Íránskou státní televizi v sobotu večer zřejmě napadli hackeři, kteří přerušili vysílání zpravodajství, aby vyjádřili protest proti vůdci země. Na obrazovce se objevila maska, obraz duchovního vůdce Alího Chameneího a kolem něj plameny a další záběry. Předtím, při nových nepokojích vyvolaných smrtí Mahsy Amíníové, byli při střetech protestujících s bezpečnostními složkami zastřeleni nejméně tři lidé, informoval web televize BBC. Protesty pokračovaly podle agentury Reuters po celém Íránu i v neděli. Státní média oznámila, že v sobotu přišli o život dva příslušníci bezpečnostních sil. Úřady v neděli zavřely školy v íránském Kurdistánu a v jedné policisté pozatýkali žáky.
Íránskou státní televizi napadli hackeři, ve vysílání kritizovali ajatolláha
Sobotní televizní zpravodajství bylo kolem 18:00 místního času přerušeno záběry, na kterých byl mimo jiné nejvyšší představitel Íránu s terčem na hlavě, fotografie Amíníové a tří dalších žen zabitých při protestech.
Na jednom z popisků bylo „přidejte se k nám a povstaňte“, na jiném pak „krev našich mladých kape z vašich rukou“. Skupina, která narušila vysílání, se nazvala Alího spravedlnost. Televize však krátce po narušení vysílání vypnula.
Podobné projevy odporu proti ajatolláhovi Alímu Chameneímu, který má v zemi téměř úplnou moc, jsou historicky vzácné. Smrt Amíníové však vyvolala otevřený nesouhlas.
Sankce ze strany EU
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v neděli řekla, že Německo zajistí, aby Evropská unie zmrazila majetek lidí odpovědných za násilné potlačení protivládních protestů v Íránu a zakáže jim vstup do EU.
Německo, Francie, Dánsko, Španělsko, Itálie a Česko, které nyní předsedá Radě EU, podle dřívějších informací od zdroje z německého ministerstva zahraničí předložily 16 návrhů na nové sankce EU vůči Íránu za jeho zásahy proti protestům. Rozhodnout o nových sankcích by mohli ministři zahraničí EU na svém zasedání 17. října.
Zavřený bazar
V sobotu se také na sociálních sítích objevila videa se studentkami univerzity v Teheránu, které volaly na prezidenta Ebráhíma Raísího při jeho návštěvě univerzity, aby zmizel.
Tentýž den přišli kvůli protestům o život nejméně tři lidé. Jedním z nich byl muž zastřelený v autě poté, co troubil na podporu protestujících. Na jednom videu na internetu je vidět ženu postřelenou do krku, která leží v bezvědomí na zemi. Státní tisková agentura IRNA pak uvedla, že „kontrarevolucionáři“ zabili jednoho muže. Tímto výrazem se v Íránu označují odpůrci režimu, který se ustavil po vítězství islámské revoluce v roce 1979.
Na podporu protestujících byly v několika městech uzavřeny obchody, včetně teheránského bazaru, kde lidé zapálili policejní stanici a vyhnali bezpečnostní složky. Protesty na bazaru zřejmě vyvolají znepokojení mezi íránskými představiteli, protože ti počítají obchodníky mezi své příznivce.
Případ Kurdky Amíníové
Dvaadvacetiletá íránská Kurdka Amíníová byla zadržena v Teheránu mravnostní policií, protože si údajně řádně nezakrývala vlasy. Šestnáctého září, tedy tři dny po svém zatčení, zemřela v policejní vazbě. Její smrt vyvolala v celé zemi nebývalou vlnu protestů.
Lidskoprávní organizace Iran Human Rights sídlící v Norsku uvedla, že při nepokojích bylo zabito již nejméně 185 lidí, včetně nejméně 19 dětí. Zhruba polovinou se na tomto počtu podílejí provincie Sístán a Balúčestán. Íránské úřady pak uvádějí, že při násilnostech přišlo o život nejméně 20 příslušníků bezpečnostních složek.