Proti íránské vládě se demonstrovalo ve velkých městech i v zahraničí

V Íránu na univerzitách a ve velkých městech pokračovaly demonstrace proti vládě a policii. Tisíce lidí vyšly do ulic na podporu také v Německu a v dalších evropských zemích. Demonstrace v Íránu vypukly v polovině září a od té doby při nich zahynulo podle odhadů organizace Human Rights Watch přes osmdesát lidí, uvedla agentura AFP.

Shromáždění se podle informací na sociálních sítích uskutečnila v Teheránu, Šírázu, Isfahánu a v dalších velkých íránských městech. „Studenti v sobotu demonstrovali na univerzitách proti postupu policie vůči protestujícím,“ uvedla íránská tisková agentura Fars.

Na sociálních sítích se šířila videa s protesty v Teheránu a dalších městech. Pravost řady těchto videí, kde demonstrující skandují a zpívají slogany na podporu protestního hnutí, agentura AFP potvrdila. „Město se topí v krvi, ale naši profesoři mlčí,“ skandovali na jednom videu studenti.

Podle agentury Fars během protestů, které trvají v zemi třetím týdnem, bylo zadrženo dvanáct set lidí. V pátek íránské úřady zadržely také devět cizinců z Německa, Polska, Itálie, Francie, Nizozemska a Švédska. Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch tvrdí, že zahynulo nejméně 83 lidí. Oficiální agentura IRNA dnes potvrdila, že v pátek zahynulo při útoku na policejní stanici na jihu Íránu 19 lidí, a to včetně čtyř příslušníků revolučních gard. Velitel této elitní jednotky slíbil pomstu za úmrtí svých mužů.

Solidarita z Evropy

Solidaritu demonstrantům v Íránu projevila shromáždění v zahraničí. Zhruba pět tisíc lidí demonstrovalo v Berlíně a další tisíce lidí vyšly do ulic v dalších německých městech, informovala agentura DPA. Tisícovka lidí se shromáždila v Římě, dva a půl tisíce lidí demonstrovalo v Londýně a několik stovek v Paříži.

Protesty v Íránu vypukly v polovině září po úmrtí mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové. Ta zemřela poté, co ji zadržela mravnostní policie, protože neměla zakryté vlasy a dekolt podle přísných pravidel islámského kodexu oblékání. Úřady tvrdí, že žena dostala infarkt, podle rodiny Amíníové ale zemřela kvůli policejní brutalitě. K nezávislému vyšetření případu vyzval tento týden mimo jiné generální tajemník OSN António Guterres.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharské volby vyhrála strana exprezidenta Radeva, bude mít absolutní většinu

V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku s velkým náskokem vyhrálo uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva. Po sečtení všech odevzdaných lístků získalo podle ústřední volební komise přes 44 a půl procenta hlasů. Výsledek straně stačí k absolutní většině v Národním shromáždění. Jednoznačné vítězství Progresivního Bulharska by tak mohlo ukončit období politické nestability v zemi. Radev odmítá vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
10:51Aktualizovánopřed 5 mminutami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 37 mminutami

Po silném zemětřesení zasáhly Japonsko první vlny tsunami, hrozí další otřesy

Severovýchodní pobřeží Japonska v pondělí zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně, uvedly dopoledne SELČ místní úřady. Původně hlásily 7,4 stupně. Zemětřesení dle agentury AFP otřáslo i budovami v Tokiu vzdáleném stovky kilometrů. Japonská meteorologická služba (JMA) vydala varování před až třímetrovou tsunami. První vlny již zasáhly pobřeží země, zatím jsou ale výrazně menší – nejvyšší byla zaznamenána ve městě Kudži a dosahovala asi 80 centimetrů. Úřady očekávají, že přijdou další. Později varovaly před zvýšeným rizikem dalšího velkého zemětřesení v oblasti severního pobřeží země. Nejsou hlášeny žádné oběti.
10:30Aktualizovánopřed 58 mminutami

Ukrajina zasáhla ruskou rafinerii v Tuapse a dvě výsadkové lodě na Krymu

V ruském černomořském přístavu v Tuapse vypukl po rozsáhlém ukrajinském dronovém útoku požár, uvádějí ruské telegramové kanály. O dronovém útoku na přístav informují i místní úřady. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) zároveň oznámila, že v noci na neděli na Ruskem nelegálně anektovaném Krymu zasáhla dvě velké ruské výsadkové lodě a radar. Moskva v noci na pondělí a přes den pokračovala v náletech na ukrajinské civilisty, nejméně jednoho zabila. Poradce ukrajinského ministra obrany tvrdí, že zničila i jeho dům a jeho zranila.
12:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Slovensku začal proces v případu výbuchu plynu z roku 2019

Na Slovensku začalo hlavní líčení s pěti obžalovanými v případu exploze plynu a následného požáru v obytném domě v Prešově. Při tragédii přišlo v roce 2019 o život osm lidí a dalších několik desítek bylo zraněno. Informovala o tom slovenská média.
před 2 hhodinami

Ceny ropy a plynu prudce rostou po opětovném uzavření Hormuzského průlivu

Ceny ropy prudce rostou. Děje se tak poté, co se zvýšilo napětí mezi USA a Íránem a Teherán znovu uzavřel Hormuzský průliv. Severomořská ropa Brent kolem 7:00 zdražovala o 5,4 procenta k 95,30 dolaru za barel, americká lehká ropa WTI přidávala téměř šest procent k 88,80 dolaru za barel. Stoupá i velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. Klíčový termínový kontrakt s dodáním příští měsíc kolem 7:45 SELČ ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku přidával 7,6 procenta na 41,70 eura za megawatthodinu (MWh).
07:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Velryba uvázlá na severu Německa se dokázala osvobodit a plave zátokou

Velryba uvázlá od března na mělčině na severu Německa se dokázala vyprostit a plave zátokou. Bylo to vidět na živých záběrech, které přenášela řada německých médií. Mladému keporkakovi zvanému Timmy pomohla zřejmě zvýšená hladina Baltského moře a možná i koryto, které v neděli vyhloubili členové iniciativy usilující o záchranu zvířete.
09:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoÍrán může být po válce agresivnější, říká Telička. Je dál od jaderné bomby, míní Landovský

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.
před 5 hhodinami
Načítání...