Eva Michaláková, které norská sociální služba v květnu 2011 odebrala oba syny a umístila je do pěstounské péče, se odvolá proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Potvrdila to její advokátka Dora Boková. ESLP v lednu zatím nepravomocně rozhodl, že Norsko odebráním dětí a následným zbavením rodičovských práv neporušilo právo na soukromý a rodinný život.
„Rozhodnutí ESLP přináší několik zcela nových principů, které nekorespondují s dosavadní praxí soudu, případně soudem nebyly dosud řešeny, a proto stojí za to podat žádost o postoupení stížnosti Velkému senátu,“ myslí si Boková. Štrasburský soud musí poté rozhodnout, zda se případem Michalákové bude Velký senát zabývat.
Michaláková poslala svou stížnost do Štrasburku v roce 2017 poté, co v Norsku vyčerpala všechny soudní možnosti na zvrácení rozhodnutí norských úřadů. ESLP v rozsudku uvedl, že nařízení o pěstounské péči a pozdější zbavení rodičovských práv bylo v souladu se zákony.
„ESLP vzal na vědomí zejména odkaz norského soudu na závažné zanedbávání, fyzické a sexuální zneužívání a také skutečnost, že byly vyslechnuty děti a soud vydal individuální rozhodnutí týkající se každého z nich,“ konstatoval v lednu evropský soud.
Soud v anotaci ke svému rozhodnutí napsal, že v odůvodnění se uvádí, že matka děti neochránila před nežádoucím chováním otce, bila je a způsobila, že se bály. Byla tak spoluzodpovědná za zanedbání péče, uvedl ESLP. Zmínil i medializaci citlivých informací a zveřejňování snímků dětí, údajů o zdravotním stavu staršího syna.
Povinnost usilovat o sloučení rodiny je třeba vyvažovat s povinností chránit nejlepší zájem dítěte, stojí v anotaci. Podle soudu matka byla ve střetu zájmů, když k němu podala stížnost jménem synů.
Nesouhlas české strany
Podle Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových se soud s klíčovými otázkami vypořádal velmi překvapivě. „Akceptoval rozhodnutí Norů natrvalo oddělit děti od vlastní rodiny s minimálním a posléze nulovým kontaktem, přestože odpadly důvody pro takový krok, a nepozastavil se nad argumenty 'dítě si zvyklo u pěstounů'. Soud se také bez dalšího zkoumání postavil za trestání rodičů, kteří se rozhodli své příběhy zveřejnit,“ píše výbor v tiskové zprávě.
Michaláková se na ESLP obrátila i právě jménem svých dvou synů. Štrasburský soud ale v této části její stížnost odmítl z důvodu střetu zájmů na straně matky. Podle Petičního výboru je ale toto rozhodnutí v rozporu s dosavadní praxí štrasburského soudu.
„Odvolání podám, protože mi záleží na pravdě. Udělám to kvůli sobě i dalším rodinám,“ uvádí nyní ve svém prohlášení Eva Michaláková.
Žádost o pomoc u vlády
„Budeme žádat českou vládu o to, aby v souladu s pravomocným českým rozsudkem pokračovala v tlaku na Norsko s cílem umožnit matce kontakt se syny,“ uvádí v tiskové zprávě nezávislá senátorka a členka Petičního výboru Jitka Chalánková.
Loni v lednu padl rozsudek u Okresního soudu v Hodoníně, který se po opakovaných neshodách s odvolacím Krajským soudem v Brně zabýval norskými rozsudky a úpravou péče o děti po rozvodu manželů. Hodonínský soud nakonec formálně svěřil děti do péče Michalákové, na faktický stav případu to ale nemá vliv.
Podezření ze zneužívání se nepotvrdilo
Michaláková o své syny bojuje už skoro jedenáct let. Norská sociální služba Barnevernet rozhodla o odebrání dětí 18. května 2011. Eva a Josef Michalákovi se v Norsku usadili po svatbě v roce 2005, muž tam už dříve žil. V roce 2005 se jim narodil starší syn, v roce 2008 pak syn mladší. Všichni mají české občanství.
Úřady rodičům odebraly chlapce kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Podezření však policejní vyšetřování nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Manželé se později rozvedli. Od února 2012 bratři žijí každý v jiné pěstounské rodině. Na podzim 2015 norské úřady zbavily matku rodičovských práv.
Mladšího syna viděla Michaláková naposledy v srpnu 2015, staršího v dubnu 2014 na krátkých schůzkách pod dozorem pracovnic norského úřadu.
Proti odebrání dětí se Michaláková neúspěšně bránila u norských soudů. Podle rozsudku okresního soudu v norském Hokksundu, který v roce 2016 zveřejnil server Lidovky.cz, Michalákové tamní soudy mimo jiné vytýkaly, že celou věc medializovala, a tvrdily, že děti se k ní samy vrátit už nechtějí.
Případ v Česku po zveřejnění vzbudil značnou odezvu, zabývali se jím i nejvyšší ústavní činitelé včetně někdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD) a prezidenta Miloše Zemana.
