V pražském klubu MeetFactory vystoupí ve čtvrtek 8. září ruská punková kapela Pussy Riot. Feministická punková skupina je známá občanskými postoji vyjadřovanými často provokativní formou a kritikou ruského prezidenta Vladimira Putina. Koncert v Praze je součástí turné. Honorář kapela věnovala na obnovu dětské nemocnice v Kyjevě.
V Praze vystoupí ruské aktivistky Pussy Riot
Aktivistické umělecké hnutí s proměnlivým sestavou členů bojuje za svobodu slova, podporuje feminismus a práva lidí hlásících se k LGBT. „Pussy Riot přijíždí se svou punkovou, elektronickou, zejména však revoluční operou, která reflektuje současné dění. Představení je inovativní kombinací živé hudby, divadla a videa,“ uvádí program klubu MeetFactory.
Přesná podoba vystoupení bude podle ředitelky Amnesty International ČR Lindy Sokačové pro publikum překvapením, jistě lze ale od Pussy Riot čekat politická sdělení. „Určitě budou reagovat i na to, co se děje v konkrétní zemi. Chtějí upozorňovat na válku na Ukrajině, aby Evropa nepřestávala podporovat snažení Ukrajinců a Ukrajinek. Zároveň upozorňují na to, co se děje v Rusku a na tamní přituhující diktaturu,“ očekává Sokačová.
Opakované zatýkání a věznění
Zakládající členka Pussy Riot Marija Aljochinová před třemi lety v pražském Paláci Akropolis vystoupila s projektem vycházejícím z její knihy Riot Days. Nyní by se do Česka měla vrátit.
Loni soud omezil Aljochinovou na svobodě kvůli tomu, že se účastnila protestu proti uvěznění opozičního předáka Alexeje Navalného. Podařilo se jí ale utéct z domácího vězení, nyní žije v exilu.
Na konci srpna byla na krátkou dobu zadržena na předměstí Bernu. Spolu s dalšími dvěma členkami Pussy Riot se snažily vytvořit protiválečné graffiti ukazující vzdálenost Švýcarska od války na Ukrajině.
Další členka kapely Ajsoltan Nijazovová, která by se také měla účastnit pražského vystoupení, byla na základě mezinárodního zatykače zatčena začátkem června v Chorvatsku, kam přijela v souvislosti s aktuálním turné.
Nakonec byla propuštěna. Amnesty International v té souvislosti upozorňovalo, že autoritářské režimy zneužívají Interpol k umlčení aktivistů a že by Nijazovovou po vydání do rodného Turkmenistánu pravděpodobně čekalo mučení. V rodné zemi je členka Pussy Riot obviněna ze pronevěry čtyřiceti milionů dolarů patřících centrální bance.
Trest za „punkovou modlitbu“ by byl dnes tvrdší
Do Prahy přijedou Pussy Riot zahrát deset let od chvíle, kdy byly některé členky kapely odsouzeny ke dvěma letům vězení za vystoupení v Chrámu Krista Spasitele v Moskvě. Dnes by podle ředitelky Amnesty International ČR zněl rozsudek mnohem tvrději, jak dokládá například nedávné odsouzení ruského novináře Ivana Safronova. Toho soud poslal za mříže na dvaadvacet let, obžalován byl z údajné spolupráce s českou rozvědkou.
„Po vypuknutí války na Ukrajině je přístup do Ruska pro novináře či neziskových organizací mnohem náročnější. O spoustě lidí ani nevíme, co se jim děje, radikálně se zhoršují podmínky ve vězení,“ obává se Sokačová.
V Praze vystoupí ruská protestní skupina Pussy Riot (zdroj: ČT24)
Aktivistické umělkyně si trest vyslechly za to, že o půl roku dříve na happeningu v moskevském chrámu šokovaly věřící „punkovou modlitbou“, jež měla upozornit na rostoucí propojení kremelské politiky s pravoslavnou církví. Kritika mířila na patriarchu Kirilla, který podpořil Putinovu kandidaturu v prezidentských volbách. Pětice členek v moskevské katedrále Krista Spasitele křičela text písně Bohorodičko, vyžeň Putina.
Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová skončily v trestaneckých koloniích v Permské oblasti a v Mordvinské republice. V prosinci 2013 pak ruský nejvyšší soud rozhodl, že moskevský soud musí případ znovu otevřít. Než se tak ale stalo, byly obě ženy, jež za mřížemi držely protestní hladovky, propuštěny na prezidentskou amnestii k dvacátému výročí ústavy. Do vypršení trestu jim zbývaly tři měsíce.
V roce 2019 jim Rusko vyplatilo odškodnění 37 tisíc eur (950 tisíc korun), o kterém rozhodl Evropský soud pro lidská práva. Podle jeho zjištění moskevský soud porušil práva odsouzených a rozhodoval v rozporu s několika články evropských úmluv o ochraně lidských práv.
Laciná provokace?
Pussy Riot vyvolaly kritiku i jinými akcemi, jako byla například veřejná soulož v muzeu nebo masturbace mraženým kuřetem v obchodním domě. Odpůrci je označují za provokaci a urážky náboženství, které by se nesetkaly s pochopením ani v západních demokraciích.
„Nejde o žádnou lacinou provokaci. V Rusku lacině provokovat nejde, protože tam dlouhodobě kritici režimu čelí uvěznění. Z mého pohledu to není jen snaha na sebe upozornit, ale Pussy Riot zvolily dobrou formu, jak upozornit na vážné problémy v Rusku a zároveň tu pozornost udržet,“ domnívá se Sokačová.
Dodává, že je důležité nerezignovat na sledování toho, jak se putinovské Rusko chová ke svým odpůrcům, přestože je obtížnější se k informacím dostat. „Budeme mít určitě tendence říkat ‚No to už je normální v Rusku, že se zavírají lidé.‘ Ale je důležité na to neustále upozorňovat a také poskytovat pomoc lidem, kteří bojují za lidská práva. Dneska se hodně omezují víza Rusům i Bělorusům, ale neměli bychom zapomínat na konkrétní lidi, kteří se nebojí nasadit vlastní krk a svobodu,“ připomíná Sokačová.
Aljochinová: Čajkovskij nenapadl Ukrajinu
Sama Aljochinová zákazy vystupování, které po vypuknutí invaze na Ukrajinu mířily na ruské umělce i ruská díla, označila podle The Guardianu za „prostě hloupé“. „Není to Čajkovskij, kdo napadl Ukrajinu,“ podotkla. Vyzývala, že je naopak třeba, aby se umělecká komunita sjednotila, protože umělci jsou v Rusku nyní vystavováni represím, „jaké nikdo dosud nezažil“.
Nevybíravě se před osmi lety o Pussy Riot vyjádřil také český prezident Miloš Zeman, použil přitom vulgární výrazy. „Choval se jako typický patriarchální hlupák,“ řekla k Zemanovým výrokům Tolokonnikovová podle britského deníku The Guardian.