Evropský soud pro lidská práva strana 3 z 5

Evropský soud pro lidská práva částečně vyhověl stížnosti Češky Lenky Sládkové, která se na něj obrátila kvůli údajnému policejnímu násilí a neochotě příslušných orgánů věc řádně prošetřit. Česko v tomto případě podle soudu porušilo článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který zakazuje nelidské nebo ponižující zacházení. Stát musí Sládkové zaplatit šest tisíc eur (146 tisíc korun) za nemajetkovou újmu a dva tisíce eur (49 tisíc korun) za náklady.

Kvůli útoku dronů v přístavu v krymském Sevastopolu Rusko napřed dočasně odstoupilo od obilné dohody, později z podílu na operaci obvinilo Velkou Británii, jejíž velvyslankyni Deborah Bronnertovou si předvolalo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tím dává najevo, jak důležitý je anektovaný Krym pro vůdce Vladimira Putina a jak velkou roli může v dalším vývoji konfliktu hrát.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku zamítl žalobu českých občanů v souvislosti s policejním zásahem v pražském squatu Milada a údajným policejním násilím. Rozhodnutí soud zveřejnil na svých stránkách.

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili státní rozpočet na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) jej předložil s navrženým schodkem 295 miliard korun. Součástí jsou některá opatření proti energetické krizi a také daň z mimořádných zisků. Její začlenění do rozpočtu ostře kritizovala opozice vzhledem k tomu, že zatím není toto zdanění bank či rafinerií schválené.

Novým zástupcem ombudsmana bude právník Vít Alexander Schorm, kterého nominoval Senát jako svého jediného kandidáta. Schorm dosud působí jako vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Poslanci mu ve středu v tajných volbách dali přednost před dvěma kandidáty, které navrhl prezident Miloš Zeman. Ombudsman Stanislav Křeček svého nového zástupce označil za posilu pro úřad veřejného ochránce práv.

V pátek a sobotu se koná druhé kolo voleb do třetiny Senátu. Voliči rozhodují o zbývajících 24 kandidátech, kteří se snaží získat či obhájit křeslo v horní komoře parlamentu. Ač v druhém kole bývá zájem o volby nízký, hlasování je to důležité. Třeba i proto, že nově složený Senát bude rozhodovat o většině ústavních soudců.

Dánsko pokročilo se svým záměrem posílat žadatele o azyl do třetích zemí, kde mají čekat na vyřízení svých žádostí. Vláda v Kodani oznámila, že uzavřela dohodu se Rwandou, která umožní migranty přesouvat do Afriky. Kontroverzní zákon o relokaci migrantů dánský parlament schválil loni, podobně chce postupovat britská vláda.

Zatím nepravomocně vyřkl soud v pondělí první letošní doživotní trest vězení. Hrozí Jiřímu Dvořákovi, který by v případě potvrzení byl 47. doživotním vězněm v Česku. Mezi nimi jsou tři ženy, ostatní jsou muži. Většina z nich je ve vězení za vraždy, třetina již od 90. let. Jak ale ukazuje nedávná minulost, nemusí doživotní verdikt skutečně znamenat, že odsouzený věznici již nikdy neopustí. Mezi lety 2017 a 2021 se na svobodu dostali tři doživotní vězni, v jednom z těchto případů byl původní verdikt zrušen.

Odvolací soud v Pardubicích uznal nárok Colloredo-Mansfeldů na vydání části mobiliáře zámku Opočno. Konkrétní předměty bude teprve nutné určit. Soud uznal nároky potomků knížete Josefa Colloredo-Mannsfelda narozeného roku 1866. Zamítl další část požadavku na vydání předmětů, které dřív náležely Josefu Colloredo-Mannsfeldovi narozenému v roce 1910. Řízení bylo obnoveno rozhodnutím Ústavního soudu.

Kárný senát českého Nejvyššího správního soudu (NSS), který vede řízení proti soudcům, státním zástupcům a exekutorům, nemá podle Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) potřebnou nezávislost a nestrannost. Česko podle ESLP porušilo právo na spravedlivý proces a soud ho vyzval k nápravě. Rozsudek, na který upozornil server Česká justice, zatím není konečný.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v sobotu přijela do Kyjeva vyjednávat o ukrajinské žádosti o vstup do Evropské unie. Po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedla, že Komise dokončí své stanovisko příští týden. Ukrajině se věnoval i americký prezident Joe Biden. Zelenskyj podle něj v únoru nedbal na varování, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu. Mluvčí  ukrajinského prezidenta kritiku odmítl a uvedl, že naopak vyzýval partnerské země k přijetí preventivních sankcí, jež by Putina zastavily.

Senátoři odmítli nominaci advokáta Petra Poledníka na ústavního soudce. Do funkce ho navrhl prezident Miloš Zeman jako nástupce Kateřiny Šimáčkové, která loni přešla k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Zamítnutí horní komoře doporučily i senátní výbory.

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se nebude zabývat případem odebrání synů Evy Michalákové. Soud v pondělí zamítl její stížnost proti lednovému rozhodnutí, podle kterého Norsko neporušilo právo matky a dětí na respektování rodinného života. Verdikt tak nabyl právní moci, sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Kandidaturu advokáta Petra Poledníka na ústavního soudce ve středu odmítl senátní ústavně-právní výbor. Zachoval se stejně jako výbor pro lidská práva. Horní komora o nominaci rozhodne za týden. Očekává se, že ani ona neschválí v tajném hlasování návrh na jmenování bývalého místopředsedy České advokátní komory mezi ústavní soudce, který předložil prezident Miloš Zeman.

Senátní výbor pro lidská práva a petice odmítl nominaci advokáta Petra Poledníka na ústavního soudce. Proti podpoře kandidatury bývalého místopředsedy České advokátní komory, kterého nominoval prezident Miloš Zeman, hlasovalo v tajné volbě všech osm přítomných členů výboru. Poledníkovi vytýkají malé zkušenosti i to, že údajně pochybil při exekučních řízeních.

Češka Eva Michaláková, které norská sociální služba v květnu 2011 odebrala oba syny a umístila je do pěstounské péče, se v úterý odvolala proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Pro Českou televizi to uvedla její advokátka Dora Boková. ESLP nyní musí rozhodnout, zda se případem ženy bude zabývat Velký senát soudu. Soud ve Štrasburku v lednu rozhodl, že norské instituce neporušily právo Michalákové na respektování rodinného života a svá rozhodnutí přesvědčivě odůvodnily.

Robert Tempel ve čtvrtek podal žádost o odškodnění kvůli trestnímu stíhání a času strávenému za mřížemi. Celkem bude po státu chtít 97 milionů korun. Na dotaz České televize to uvedl Tempelův advokát Jakub Kříž. Tempel byl viněn z dvojnásobné vraždy spáchané v roce 2001 na Sokolovsku a ve vězení měl strávit zbytek života. Po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ho ale loni Vrchní soud v Praze pravomocně osvobodil.

Ruská prokuratura požádala soud, aby uvězněnému Alexeji Navalnému uložil dalších 13 let vězení za údajný podvod a pohrdání soudem. Obhajoba naopak vyzvala soud, aby obžalovaného zprostil obvinění. Sám Navalnyj prohlásil, že je nevinen, a podotkl, že za vraždu se obvykle dávají mírnější tresty, než jaký pro něj nyní žádá prokuratura.

Polský ústavní soud ve čtvrtek rozhodl, že Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nemá právo zpochybňovat jmenování polských soudců. Verdikt může dále zhoršit vztahy Varšavy s Evropskou unií.

V blízké době by měl ve Štrasburku padnout důležitý verdikt. Evropský soud pro lidská práva definitivně rozhodne o kompenzaci pro Marinu Litviněnkovou, vdovu po Alexandru Litviněnkovi, otrávenému před patnácti lety radioaktivním poloniem. Už v září soud konstatoval, že Litviněnka zavraždili agenti ve službách ruského státu, a nařídil Moskvě zaplatit odškodné ve výši v přepočtu asi tří milionů korun. Rusko se proti verdiktu odvolalo. Marina Litviněnková poskytla Reportérům ČT exkluzivně rozhovor. V Londýně, kde žije, s ní natáčel Tomáš Vlach.

Okresní soud v Břeclavi se začal zabývat žalobou Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace  žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Jde například o Lednicko-valtický areál, ale i lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalované strany označily žalobu jako nedůvodnou.

Eva Michaláková, které norská sociální služba v květnu 2011 odebrala oba syny a umístila je do pěstounské péče, se odvolá proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Potvrdila to její advokátka Dora Boková. ESLP v lednu zatím nepravomocně rozhodl, že Norsko odebráním dětí a následným zbavením rodičovských práv neporušilo právo na soukromý a rodinný život.

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl ve prospěch slovensko-norského páru Ladických, kterým norská sociální služba Barnevernet v roce 2015 odebrala dceru Maxine a umístila ji do pěstounské péče. Norsko v tomto případu podle soudu porušilo článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života.