Léčba strana 2 z 5

Hlava občas bolí každého. Někdy z přepracovanosti, jindy z přemíry alkoholu – ale u nečekaně velkého množství lidí se jedná o zdravotní problém. Lékaři rozlišují asi dvě stovky bolestí hlavy; tou nejznámější je migréna, není ale tou nejhorší. Nejbolestivější je cluster headache, česky též klastrová bolest hlavy, která se připomíná každý rok 21. března. Jarní rovnodennost má u této diagnózy symbolizovat naději přicházející s kratší délkou noci.

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.

Ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnictví poprvé propojila své údaje o nemocnosti, léčbě, invaliditě, klientech domovů či příjemcích příspěvků na péči. Lépe tak nastaví síť zařízení, počet personálu, úhrady či investice.

Skloubení péče o některé pacienty bývá složité. Zvlášť v případech, kdy se přestávají léčit a přesouvají se do sociální péče. Nově by měla pomoci novela, která zavádí sociálně-zdravotní služby. Platí od 1. března. Některé nemocnice vedou právě u takových pacientů spory s pojišťovnami.

Profesor Emanuel Nečas je uznávaný odborník. Když ale přestával slyšet, jeho kontakt se studenty byl stále omezenější. Loni v květnu dostal kochleární implantát a jeho svět se zcela změnil. Zpočátku slyšel jen šum a změť zvuků, teď už rozumí i mluvenému slovu a díky tomu se vrátil do práce a výuky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Mezinárodní den sluchu upozorňuje, že se střední nebo těžkou vadou sluchu se ročně narodí více než tisíc dětí. Právě u nich lékaři apelují, aby rodiče a pediatři na nic nečekali. Pro úspěšnou rehabilitaci třeba s kochleárním implantátem je totiž potřeba co nejrychlejší zákrok.

Genová terapie poprvé zlepšila zrak dětí s genetickou poruchou. Uspěli londýnští vědci, kteří tento experiment poprvé úspěšně provedli na lidech.

Virtuální realita pomáhá léčit závratě. Lékaři v pražské motolské nemocnici ji využívají u lidí po operacích mozkových nádorů. „Pacienti se mohou projít obchodním centrem, umožníme sáhnout si pro věci, vybrat si něco do nákupního košíku,“ popisuje výkonný ředitel společnosti VR Medical Konstantin Novikov. Výhodou této technologie je, že může urychlit rehabilitaci. Virtuální realitu mohou pacienti využívat už na lůžku, brýle si nasazují zhruba na třicet minut denně. Do budoucna by mohla být vhodná i pro další pacienty. S různými poruchami rovnováhy se potýká až patnáct procent populace.

Lenka Marková, jedna z popálených při nedávném požáru v mostecké restauraci U Kojota, má za sebou nejnáročnější část léčby. Žena se stále léčí v pražské nemocnici na Vinohradech, kde jsou i další čtyři lidé, kteří byli při tragickém požáru rovněž vážně zranění.

Prvorozený syn manželů Hajgajdových Oliver se narodil s vážným genetickým onemocněním, na které v tuto chvíli neexistuje léčba. I když jim samotným už to zřejmě nepomůže, rozhodli se svůj čas a energii věnovat vývoji nového léku. Manželé Lenka a Radoslav proto založili asociaci, která podporuje české vědce zkoumající Angelmanův syndrom, který způsobuje těžkou mentální retardaci. A úspěch přišel – vědcům se před pár měsíci podařilo v laboratorních podmínkách připravit návrh terapie. Teď potřebují lék testovat na myších modelech. Postoupit do další fáze můžou díky podpoře široké veřejnosti – ve sbírce, kterou zorganizovali rodiče Olivera, se vybralo přes dvacet milionů korun. Pro Reportéry ČT o tom natáčela Kateřina Poláková.

Přibývá center, která pomáhají lidem se závislostmi, psychickými potížemi i syndromem vyhoření. Nové sanatorium pro dospělé otevřeli ve středočeských Doubravčicích. Privátní zařízení bude alternativou těch státních, ve kterých se ale na místo často čeká dlouho. Jeden den léčby v této instituci včetně jídla a ubytování stojí osm tisíc. Ve státních zařízeních tohoto typu je to podle VZP zhruba tři a půl tisíce.

Lékaři v Česku loni transplantovali pacientům 952 orgánů, což je nejvíc od prvního voperování orgánu od dárce v roce 1961. Dosud byl rekordním rok 2018. Meziročně jde o nárůst zhruba o desetinu. Vyplývá to z údajů Koordinačního střediska transplantací. Rekordní byl počet dárců orgánů i operovaných srdcí, plic a ledvin. Naopak nejméně od roku 2011 bylo na konci roku čekajících na transplantaci, na čekací listině je zapsáno 923 osob.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v roce 2025 očekává dokončení projednání čtyř zákonů klíčových pro zdravotnictví, přičemž dva už prošly ve sněmovně prvním čtením. Od ledna začne také screening výdutě břišní aorty u mužů ve věku 65 až 67 let a postupně budou spuštěny nové funkce v aplikaci EZKarta. V plánu jsou dle hlavní hygieničky Barbory Mackové jednání s novými hejtmany o centralizaci hygienické služby.

Přes sedm tisíc nových pacientů si ročně vyslechne diagnózu rakoviny tlustého střeva a konečníku, která patří mezi ty nejčastější. Od roku 2008 klesla úmrtnost v Česku o třetinu i díky novým lékům. Pacientka Hana například měla mít trvalou stomii, pomohla jí však inovativní léčba. Odborníci apelují, aby lidé nezanedbávali prevenci.

Až pět set hovorů denně přijímá Linka bezpečí. Podle operátorů čím dál častěji volají mladí mezi čtrnácti a sedmnácti lety s psychickými problémy, které mnohdy ústí i v sebevražedné myšlenky. A obávají se svěřit. I proto ve středu Linka pod hlavičkou osvěty představila další video, které v takovém rozpoložení může pomoci.

V návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí podle adiktologů zhruba sedm set milionů korun na léčbu a prevenci závislostí. Téma štěpí i koaliční politiky. Někteří navrhují peníze přidat, aby bylo z čeho financovat vládou schválené priority v této oblasti. Na případnou dohodu má koalice čas do třetího prosince, kdy začnou poslanci rozpočet projednávat.

Počet diabetiků v Česku strmě roste. Cukrovku už má skoro každý desátý člověk. Další statisíce o tom, že jsou nemocní, neví, nebo trpí prediabetem. Cukrovka má dva typy – první je autoimunitní onemocnění, podmíněné geneticky. Druhý souvisí se životním stylem, tedy se špatným stravováním a obezitou.

Až desítky kilometrů musí lidé v příhraničí dojíždět za pediatry nebo zubaři. Obce na jihu nebo západě Čech jsou totiž často daleko od větších měst, kde sídlí nemocnice nebo specializovaní doktoři. Kratší cestu za ošetřením by lidé absolvovali, kdyby se vydali do sousedního Německa nebo Rakouska. Jenže tam se jim zdravotní péče může nyní prodražit. Změnit to má novela, kterou schválila vláda.

Lidem s nevyléčitelnou nemocí medicína zatím nedokáže účinně pomoci. Pacienti jsou odkázáni na paliativní péči, která jim pomáhá žít plnohodnotný život navzdory nejasné budoucnosti. Zora Šťastná je jednou z těch, kteří ukazují, že i s těžkou diagnózou je možné být aktivní. Před třemi lety jí lékaři dávali půl roku života, přesto teď spolu s cyklistou Martinem Součkem plánuje projet na kole napříč Českem.

Sedmiletá Tina už rok bojuje s téměř neléčitelným případem agresivního mozkového nádoru – difuzním gliomem mozkového kmene. Teď dostala šanci na experimentální léčbu v týmu francouzského lékaře Jacquese Grilla. Tento expert patří mezi nejlepší světové odborníky, kteří testují ty nejmodernější léky a metody. V rozhovoru pro Českou televizi mluvil i o tom, kde bere naději v boji se smrtící nemocí.

Úřady v Kamerunu učinily přítrž všem spekulacím o zdravotním stavu jedenadevadesátiletého prezidenta Paula Biyy. Jakékoliv veřejné debaty na toto téma tamní ministr vnitra postavil mimo zákon s tím, že jde o otázku národní bezpečnosti. Spekulace o Biyově nemoci se v médiích vyrojily poté, co se dlouho neobjevoval na veřejnosti.

Čínští vědci transplantovali mladé ženě trpící cukrovkou upravené kmenové buňky. A zákrok zabral – po roce od zákroku je pacientka zcela zdravá a už nemusí brát inzulin.

Čeští vědci odhalili buňky, které mohou v budoucnosti pomoci významně zlepšit hojení ran bez tvorby jizev. Tyto takzvané regenerační iniciační buňky (RIC) jsou zásadní při obnově tkání. Objev může v budoucnu také pomoci při léčbě onkologických onemocnění.

Přesně před rokem složili lidé rekordní částku na genovou terapii pro Martina Zatloukala. Chlapec trpí vzácným onemocněním, syndromem AADC. Vyléčit ho není možné – příznaky ale odstraní nákladná operace. Stála zhruba sto milionů korun. Chlapec ji podstoupil v únoru, jeho stav se nyní zlepšuje.

Lidem s nemocí motýlích křídel by do budoucna mohla pomáhat buněčná terapie. Čeští vědci pokračují v další fázi testování léčby, která využívá tukové buňky. Inovativní postup zkoušejí i u dětských pacientů. Vzácné genetické onemocnění způsobuje puchýře a otevřené rány na kůži i sliznici.