Evropský soud pro lidská práva strana 5 z 5

Dědicové rodiny Rothschildů podali kvůli rodinnému panství Šilheřovice na Opavsku stížnost na Česko k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, sdělila mediální zástupkyně rodiny Rothschildů v Česku Hana Hikelová. Nemovitostí, které zabavili nejprve nacisté a následně komunisté, se dědicové neúspěšně domáhali nejprve u obecných soudů. Letos v lednu pak jejich nárok zamítl i Ústavní soud. Česká republika tak podle Rothschildů porušila Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv.

Jmenování Igora Stříže nejvyšším státním zástupcem vláda na pondělním zasedání schválila. Na tiskové konferenci informaci potvrdila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), která ho navrhla. Úřad řídil jakožto první náměstek už od 1. července poté, co ve funkci skončil Pavel Zeman. Oficiálně se funkce ujme v úterý. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po jednání vlády také uvedl, že akce nad tisíc účastníků budou muset organizátoři od 19. července nahlašovat krajské hygieně. Vojtěch předpokládá, že od 1. září už nebudou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny preventivní testy na koronavirus. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že změny v důchodech projedná koaliční rada ČSSD a ANO.

Polsko podle rozsudku Evropského soudu pro lidská práva porušilo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv, když tamní ministr spravedlnosti bez udání důvodu propustil dva soudce a neumožnil jim se proti výpovědi odvolat. Agentura Reuters uvádí, že jde o další ránu pro justiční reformy, které po nástupu k moci prosadila vláda národně-konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS). „Rozsudek respektujeme, ale realizujeme náš program, včetně reformy, podle plánu,“ řekl premiér Mateusz Morawiecki.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (nestr. za ANO) trvá na tom, že na končícího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nevyvíjela tlak. Zeman podle ní chtěl končit od minulého roku, kdy se hlásil do výběrového řízení na pozici soudce u Evropského soudu pro lidská práva. Kárnou žalobu na něho chtěla podat proto, že podle ní neměl právo vystoupit na tiskové konferenci po jednání vlády o kauze Vrbětice. Benešová to uvedla ve čtvrtečním Interview ČT24.

Ruský soud odmítl žalobu uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného na věznici, kde ho dozorci v noci každou hodinu budili pod záminkou, že vězeň má sklony k útěku, a proto ho musí často kontrolovat. Navalnyj praxi označil za absurdní a přirovnal ji k mučení. V současnosti je opozičník ve vězeňské nemocnici v jiném nápravném zařízení, ale podle agentury Reuters by se měl brzy vrátit do žaláře, kde jej v noci budili.

Moskva zmrazila ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Oznámila to stanice, kterou už dříve ruské úřady označily za „zahraničního agenta“ a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat. USA v reakci uvedly, že se jedná o další pokus ruských úřadů nezávislá média umlčet.

Turecký soud nařídil propustit novináře a spisovatele Ahmeta Altana, který strávil posledních téměř pět let ve vězení. Odsouzen byl v souvislosti s pokusem části armády o převrat z roku 2016. Soud uvedl, že přihlédl k době, jakou Altan už strávil za mřížemi. Rozsudek vynesl jen den po verdiktu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), podle něhož Turecko porušilo Altanova práva.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) odsoudil Turecko za porušování práv novináře a spisovatele Ahmeta Altana. Toho Ankara drží ve vazbě kvůli obvinění z účasti na neúspěšném vojenském puči z roku 2016. Podle soudu ve Štrasburku jsou ale obvinění zcela nepodložená. Soud došel k podobnému závěru i v případě dalšího vězněného tureckého novináře Murata Aksoye. V obou případech má Turecko žurnalisty odškodnit.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku zamítl stížnosti českých rodičů, kteří se na něj obrátili kvůli povinnému očkování dětí. Ve svém verdiktu uvedl, že Česká republika trváním na povinném očkování neporušila jejich právo na respektování soukromého a rodinného života. Soud rozhodoval o celkem šesti stížnostech, první do Štrasburku dorazila už v roce 2013. Ve většině případů šlo o to, že předškolní zařízení odmítla přijmout neočkované děti.

Předák turecké opozice a bývalý předseda prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtaş byl v pondělí odsouzen ke třem a půl letům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení politikova advokáta. Bývalý kandidát na prezidenta je od roku 2016 ve vazbě kvůli obvinění z terorismu. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nařídil jeho propuštění.

Ústavní soud (ÚS) nařídil Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby se znovu zabýval sporem o pozemky u Třebechovic pod Orebem. Pozemkový úřad uznal restituční nárok rodu Colloredo-Mansfeldů, proti vydání se však postavily soudy. Nyní ústavní soudci vyhověli stížnosti Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda, je prý nutné zabývat se postoji jeho děda Josefa za druhé světové války, teprve pak lze zodpovědně rozhodnout.

Nejvyšší soud (NS) odmítl všechna dovolání aktérů první větve korupční kauzy kolem bývalého středočeského hejtmana za ČSSD Davida Ratha. Neuspělo ani státní zastupitelství, které podávalo dovolání v neprospěch obžalovaných, ani odsouzený Rath, který nyní zvažuje, že se obrátí na soud ve Štrasburku.

Dvě svá starší rozhodnutí v kauze Roberta Tempela, jenž si odpykává doživotní trest vězení, zrušil Ústavní soud (ÚS). Reagoval tak na Tempelův úspěch u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku a bude se jeho stížnostmi z let 2007 a 2011, které původně odmítl, zabývat znovu. Tempelovým cílem je zrušení odsuzujícího rozsudku a revize celého trestního procesu. Zatím podle usnesení v soudní databázi dosáhl obnovy řízení před ÚS, což je první krok.

Kateřina Šimáčková patří mezi nejvýraznější osobnosti Ústavního soudu. Je jednou ze tří kandidátů k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Je také známá mimořádnou citlivostí pro slabé a znevýhodněné lidi. Dlouhodobě klade důraz na jednotlivce před státem. Na to je podle ní nutné myslet i v současné době. Ústavní soud čelí otázkám, které ještě neřešil, řekla v Interview ČT24.

Odsouzený předák ruské opozice Alexej Navalnyj si odslouží svůj více než dvouletý trest v trestanecké kolonii, kam už byl přeložen z vazební věznice v Moskvě. Potvrdil to šéf ruské vězeňské služby (FSIN) Alexandr Kalašnikov. Neupřesnil však, do jaké kolonie opozičník míří. O tom, že Navalnyj byl eskortován z Moskvy do jiné věznice, informovala ve čtvrtek i jeho právnička Olga Michajlovová.

Uvězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného eskortují z Moskvy do jiné věznice, uvedla Navalného právnička Olga Michajlovová citovaná agenturou TASS. Advokátka řekla, že jí úřady nesdělily, kam Navalného vezou. Mezitím účastníci summitu Evropské unie odsoudili zacházení s Navalným a požadovali jeho okamžité propuštění na svobodu. Po prvním dnu jednání prezidentů a premiérů unijních zemí, která se koná formou videokonference, to oznámil šéf Evropské rady Charles Michel.

Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane podle Českého rozhlasu Radiožurnál státu. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku totiž podle rozhlasu zamítl stížnost rodiny Colloredo-Mansfeldů a tím potvrdil loňský rozsudek českého Ústavního soudu. Radiožurnál to v pondělí uvedl s odvoláním na ministerstvo spravedlnosti.

Restituce se staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989. K přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích neboli restitučního zákona vedla před třiceti lety tehdejší československé zákonodárce snaha zmírnit následky některých majetkových křivd, kterých se po únoru 1948 dopustil komunistický režim. Federální parlament zákon schválil 21. února 1991.

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) žádá, aby Rusko propustilo uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného. Soud v prohlášení uvedl, že vzal v potaz „povahu a rozsah rizika s ohledem na žadatelův život“. Jde o předběžné opatření a rozhodnutí nabývá platnosti okamžitě. Ruské ministerstvo spravedlnosti vidí v rozhodnutí soudu „nehorázný zásah do fungování soudního systému svrchovaného státu“ a řídit se jím nebude.

Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost pozůstalého po obětech náletu, který v roce 2009 uskutečnily letadla Severoatlantické aliance na pokyn tehdejšího německého velitele v afghánském Kundúzu. Stěžovatel tvrdil, že německé soudnictví případ dostatečně nevyšetřilo.

Policie odložila trestní oznámení, které podala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) kvůli článku o její někdejší spolupráci s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Podle kriminalistů se podezření z trestného činu pomluvy nepotvrdilo, řekl České televizi mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Válková tvrdí, že se nepodílela na šikaně disidentů, jak se píše v článku uveřejněném loni v lednu na serveru Info.cz. Po kauze se Válková před rokem vzdala kandidatury na veřejného ochránce práv.

Kreml označil tvrdé policejní zásahy proti demonstracím za osvobození uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného za opodstatněné. Nelegální akce musí být potlačeny, prohlásil mluvčí prezidenta Vladimira Putina podle tiskových agentur a jako provokace odmítl výzvy Navalného spolupracovníků k dalším protestům. Kreml se podle mluvčího ani nedomnívá, že by Navalného uvěznění mohlo ovlivnit politickou situaci v zemi, kterou v září čekají parlamentní volby.

Ruský soud poslal opozičního politika Alexeje Navalného na tři a půl roku do vězení. Jeho dřívější podmíněný trest přitom změnil na nepodmíněný. Do výkonu trestu se započítá doba, po kterou byl politik v domácím vězení. Za mřížemi tak má strávit téměř tři roky. Navalnyj dříve prohlásil, že je souzen za smrtelnou urážku, které se dopustil tím, že přežil otravu nařízenou prezidentem Vladimirem Putinem. Verdikt má podle něho zastrašit miliony Rusů. Kreml podíl na otravě přes důkazy od skupiny Bellingcat odmítá. Při úterních protestech stoupenců opozičního předáka ruská policie zadržela přes tisíc lidí.