TÉMA

Evropský soud pro lidská práva strana 5 z 5

Ústavní soud nařídil znovu otevřít spor o pozemky Colloredo-Mansfeldů

Ústavní soud (ÚS) nařídil Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby se znovu zabýval sporem o pozemky u Třebechovic pod Orebem. Pozemkový úřad uznal restituční nárok rodu Colloredo-Mansfeldů, proti vydání se však postavily soudy. Nyní ústavní soudci vyhověli stížnosti Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda, je prý nutné zabývat se postoji jeho děda Josefa za druhé světové války, teprve pak lze zodpovědně rozhodnout.
17. 3. 2021Aktualizováno17. 3. 2021, 14:36|

Nejvyšší soud potvrdil verdikt v Rathově kauze, politik se chce odvolat do Štrasburku

Nejvyšší soud (NS) odmítl všechna dovolání aktérů první větve korupční kauzy kolem bývalého středočeského hejtmana za ČSSD Davida Ratha. Neuspělo ani státní zastupitelství, které podávalo dovolání v neprospěch obžalovaných, ani odsouzený Rath, který nyní zvažuje, že se obrátí na soud ve Štrasburku.
17. 3. 2021|

Ústavní soud znovu projedná Tempelův případ. Doživotně odsouzeného se zastali ve Štrasburku

Dvě svá starší rozhodnutí v kauze Roberta Tempela, jenž si odpykává doživotní trest vězení, zrušil Ústavní soud (ÚS). Reagoval tak na Tempelův úspěch u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku a bude se jeho stížnostmi z let 2007 a 2011, které původně odmítl, zabývat znovu. Tempelovým cílem je zrušení odsuzujícího rozsudku a revize celého trestního procesu. Zatím podle usnesení v soudní databázi dosáhl obnovy řízení před ÚS, což je první krok.
15. 3. 2021|

Úcta k lidským právům nás odlišuje od předešlých režimů, míní ústavní soudkyně Šimáčková

Kateřina Šimáčková patří mezi nejvýraznější osobnosti Ústavního soudu. Je jednou ze tří kandidátů k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Je také známá mimořádnou citlivostí pro slabé a znevýhodněné lidi. Dlouhodobě klade důraz na jednotlivce před státem. Na to je podle ní nutné myslet i v současné době. Ústavní soud čelí otázkám, které ještě neřešil, řekla v Interview ČT24.
8. 3. 2021|

Navalnyj byl převezen do trestanecké kolonie. Podle vězeňské služby není ohrožen na životě

Odsouzený předák ruské opozice Alexej Navalnyj si odslouží svůj více než dvouletý trest v trestanecké kolonii, kam už byl přeložen z vazební věznice v Moskvě. Potvrdil to šéf ruské vězeňské služby (FSIN) Alexandr Kalašnikov. Neupřesnil však, do jaké kolonie opozičník míří. O tom, že Navalnyj byl eskortován z Moskvy do jiné věznice, informovala ve čtvrtek i jeho právnička Olga Michajlovová.
26. 2. 2021|

Navalného eskortují z vazební věznice. Podle politikovy právničky není jasné, kam ho vezou

Uvězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného eskortují z Moskvy do jiné věznice, uvedla Navalného právnička Olga Michajlovová citovaná agenturou TASS. Advokátka řekla, že jí úřady nesdělily, kam Navalného vezou. Mezitím účastníci summitu Evropské unie odsoudili zacházení s Navalným a požadovali jeho okamžité propuštění na svobodu. Po prvním dnu jednání prezidentů a premiérů unijních zemí, která se koná formou videokonference, to oznámil šéf Evropské rady Charles Michel.
25. 2. 2021Aktualizováno25. 2. 2021, 21:43|

Zámek Opočno zůstane státu, rozhodl podle Radiožurnálu evropský soud

Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane podle Českého rozhlasu Radiožurnál státu. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku totiž podle rozhlasu zamítl stížnost rodiny Colloredo-Mansfeldů a tím potvrdil loňský rozsudek českého Ústavního soudu. Radiožurnál to v pondělí uvedl s odvoláním na ministerstvo spravedlnosti.
22. 2. 2021|

Před třiceti lety schválil parlament restituční zákon. Spory o majetek se vedou dodnes

Restituce se staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989. K přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích neboli restitučního zákona vedla před třiceti lety tehdejší československé zákonodárce snaha zmírnit následky některých majetkových křivd, kterých se po únoru 1948 dopustil komunistický režim. Federální parlament zákon schválil 21. února 1991.
21. 2. 2021|

Navalnyj se strefuje do nejslabšího místa Putinova režimu: rozkrádání veřejného majetku

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.
20. 2. 2021Aktualizováno20. 2. 2021, 17:46|

Evropský soud pro lidská práva žádá propuštění Navalného, Rusko to považuje za „nehorázný zásah“

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) žádá, aby Rusko propustilo uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného. Soud v prohlášení uvedl, že vzal v potaz „povahu a rozsah rizika s ohledem na žadatelův život“. Jde o předběžné opatření a rozhodnutí nabývá platnosti okamžitě. Ruské ministerstvo spravedlnosti vidí v rozhodnutí soudu „nehorázný zásah do fungování soudního systému svrchovaného státu“ a řídit se jím nebude.
17. 2. 2021Aktualizováno17. 2. 2021, 18:55|

Lidskoprávní soud zamítl žalobu na Německo kvůli náletu v Afghánistánu

Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost pozůstalého po obětech náletu, který v roce 2009 uskutečnily letadla Severoatlantické aliance na pokyn tehdejšího německého velitele v afghánském Kundúzu. Stěžovatel tvrdil, že německé soudnictví případ dostatečně nevyšetřilo.
16. 2. 2021|

Policie odložila trestní oznámení Válkové kvůli článku o spolupráci s prokurátorem Urválkem

Policie odložila trestní oznámení, které podala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) kvůli článku o její někdejší spolupráci s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Podle kriminalistů se podezření z trestného činu pomluvy nepotvrdilo, řekl České televizi mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Válková tvrdí, že se nepodílela na šikaně disidentů, jak se píše v článku uveřejněném loni v lednu na serveru Info.cz. Po kauze se Válková před rokem vzdala kandidatury na veřejného ochránce práv.
9. 2. 2021|

Tvrdé policejní zásahy při demonstracích byly namístě, míní Kreml

Kreml označil tvrdé policejní zásahy proti demonstracím za osvobození uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného za opodstatněné. Nelegální akce musí být potlačeny, prohlásil mluvčí prezidenta Vladimira Putina podle tiskových agentur a jako provokace odmítl výzvy Navalného spolupracovníků k dalším protestům. Kreml se podle mluvčího ani nedomnívá, že by Navalného uvěznění mohlo ovlivnit politickou situaci v zemi, kterou v září čekají parlamentní volby.
3. 2. 2021|

Navalnému soud určil 3,5 roku vězení. Podle opozičního politika má verdikt zastrašit

Ruský soud poslal opozičního politika Alexeje Navalného na tři a půl roku do vězení. Jeho dřívější podmíněný trest přitom změnil na nepodmíněný. Do výkonu trestu se započítá doba, po kterou byl politik v domácím vězení. Za mřížemi tak má strávit téměř tři roky. Navalnyj dříve prohlásil, že je souzen za smrtelnou urážku, které se dopustil tím, že přežil otravu nařízenou prezidentem Vladimirem Putinem. Verdikt má podle něho zastrašit miliony Rusů. Kreml podíl na otravě přes důkazy od skupiny Bellingcat odmítá. Při úterních protestech stoupenců opozičního předáka ruská policie zadržela přes tisíc lidí.
2. 2. 2021Aktualizováno2. 2. 2021, 23:56|

Ruská prokuratura chce Navalnému změnit trest na nepodmíněný

Ruská prokuratura (FSIN) podle tamní státní agentury TASS oznámila, že podpoří návrh vězeňské služby změnit opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému jeho podmíněný trest za zpronevěru na nepodmíněný. Známý kritik Kremlu je ve vazbě od svého lednového návratu do Ruska z Německa, kde se zotavoval z pokusu o otravu nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok.
1. 2. 2021Aktualizováno1. 2. 2021, 19:22|

Hodonínský soud svěřil syny Evy Michalákové do její péče. Případem se nadále zabývá evropská justice

Okresní soud v Hodoníně tento týden formálně svěřil děti Evy Michalákové do její péče. V tiskové zprávě to uvedla členka petičního výboru na podporu rodiny a senátorka Jitka Chalánková. Chlapce Michalákové a jejímu tehdejšímu manželovi před deseti lety odebraly norské úřady. Případ nadále čeká na projednání Evropským soudem pro lidská práva.
29. 1. 2021|

Rusko je odpovědné za porušování lidských práv po válce s Gruzií, rozhodl Evropský soud

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve čtvrtek rozhodl, že Rusko je odpovědné za porušování lidských práv v týdnech následujících po válce s Gruzií v roce 2008. Separatističtí vojáci podporovaní Moskvou podle něj mučili gruzínské válečné zajatce nebo bránili vysídleným Gruzíncům, aby se po válce vrátili domů. Rusko má nyní povinnost provést adekvátní a efektivní vyšetřování událostí, napsala agentura AFP. Tbilisi verdikt přivítalo, Moskva má výhrady.
21. 1. 2021|

Navalnyj se v neděli vrátí do Ruska. Jsem skoro zdráv, tvrdí

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj oznámil, že se v neděli vrátí do Ruska. Jeden z nejznámějších kritiků Kremlu je v současné době v Německu, kde se od srpna loňského roku zotavuje z pokusu o otravu jedovatou látkou ze skupiny novičok. Na svém instagramovém účtu napsal, že se už pravděpodobně zcela uzdravil. V Rusku ho čeká několik právních hrozeb.
13. 1. 2021Aktualizováno13. 1. 2021, 22:08|

Cizozemská osvojení u homosexuálů se v Česku nadále neuznávají, rozhodl Ústavní soud

Česká justice nadále nemůže uznat zahraniční rozhodnutí o osvojení dítěte stejnopohlavním registrovaným párem. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení několika slov v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Návrh podal Krajský soud v Praze, nález je dostupný na webových stránkách ÚS.
11. 1. 2021|

Evropská komise proti rasismu a netoleranci zhodnotila Česko. Radí odstranit segregaci romských dětí

České úřady by měly přednostně zajistit skoncování se všemi formami segregace romských dětí ve školách a vytvořit strategii, která pomůže odhalit diskriminaci lidí hlásících se ke komunitě LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů). Ve své zprávě o situaci v Česku to napsala Evropská komise proti rasismu a netoleranci (ECRI), která je orgánem pro sledování lidských práv Rady Evropy. S opatřeními proti segregaci romských školáků či proti diskriminaci lidí LGBT počítají připravované vládní strategie, reaguje Olga Jeřábková ze sekce lidských práv Úřadu vlády.
8. 12. 2020Aktualizováno8. 12. 2020, 17:25|

Inferno v tříkilometrovém tunelu v Kaprunu. Před dvaceti lety nepřežilo požár lanovky 155 lidí

„To neštěstí je součástí naší historie. Nedá se prostě zapomenout – bude se po generace dál předávat,“ vrací se současný starosta Kaprunu Manfred Gaßner k dvacet let staré tragédii. O tehdejší listopadové sobotě vyjela téměř plná kabina pozemní lanovky ke sjezdovkám na svazích hory Kitzsteinhorn. Trasa dráhy protínala horu tunelem, v kterém vagon zachvátil požár. Naprostá většina pasažérů se udusila nebo uhořela. Za největší katastrofu v poválečných dějinách Rakouska nebyl nikdo potrestán.
11. 11. 2020|

Sesazený katalánský premiér Torra se obrátil na ústavní soud

Sesazený šéf katalánské vlády Quim Torra se kvůli pondělnímu verdiktu nejvyššího soudu, který potvrdil jeho jedenapůlroční zákaz výkonu veřejných funkcí, obrátil na ústavní soud. S odkazem na stanici RTVE o tom informovala agentura DPA. Torrovi právníci argumentují, že nemožnost vykonávat po zvolení dál úřad, může jejich klientovi způsobit vážnou a nenapravitelnou újmu.
29. 9. 2020|

Lichtenštejnsko se kvůli majetku vyvlastněnému v Česku obrátí na Evropský soud pro lidská práva

Lichtenštejnsko se kvůli sporu o majetek rodu Lichtenštejnů vyvlastněný v Česku po druhé světové válce obrátí na Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Ve sporu jde o zhruba 600 hektarů pozemků u středočeských Říčan, Vláda ve Vaduzu však otevřeně připouští, že verdikt ESLP bude jasným vodítkem i pro všechny další probíhající majetkové spory.
19. 8. 2020Aktualizováno19. 8. 2020, 15:40|

Odvrácená strana půlměsíce. Turecký mecenáš je ve vězení i přes apel evropského soudu

V pondělí to bylo tisíc dní od chvíle, kdy turecké úřady poslaly za mříže Osmana Kavalu. Filantrop a mecenáš aktivní i za hranicemi Turecka zůstává ve vězení navzdory tlaku evropských institucí na jeho propuštění. Kritici mluví o politickém procesu, který má zastrašit zbytky občanské společnosti v zemi.
28. 7. 2020|