Česká studie odhalila reakce buněk slinivky na změny hladiny cukru v krvi

Čeští vědci v nové studii odhalili mechanismy buněk slinivky břišní a jejich reakce na změny hladiny cukru v krvi, což může pomoct v léčbě cukrovky a jiných metabolických onemocnění. Zaměřili se na takzvané beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu, informoval Fyziologický ústav Akademie věd.

Beta buňky hrají zásadní roli v uvolňování inzulinu, hormonu, který pomáhá tělu udržovat metabolickou rovnováhu. Aby ale mohly správně plnit svou funkci, musejí se přizpůsobovat nutričnímu stavu organismu. Výzkum odhalil detailní mechanismus, jak buňky reagují na změny hladiny cukru v krvi. Což rozšiřuje vědecké poznání směrem k novým možnostem cílené léčby poruch funkce slinivky břišní.

Odborníci zjistili, že takzvané reaktivní formy kyslíku, které až doposud považovali za škodlivé vedlejší produkty metabolismu, fungují jako klíčové signální molekuly pro zdraví beta buněk.

„Při vyšší hladině cukru v krvi dochází ke zvýšení reaktivních forem kyslíku, což způsobuje cílené změny ve struktuře proteinů odpovědných za produkci energie, sekreci inzulinu a udržení dalších metabolických procesů,“ uvedla vedoucí výzkumu Blanka Holendová.

Cukrovka je celospolečenský problém

Cukrovka, nebo také diabetes, je chronické onemocnění, při kterém tělo nedokáže správně zpracovávat cukr v krvi. Děje se to buď kvůli nedostatku hormonu inzulínu, který vyrábí slinivka, nebo kvůli tomu, že buňky na inzulín nereagují, jak by měly. To vede k příliš vysoké hladině cukru v krvi, což může postupně poškodit různé orgány, nervy nebo cévy.

Existují dva hlavní typy cukrovky, diabetes prvního typu, který vzniká nejčastěji už v dětství a je spojen s autoimunitním zánětem, a druhého typu, který je častější u dospělých a souvisí s nezdravým životním stylem nebo genetickými faktory. Léčba zahrnuje zdravou stravu, pohyb a někdy léky nebo inzulínové injekce.

Nemocných s cukrovkou druhého typu je v Česku přes milion, do roku 2030 jich může být až 1,3 milionu. Od diabetu prvního typu se choroba liší tím, že se často objevuje až ve vyšším věku a souvisí hlavně s nezdravým životním stylem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
před 19 hhodinami

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
před 20 hhodinami

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.