvětlení, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská média.

V Moskvě jednala delegace palestinského teroristického hnutí Hamás. Její členové hovořili s ruským náměstkem ministra i s íránskými diplomaty. Izrael zareagoval žádostí o vyhoštění členů delegace ze země. Rusko se na Blízkém východě dlouhodobě snaží vybudovat obraz mírotvůrce a alternativy Západu, svým jednáním ale dle některých analytiků riskuje, že poškodí vztahy s Izraelem.

Islamistické hnutí Hamás s jistotou vědělo, že nemocnici al-Ahlí v Pásmu Gazy během úterý poškodila vadná palestinská raketa, prohlásil ve středu ráno mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Hamás se ale podle něj rozhodl zahájit „globální mediální kampaň“, aby tuto skutečnost zakryl. Výbuch nemocnice v Gaze, při kterém podle teroristů zemřelo kolem pěti set Palestinců, již odsoudil americký prezident Joe Biden nebo německý kancléř Olaf Scholz. Izrael údaje Hamásu o počtu mrtvých zpochybnil.

Teroristé z Hamásu vyzvali na pátek ke generální mobilizaci muslimů po celém světě. Desítky tisíc lidí se zúčastnily demonstrací na Blízkém východě. Protestující se sešli například v Bangladéši, Íránu nebo Afghánistánu. Tam někteří lidé na znamení neúcty šlapali na americké a izraelské vlajky. Shromáždění na podporu Palestinců byla naplánovaná i v Římě, Helsinkách, Mnichově či Istanbulu. Francouzská policie musela ve čtvrtek nasadit slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům v Paříži, kteří ignorovali zákaz akcí na podporu Palestinců.

Na severu Izraele roste napětí kvůli útokům libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Židovský stát se tak obává otevření druhé fronty. Hizballáh podléhá velení Íránských revolučních gard a vznikl v 80. letech za účelem boje proti izraelské okupaci. Hnutí o sto tisíci členech chrání zájmy muslimů – a touží po pádu židovského státu.

Izraelští vojáci a těžká technika u hranic s Pásmem Gazy signalizují, že pozemní ofenziva je na spadnutí. Podle expertů čeká izraelskou armádu extrémně náročná operace, protože vojáci se budou muset pohybovat v cizím zastavěném terénu, kde na ně budou čekat vyzbrojení teroristé zběhlí v pouličním boji. Izraelská armáda nicméně disponuje moderními tanky, letadly, drony a také elitními jednotkami speciálních sil. Očekávat se dá především další krveprolití, které povede ke ztrátám zejména mezi civilisty a které může navíc situaci vyhrotit i jinde. Panují hlavně obavy z rozpoutání války s libanonským Hizballáhem nebo Íránem.

V souvislosti s teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael se nyní stále častěji objevují otázky týkající se zapojení Íránu. Informoval o tom například list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se útoku účastnily íránské revoluční gardy. Teherán to stále popírá, ačkoliv Hamásu otevřeně vyjadřuje podporu a experti míní, že bez něj by útok v takovém rozsahu možný nebyl. Pokud by se informace potvrdila, zvýšilo by se riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Izraelští představitelé už dali najevo, že pokud bude Teherán shledán odpovědným za smrt Izraelců, zasáhne Izrael proti íránskému vedení.

Izraelský ministr obrany Joav Galant nařídil totální blokádu Pásma Gazy, skončí tak dodávky vody, jídla, paliv či elektřiny. Letecké údery v Pásmu Gazy jsou podle premiéra Benjamina Netanjahua „teprve začátkem“ operací izraelské armády. Izraelští vojáci v pondělí dostali pod kontrolu situaci v izraelských obcích u hranice s Gazou, kam o víkendu vtrhli palestinští teroristé. Povoláno bylo na 300 tisíc rezervistů. Podle izraelské televize jde o největší odvod v historii země. Hamás v „odplatě“ ostřeloval Jeruzalém.

Provoz na letišti v severoněmeckém Hamburku byl z bezpečnostních důvodů zastaven a prostor uzavřen. Na místě zasahovala policie, podle které hrozil útok proti letadlu mířícímu do Hamburku z íránského Teheránu.

Z letiště v katarském hlavním městě Dauhá vzlétlo letadlo s pěti Američany propuštěnými v rámci výměny vězňů mezi Spojenými státy a Íránem, píše agentura Reuters. Podle agentury AFP letoun míří do Washingtonu. Americký prezident Joe Biden poděkoval vládám Kataru, Ománu, Švýcarska a Jižní Koreje za pomoc se zajištěním jejich osvobození. Írán a Spojené státy avizovaly, že si vymění vězně poté, co na účty v Kataru dorazilo zhruba šest miliard dolarů původně zmrazených Teheránu v Jižní Koreji.

Je to přesně rok od smrti dvaadvacetileté Íránky Mahsy Amíníové. Právě její úmrtí po zatčení mravnostní policií kvůli údajně nedostatečnému zahalení rozpoutalo jedny z největších protestů proti tamnímu islamistickému režimu. Stovky demonstrantů včetně dětí a desítky policistů během nepokojů přišly o život. Mravnostní policie se pak z ulic sice stáhla, ale letos v červenci se znovu vrátila. Šéfredaktorka íránské redakce Rádia Svobodná Evropa Golnaz Esfandiariová říká, že bez zásadních změn dojde k dalším protestům.

Belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová čelí výzvám k rezignaci. Kritici jí vyčítají udělení víz ruským a íránským delegacím, aby se mohly zúčastnit sjezdu starostů v Bruselu. Incident se stal minulý týden. Na obě země se přitom vztahují mezinárodní sankce, včetně odvetných opatření za ruskou invazi na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters. Lahbibová dříve pracovala jako novinářka pro stanici RTBF, během tohoto působení pracovně navštívila v červenci 2021 okupovaný Krym na vízum vydané Ruskem.

Belgie a Írán si v Ománu vyměnily vězně. Teherán propustil belgického humanitárního pracovníka odsouzeného za údajnou špionáž výměnou za diplomata, který byl v Belgii shledán vinným z pokusu o bombový útok na setkání íránských exulantů ve Francii. Pozdě večer Belgičan přiletěl do vlasti, přímo na letišti na něj čekala jeho rodina. Výměnu jako první oznámilo ománské ministerstvo zahraničí.

Íránské revoluční gardy zadržely v Perském zálivu ropný tanker – už druhý za poslední týden. Zatím není jasné, jaký k tomu měl režim v Teheránu důvod. Podle některých západních pozorovatelů tím Írán mimo jiné dává najevo sílu. Mocenské postavení země v rámci regionu se v posledních měsících upevňuje, což s obavami sledují především Izraelci.

Izraelský raketový útok na syrský Halab (Aleppo) v noci na úterý vyřadil z provozu místní mezinárodní letiště, zabil jednoho vojáka a sedm lidí zranil. Mezi zraněnými jsou i dva civilisté. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na syrská státní média.

Ruské lodě přepravují statisíce íránských dělostřeleckých granátů a další munici přes Kaspické moře, a doplňují tak arzenál ruských vojáků bojujících na Ukrajině. Píše to americký list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na blízkovýchodní činitele. V době, kdy se Západ snaží sankcemi dostat Rusko do izolace a přimět ho ukončit krvavou válku, Teherán dál utužuje vazby s Moskvou, které prodává i smrtící drony Šáhed-136. Ty mají ničivý dopad zejména na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.

Saúdská Arábie a Írán, dlouholetí rivalové na Blízkém východě, se v březnu dohodly na obnově diplomatických styků. Fakt, že rozhovor zprostředkovala a moderovala Čína, dle politologa Josefa Krause z Masarykovy univerzity dokládá její mocenské ambice, jež se do oblasti Perského zálivu, ve kterém je hegemonem USA, začínají projektovat. Americká pozice už není tak neotřesitelná, jako bývala, míní. Jako nedobrou zprávu dohodu vnímá především Izrael, který Írán považuje za regionálního rivala a touží po spojenectví s Rijádem. Dohoda ale také vyvolala optimismus, že obnovení styků povede k větší stabilitě a bezpečí v regionu. Dle Krause to možné sice je, nicméně na reálné dopady si svět bude muset počkat.

Írán a Saúdská Arábie se dohodly na obnovení diplomatických vztahů, které přerušily v roce 2016. Země to potvrdily po jednání zástupců obou zemí v Pekingu. Zlepšení vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem by podle televize Al-Džazíra mohlo mít pozitivní vliv na bezpečnost v regionu, zejména v Jemenu, ale také v Sýrii nebo Libanonu, kde tyto země podporují soupeřící strany konfliktu.

V Íránu roste napětí kolem záhadných útoků na dívčích školách. Už nejméně v pěti desítkách institucí studentky zaznamenaly podivný zápach, po kterém se dostavily nevolnost a mdloby. V několika případech dokonce opakovaně. Po prvotní bagatelizaci problému ho začínají přiznávat i nejvyšší mocenská patra teokratického systému.

Američtí prokurátoři obvinili tři členy východoevropské zločinecké organizace s vazbami na íránskou vládu ze spiknutí s cílem zavraždit íránsko-americkou novinářku a aktivistku Masíh Alínežádovou. Jeden z obviněných mužů, Polad Omarov, byl na začátku ledna zadržen v Česku. Spojené státy požádají o jeho vydání na základě obvinění, kterým muž čelí. V prohlášení to uvedlo americké ministerstvo spravedlnosti.

Írán podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva využívá trest smrti jako nástroj k zastrašení tamních obyvatel. Úřad OSN tímto prohlášením v úterý reagoval na sérii justičních vražd protivládních demonstrantů. Teherán už usmrtil po vykonstruovaném procesu nejméně čtyři lidi a minimálně dalších pět čeká v cele smrti. Během posledních čtyř měsíců íránské úřady zatkly při protestech na dvacet tisíc osob.