Čeští vědci se pokouší takzvaně převychovat rakovinné buňky, aby byly méně agresivní a reagovaly na léčbu. Dosáhnout toho chtějí čtyřmi různými strategiemi, které popisují v nové studii. Buňky se pokouší laicky řečeno udržet spící, přeprogramovat je, změnit jim prostředí nebo omezit jejich možnost migrovat, nastínil Národní ústav pro výzkum rakoviny.
Čeští vědci chtějí převychovat rakovinné buňky
Dosavadní léčba rakoviny se pokouší zlikvidovat co nejvíce rakovinných buněk v lidském těle. Některé buňky však léčbu přežijí, stanou se odolnými a tuto vlastnost předají také svým potomkům. „Pozornost vědců a vědkyň v některých z našich výzkumných týmů se proto od prostého zabíjení obrací k možnostem převýchovy nádorových buněk, aby se polepšily, ztratily svou agresivitu, nešířily se dále do organismu, popřípadě se přeměnily na nějaký ukázněnější typ buněk,“ uvedl ředitel ústavu Aleksi Šedo.
Jednou ze strategií, jak s takovými buňkami bojovat, je udržet je takzvaně spící, nebo je naopak úplně probudit. Buňky v těle mají různé fáze růstu a dělení. Některé rakovinné buňky umí tento proces zastavit, tedy zůstat spícími, čímž se skryjí před imunitním systémem. Pokud by vědci dokázali takové buňky udržet spící trvale pomocí léků, mohli by zabránit jejich odolnosti vůči další léčbě. Jinou možností je probudit tyto buňky, aby se opět staly citlivými na léčbu.
Programování buněk
Další možností je buňky přeprogramovat. Všechny buňky v těle nesou stejnou genetickou informaci, ale vyvíjejí se různě v závislosti na aktivitě daného genu. Experti se snaží dodat rakovinným buňkám bílkoviny, které je během vývoje přeprogramují na méně škodlivý typ.
Nádory mohou být také ovlivněny změnou prostředí, ve kterém rostou. Snížení přísunu živin, změna kyselosti prostředí nebo ovlivnění produkce některých bílkovin může změnit nádorové buňky na méně zhoubné. Tato strategie může pomoci i v předrakovinných stadiích, uvádí tisková zpráva.
Poslední strategií je zastavení šíření rakovinných buněk. Ty se mohou šířit do dalších částí těla a tvořit metastázy. Vědci se zaměřují na omezení jejich schopnosti migrovat. Některé sloučeniny už v preklinických studiích ukázaly dobré výsledky.
Autory článku jsou Aneta Škarková a její kolegové z laboratoře Jana Brábka, vedoucího skupiny Molekulární a buněčné mechanismy invazivity nádorových buněk BIOCEV, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Studii publikoval časopis Trends in Molecular Medicine.
