Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala tamní média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v zemi vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.
Pussy Riot prosluly protestem v roce 2012, kdy v moskevské katedrále Krista Spasitele zazpívaly píseň „Bohorodičko, vyžeň Putina“, kterou označily za punkovou modlitbu. Tři členky skupiny byly později odsouzeny za výtržnictví a dvě z nich si odpykaly skoro dva roky ve vězení. Evropský soud pro lidská práva později nařídil Moskvě vyplatit odsouzeným členkám uskupení odškodné za to, že ruské soudy porušily jejich práva.
„Soud se rozhodl vyhovět žádosti generální prokuratury a uznal punkovou skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci,“ sdělil státní agentuře TASS advokát skupiny Leonid Solovjev. Rozhodnutí soudu neprodleně vstoupilo v platnost, dodal.
Soud jednal za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti, napsal server Mediazona. Připomněl, že generální prokuratura argumentovala, že skupina uspořádala „řadu akcí ohrožujících bezpečnost státu“.
Jako příklad uvedla právě vystoupení členek Pussy Riot v hlavní moskevské katedrále před prezidentskými volbami v roce 2012 a vpád na hřiště při finálovém utkání mistrovství světa ve fotbale v Moskvě v roce 2018.
Tehdy členky Pussy Riot v policejních uniformách vběhly na hřiště během finále fotbalového šampionátu a požadovaly osvobození všech politických vězňů. Tři členky skupiny a jednoho jejího člena – Pjotra Verzilova – tehdy potrestali patnácti dny vězení.
„Byla to jen otázka času“
Letos v září ruský soud vyměřil pětici členek Pussy Riot v nepřítomnosti tresty vězení sahající od osmi po třináct let za mřížemi kvůli „šíření lživých zpráv“ o ruské armádě, konkrétně za klip nabádající nedívat se na tamní televizi.
Podle stejného paragrafu o rok dříve ruský soud potrestal jednu z členek skupiny šesti lety vězení. Verzilov byl podle stejného paragrafu v nepřítomnosti odsouzen k osmi letům a čtyřem měsícům, připomněl server Mediazona.
„Byla to jen otázka času. Dříve či později se to stejně muselo stát. Teroristé nás označili za extremisty,“ řekl serveru The Moscow Times o soudním rozhodnutí Alexandr Sofejev z Pussy Riot. Všichni členové a členky skupiny žijí podle něj v exilu, a tak žádné zásadní změny nečeká.
„Za kuklu pod polštářem, za naši písničku na počítači nebo i jen za ‚lajk‘ k našemu příspěvku (na sociálních sítích) může hrozit vězení. Pussy Riot se stalo jménem, které se v Rusku nesmí vyslovit,“ sdělila Tolokonnikovová exilovému serveru The Insider.
Po otevřeném vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 několik členek skupiny uprchlo ze země a později po nich úřady vyhlásily pátrání. Mnoho členek skupiny nyní žije v Tbilisi v Gruzii.
Ruské soudy v posledních letech za „extremistické“ označily i některé neexistující organizace, například „Mezinárodní hnutí LGBT“ či „Protiruské separatistické hnutí“, podotkly The Moscow Times.
