Česká studie odhalila reakce buněk slinivky na změny hladiny cukru v krvi

Čeští vědci v nové studii odhalili mechanismy buněk slinivky břišní a jejich reakce na změny hladiny cukru v krvi, což může pomoct v léčbě cukrovky a jiných metabolických onemocnění. Zaměřili se na takzvané beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu, informoval Fyziologický ústav Akademie věd.

Beta buňky hrají zásadní roli v uvolňování inzulinu, hormonu, který pomáhá tělu udržovat metabolickou rovnováhu. Aby ale mohly správně plnit svou funkci, musejí se přizpůsobovat nutričnímu stavu organismu. Výzkum odhalil detailní mechanismus, jak buňky reagují na změny hladiny cukru v krvi. Což rozšiřuje vědecké poznání směrem k novým možnostem cílené léčby poruch funkce slinivky břišní.

Odborníci zjistili, že takzvané reaktivní formy kyslíku, které až doposud považovali za škodlivé vedlejší produkty metabolismu, fungují jako klíčové signální molekuly pro zdraví beta buněk.

„Při vyšší hladině cukru v krvi dochází ke zvýšení reaktivních forem kyslíku, což způsobuje cílené změny ve struktuře proteinů odpovědných za produkci energie, sekreci inzulinu a udržení dalších metabolických procesů,“ uvedla vedoucí výzkumu Blanka Holendová.

Cukrovka je celospolečenský problém

Cukrovka, nebo také diabetes, je chronické onemocnění, při kterém tělo nedokáže správně zpracovávat cukr v krvi. Děje se to buď kvůli nedostatku hormonu inzulínu, který vyrábí slinivka, nebo kvůli tomu, že buňky na inzulín nereagují, jak by měly. To vede k příliš vysoké hladině cukru v krvi, což může postupně poškodit různé orgány, nervy nebo cévy.

Existují dva hlavní typy cukrovky, diabetes prvního typu, který vzniká nejčastěji už v dětství a je spojen s autoimunitním zánětem, a druhého typu, který je častější u dospělých a souvisí s nezdravým životním stylem nebo genetickými faktory. Léčba zahrnuje zdravou stravu, pohyb a někdy léky nebo inzulínové injekce.

Nemocných s cukrovkou druhého typu je v Česku přes milion, do roku 2030 jich může být až 1,3 milionu. Od diabetu prvního typu se choroba liší tím, že se často objevuje až ve vyšším věku a souvisí hlavně s nezdravým životním stylem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
před 1 hhodinou

Sucho na východě a povodně na západě. Vyšla zpráva o evropském klimatu

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 21 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
včera v 12:00

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
včera v 10:39

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
včera v 07:30

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025
Načítání...