Léčba strana 2 z 5

Alzheimerova choroba nebolí a ne vždy se její nástup podaří zachytit včas. S rozpoznáním prvních příznaků má pomoci nová aplikace. Na jejím vývoji pracovali odborníci z Pražského inovačního institutu společně s ČVUT a Národním ústavem duševního zdraví. Zatím si ji může vyzkoušet jen omezený počet lidí, přístupná všem by měla být už na jaře.

Sbormistrovi, který dlouhodobě znásilňoval a zneužíval malé zpěváky ve farním pěveckém sboru, uložil ve středu pražský městský soud čtyři roky vězení. Součástí trestu je i ústavní sexuologické léčení a maximální, tedy desetiletý zákaz práce s dětmi. Verdikt zatím není pravomocný. Muž se po svém zadržení ke skutkům postupně přiznal a po propuštění z vazby dobrovolně nastoupil do bohnické léčebny, kde se přes rok léčí s homosexuální pedofilií.

O marihuaně se někdy mluví jako o droze, která by mohla nahrazovat užívání silnějších návykových látek, které způsobují mnohem závažnější problémy. Teď ale rozsáhlá studie ukázala, že se taková očekávání nemohou naplnit – marihuana totiž takhle nefunguje.

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získala kardioložka Zuzana Moťovská. Kromě Moťovské dostali cenu například Jan Martínek za nové minimálně invazivní způsoby léčby onemocnění žaludku a jícnu nebo archeolog Jiří Macháček za objev germánských run na slovanském sídlišti. Laureáty představil předseda správní rady projektu Česká hlava Martin Vlach na tiskové konferenci v Kampusu Hybernská v Praze. O ocenění Moťovské tento týden rozhodla vláda.

Chlapec se vzácnou genetickou poruchou, na jehož léčbu lidé darovali přes 150 milionů korun, se bude léčit na přelomu ledna a února příštího roku ve Francii. Informaci přinesl dárcovský server Donio, přes který se lidé ve sbírce na genovou terapii skládali. Sbírka začala v pátek 22. září, přispělo do ní více než 307 tisíc lidí.

Lékaři poprvé otestovali genovou terapii, která má dokázat snížit množství škodlivého cholesterolu v krvi. Pomocí úpravy genů dokázali u lidských pacientů vypnout mechanismus, který do těla tuto látku, jež ve větším množství škodí, uvolňuje.

Speciální typ léčby vyzkoušeli lékaři ve Fakultní nemocnici Brno. Devítileté pacientce s agresivním nádorem uzlin podali genovou terapii. Běžná chemoterapie u ní selhala. Nový postup byl náročný a podílelo se něm velké množství personálu. Na vše dohlédla etická komise. Jde o nevyzkoušený typ péče, rodina ji hradit nemusela – platí ji zadavatel studie.

Nový výzkum použil v klinické studii geneticky upravený virus, který je normálně zodpovědný za vznik oparu. Tato látka zvýšila imunitu nemocných trpících rakovinou mozku natolik, že proti nemoci byli schopní lépe bojovat.

Když pojišťovna nechce proplatit léčbu vzácného onemocnění, není to kvůli penězům. V Interview ČT24 to řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Překážku, kvůli které pojišťovna odmítla uhradit například léčbu dvouletého Martina experimentálním lékem za sto milionů, podle něj představovaly pochyby, zda by taková léčba mohla být úspěšná. Zároveň ale Dvořáček – též někdejší ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu – zapochyboval o cenách, o které si výrobci léků za podobné přípravky říkají, a varoval, že mohou strmě růst. Pomoci by mohly společné evropské nákupy.

Úmrtnost na rakovinu prsu se za dvacet let snížila o jednatřicet procent. Díky preventivním screeningovým vyšetřením žen v rizikovém věku se daří odhalit nádory brzy, kdy jsou vyléčitelné, zaznělo na páteční tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Ročně je nádor podle dat resortu nově diagnostikovaný u zhruba 7500 žen, u 4500 díky screeningu. Více než čtyřicet procent žen nad 45 let ale na tato vyšetření nechodí, nejvíc v Praze.

Po covidu přibylo onkologicky nemocných pacientů, kteří se aktivně zajímají o možnosti léčby. Podle Nadace pro výzkum rakoviny ale informace častěji hledají na internetu a někteří mají tendenci podléhat dezinformacím. Reálné novinky v léčbě i výzkumu karcinomů představila konference pacientů s experty.

Česká vědkyně, která studuje genetické nůžky, popisuje naděje i rizika spojená s genovou terapíí. Jde podle ní o technologii, která má potenciál zásadně změnit svět a zbavit lidstvo spousty nemocí, s nimiž dosud muselo žít. Připouští ale také, že technologie genové editace mohou znamenat hrozbu.

Rekordním výsledkem skončila sbírka na chlapce s vzácným genetickým onemocněním, jehož nákladnou léčbu odmítla uhradit zdravotní pojišťovna. Ačkoli chlapec má nyní naději, že mu léčba, již podstoupí, zachrání život, není jediným dítětem, od jehož onemocnění daly pojišťovny ruce pryč. I další rodiny se pokusily sehnat peníze ve sbírkách, a ne všechny skončily tak šťastně. Na okraji zájmu jsou hlavně ty, z nichž se snaží rodiny teprve financovat výzkum. O sbírkách na léčbu dětí se vzácnými onemocněními natáčel pro 168 hodin Jaroslav Hroch.

Dvouletý Martin, na jehož léčbu přispěli dárci bezmála 150 milionů korun, by mohl dle lékařů podstoupit genovou terapii do konce roku. Aktuálně zdravotníci jednají se dvěma centry v Evropě, která mají s takovým typem zákroku zkušenosti.

Na léčbu Martina, který trpí vzácnou nemocí AADC syndrom, se vybralo přes sto milionů korun. Chlapec tak může dostat lék Upstaza, který by mu mohl zachránit život. Tento přípravek patřící mezi takzvané genové terapie byl schválený teprve před rokem.

Čechům se podařilo vybrat více než sto milionů na léčbu nemocného Martina. Jde o vůbec nejvyšší částku, na kterou se doposud na platformě Donio lidé skládali. Peníze se navíc vybraly v rekordním čase. Samotná sbírka vznikla už koncem srpna, největší část – devadesát milionů korun – se ale vybrala během posledních pěti dní, kdy se zapojili čeští influenceři a známé osobnosti. Vybrané peníze využije rodina na speciální terapii, která by měla pomoci s léčbou vzácného syndromu. Pojišťovna ji odmítla uhradit.

Centrum hiporehabilitace Mirákl v Bohuslavicích na Jihlavsku zkoumá vliv hipoterapie na děti se spinální muskulární atrofií. Cílem je objektivně potvrdit efektivitu a funkčnost fyzioterapeutické metody, při které se využívají koně. V Bohuslavicích nyní končí výzkumné pobyty dětí. Po analýze výsledků a jejich publikování by měly být výsledky studie zjara příštího roku představené v Budapešti na světové konferenci věnující se hipoterapii.

Metoda CRISPR může změnit lidstvo a případně všechny další generace. Funguje jako nůžky, s nimiž je možné vystřihnout kousek genetické informace. Znamená to velké etické otázky, ale také velké příležitosti třeba v medicíně, kde se může podílet na léčbě dosud neléčitelných nemocí. Výrazně se na této metodě podílel i český vědec Martin Jínek. I o něm mluvila spoluautorka metody, která za svou práci získala Nobelovu cenu, Emmanuelle Charpentierová. Vědkyně poskytla obsáhlý rozhovor pořadu Hyde Park Civilizace.

K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou v úterním úvodním kole podpořila sněmovna po opozičních výhradách. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek až na dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu, kterou opoziční poslanci označovali za nedostatečnou, nyní posoudí zdravotnický výbor ve zkrácené třicetidenní lhůtě.

Kolorektální karcinom je druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu v EU. Nádor tlustého střeva se sice dá odstranit, ale malý počet buněk často hlavní tumor opustí a založí novou rakovinu v životně důležitých orgánech. Evropští vědci teď ale o těchto smrtelně nebezpečných putujících buňkách zjistili informace, které by mohly zabránit jejich šíření.

Některé moderní způsoby léčby rakoviny jsou drahé a nejsou ještě zařazeny do běžných úhrad pojišťoven. Řada pacientů se proto domáhá zaplacení pomocí speciální výjimky i soudů. Onkologického pacienta z Českých Budějovic podpořil i Nejvyšší správní soud (NSS). Jenže ani poté mu pojišťovna léčbu neuhradila.

Vážné problémy s migrénou má v Česku zhruba 300 tisíc lidí a pokud se započtou i mírnější příznaky, vyhoupne se číslo k milionu. Pacienty často provází nižší výkon či úplná pracovní neschopnost. Účinná léčba existuje, zatím ji ale podstupuje jen zlomek nemocných.

Lidé, jimž je poprvé diagnostikována psychóza, by podle psychiatrů měli vždy podstoupit skenování mozku. Mohlo by to podle nich vyloučit jiné nemoci a umožnit urychleně zahájit léčbu.

Co rozhoduje o tom, jestli má člověk nadváhu? Největší vliv má životní styl, ale už řadu let se ví, že významnou roli hrají i zděděné vlastnosti. Jenže ani geny nemohou plně vysvětlit dědičný sklon k nadváze. Vědci teď popsali, jak významný vliv hraje takzvaná epigenetika.