Evropský soud pro lidská práva strana 3 z 5

Polský ústavní soud ve čtvrtek rozhodl, že Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nemá právo zpochybňovat jmenování polských soudců. Verdikt může dále zhoršit vztahy Varšavy s Evropskou unií.

V blízké době by měl ve Štrasburku padnout důležitý verdikt. Evropský soud pro lidská práva definitivně rozhodne o kompenzaci pro Marinu Litviněnkovou, vdovu po Alexandru Litviněnkovi, otrávenému před patnácti lety radioaktivním poloniem. Už v září soud konstatoval, že Litviněnka zavraždili agenti ve službách ruského státu, a nařídil Moskvě zaplatit odškodné ve výši v přepočtu asi tří milionů korun. Rusko se proti verdiktu odvolalo. Marina Litviněnková poskytla Reportérům ČT exkluzivně rozhovor. V Londýně, kde žije, s ní natáčel Tomáš Vlach.

Okresní soud v Břeclavi se začal zabývat žalobou Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace  žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Jde například o Lednicko-valtický areál, ale i lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalované strany označily žalobu jako nedůvodnou.

Eva Michaláková, které norská sociální služba v květnu 2011 odebrala oba syny a umístila je do pěstounské péče, se odvolá proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Potvrdila to její advokátka Dora Boková. ESLP v lednu zatím nepravomocně rozhodl, že Norsko odebráním dětí a následným zbavením rodičovských práv neporušilo právo na soukromý a rodinný život.

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl ve prospěch slovensko-norského páru Ladických, kterým norská sociální služba Barnevernet v roce 2015 odebrala dceru Maxine a umístila ji do pěstounské péče. Norsko v tomto případu podle soudu porušilo článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života.

Ruská lidskoprávní organizace Memorial se chce odvolat proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, který její činnost na konci prosince zakázal. Na podání odvolání mají advokáti podle ruských zákonů třicet dní, musí to tedy stihnout do 30. ledna. Pracovníci nejstarší ruské organizace hájící lidská práva věří, že ani likvidace jejich činnost nezastaví.

Jen jednou týdně se budou od 17. ledna opět testovat žáci a zaměstnanci ve školách. Rozhodla o tom vláda, která v prvních dvou lednových týdnech požadovala testování dvojí. Začne i rozšířené testování ve firmách, které se naopak uskuteční dvakrát týdne. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) je přesvědčen, že státní systémy jsou připravené na hromadné hlášení karantén po pozitivních testech. Vláda projednala i pravidla pro takzvanou pracovní karanténu. Podle Válka bude umožněna jen zcela výjimečně a pouze ve zdravotnictví a sociálních službách. Hasičů nebo energetiků se tedy týkat nebude. Případné rozšíření na další odvětví by vláda zvážila, kdyby to bylo nezbytné.

Přeživší i pozůstalí si připomenou deset let od ztroskotání výletní lodi Costa Concordia. Plavidlo tehdy narazilo na útes u italského ostrova Giglio a neštěstí nepřežilo 32 lidí. Za havárii bylo odsouzeno pět lidí ze společnosti, která loď provozovala, a také kapitán Francesco Schettino, jenž se odchýlil od kurzu a po nárazu opustil loď mezi prvními. Schettino dostal šestnáctiletý trest, letos by mohl být propuštěn do domácího vězení.

Ruský nejvyšší soud rozhodl o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial, známé odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu i sledováním lidských práv v současnosti. O rozsudku informoval zpravodajský server rádia Echo Moskvy. Podle agentury RIA Novosti soud rozhodnutí odůvodnil porušením ruského zákona o zahraničních agentech.

Vláda se chystá v příštích týdnech přehodnotit posty zmocněnců, řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet má nyní podle svého webu devět pozic zmocněnců, a to třeba pro informační technologie či pro lidská práva.

Ústavní soud je po odchodu Kateřiny Šimáčkové k Evropskému soudu pro lidská práva nekompletní. Nového člena bude vybírat prezident. Šimáčková v Interview ČT24 sdělila, že by si přála, aby ji nahradila další žena. Mluvila také o tom, co si představuje pod pojmem „mužské právo.“

Ve věku 88 let zemřel britský architekt Richard Rogers, který proslul návrhem budovy pařížského muzea Centre Pompidou či londýnské centrály pojišťovny Lloyd's. Informovala o tom stanice BBC, podle níž byl Rogers jedním z nejvlivnějších světových architektů současnosti.

Končící ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková pokládá za důležité, aby ji nahradila opět žena, a to přinejmenším ze symbolických důvodů. Jinak by v současné sestavě Ústavního soudu (ÚS) zůstala jediná žena, a to Milada Tomková. V justici je přitom žen šedesát procent, řekla ve středu novinářům. Kandidáta či kandidátku na uprázdněnou pozici navrhne prezident Miloš Zeman, musí získat souhlas Senátu. Hrad chce s nominací počkat na nového ministra spravedlnosti.

Rada Evropy kvůli věznění disidenta a mecenáše Osmana Kavaly zahájila proti Turecku řízení, které může vyústit v přijetí sankcí nebo vyloučení Turecka z této organizace. Tento postup odhlasoval takzvaný Výbor ministrů, v němž zasedají zástupci 47 členských států.

Nový majitel výrobce letecké techniky Aero Vodochody nepočítá s vybudováním mezinárodního civilního letiště pro osobní ani nákladní přepravu. Letiště bude sloužit hlavně pro firemní potřeby. Na dotaz to v pondělí uvedl mluvčí Aera Vodochody Tobiáš Tvrdík. Vytvořit ve Vodochodech mezinárodní letiště, které by mohlo konkurovat Ruzyni, plánoval předchozí majitel Aera, investiční skupina Penta.

Část Evropské úmluvy o lidských právech je v rozporu s polskou ústavou, rozhodl polský ústavní soud. Konkrétně je podle něj s ústavou neslučitelné ustanovení úmluvy o právu na spravedlivý proces, napsal list Gazeta Wyborcza. Podle polského deníku tak tribunál zpochybnil jednu z nejdůležitějších mezinárodních dohod, která obyvatelům 47 evropských zemí zaručuje řadu práv a svobod. Šéfka Rady Evropy verdikt označila za bezprecedentní a vyvolávající vážné obavy.

Bývalá koordinátorka petrohradského štábu uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného Irina Faťjanovová a advokát Jevgenij Smirnov, který patřil k obhájcům novináře Ivana Safronova obviněného z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou, opustili Rusko v obavě před pronásledováním. Ve středu to uvedl server BBC News na své ruskojazyčné stránce. Z Ruska již dříve do zahraničí vycestoval další Safronovův obhájce Ivan Pavlov.

Soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková obdržela nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád čestné legie. Ocenění převzala v úterý na francouzském velvyslanectví v Praze. V prosinci Šimáčková nastoupí k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Evropský soud pro lidská práva vyzval Turecko, aby změnilo zákon týkající se urážky prezidenta. Podle aktuálního verdiktu štrasburského tribunálu omezuje svobodu projevu. Paragraf existoval už dřív, za úřadování Recepa Tayyipa Erdogana se ale uplatňuje v nebývalé míře.

Evropský soud pro lidská práva v pondělí uvedl, že Polsko musí rychle jednat, aby vyřešilo problémy kolem Zemské soudcovské rady (KRS). Podle soudu byla porušena práva dvou polských soudců, kteří se ucházeli o pracovní místo, ale nezískali doporučení od KRS. Rozsudek zpochybňuje nezávislost polského soudnictví, uvedla agentura Reuters.

Spor Turecka s deseti velvyslanci, kteří minulý týden společně vyzvali k okamžitému propuštění občanského aktivisty Osmana Kavaly, zřejmě neskončí jejich vyhoštěním. Ambasády států, ze kterých velvyslanci pochází, v pondělí na Twitteru uvedly, že jsou vázány diplomatickou úmluvou o nevměšování do vnitřních záležitosti. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jejich prohlášení vítá, informovala agentura Reuters s odkazem na agenturu Anadolu.

Ruské úřady vydaly zatykač na Ljubov Sobolovou, blízkou spolupracovnici vězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Sobolová v srpnu opustila Rusko poté, co jí soud omezil svobodu. Kreml také ve čtvrtek prohlásil, že udělení Sacharovovy ceny Navalnému devalvuje význam ocenění.

Evropský parlament (EP) udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému. EP hlasitého kritika ruského prezidenta Vladimira Putina ocenil za odvahu v boji za svobodu, demokracii a lidská práva. Navalnyj si nyní odpykává trest odnětí svobody v délce zhruba dva a půl roku kvůli porušení podmínky staršího rozsudku, který se týkal obvinění ze zpronevěry. Evropský soud pro lidská práva považuje jeho proces za nespravedlivý.