Teherán strana 5 z 5

Americký prezident Joe Biden jmenoval zkušeného diplomata Roberta Malleye do funkce zvláštního vyslance pro Írán. Patřil k týmu Baracka Obamy, který spolu se zástupci dalších zemí vyjednal dohodu o íránském jaderném programu podepsanou roku 2015. Donald Trump pak od ní odstoupil a vztahy s Íránem vyhrotil mimo jiné vraždou Kásima Solejmáního a sankcemi. Úkolem Malleyho bude nalézt nový způsob soužití s islámskou diktaturou.

Akce íránských studentů, kteří na přelomu 70. a 80. let v Teheránu 444 dní zadržovali rukojmí z amerického velvyslanectví, aby tak podpořili islámskou revoluci, vedla k přerušení diplomatických vztahů mezi USA a novým islámským režimem ajatolláha Chomejního. Všech 52 rukojmí bylo nakonec 20. ledna 1981 propuštěno, dopady krize jsou však na vzájemných vztazích obou zemí patrné dodnes.

Írán zařadil odcházejícího amerického prezidenta Donalda Trumpa a několik členů jeho administrativy na svůj sankční seznam za „terorismus a spáchání nelidských činů“. Informovala o tom v úterý agentura Reuters s tím, že jde spíše o symbolický krok.

Írán vyčlenil 30 milionů dolarů na odškodnění rodin obětí loňské letecké tragédie. Prezident Hasan Rouhání to oznámil krátce po premiéře ukrajinského dokumentu o neštěstí, ke kterému došlo přesně před rokem. Civilní stroj se 176 lidmi na palubě sestřelily revoluční gardy nedlouho po startu z teheránského letiště. Írán to původně popíral, později přiznal, že šlo o chybu.

Irácký soud ve čtvrtek vydal zatykač na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Viní jej z loňského zabití klíčového íránského generála Kásema Solejmáního a vlivného člena vedení proíránské milice v Iráku Abú Mahdího Muhandise. S odvoláním na iráckou justici o tom informovala agentura AP.

Írán začal ve svém jaderném zařízení s obohacováním uranu až na 20 procent, informovala agentura AP s odvoláním na mluvčího íránské vlády. Informaci potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Úmysl obohacovat uran až na 20 procent oznámil Teherán už před několika dny. Jde o další krok, jímž země porušuje mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015. Teherán ji přestal dodržovat poté, co od ní v roce 2018 odstoupily USA.

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí se po nedávných spekulacích o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu poprvé objevil na veřejnosti. V chodu nejmocnější šíitské země má poslední slovo. Velí ozbrojeným složkám a poslouchají ho elitní revoluční gardy. Kontroluje také všechny pilíře moci. Chameneí je ve funkci od roku 1989, o situaci v zemi po jeho odchodu se spekuluje už roky.

V Íránu poslali na smrt opozičního novináře Rúholláha Zama, který žil několik let v exilu ve Francii a provozoval web kritický k íránské vládě. Zam byl letos v Íránu odsouzen k trestu smrti za podněcování k násilnostem při protivládních protestech na přelomu let 2017 a 2018. Jeho popravu kritizovala mimo jiné organizace Reportéři bez hranic (RSF), která vyjádřila rozhořčení nad „dalším zločinem íránské justice“.

V Íránu zatkli několik lidí údajně zapojených do vraždy jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha. Oznámil to poradce předsedy parlamentu Hosejn Amír Abdollahján, jehož citovala tamní agentura ISNA.

Na íránském ministerstvu obrany uspořádali obřad na památku jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha. Íránské vedení páteční atentát na Fachrízádeha připsalo Izraeli, podle kterého fyzik vedl vojenský jaderný program. Ministr obrany Amír Hátamí zdůraznil, že Írán bude ve Fachrízádehově práci pokračovat ještě usilovněji a rychleji. Íránské sdělovací prostředky zveřejnily detaily o provedení atentátu, podle některých zdrojů se na místě útoku našlo elektronické zařízení.

Íránský prezident Hasan Rouhání obvinil z vraždy prominentního íránského jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha Spojené státy a Izrael a stejně jako duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí pohrozil odvetou. Teherán vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby vraždu odsoudila a aby podnikla kroky proti pachatelům. Íránský vyslanec u OSN upozornil, že Teherán si vyhrazuje právo podniknout „veškerá nezbytná opatření“. Generální tajemník OSN António Guterres podle svého mluvčího vyzval ke zdrženlivosti a zdůraznil potřebu vyhnout se krokům, které by vedly k eskalaci napětí v regionu. Člen izraelské vlády Cachi Hanegbi prohlásil, že neví, kdo Fachrízádeha zabil.

Prominentní íránský nukleární fyzik Mohsen Fachrízádeh podlehl v nemocnici zraněním, která utrpěl při pátečním útoku nedaleko Teheránu, informovala tamní státní média. Západní zdroje Fachrízádeha označují za šéfa íránského programu jaderných zbraní. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf naznačil, že je za útokem Izrael. S odkazem na tři zpravodajské zdroje útok Izraeli připsal též americký deník The New York Times.

Symbolem rostoucích ambic Íránu se stala nová válečná loď, která má dle Teheránu vyrovnat americkou námořní převahu v Perském zálivu. Vodní plocha, kudy denně proudí víc než pětina světové ropy, se už v minulých letech stávala jedním z center soupeření Íránu s arabským světem a Spojenými státy.

Írán pokračuje v navyšování zásob uranu obohaceného na nízkou úroveň a překračuje tím limity stanovené dohodou z roku 2015. Tu nedodržuje ani v parametru úrovně obohacování. Ve své nové zprávě o stavu íránského jaderného programu to ve středu uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Teherán začal část dohody vypovídat, protože od ní v roce 2018 odstoupily USA a obnovily protiíránské sankce.

Americký soudce nařídil Íránu zaplatit rodině někdejšího agenta Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Roberta Levinsona 1,45 miliardy dolarů (33 miliard korun). Levinson byl podle amerických úřadů v Íránu unesen a jeho rodina je přesvědčená, že je nyní po smrti. Naposledy byl viděn na íránském ostrově Kíš v roce 2007. Teherán na rozhodnutí soudu nereagoval.

Spojené státy v pondělí oznámily nové sankce namířené na íránské ministerstvo obrany a jednotlivce údajně zapojené do tamního jaderného programu. Opatření míří rovněž na venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, který podle USA spolupracoval s Teheránem při obcházení zbrojního embarga OSN. Krok má podle Washingtonu podpořit víkendové americké prohlášení, že se obnovují veškeré sankce, které na Írán uvalila OSN.

Americká administrativa v noci ze soboty na neděli jednostranně ohlásila obnovení všech sankcí OSN vůči Íránu. Krok, který většina zemí světa považuje za nelegální, podle agentury AP může v OSN vyvolat ostré spory před nadcházejícím výročním zasedáním Valného shromáždění. Ruské ministerstvo zahraničí čerstvou zprávu z Washingtonu označilo za „divadlo“ s cílem podřídit si Radu bezpečnosti OSN a Írán vyzval svět, aby jednohlasně odmítl „nezodpovědné jednání“ USA.

Írán začal budovat halu blízko jaderného zařízení v Natanzu ve střední části země. Sloužit bude k výrobě moderních jaderných centrifug. Podle agentury Reuters to oznámil šéf íránského jaderného programu Alí Akbar Sálehí. O plánu Íránu instalovat do podzemního provozu v Natanzu technologicky pokročilé centrifugy informovala minulý týden Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), podle níž je plánovaný krok v rozporu s dohodou o íránském jaderném programu z roku 2015.

Ukrajinský boeing, který letos v lednu omylem sestřelila íránská armáda, byl v intervalu pětadvaceti vteřin zasažen dvěma raketami. Ukázala to analýza záznamů ze dvou černých skříněk z havarovaného stroje. Pasažéři letu z Teheránu do Kyjeva byli po prvním zásahu patrně ještě naživu. Incident si vyžádal životy všech 176 lidí na palubě, Írán přijal oficiálně odpovědnost až tři dny po nehodě.

Spojené arabské emiráty se stanou prvním státem Perského zálivu, který naváže diplomatické styky s Izraelem. Budou tak teprve třetí arabskou zemí, jež má aktivní diplomatické vztahy s židovským státem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na Twitteru napsal, že jde o „historický den pro Izrael“. Zároveň ale popřel, že by anexe Západního břehu byla smetená ze stolu.

Americké tajné služby se obávají vměšování Ruska, Číny a Íránu do nadcházejících voleb prezidenta USA plánovaných na listopad. Každá z těchto mocností přitom svou činností sleduje jiný cíl, uvedl podle agentury AP šéf americké kontrarozvědky William Evanina. Vměšování ze strany Ruska identifikoval už po minulých volbách tým zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera.

Uprostřed syrské občanské války, ve které zemřelo skoro 600 tisíc lidí, si prezident Bašár Asad připomíná dvacet let u moci. Syn diktátora Háfize Asada původně vzbudil naděje na hospodářské a politické uvolnění. Dnes ale stojí v čele režimu, který se neobejde bez pomoci Ruska a Íránu a čelí turecké invazi i pokračující válce.

21. června 1990 zasáhlo sever Íránu ničivé zemětřesení, jež si vyžádalo desetitisíce lidských životů. Mezi státy, které do Íránu vyslaly humanitární mise, bylo i tehdejší Československo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Výbuch otřásl oblastí u íránské metropole v pátek ráno a zřejmě se odehrál v nedaleké horské oblasti. Tam se podle mínění analytiků nachází podzemní tunelový systém a vyrábějí rakety. Napsala to agentura AP s odvoláním na sobotní snímky pořízené satelity Evropské kosmické agentury (ESA) Sentinel-2.