Evropský soud pro lidská práva strana 3 z 5

Odvolací soud v Pardubicích uznal nárok Colloredo-Mansfeldů na vydání části mobiliáře zámku Opočno. Konkrétní předměty bude teprve nutné určit. Soud uznal nároky potomků knížete Josefa Colloredo-Mannsfelda narozeného roku 1866. Zamítl další část požadavku na vydání předmětů, které dřív náležely Josefu Colloredo-Mannsfeldovi narozenému v roce 1910. Řízení bylo obnoveno rozhodnutím Ústavního soudu.

Kárný senát českého Nejvyššího správního soudu (NSS), který vede řízení proti soudcům, státním zástupcům a exekutorům, nemá podle Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) potřebnou nezávislost a nestrannost. Česko podle ESLP porušilo právo na spravedlivý proces a soud ho vyzval k nápravě. Rozsudek, na který upozornil server Česká justice, zatím není konečný.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v sobotu přijela do Kyjeva vyjednávat o ukrajinské žádosti o vstup do Evropské unie. Po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedla, že Komise dokončí své stanovisko příští týden. Ukrajině se věnoval i americký prezident Joe Biden. Zelenskyj podle něj v únoru nedbal na varování, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu. Mluvčí  ukrajinského prezidenta kritiku odmítl a uvedl, že naopak vyzýval partnerské země k přijetí preventivních sankcí, jež by Putina zastavily.

Senátoři odmítli nominaci advokáta Petra Poledníka na ústavního soudce. Do funkce ho navrhl prezident Miloš Zeman jako nástupce Kateřiny Šimáčkové, která loni přešla k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Zamítnutí horní komoře doporučily i senátní výbory.

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se nebude zabývat případem odebrání synů Evy Michalákové. Soud v pondělí zamítl její stížnost proti lednovému rozhodnutí, podle kterého Norsko neporušilo právo matky a dětí na respektování rodinného života. Verdikt tak nabyl právní moci, sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Kandidaturu advokáta Petra Poledníka na ústavního soudce ve středu odmítl senátní ústavně-právní výbor. Zachoval se stejně jako výbor pro lidská práva. Horní komora o nominaci rozhodne za týden. Očekává se, že ani ona neschválí v tajném hlasování návrh na jmenování bývalého místopředsedy České advokátní komory mezi ústavní soudce, který předložil prezident Miloš Zeman.

Senátní výbor pro lidská práva a petice odmítl nominaci advokáta Petra Poledníka na ústavního soudce. Proti podpoře kandidatury bývalého místopředsedy České advokátní komory, kterého nominoval prezident Miloš Zeman, hlasovalo v tajné volbě všech osm přítomných členů výboru. Poledníkovi vytýkají malé zkušenosti i to, že údajně pochybil při exekučních řízeních.

Češka Eva Michaláková, které norská sociální služba v květnu 2011 odebrala oba syny a umístila je do pěstounské péče, se v úterý odvolala proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Pro Českou televizi to uvedla její advokátka Dora Boková. ESLP nyní musí rozhodnout, zda se případem ženy bude zabývat Velký senát soudu. Soud ve Štrasburku v lednu rozhodl, že norské instituce neporušily právo Michalákové na respektování rodinného života a svá rozhodnutí přesvědčivě odůvodnily.

Robert Tempel ve čtvrtek podal žádost o odškodnění kvůli trestnímu stíhání a času strávenému za mřížemi. Celkem bude po státu chtít 97 milionů korun. Na dotaz České televize to uvedl Tempelův advokát Jakub Kříž. Tempel byl viněn z dvojnásobné vraždy spáchané v roce 2001 na Sokolovsku a ve vězení měl strávit zbytek života. Po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ho ale loni Vrchní soud v Praze pravomocně osvobodil.

Ruská prokuratura požádala soud, aby uvězněnému Alexeji Navalnému uložil dalších 13 let vězení za údajný podvod a pohrdání soudem. Obhajoba naopak vyzvala soud, aby obžalovaného zprostil obvinění. Sám Navalnyj prohlásil, že je nevinen, a podotkl, že za vraždu se obvykle dávají mírnější tresty, než jaký pro něj nyní žádá prokuratura.

Polský ústavní soud ve čtvrtek rozhodl, že Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nemá právo zpochybňovat jmenování polských soudců. Verdikt může dále zhoršit vztahy Varšavy s Evropskou unií.

V blízké době by měl ve Štrasburku padnout důležitý verdikt. Evropský soud pro lidská práva definitivně rozhodne o kompenzaci pro Marinu Litviněnkovou, vdovu po Alexandru Litviněnkovi, otrávenému před patnácti lety radioaktivním poloniem. Už v září soud konstatoval, že Litviněnka zavraždili agenti ve službách ruského státu, a nařídil Moskvě zaplatit odškodné ve výši v přepočtu asi tří milionů korun. Rusko se proti verdiktu odvolalo. Marina Litviněnková poskytla Reportérům ČT exkluzivně rozhovor. V Londýně, kde žije, s ní natáčel Tomáš Vlach.

Okresní soud v Břeclavi se začal zabývat žalobou Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace  žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Jde například o Lednicko-valtický areál, ale i lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalované strany označily žalobu jako nedůvodnou.

Eva Michaláková, které norská sociální služba v květnu 2011 odebrala oba syny a umístila je do pěstounské péče, se odvolá proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Potvrdila to její advokátka Dora Boková. ESLP v lednu zatím nepravomocně rozhodl, že Norsko odebráním dětí a následným zbavením rodičovských práv neporušilo právo na soukromý a rodinný život.

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl ve prospěch slovensko-norského páru Ladických, kterým norská sociální služba Barnevernet v roce 2015 odebrala dceru Maxine a umístila ji do pěstounské péče. Norsko v tomto případu podle soudu porušilo článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života.

Ruská lidskoprávní organizace Memorial se chce odvolat proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, který její činnost na konci prosince zakázal. Na podání odvolání mají advokáti podle ruských zákonů třicet dní, musí to tedy stihnout do 30. ledna. Pracovníci nejstarší ruské organizace hájící lidská práva věří, že ani likvidace jejich činnost nezastaví.

Jen jednou týdně se budou od 17. ledna opět testovat žáci a zaměstnanci ve školách. Rozhodla o tom vláda, která v prvních dvou lednových týdnech požadovala testování dvojí. Začne i rozšířené testování ve firmách, které se naopak uskuteční dvakrát týdne. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) je přesvědčen, že státní systémy jsou připravené na hromadné hlášení karantén po pozitivních testech. Vláda projednala i pravidla pro takzvanou pracovní karanténu. Podle Válka bude umožněna jen zcela výjimečně a pouze ve zdravotnictví a sociálních službách. Hasičů nebo energetiků se tedy týkat nebude. Případné rozšíření na další odvětví by vláda zvážila, kdyby to bylo nezbytné.

Přeživší i pozůstalí si připomenou deset let od ztroskotání výletní lodi Costa Concordia. Plavidlo tehdy narazilo na útes u italského ostrova Giglio a neštěstí nepřežilo 32 lidí. Za havárii bylo odsouzeno pět lidí ze společnosti, která loď provozovala, a také kapitán Francesco Schettino, jenž se odchýlil od kurzu a po nárazu opustil loď mezi prvními. Schettino dostal šestnáctiletý trest, letos by mohl být propuštěn do domácího vězení.

Ruský nejvyšší soud rozhodl o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial, známé odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu i sledováním lidských práv v současnosti. O rozsudku informoval zpravodajský server rádia Echo Moskvy. Podle agentury RIA Novosti soud rozhodnutí odůvodnil porušením ruského zákona o zahraničních agentech.

Vláda se chystá v příštích týdnech přehodnotit posty zmocněnců, řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet má nyní podle svého webu devět pozic zmocněnců, a to třeba pro informační technologie či pro lidská práva.

Ústavní soud je po odchodu Kateřiny Šimáčkové k Evropskému soudu pro lidská práva nekompletní. Nového člena bude vybírat prezident. Šimáčková v Interview ČT24 sdělila, že by si přála, aby ji nahradila další žena. Mluvila také o tom, co si představuje pod pojmem „mužské právo.“

Ve věku 88 let zemřel britský architekt Richard Rogers, který proslul návrhem budovy pařížského muzea Centre Pompidou či londýnské centrály pojišťovny Lloyd's. Informovala o tom stanice BBC, podle níž byl Rogers jedním z nejvlivnějších světových architektů současnosti.

Končící ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková pokládá za důležité, aby ji nahradila opět žena, a to přinejmenším ze symbolických důvodů. Jinak by v současné sestavě Ústavního soudu (ÚS) zůstala jediná žena, a to Milada Tomková. V justici je přitom žen šedesát procent, řekla ve středu novinářům. Kandidáta či kandidátku na uprázdněnou pozici navrhne prezident Miloš Zeman, musí získat souhlas Senátu. Hrad chce s nominací počkat na nového ministra spravedlnosti.