Česká studie odhalila reakce buněk slinivky na změny hladiny cukru v krvi

Čeští vědci v nové studii odhalili mechanismy buněk slinivky břišní a jejich reakce na změny hladiny cukru v krvi, což může pomoct v léčbě cukrovky a jiných metabolických onemocnění. Zaměřili se na takzvané beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu, informoval Fyziologický ústav Akademie věd.

Beta buňky hrají zásadní roli v uvolňování inzulinu, hormonu, který pomáhá tělu udržovat metabolickou rovnováhu. Aby ale mohly správně plnit svou funkci, musejí se přizpůsobovat nutričnímu stavu organismu. Výzkum odhalil detailní mechanismus, jak buňky reagují na změny hladiny cukru v krvi. Což rozšiřuje vědecké poznání směrem k novým možnostem cílené léčby poruch funkce slinivky břišní.

Odborníci zjistili, že takzvané reaktivní formy kyslíku, které až doposud považovali za škodlivé vedlejší produkty metabolismu, fungují jako klíčové signální molekuly pro zdraví beta buněk.

„Při vyšší hladině cukru v krvi dochází ke zvýšení reaktivních forem kyslíku, což způsobuje cílené změny ve struktuře proteinů odpovědných za produkci energie, sekreci inzulinu a udržení dalších metabolických procesů,“ uvedla vedoucí výzkumu Blanka Holendová.

Cukrovka je celospolečenský problém

Cukrovka, nebo také diabetes, je chronické onemocnění, při kterém tělo nedokáže správně zpracovávat cukr v krvi. Děje se to buď kvůli nedostatku hormonu inzulínu, který vyrábí slinivka, nebo kvůli tomu, že buňky na inzulín nereagují, jak by měly. To vede k příliš vysoké hladině cukru v krvi, což může postupně poškodit různé orgány, nervy nebo cévy.

Existují dva hlavní typy cukrovky, diabetes prvního typu, který vzniká nejčastěji už v dětství a je spojen s autoimunitním zánětem, a druhého typu, který je častější u dospělých a souvisí s nezdravým životním stylem nebo genetickými faktory. Léčba zahrnuje zdravou stravu, pohyb a někdy léky nebo inzulínové injekce.

Nemocných s cukrovkou druhého typu je v Česku přes milion, do roku 2030 jich může být až 1,3 milionu. Od diabetu prvního typu se choroba liší tím, že se často objevuje až ve vyšším věku a souvisí hlavně s nezdravým životním stylem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 14 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 16 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 20 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...