Evropský soud pro lidská práva strana 2 z 5

Třicet let se rod Colloredo-Mannsfeldů soudil se státem o zámek Opočno, který mu nejdříve sebrali nacisté a posléze i komunisté. V komplikovaném sporu soudy už před lety rozhodly, že zámek zůstane ve vlastnictví státu. Nyní ale přišel nový verdikt. Rodině se vrátí významná část cenných opočenských sbírek v hodnotě půl miliardy. Na jedné z nejnavštěvovanějších českých památek tak nastává paradoxní situace. Zatímco budova patří státu, její unikátní vybavení původním vlastníkům. Pro Reportéry ČT natáčel David Vondráček.

Podnikatel Karel Janeček se znovu obrátil na Ústavní soud (ÚS) v souvislosti s volbou prezidenta republiky, kterou vyhrál Petr Pavel. Janeček chtěl sám kandidovat, vnitro jej ale kvůli nedostatku platných podpůrných podpisů do volebního klání nepustilo. Už před hlasováním se neúspěšně domáhal registrace u soudů, včetně ústavního. Podnět k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) podal i po volbách, ale neuspěl. A právě proti stručnému usnesení NSS směřuje další ústavní stížnost. Janeček ji podal začátkem dubna. V pondělí se záznam objevil v přehledu plenárních věcí na webu ÚS.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) uložil píseckému soudnímu exekutorovi Stanislavu Pazderkovi pokutu 50 tisíc korun. Podle ministerstva spravedlnosti v osmnácti případech neučinil nezbytné kroky k okamžitému zastavení exekuce po pravomocném osvobození povinného od placení pohledávek. Prodlení při zastavování exekučních řízení trvalo od devíti do 63 měsíců. Uložený postih odpovídá návrhu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

Rasistická vyjádření politiků jsou nepřijatelná a dělit děti podle příslušnosti k menšině je nepřípustné, sdělila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků. Podle zmocněnkyně je senátorčina rétorika otevřeně rasistická a je v příkrém rozporu s lidskými právy a demokratickými hodnotami, na kterých česká společnost stojí.

K úřední změně pohlaví by v Česku v budoucnu už nemuselo být nutné podstoupit kastraci. Předkládal by se odborný posudek specializovaného lékaře a osobní prohlášení na matrice. Počítají s tím připravované novely občanského zákoníku, zákona o specifických zdravotních službách a normy o matrikách. Záměr ve čtvrtek přestavili vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.

Ústavní soud obnovil řízení o výši odškodnění za vyvlastněné pozemky kvůli stavbě rychlostní silnice mezi Olomoucí a Břeclaví. Rozhodl tak na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého české úřady při vyčíslení náhrady za vyvlastněné nemovitosti poškodily práva majitelů. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu, které má Česká televize k dispozici. Majitelé pozemků se o výši odškodnění soudili od roku 2005. Jejich ústavní stížnost soud zamítl na podzim roku 2012.

Evropský soud pro liská práva (ECHR) považuje za přípustné tři různé žaloby Nizozemska a Ukrajiny proti Rusku kvůli porušování lidských práv ve dvou východoukrajinských regionech a kvůli sestřelení letadla na lince MH17 z července 2014. Informovala o tom agentura Reuters. Soud podle ní uvedl, že území, odkud byla odpálena raketa, která let MH17 sestřelila, bylo pod kontrolou Moskvy.

Ústavní soud bude na několik měsíců opět kompletní. Senát schválil nominaci Jana Svatoně na místo, které koncem předminulého roku uvolnila Kateřina Šimáčková. Senátoři také volili členy úřadu pro dohled nad politickými stranami. Dopoledne podpořili předlohu o spolupráci ministerstva financí s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), do sněmovny naopak vrátili s pozměňovacími návrhy novelu, která má změnit fungování Národní sportovní agentury.

Vláda na své středeční schůzi schválila úhradu prvních sto tisíc balení antibiotik ze zahraničí z veřejného zdravotního pojištění. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o první část z půl milionu balení, která se očekává v lednu a únoru. Předjednaných je celkem 800 tisíc kusů, upřesnil na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Už dříve řekl, že to bude pojišťovny stát asi 150 milionů korun navíc.

„V minulých letech jsme viděli rychlý nárůst čínských mezinárodních represí. Jejich představitelé zastrašují, sledují a vyhrožují kritikům čínského režimu po celém světě, aby je umlčeli,“ řekla ředitelka neziskové organizace Safeguard Defenders Laura Harthová. Jednotlivé členské státy už působení čínských zámořských stanic začaly vyšetřovat. Čeští europoslanci se však domnívají, že shoda na společném postupu vůči Číně bude složitá.

Squatteři organizovaní skupinou Opravdu Dobré Squaty v sobotu obsadili prázdný bytový dům v Malínské ulici v pražských Strašnicích s cílem vytvořit tam kulturní a sociální centrum. Na místo přišli kolem poledne, následně dorazili i policisté a zástupci Prahy 10, která má budovu ve správě. Po několikahodinovém vyjednávání nakonec squatteři souhlasili, že budovu opustí výměnou za to, že se s jejich zástupci starosta Prahy 10 Martin Valovič (ODS) sejde a budou jednat o poskytnutí vhodných prostor pro zamýšlené aktivity. Odešli po 18:00.

Evropský soud pro lidská práva částečně vyhověl stížnosti Češky Lenky Sládkové, která se na něj obrátila kvůli údajnému policejnímu násilí a neochotě příslušných orgánů věc řádně prošetřit. Česko v tomto případě podle soudu porušilo článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který zakazuje nelidské nebo ponižující zacházení. Stát musí Sládkové zaplatit šest tisíc eur (146 tisíc korun) za nemajetkovou újmu a dva tisíce eur (49 tisíc korun) za náklady.

Kvůli útoku dronů v přístavu v krymském Sevastopolu Rusko napřed dočasně odstoupilo od obilné dohody, později z podílu na operaci obvinilo Velkou Británii, jejíž velvyslankyni Deborah Bronnertovou si předvolalo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tím dává najevo, jak důležitý je anektovaný Krym pro vůdce Vladimira Putina a jak velkou roli může v dalším vývoji konfliktu hrát.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku zamítl žalobu českých občanů v souvislosti s policejním zásahem v pražském squatu Milada a údajným policejním násilím. Rozhodnutí soud zveřejnil na svých stránkách.

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili státní rozpočet na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) jej předložil s navrženým schodkem 295 miliard korun. Součástí jsou některá opatření proti energetické krizi a také daň z mimořádných zisků. Její začlenění do rozpočtu ostře kritizovala opozice vzhledem k tomu, že zatím není toto zdanění bank či rafinerií schválené.

Novým zástupcem ombudsmana bude právník Vít Alexander Schorm, kterého nominoval Senát jako svého jediného kandidáta. Schorm dosud působí jako vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Poslanci mu ve středu v tajných volbách dali přednost před dvěma kandidáty, které navrhl prezident Miloš Zeman. Ombudsman Stanislav Křeček svého nového zástupce označil za posilu pro úřad veřejného ochránce práv.

V pátek a sobotu se koná druhé kolo voleb do třetiny Senátu. Voliči rozhodují o zbývajících 24 kandidátech, kteří se snaží získat či obhájit křeslo v horní komoře parlamentu. Ač v druhém kole bývá zájem o volby nízký, hlasování je to důležité. Třeba i proto, že nově složený Senát bude rozhodovat o většině ústavních soudců.

Dánsko pokročilo se svým záměrem posílat žadatele o azyl do třetích zemí, kde mají čekat na vyřízení svých žádostí. Vláda v Kodani oznámila, že uzavřela dohodu se Rwandou, která umožní migranty přesouvat do Afriky. Kontroverzní zákon o relokaci migrantů dánský parlament schválil loni, podobně chce postupovat britská vláda.

Zatím nepravomocně vyřkl soud v pondělí první letošní doživotní trest vězení. Hrozí Jiřímu Dvořákovi, který by v případě potvrzení byl 47. doživotním vězněm v Česku. Mezi nimi jsou tři ženy, ostatní jsou muži. Většina z nich je ve vězení za vraždy, třetina již od 90. let. Jak ale ukazuje nedávná minulost, nemusí doživotní verdikt skutečně znamenat, že odsouzený věznici již nikdy neopustí. Mezi lety 2017 a 2021 se na svobodu dostali tři doživotní vězni, v jednom z těchto případů byl původní verdikt zrušen.

Odvolací soud v Pardubicích uznal nárok Colloredo-Mansfeldů na vydání části mobiliáře zámku Opočno. Konkrétní předměty bude teprve nutné určit. Soud uznal nároky potomků knížete Josefa Colloredo-Mannsfelda narozeného roku 1866. Zamítl další část požadavku na vydání předmětů, které dřív náležely Josefu Colloredo-Mannsfeldovi narozenému v roce 1910. Řízení bylo obnoveno rozhodnutím Ústavního soudu.

Kárný senát českého Nejvyššího správního soudu (NSS), který vede řízení proti soudcům, státním zástupcům a exekutorům, nemá podle Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) potřebnou nezávislost a nestrannost. Česko podle ESLP porušilo právo na spravedlivý proces a soud ho vyzval k nápravě. Rozsudek, na který upozornil server Česká justice, zatím není konečný.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v sobotu přijela do Kyjeva vyjednávat o ukrajinské žádosti o vstup do Evropské unie. Po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedla, že Komise dokončí své stanovisko příští týden. Ukrajině se věnoval i americký prezident Joe Biden. Zelenskyj podle něj v únoru nedbal na varování, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu. Mluvčí  ukrajinského prezidenta kritiku odmítl a uvedl, že naopak vyzýval partnerské země k přijetí preventivních sankcí, jež by Putina zastavily.

Senátoři odmítli nominaci advokáta Petra Poledníka na ústavního soudce. Do funkce ho navrhl prezident Miloš Zeman jako nástupce Kateřiny Šimáčkové, která loni přešla k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Zamítnutí horní komoře doporučily i senátní výbory.

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se nebude zabývat případem odebrání synů Evy Michalákové. Soud v pondělí zamítl její stížnost proti lednovému rozhodnutí, podle kterého Norsko neporušilo právo matky a dětí na respektování rodinného života. Verdikt tak nabyl právní moci, sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.