Léčba strana 4 z 5

V Japonsku podstoupí na podzim poslední ze série operací Ivanka Danišová – žena, která bojuje o záchranu svého obličeje a jejíž příběh před čtyřmi lety vyvolal mimořádnou vlnu solidarity. Spěl tehdy ke šťastnému konci, který ale překazila covidová pandemie a opatření světových vlád. Sérii nezbytných operací se tehdy nepodařilo dokončit a dlouhé čekání navíc část dosavadního úsilí zmařilo.

Vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu objevili mozkové signály, které ukazují, jak člověk prožívá chronickou bolest. Tvrdí, že jejich práce je krokem směrem k účinné léčbě lidí žijících s dlouhotrvající bolestí, která není utišitelná běžnými léky.

V Česku žije podle odhadů asi 620 lidí, kteří nevědí o své nákaze virem HIV, kolem 350 z nich jsou cizinci. Diagnózu se dozvědí průměrně asi tři roky od nákazy. Vyplývá to z návrhu Národního plánu řešení problematiky HIV/AIDS na období 2023 až 2027, který má k dispozici agentura ČTK. Jedním z jeho cílů je vědět o 95 procentech nakažených, současný odhad je 83 procent. Návrh plánu by měla ve středu projednat vláda.

Čtvrtina nádorů vaječníků je geneticky podmíněná, přičemž ročně tento typ rakoviny lékaři v Česku objeví asi u tisíce žen. Genetický test k odhalení mutací, které přinášejí vyšší riziko, mohou absolvovat i jejich blízké příbuzné. Na tiskové konferenci to řekli zástupci Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Pacientům s chronickou bronchitidou mohou pomoci operace, při nichž lékaři elektrickým pulzem zničí část buněk produkujících hlen. Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze, kde takto začali léčit nemocné s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), o tom v úterý informovala v tiskové zprávě.

Méně než polovina nových léků proti rakovině registrovaných ve Španělsku v posledních dvanácti letech měla relevantní účinky na zdraví či na dobu přežití pacientů. Uvádí to studie španělských vědců, na kterou upozornil deník El País. Jen desetina nových léků pak podle nich měla i pozitivní přínos pro kvalitu života nemocného.

Američtí vědci testují přelomovou metodu, která může zachránit život pacientům se srdeční arytmií. Pomoci jim má radiace. Díky přesnému ozáření se totiž podle lékařů začnou obnovovat buňky v srdci. Do výzkumu experimentální léčby se už přihlásilo osmdesát pacientů a zapojily se do ní desítky amerických nemocnic.

Pražský Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) bude spolu s finskými vědci zkoumat možnosti léčby, při níž bílé krvinky z imunitního systému pacienta samy zabíjejí buňky nádoru. Takzvaná imunoterapie by mohla fungovat i u pacientů, kterým nepomůže transplantace kostní dřeně.

Britská vláda spouští unikátní projekt. Kuřákům bude zdarma rozdávat elektronické cigarety. Doufá, že se tím sníží počet závislých na tabáku. V Česku je postup při odvykání odlišný. Podle odborníků je nejúčinnější intenzivní léčba. Zároveň ale upozorňují, že ji absolvuje velmi málo lidí.

Dostat se k inovativním lékům dřív, než se objeví na trhu, je přáním mnoha lidí trpících vážnou nemocí. Pro některé řešení existuje, je jím vstup do klinické studie. Tuto možnost využívá například část pacientů s rakovinou, přestože účinnost nové látky nelze předem zaručit, jakož ani vyloučit vedlejší účinky. V České republice se předloni zapojilo do výzkumu přes dva tisíce lidí.

Česká ekonomika ročně přichází o 42 miliard korun kvůli nedostatečné péči o zdraví, tvrdí experti z pojišťoven i akademického prostředí. Průměrný věk úmrtí sice v Česku postupně stoupá, posledních deset let ale většina lidí nedožívá ve zdraví. Na vině je podle odborníků i státní politika, protože na prevenci jdou jen tři procenta z celkových výdajů. Ministerstvo zdravotnictví věří, že se mu podaří preventivní péči lépe propagovat, chce k tomu využít aplikaci Tečka, která původně vznikla v souvislosti s covidem-19.

Za znásilnění sedmi dětí ve věku od čtyř do jedenácti let uložil soud třiatřicetiletému muži z Liberce třináct let vězení. Trest je nad horní hranicí trestní sazby. Zároveň mu soud uložil ústavní ochrannou sexuologickou léčbu a náhradu nemajetkové újmy poškozeným v souhrnné výši 1,3 milionu korun. Rozsudek není pravomocný. Obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání.

Mnohočetný myelom je druhé nejčastější onkologické onemocnění krve. Aktuálně se s ním léčí až pět tisíc pacientů. Díky novým terapiím se ale daří prodlužovat délku jejich dožití. I když se jim ve většině případů rakovina vrací. Pacientské organizace právě 30. březen věnují osvětě a informování o této nemoci. Nejčastěji se projevuje špatnou činností ledvin, křehnutím kostí a chudokrevností u lidí po šedesátém roce života.

Kdyby se lidé častěji setkávali s pachy jiných lidí, možná by trpěli menší společenskou úzkostí. Nečekané spojení popsal mezinárodní vědecký tým, který ve svém výzkumu zkombinoval terapii typu mindfulness s tím, že pacienty vystavuje lidským „chemosignálům“.

Některé nemocnice začínají budovat informační centra i odpočinkové zóny pro onkologické pacienty a další vážně nemocné, kteří se zde mohou radit s odborníky a tím se lépe vyrovnat s těžkou nemocí. Podle lékařů na to v ordinacích nebývá dost času. Jedno z prvních takových míst otevřela pražská Všeobecná fakultní nemocnice.

Olomoucký vrchní soud v úterý potvrdil mladíkovi podmíněný trest za přípravu bombových útoků u tří velvyslanectví v Praze. Vyhověl však jeho odvolání a zmírnil mu ochrannou psychiatrickou léčbu z ústavní na ambulantní. Rozhodl tak poté, co vyslechl znalce z oboru psychologie a psychiatrie, podle kterých obžalovaný změnil pohled na své jednání. Mladík byl souzen za přípravu teroristického útoku. Muž je již plnoletý, v době činu mu bylo 17 let, souzen tak byl jako mladistvý, kdy mu hrozil maximálně pětiletý trest vězení.

Lékaři z ostravské fakultní nemocnice na dvoudenní konferenci Pařízkovy dny v Ostravě poprvé prezentovali doporučení postupu léčby u onkologických pacientů s trombózou. Právě u lidí s nádorovým onemocněním se komplikace v podobě trombózy objevují častěji. Na tom, jak v jejich případě postupovat, se shodli odborníci z několika českých nemocnic.

V posledních letech dochází ke zjemnění postupů v neurochirurgii a zpřesnění indikací. V pořadu Události, komentáře to řekl přednosta Neurochirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy David Netuka. V dalších letech se podle něj dá očekávat rozvoj v léčbě nádorů a větší posun k personifikované medicíně.

Na třetího března připadá Světový den sluchu. Lékaři přitom poruchu tohoto smyslu diagnostikují u čím dál většího počtu dětí – momentálně u čtyř z tisíce. Před pěti lety jich odhalili o polovinu méně. Většinou se ale podaří sluch zachránit, a to operací, léčbou nebo moderními pomůckami.

Lék na spinální svalovou atrofii (SMA), který je v současné době nejdražší v Česku schválenou léčbou, zaplatila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) za dva roky 31 dětem. Informovala o tom v tiskové zprávě. Dalším pacientům léčbu, která pro jednoho vyjde na více než padesát milionů korun, platily i jiné zdravotní pojišťovny, šlo o jednotky případů. Lidé se stejnou nemocí mohou dostávat jiný medikament, který stojí 5,7 milionu. Od začátku roku 2022 lékaři vyšetřují na riziko tohoto onemocnění už novorozené děti.

Možnosti marihuany jako léku proti psychický problémům chce zkoumat univerzita v Oxfordu. Mezinárodní výzkum má prověřit bezpečnost i účinnost látky obsažené v marihuaně u případů psychózy.

Podle německých vědců se podařilo zcela vyléčit dalšího člověka z viru HIV. Stal se tak teprve pátým známým případem, kdy se nemocný viru zbavil, a zároveň třetím, kdy se to povedlo s pomocí léčby. Zajímavé je, že stav pacienta byl komplikovaný další smrtelnou nemocí.

Trh s konopím je etablovaný, žádná prohibice ho nezastavila, máme z toho pouze náklady a žádnou prevenci, tudíž musíme hledat jiný nástroj tvrdé kontroly trhem. To sdělil v Otázkách Václava Moravce národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, jenž připravuje návrh zákona o legalizaci prodeje i pěstování marihuany. Adiktolog Petr Popov se však obává, že na něco takového není připravený český zdravotnický systém.

Jaroslav Řehák, který loni v březnu ve škole v pražské Michli zabil mačetou učitele, má jít do vězení na dvanáct let. Rozhodl o tom pražský městský soud. Mladík by měl podstoupit i ambulantní léčení. Rozsudek zatím není pravomocný. Řehák se k činu přiznal, už v prosinci u soudu vypověděl, že ho pedagog ponížil při zkoušení a šikanoval ho.