Teherán strana 5 z 5

Joe Biden se v Bílém domě poprvé setkal s Naftalim Bennettem. Hovořili mimo jiné o vztazích s Íránem a situaci kolem jeho jaderného programu. Americký prezident sdělil izraelskému premiérovi, že preferuje diplomatický přístup, ale je připraven přistoupit i k jiným možnostem. Ty blíže nespecifikoval.

Írán je podle izraelského premiéra Naftaliho Bennetta za útokem na tanker provozovaný společností, která má izraelského vlastníka. Teherán nicméně popřel, že by nesl za útok provedený zřejmě bezpilotním letounem vinu. Při útoku zahynuli dva členové posádky, do přístavu potom doprovodily tanker Mercer Street americké válečné lodě.

Kanada v nově vydané vládní zprávě tvrdí, že Írán nese plnou zodpovědnost za loňské sestřelení ukrajinského letounu u Teheránu. Neštěstí stálo život všech 176 lidí na palubě, z nichž jich 138 mělo vazby na Kanadu. Podle Ottawy však neexistují důkazy o tom, že by Írán čin předem plánoval. Teherán v pátek zprávu odmítl a označil ji za „vysoce zpolitizovanou“, píše agentura Reuters.

Nová izraelská vláda Naftaliho Bennetta se ostře vymezila vůči nově zvolenému prezidentovi Íránu. Tím je ultrakonzervativní Ebráhím Raísí, který ovládl páteční volby, jež provázela nejnižší účast od založení islámské republiky. Inaugurován bude na začátku srpna. Podle Izraele bude nový režim znepřáteleného státu „režimem brutálního popravčího“. K procesu voleb se negativně vyjadřují Spojené státy. Teherán to považuje za vměšování.

Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. Oficiální výsledky oznámilo tamní ministerstvo vnitra, podle nějž kandidát získal v prvním kole téměř 62 procent hlasů, k urnám však přišlo nejméně voličů od založení islámské republiky. Raísímu k zisku mandátu poblahopřáli na sociálních sítích jeho soupeři, gratulace přicházejí do Teheránu také ze zahraničí, mimo jiné od islamistů, Turecka či z Moskvy. Výsledek hlasování naopak ostře odsoudil Izrael.

V Íránu v pátek v sedm ráno místního času začaly prezidentské volby. Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vyzval voliče, aby k hlasování přišli ve velkém počtu, informovala agentura Reuters. Očekává se však, že kvůli nespokojenosti Íránců s politickým vedením a s ekonomickou situací země bude volební účast nižší než obvykle.

Írán čekají v pátek prezidentské volby. Experti v prvním kole předpovídají nízkou účast – i kvůli bojkotu hlasování mladými Íránci. Vzhledem k tomu, že klíčová Rada dohlížitelů do voleb pustila jen sedm kandidátů, pětici ultrakonzervativců a dva uchazeče nakloněné reformám islámské republiky. Tři z nich ve středu, 48 hodin před volbami, odstoupili, takže na listině zůstal jeden reformátor a tři konzervativci. Mladší generace tak zásadnější zlepšení v ekonomické ani sociální oblasti nečekají.

Mezi Washingtonem a Teheránem se zvyšuje napětí. Zatímco íránské revoluční gardy se v dubnu dvakrát střetly při drobných incidentech s americkým námořnictvem, diplomaté obou zemí mezitím bojují o budoucnost jaderné dohody. Tu dříve vypověděl někdejší americký prezident Donald Trump, jeho nástupce Joe Biden ale přislíbil, že se USA k smlouvě znovu připojí. Podmínkou však je, že ji začne dodržovat i Teherán.

Teherán se v úterý rozhodl, že bude obohacovat uran na šedesát procent, což představuje nejvyšší koncentraci, na niž kdy Írán uran obohacoval, a je zásadním porušením jaderné dohody z roku 2015. Stanovisko přišlo poté, co země v neděli oznámila problémy s elektrickou distribuční soustavou v Natanzském jaderném provozu a začala hovořit o izraelském útoku. Íránský prezident Hasan Rouhání ve středu uvedl, že krok Teheránu je „odpověď vašemu zlu“.

Elektrická distribuční soustava íránského jaderného provozu v Natanzu se během neděle potýkala s problémem. Šéf tamního jaderného programu Alí Akbar Sálehí ho odpoledne ve státní televizi označil za teroristický útok. Izraelská rozhlasová stanice Kan s odvoláním na zdroje z tajných služeb následně uvedla, že ho má na svědomí zpravodajská služba Mossad. Izrael se k věci zatím oficiálně nevyjádřil. Podle dřívějšího vyjádření íránských úřadů při incidentu nedošlo ke kontaminaci ani obětem.

Írán z nedělního incidentu v jaderném provozu v Natanzu viní Izrael a hodlá se pomstít, varuje tamní ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Tel Aviv incident oficiálně nekomentoval, podle některých médií však útočila izraelská zpravodajská služba. Potíže elektrické distribuční soustavy se dle Teheránu obešly bez zranění a kontaminace.

V Íránu bylo kvůli loňskému sestřelení ukrajinského civilního letadla obviněno deset lidí. Informovala o tom íránská agentura ISNA. Revoluční gardy sestřelily letadlo raketami země-vzduch a v jeho troskách zahynulo 176 lidí.

Za úmyslnou sabotáž od Íránu označila izraelská ministryně životního prostředí nedávný únik ropných látek na pobřeží židovského státu. K teorii environmentálního terorismu se ovšem část politiků i veřejnosti staví rezervovaně. Obě země spolu nicméně vedou nevyhlášenou válku, v níž se používají i netradiční metody.

Velká Británie, Německo a Francie chtějí tento týden předložit Radě guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) rezoluci odsuzující Írán za pozastavení bleskových inspekcí jeho jaderných provozů. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na diplomatické zdroje. Země se rezoluci chystají předestřít navzdory varování Ruska, že se tím zhorší pozice pro vyjednávání o návratu Teheránu k jaderné dohodě.

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí v pondělí řekl, že Írán může obohacovat uran na šedesát procent, pokud to bude zapotřebí. Zdůraznil přitom, že Teherán nebude omezovat své jaderné aktivity pod tlakem Spojených států. S odkazem na íránskou státní televizi o tom informovala agentura Reuters.

Írán od příštího týdne neumožní zevrubné kontroly svých jaderných provozů. Teherán to oznámil Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), která je zajišťuje. Umožnění kontrol patří k podmínkám dohody o íránském jaderném programu z roku 2015. Poté co od dohody odstoupily Spojené státy, přestal Teherán její ustanovení dodržovat.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken nevyloučil uvalení sankcí na Severní Koreu. V pondělním rozhovoru s televizní stanicí NBC News řekl, že je to jedna z možností, jak přinutit izolovanou zemi, aby se vzdala jaderných zbraní. Blinken také varoval, že Írán by mohl už do několika týdnů mít dostatek štěpného materiálu k výrobě jaderné zbraně, pokud bude nadále porušovat mezinárodní dohodu z roku 2015.

Americký prezident Joe Biden jmenoval zkušeného diplomata Roberta Malleye do funkce zvláštního vyslance pro Írán. Patřil k týmu Baracka Obamy, který spolu se zástupci dalších zemí vyjednal dohodu o íránském jaderném programu podepsanou roku 2015. Donald Trump pak od ní odstoupil a vztahy s Íránem vyhrotil mimo jiné vraždou Kásima Solejmáního a sankcemi. Úkolem Malleyho bude nalézt nový způsob soužití s islámskou diktaturou.

Akce íránských studentů, kteří na přelomu 70. a 80. let v Teheránu 444 dní zadržovali rukojmí z amerického velvyslanectví, aby tak podpořili islámskou revoluci, vedla k přerušení diplomatických vztahů mezi USA a novým islámským režimem ajatolláha Chomejního. Všech 52 rukojmí bylo nakonec 20. ledna 1981 propuštěno, dopady krize jsou však na vzájemných vztazích obou zemí patrné dodnes.

Írán zařadil odcházejícího amerického prezidenta Donalda Trumpa a několik členů jeho administrativy na svůj sankční seznam za „terorismus a spáchání nelidských činů“. Informovala o tom v úterý agentura Reuters s tím, že jde spíše o symbolický krok.

Írán vyčlenil 30 milionů dolarů na odškodnění rodin obětí loňské letecké tragédie. Prezident Hasan Rouhání to oznámil krátce po premiéře ukrajinského dokumentu o neštěstí, ke kterému došlo přesně před rokem. Civilní stroj se 176 lidmi na palubě sestřelily revoluční gardy nedlouho po startu z teheránského letiště. Írán to původně popíral, později přiznal, že šlo o chybu.

Irácký soud ve čtvrtek vydal zatykač na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Viní jej z loňského zabití klíčového íránského generála Kásema Solejmáního a vlivného člena vedení proíránské milice v Iráku Abú Mahdího Muhandise. S odvoláním na iráckou justici o tom informovala agentura AP.

Írán začal ve svém jaderném zařízení s obohacováním uranu až na 20 procent, informovala agentura AP s odvoláním na mluvčího íránské vlády. Informaci potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Úmysl obohacovat uran až na 20 procent oznámil Teherán už před několika dny. Jde o další krok, jímž země porušuje mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015. Teherán ji přestal dodržovat poté, co od ní v roce 2018 odstoupily USA.

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí se po nedávných spekulacích o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu poprvé objevil na veřejnosti. V chodu nejmocnější šíitské země má poslední slovo. Velí ozbrojeným složkám a poslouchají ho elitní revoluční gardy. Kontroluje také všechny pilíře moci. Chameneí je ve funkci od roku 1989, o situaci v zemi po jeho odchodu se spekuluje už roky.