Teherán strana 2 z 5

Íránské revoluční gardy zadržely v Perském zálivu ropný tanker – už druhý za poslední týden. Zatím není jasné, jaký k tomu měl režim v Teheránu důvod. Podle některých západních pozorovatelů tím Írán mimo jiné dává najevo sílu. Mocenské postavení země v rámci regionu se v posledních měsících upevňuje, což s obavami sledují především Izraelci.

Izraelský raketový útok na syrský Halab (Aleppo) v noci na úterý vyřadil z provozu místní mezinárodní letiště, zabil jednoho vojáka a sedm lidí zranil. Mezi zraněnými jsou i dva civilisté. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na syrská státní média.

Ruské lodě přepravují statisíce íránských dělostřeleckých granátů a další munici přes Kaspické moře, a doplňují tak arzenál ruských vojáků bojujících na Ukrajině. Píše to americký list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na blízkovýchodní činitele. V době, kdy se Západ snaží sankcemi dostat Rusko do izolace a přimět ho ukončit krvavou válku, Teherán dál utužuje vazby s Moskvou, které prodává i smrtící drony Šáhed-136. Ty mají ničivý dopad zejména na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.

Saúdská Arábie a Írán, dlouholetí rivalové na Blízkém východě, se v březnu dohodly na obnově diplomatických styků. Fakt, že rozhovor zprostředkovala a moderovala Čína, dle politologa Josefa Krause z Masarykovy univerzity dokládá její mocenské ambice, jež se do oblasti Perského zálivu, ve kterém je hegemonem USA, začínají projektovat. Americká pozice už není tak neotřesitelná, jako bývala, míní. Jako nedobrou zprávu dohodu vnímá především Izrael, který Írán považuje za regionálního rivala a touží po spojenectví s Rijádem. Dohoda ale také vyvolala optimismus, že obnovení styků povede k větší stabilitě a bezpečí v regionu. Dle Krause to možné sice je, nicméně na reálné dopady si svět bude muset počkat.

Írán a Saúdská Arábie se dohodly na obnovení diplomatických vztahů, které přerušily v roce 2016. Země to potvrdily po jednání zástupců obou zemí v Pekingu. Zlepšení vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem by podle televize Al-Džazíra mohlo mít pozitivní vliv na bezpečnost v regionu, zejména v Jemenu, ale také v Sýrii nebo Libanonu, kde tyto země podporují soupeřící strany konfliktu.

V Íránu roste napětí kolem záhadných útoků na dívčích školách. Už nejméně v pěti desítkách institucí studentky zaznamenaly podivný zápach, po kterém se dostavily nevolnost a mdloby. V několika případech dokonce opakovaně. Po prvotní bagatelizaci problému ho začínají přiznávat i nejvyšší mocenská patra teokratického systému.

Američtí prokurátoři obvinili tři členy východoevropské zločinecké organizace s vazbami na íránskou vládu ze spiknutí s cílem zavraždit íránsko-americkou novinářku a aktivistku Masíh Alínežádovou. Jeden z obviněných mužů, Polad Omarov, byl na začátku ledna zadržen v Česku. Spojené státy požádají o jeho vydání na základě obvinění, kterým muž čelí. V prohlášení to uvedlo americké ministerstvo spravedlnosti.

Írán podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva využívá trest smrti jako nástroj k zastrašení tamních obyvatel. Úřad OSN tímto prohlášením v úterý reagoval na sérii justičních vražd protivládních demonstrantů. Teherán už usmrtil po vykonstruovaném procesu nejméně čtyři lidi a minimálně dalších pět čeká v cele smrti. Během posledních čtyř měsíců íránské úřady zatkly při protestech na dvacet tisíc osob.

Íránský soud v pondělí odsoudil k trestu smrti další tři protivládní demonstranty za údajné zabití členů provládních milic Basídž. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránskou agenturu Mizán, která je napojena na tamní justici. V sobotu už v Íránu popravili jiné dva muže v souvislosti s protivládními protesty, které v zemi vypukly loni v září.

V souvislosti se zapojením do protivládních demonstrací hrozí v Íránu trest smrti oběšením stovce lidí – včetně pěti žen a nejméně dvou teenagerů. Informuje o tom nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Norsku. Dva třiadvacetiletí muži už byli popraveni v prosinci. Teherán využívá hrdelní trest k zastrašení protestujících, upozorňuje zpravodajský server Voice of America English News.

Evropská unie v pondělí uvalila sankce na další íránské občany a skupiny v reakci na potlačování protivládních protestů a vojenskou podporu Ruska. Sankční seznam rozšířila o dvacet osob a jednu organizaci, podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové balík míří i proti revolučním gardám. Írán v pondělí oznámil, že popravil druhého vězně zadrženého při demonstracích proti vládnoucímu režimu. Podle íránských médií odsouzený ubodal 17. listopadu ve městě Mašhad dva příslušníky bezpečnostních složek a čtyři další zranil.

Turecký podnikatel Sitki Ayan, který má blízko k tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi, pomáhal několik let Íránu vyhýbat se mezinárodním sankcím. Napsal to server Politico. Podle uzavřených kontraktů Ayanova společnost ASB pomohla Teheránu od roku 2020 prodat ropu za několik miliard dolarů. Prospěch z toho měly například elitní íránské jednotky Kuds. Ve čtvrtek večer Spojené státy uvalily na Ayana a jeho firmy sankce.

Kolem rozpuštění mravnostní policie v Íránu panují nejasnosti. Tamní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí o víkendu naznačil její zrušení, což zachytila světová média. Teherán ale o konci nehovoří a místní média píší, že prokurátorovy výroky byly dezinterpretovány. Zároveň pokračuje odpor proti režimu, některé obchody v pondělí stávkovaly.

Írán začal na jihozápadě země v provincii Chúzestán budovat novou jadernou elektrárnu s názvem Kárún, informovala v sobotu agentura AP s odvoláním na státní média. Stavba za dvě miliardy dolarů (asi 43 miliard korun) má trvat osm let.

Na fotbalovém hřišti se v úterý setkali diplomatičtí nepřátelé USA a Írán, Spojené státy zvítězily 1:0. Atmosféra před utkáním byla zjitřená. Íránský režim podle CNN vyhrožoval rodinám reprezentantů vězením a mučením, pokud se hráči „nezachovají správně“. Kapitán národního týmu Ehsán Hadžsáfí se ještě před šampionátem vyslovil za podporu protirežimních demonstrací a celý tým před prvním zápasem nezpíval státní hymnu. Na začátku zápasu s USA ale hráči hymnu zpívali, napsal na Twitteru novinář Jerusalem Post Tzvi Joffre.

Íránské úřady zadržely tento týden neteř duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Faríde Moradchaníová nahrála video, v němž kritizovala potlačování protestního hnutí v zemi a označila íránskou vládu za „vražedný režim, který zabíjí děti“, informovala v neděli agentura AFP.

Při protivládních protestech v Íránu bylo zatčeno na čtrnáct tisíc lidí, včetně dětí. Uvedl to ve čtvrtek vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk a lidskoprávní situaci v zemi označil za velmi vážnou, píše agentura Reuters. Podle středečního sdělení úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo od září na demonstracích v Íránu zabito více než tři sta lidí, včetně více než čtyřiceti dětí. Rada OSN pro lidská práva ve čtvrtek schválila misi, která má porušování lidských práv v zemi vyšetřit.

Už třetí měsíc pokračují protesty a nepokoje v Íránu. Bouře odporu, které zažehla smrt mladé ženy Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií, se rozšířily na demonstrace proti islámskému režimu. Teherán z podněcování protestů viní Spojené státy a Izrael. Počet mrtvých při potírání nepokojů údajně přesáhl tři stovky, zatčených je přes 16 tisíc. Čtyřem z nich už soud udělil trest smrti.

Demonstranti ve čtvrtek večer zapálili dům zesnulého zakladatele íránského islámského státu ajatolláha Rúholláha Chomejního. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na záběry zveřejněné na internetu. Íránská agentura Tasním zprávy o požáru popřela. Podle ní se pouze před domem Chomejního shromáždila malá skupinka lidí.

Členské země Evropské unie v pondělí schválily další sankce proti třem desítkám osob a subjektů v Íránu za jejich roli při smrti Mahsy Amíníové a následném potlačování občanských protestů. Sedmadvacítka se shodla i na výcviku patnácti tisíc ukrajinských vojáků, který má probíhat v Polsku a Německu.

Írán v sobotu poprvé potvrdil, že Moskvě dodal drony, upozornila agentura Reuters. Íránský ministr zahraničních věcí Hosejn Amírabdolláhján sdělil, že Teherán poskytl Moskvě „malé množství“ bezpilotních letounů několik měsíců před tím, než na Ukrajině v únoru Rusové zahájili plnohodnotnou invazi. Rusko v posledních týdnech používá drony íránské výroby zejména k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina tento týden uvedla, že se rovněž obává útoků balistických střel, které se Rusko snaží od Íránu získat.

Írán zažívá nebývalé protesty, které poprvé za čtyři dekády prostupují celou společností. V čele nepokojů stanuly ženy, které odhazují šátky a brojí proti omezování svobod. Hybnou silou se stala i mládež, takzvaná generace Z volající po konci teokracie. Kořeny nepokojů však sahají hlouběji – k tíživé ekonomické situaci i potlačovaným právům menšin. Přestože demonstrace nejsou tak masové jako v roce 1979 a konzervativní část společnosti si pád režimu nepřeje, podle některých expertů jde zřejmě o bod zlomu; Írán vykazuje podobné tendence jako Sovětský svaz v osmdesátých letech. Jiní pak varují před hrozbou „iráckého scénáře“.

Íránská jaderná agentura v neděli uvedla, že hackeři napadli informační systém její dceřiné firmy působící v jediné íránské jaderné elektrárně v Búšehru. Podle agentury za útokem stojí zahraniční stát.

Ve městě Záhedán na jihovýchodě Íránu vypukly po pátečních modlitbách opět protesty. Na záběrech, které odvysílala íránská státní televize, byly vidět vytlučené výlohy obchodů, chodníky poseté rozbitým sklem a poničené bankomaty. Íránské úřady informovaly o zadržení 57 demonstrantů. Některé protivládní organizace uvedly, že se v několika íránských městech uskutečnily stávky či uzávěry obchodů.